75 C 390/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 050 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 16 050 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 916,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 692,80 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 766 Kč k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul].</b> 1. [právnická osoba] (dále jen„ žalobkyně“) se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 23. 7. 2020 domáhala vůči žalovanému [celé jméno žalovaného] (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky ve výši 16 050 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 916,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 692,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ FC“) a žalovaný uzavřeli dne 14. 6. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala nástupcem FC společnost [právnická osoba] (dnes pod obchodní firmou [právnická osoba]), [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ WI“). FC splnila zákonnou povinnost podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), když posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace pak byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Následně, po vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. FC neměla žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. FC tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit FC úrok ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 7. 2017. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když po celou dobu smluvního vztahu uhradil pouze částku 1 350 Kč, jež byla započtena v částce 1 005,15 Kč na úrok a v částce 344,85 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla uhrazena dne 19. 9. 2016. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v článku 1.2 smluvních podmínek, a to od 26. 7. 2017, a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 WI postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila její výše částku 16 050 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 394,85 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 665,15 Kč. Žalobkyně pak dále po žalovaném požaduje úhradu kapitalizovaných úroků ve výši 5 692,80 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 10 000 Kč od 26. 7. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 916,35 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 2. 8. 2017 /od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední splátky do 6. 12. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ani po postoupení sporné pohledávky pak žalovaný neuhradil ničeho.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

6. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 o.s.ř.) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

7. Z listiny označené jako smlouva o půjčce soud zjistil, že FC poskytla žalovanému dne 14. 6. 2016 zápůjčku ve výši 10 000 Kč, když žalovaný stvrdil svým podpisem, že zápůjčku v hotovosti převzal. Žalovaný se pak zavázal vrátit FC v 58 týdenních splátkách po 300 Kč částku celkem 17 400 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek, pročež celková dlužná částka, kterou se zavázal FC zaplatit, činila 17 400 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 10 000 Kč a poplatkem ve výši 7 400 Kč složeným z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o zápůjčce. V rámci smluvních podmínek bylo uvedeno, že v případě 58 splátek činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a., přičemž úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena (čl. 1). Smlouva byla sjednána jako smlouva na dobu určitou, když její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (článek 9.7).

8. Z listiny označené jako karta zákazníka soud zjistil, že do ní byly vyplněny identifikační údaje žalovaného, dále že bydlí jako nájemník, že je [rodinný stav], dosažené vzdělání má [anonymizováno], že nemá žádné nezaopatřené děti, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako [profese] [anonymizováno] se mzdou ve výši [částka], že nájem činí [částka], splátky úvěrů činí [částka] a výdaje na domácnost jsou ve výši [částka], přičemž příjem manželky je ve výši [částka] Tyto údaje pak byly ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisu z účtu, nájemní smlouvy a předpisů SIPO. Zákaznickou kartu žalovaný podepsal.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku WI soud zjistil, že na WI přešlo jmění zanikající FC.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a ze seznamu pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky WI za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo WI oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což se podává z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku ze dne 7. 1. 2020.

11. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 5. 2020 zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

12. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi FC a žalovaným. Žalovaný si při uzavření smlouvy o zápůjčce převzal od FC v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázal vrátit FC částku 17 400 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a poplatkem ve výši 7 400 Kč složeným z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Částku ve výši 17 400 Kč se pak zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. FC posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku z údajů uvedených žalovaným do zákaznické karty ze dne 14. 6. 2016 a z pracovní smlouvy, výplatních pásek, výpisu z účtu, nájemní smlouvy a předpisu SIPO.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože na WI jako nástupnickou společnost přešlo jmění FC a WI smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

20. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi FC, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne 14. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť FC (zapůjčitel) byl povinen přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit FC věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný pak v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž ZSÚ. FC před poskytnutím zápůjčky posuzovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr.

25. Soud má za prokázané, že žalovanému byla FC poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdil žalovaný svým podpisem smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se pak zavázal zápůjčku splatit spolu s poplatky ve výši 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč.

