75 C 358/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizováno 5 slov jméno , příjmení jméno , anonymizováno číslo , země zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 9 270 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 9 270 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 270 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 9 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % z částky 9 270 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 9 270 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla [anonymizováno] žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzal. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 16 960 Kč složenou z půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla [anonymizováno] podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne [datum]. Žalobkyně od [anonymizováno] neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalovaného, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 7 370 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně [příjmení] [jméno] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 9 270 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Žalovaný však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradil ničeho. Žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne [datum].

3. Žalovaný uvedl, že dlužil [anonymizováno] dle smlouvy o půjčce, ale s ohledem na skutečnost, že půjčka dle dané smlouvy měla být splatná nejpozději dne [datum] a žaloba byla žalobkyní podána až v roce 2021, má za to, že jeho dluh je již promlčen, a proto vznesl námitku promlčení.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, jež se z nařízeného jednání omluvila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 52 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 320 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 16 960 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že půjčku v hotovosti převzal.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovaným, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 52 splátkách dlužné částky ve výši 199,4 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovaným ve výši 9 270 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalovanému bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum].

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

10. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 9 270 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným. Žalovaný si při uzavření smlouvy o půjčce převzal od [anonymizováno] v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 16 960 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč Částku ve výši 16 960 Kč se pak zavázal vrátit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

11. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

15. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

16. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

18. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

19. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

20. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

21. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalovanému věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, když neuhrazena zůstává částka 9 270 Kč.

22. Žalovaný však v řízení vznesl námitku promlčení sporné pohledávky.

23. Podle § 100 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2).

24. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

25. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

26. Soud má tedy za prokázané, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, v níž se žalovaný zavázal splácet [anonymizováno] dlužnou částku ve výši 16 640 Kč v týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Nedošlo-li k úhradě jednotlivých splátek v datech jejich splatnosti, počala následující den běžet tříletá promlčecí doba (§ 101 obč. zák.), neboť daného dne mohlo být právo vykonáno poprvé. Žalobkyně však netvrdila, s kterými splátkami se žalovaný ocitl v prodlení, ani to, že případně v důsledku řádného nehrazení sjednaných splátek došlo k zesplatnění celého dluhu. Soud však konstatuje, že s ohledem na to, že poslední splátka měla být uhrazena dne [datum], započala následující den běžet tříletá promlčecí doba, jež uplynula dne [datum], následující den se tak promlčelo právo z poslední splátky.

27. Poněvadž dne [datum] uplynula promlčecí doba v případně poslední splátky, přičemž v případě předchozích splátek uplynula již dříve, je nepochybné, že promlčecí doba v případě celé dlužné částky uplynula nejpozději dne [datum]. Žalobkyně pak projednávanou žalobu podala k soudu až dne [datum], pročež je tak zcela zřejmé, že námitka promlčení vznesená žalovaným je důvodná, neboť k promlčení sporné pohledávky došlo před zahájením projednávaného řízení, a to nejpozději dne [datum].

28. Konečně soud přistoupil ke zkoumání toho, zda žalovaným učiněné vznesení námitky promlčení nebylo v rozporu s dobrými mravy. 29. [název soudu] v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dovodil, že zásada výkonu práv s dobrými mravy v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Pojem„ dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňujících obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená nastoupení a prosazení cesty nalézání skutečné spravedlnosti. Dobré mravy tak mohou a mají napomáhat obecným soudům při hledání ústavně konformního řešení konkrétní projednávané věci. Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

30. Soud tedy konstatuje, že vznesení námitky promlčení je výkonem práva, jež zásadně není v rozporu s dobrými mravy. K nemravnosti vznesení námitky promlčení však může dojít ve zcela výjimečných případech, v nichž je námitka promlčení prostředkem, jímž účastník, jenž k promlčení pohledávky přispěl, zamýšlí značně poškodit druhého účastníka právního vztahu. Okolnosti, z nichž by bylo lze uvažovat o nemravnosti námitky promlčení, pak musí být naplněny ve výjimečné intenzitě, neboť odepření vznesení námitky promlčení představuje výrazný zásah do právní jistoty. V projednávané věci nevyšly žádné takové okolnosti najevo, pročež soud žalovaným vznesenou námitku promlčení jako nemravnou neshledal.

31. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl, neboť sporná pohledávka byla před zahájením soudního řízení promlčena a žalovaný důvodně vznesl námitku jejího promlčení.

32. Soud konstatuje, že promlčením pohledávky nedochází k jejímu zániku a sporná pohledávka nadále existuje ve formě naturální obligace, a tedy pokud žalovaný dobrovolně splní svoji povinnost, nevzniká žalobkyni bezdůvodné obohacení. Uplatnění námitky promlčení toliko způsobilo, že zanikl nárok, tedy že právo z promlčené pohledávky se stalo nevynutitelným, pročež je soud nemůže přiznat.

33. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšný žalovaný, náhradu nákladů řízení neuplatňoval.