75 C 357/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 440,17 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 440,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 74,37 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 210 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 155,80 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 6 000 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 17. 3. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 13. 11. 2020 domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 6 000 Kč a částky ve výši 440,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 74,37 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 210 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 155,80 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 1. 2019 byla mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [předchůdkyně]“) a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly mimo jiné pohledávky za žalovanou, přičemž žalobkyně postoupení pohledávek žalované písemně oznámila. [předchůdkyně] s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Poznamenala, že jejím podpisem žalovaná prohlásila, že se seznámila a souhlasí se všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobkyně (dále jen„ všeobecné podmínky“) a ceníkem, které se staly nedílnou součástí smlouvy. Předmětem smlouvy byl závazek [předchůdkyně] poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalované zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi [předchůdkyně] a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacích zařízení, konkrétně [název] [anonymizována čtyři slova] ([číslo]; dále jen„ STB 1“), [název] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ([číslo]; dále jen„ STB 2“) a [název] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ([číslo]; dále jen„ modem“). Převzetí modemu, STB 1 a STB 2 stvrdila žalovaná podpisem na zakázkovém listě ze dne 18. 10. 2016 a ze dne 23. 1. 2017. Žalovaná však řádně nehradila sjednanou cenu za pronajatá zařízení, konkrétně 210 Kč za měsíc, kterou jí [předchůdkyně] řádně účtovala daňovými doklady č. 233194724 s datem splatnosti dne 5. 4 2017, ze kterého je požadována částka 74,37 Kč (neboť žalovaná na cenu za pronájem uhradila 135,63 Kč – z celkové úhrady ve výši 800 Kč dne [datum]), [číslo] s datem splatnosti dne 5. 5. 2017, ze kterého je požadována částka 210 Kč, a č. 235963468 s datem splatnosti dne 5. 6. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem č. 237358623 s datem splatnosti dne 5. 7. 2017 jen ponížená cena, tj. částka 155,80 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, využila [předchůdkyně] práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 10. 7. 2017. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení (modem, STB 1 a STB 2). V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byla žalovaná povinna nepoškozené a funkční zařízení (modem, STB 1 a STB 2) vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy, [předchůdkyně] to na jakémkoliv kontaktním místě [předchůdkyně] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala [předchůdkyně] s žalovanou povinnost žalované uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zařízení [předchůdkyně] nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit [předchůdkyně] smluvní pokutu dle ceníku [předchůdkyně] ve výši 6 000 Kč. K vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byla žalovaná [předchůdkyně] opakovaně vyzývána. Dlužnou částku však žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 30. 7. 2019.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne 5. 3. 2021 podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

5. Z listiny označené jako smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 17. 10. 2016 soud zjistil, že na jejím základě byla žalované mimo jiné pronajata zařízení STB a modem, každé za částku 70 Kč měsíčně. V závěru formuláře smlouvy je drobným písmem obsaženo prohlášení účastníka (žalované), že (f) se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku.

6. Z všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [předchůdkyně] pro domácnosti soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků.

7. Z ceníku služeb žalobkyně účinného od 1. 10. 2016 soud zjistil, že pronájem STB činí 70 Kč měsíčně, pronájem modemu činí 70 Kč měsíčně a že smluvní pokuta v případě nevrácení STB a modemu řádně a včas činí 2 000 Kč.

8. Ze zakázkových listů ze dne 18. 10. 2016 a ze dne 23. 1. 2017 soud zjistil, že žalované byla instalovaná zařízení STB a modem.

9. Z vyúčtování č. 233194724 splatného dne 5. 4. 2017 soud zjistil, že jím byla žalovaná vyzvána mimo jiné k úhradě částky 140 Kč za pronájem STB 1 a STB 2 a částky 70 Kč za pronájem modemu.

10. Z vyúčtování č. 234574718 splatného dne 5. 5. 2017 soud zjistil, že jím byla žalovaná vyzvána mimo jiné k úhradě částky 140 Kč za pronájem STB 1 a STB 2 a částky 70 Kč za pronájem modemu.

11. Z vyúčtování č. 235963468 splatného dne 5. 6. 2017 soud zjistil, že jím byla žalovaná vyzvána mimo jiné k úhradě částky 140 Kč za pronájem STB 1 a STB 2 a částky 70 Kč za pronájem modemu.

12. Z vyúčtování č. 237358623 splatného dne 20. 5. 2017 soud zjistil, že jím byla žalované zaúčtována částka mínus 36,13 Kč za pronájem STB 1 a STB 2 a částka mínus 18,07 Kč za pronájem modemu.

13. Z dopisu ze dne 10. 7. 2017 označeného jako odstoupení od smlouvy soud zjistil, že jím žalobkyně ke dni 20. 7. 2017 odstoupila od uzavřené smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 4 319,74 Kč a k vrácení zapůjčených zařízení (STB 1, STB 2 a modem) s tím, že v opačném případě jí může naúčtovat smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč.