26. Pokud jde o ve smlouvě o zápůjčce sjednané administrativní poplatky ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, soud je shledal cenovým ujednáním za služby (administrace zápůjčky a hotovostní inkaso), jež soudu nepřísluší přezkoumávat v intencích § 1813 o.z., přičemž je zjevné, že jejich výše není v rozporu s dobrými mravy (nedosahuje ani 100 % jistiny a v čase nenarůstá).

27. V případě úroku pak soud dospěl k závěru, že byl sjednán fixní částkou ve výši 1 400 Kč (23,72 % p.a. po dobu trvání smlouvy o zápůjčce), pročež žalobkyně nemůže požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky. Ve smluvních podmínkách si totiž smluvní strany sjednaly, že úroková sazba ve výši 23,72 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy o zápůjčce, přičemž smlouva o zápůjčce byla sjednána jako smlouva na dobu určitou, když její účinnost trvala ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (článek 9.7). Avšak i pokud by byla účinnost smlouvy o zápůjčce podle článku 9.7 smluvních podmínek prodloužena, bylo sjednáno (článek 1.2 smluvních podmínek), že nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy o zápůjčce jistina úročena. Z uvedeného je tak podle soudu nepochybné, že úrok byl sjednán jako fixní ve výši 23,72 % p.a. po dobu účinnosti smlouvy o zápůjčce, a tedy od 14. 6. 2016 do 25. 7. 2017. Po konci účinnosti smlouvy o zápůjčce, respektive původní sjednané doby jejího trvání, tedy po dni 25. 7. 2017 již FC ani poté žalobkyně nebyla oprávněna po žalovaném požadovat úroky.

28. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný FC uhradil částku 1 350 Kč. Žalovaný pak svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně a v tomto rozsahu tak soud vyšel toliko z žalobních tvrzení.

29. Na základě shora uvedeného tedy soud shledal, že FC a nyní také žalobkyně byla oprávněna na základě smlouvy o zápůjčce po žalovaném požadovat částku 17 400 Kč. Žalovaný pak na tuto částku uhradil 1 350 Kč, pročež zbývá k úhradě částka 16 050 Kč.

30. Poněvadž žalovaný nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, ocitl se v důsledku nezaplacení jednotlivých splátek ve lhůtě jejich splatnosti dnem následujícím po dni splatnosti každé takové splátky v prodlení s její úhradou (§ 1968 věty první o.z.), a FC, resp. žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z., tak vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úroky z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení. Žalobkyně však požaduje úhradu úroků z prodlení až od marného uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední splátky, a to v kapitalizované výši 1 916,35 Kč za dobu od 2. 8. 2017 do postoupení pohledávky dne 6. 12. 2019 a dále v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

31. S ohledem na shora uvedené tak soud v případě smlouvy o zápůjčce shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 16 050 Kč představující dosud neuhrazenou část zápůjčky, fixního úroku, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso a dále co do úroku z prodlení.

32. Protože smluvní strany ve smlouvě o zápůjčce sjednaly fixní výši úroku, není žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat další úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky 1 400 Kč. Soud proto neshledal žalobu důvodnou co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 692,80 Kč za období od 26. 7. 2017 do 6. 12. 2019 a úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

33. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě vyhověl v rozsahu částky 16 050 Kč představující dosud neuhrazenou část zápůjčky, fixního úroku, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso podle smlouvy o zápůjčce a dále co do úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši (bod I. výroku). Naopak žalobu jako nedůvodnou zamítl v rozsahu částky 5 692,80 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od 26. 7. 2017 do 6. 12. 2019 a úroku ve výši 23,72 % ročně z jistiny ve výši 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (bod II. výroku).

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

35. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku neúspěšná v částce 9 319,04 Kč, naopak úspěšná byla včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku v částce 18 991,90 Kč. Jelikož celková žalobou požadovaná částka včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku činila 28 310,94 Kč, nezbývá než uzavřít, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 67 %, naopak neúspěchu dosáhla v rozsahu 33 %. Míra jejího úspěchu tak činí 34 %. Náhrada nákladů řízení žalobkyně pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě za jeden úkon ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně (34 %) tak výše náhrady jejích nákladů řízení činí 766 Kč.

36. Soud podotýká, že odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta za řízení před soudem prvního stupně určil podle § 14b odst. 1 a 5 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – žalobkyně svůj nárok v této věci uplatnila návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč.

37. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.