14. Z výpisu z klientského účtu č. 49634381 ze dne 16. 2. 2019 soud zjistil přehled úhrad žalované, mimo jiné platbu 800 Kč dne 15. 5. 2017.

15. Dopisem ze dne 16. 8. 2017 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 4 319,74 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč v případě, že nevrátí zařízení.

16. Z listiny označené jako smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne 31. 1. 2019 včetně přílohy č. 1 a potvrzení o úhradě ceny ze dne 5. 2. 2019 soud zjistil, že jí [předchůdkyně] postoupila mimo jiné sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že jím [předchůdkyně] oznámila žalované postoupení pohledávek žalobkyni.

18. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2019 urgovala žalovanou k úhradě dlužné částky zástupkyně žalobkyně.

19. Na základě žalobkyní předložených listin tak má soud za prokázané, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou ze smlouvy uzavřené dne 17. 10. 2016 mezi [předchůdkyně] a žalovanou, na jejímž základě byla žalované mimo jiné poskytnuta zařízení (STB 1, STB 2 a modem). V této smlouvě se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 70 Kč měsíčně za každé ze zařízení. Žalovaná porušila smluvní povinnost a nezaplatila nájemné v celkové výši 440,17 Kč. Z důvodu neplacení [předchůdkyně] odstoupila od smlouvy a žalovanou vyzvala k vrácení zařízení, které však žalovaná nevrátila, pročež jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 6 000 Kč za nevrácení obou zařízení po ukončení smlouvy.

20. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

21. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Poidle § 1887 o.z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

24. Protože [předchůdkyně] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

25. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

26. Podle § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

28. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

29. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Podle § 1753 o.z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

31. V projednávané věci je zřejmé, že mezi [předchůdkyně] a žalovanou byla uzavřena dne 17. 10. 2016 mimo jiné smlouva o nájmu (§ 2201 a násl. o.z.), na jejímž základě byla [předchůdkyně] (pronajímatel) povinna přenechat žalované (nájemce) pronajatou věc (STB 1, STB 2 a modem) ve stavu způsobilém k užívání (§ 2205 o.z.) a žalovaná byla povinna platit žalobkyni nájemné podle smlouvy (§ 2217 odst. 1 o.z.). Žalobkyně pak své povinnosti splnila, když žalované předmět nájmu předala, avšak žalovaná své povinnosti porušila, jelikož nájemné řádně a včas neplatila, když v datech splatnosti neuhradila vyúčtování splatná dne 5. 4. 2017, 5. 5. 2017 a 5. 6. 2017. Tím se dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o.z.), čímž vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32. Žalovaná pak svoji pasivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na svůj dluh uhradila něčeho více, než uváděla žalobkyně, pročež soud v otázce úhrad dluhu žalované vyšel plně z žalobních tvrzení.

33. Poněvadž se tedy žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na nájemné za poskytnutá zařízení (STB a modem), shledal soud žalobu v tomto rozsahu důvodnou, pročež rozhodl tak, že žalované uložil zaplatit částku 440,17 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 74,37 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 210 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 155,80 Kč od [datum] do zaplacení, a tedy co do dlužného nájemného a zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného žalobě vyhověl (bod I. výroku).

34. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

35. Pokud jde o požadavek na úhradu částky 6 000 Kč za nevrácení poskytnutých zařízení řádně a včas, soud posoudil tyto nároky jako požadavek na zaplacení smluvní pokuty požadované pro případ porušení povinnosti žalovanou (platit řádně nájemné a vrátit řádně a včas poskytnutá zařízení). Pro případ porušení povinnosti žalované hradit nájemné a vrátit pronajatá zařízení pak byla v sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o.z., když povinnost k její úhradě vzniká v souvislosti s prodlením žalované a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalované. Soud pak ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným podle § 1753 o.z., neboť ustanovení obchodních podmínek a ceníku upravující utvrzení dluhu nemohla žalovaná rozumně očekávat a nepřijala je výslovně. Soud dospěl k závěru, že v souladu s principem poctivosti ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobné ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). V této souvislosti soud podotýká, že na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že v závěru formuláře smlouvy bylo pod písmenem f) uvedeno prohlášení žalované, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu v případě, že nevrátí zařízení řádně a včas. Toto prohlášení totiž bylo jednak učiněno drobným písmem v závěru formuláře, jednak neobsahovalo žádný údaj o výši smluvní pokuty, jež měla být určena toliko odkazem na všeobecné podmínky a ceník žalobkyně.

36. Soud zdůrazňuje, že pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015).

37. Poněvadž tedy soud shledal ujednání o smluvní pokutě neúčinným, rozhodl o zamítnutí žaloby co do částky 6 000 Kč (bod II. výroku).

38. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť v řízení procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.