75 C 391/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 255 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do datum zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 9 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum ve znění jeho upřesnění ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 9 255 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se právnická osoba s.r.o., IČO (dále jen„ příjmení“). Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky dne datum. příjmení uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky, jejímž předmětem byla dodávka plynu na sjednaném odběrném místě. příjmení dodávala žalované na sjednané adrese předmětné služby. Žalované byly pravidelně vystavovány faktury za poskytnuté služby, avšak žalovaná dosud neuhradila vyúčtování plynu za období od datum do datum na částku 9 255 Kč, jež byla splatná dne datum. Zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení, avšak marně.

3. V podání ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do datum.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

5. Podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

6. Poněvadž žalobkyně vzala ještě před tím, než začalo jednání, žalobu částečně (co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do datum) zpět, postupoval soud podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (bod I. výroku).

7. Předmětem řízení tak zůstal požadavek na zaplacení částky v celkové výši 9 255 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 255 Kč od datum do zaplacení.

8. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

9. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: příjmení a žalovaná dne datum podepsaly listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky č. anonymizováno, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky příjmení, jíž se příjmení zavázala žalované dodávat elektřinu a zemní plyn do odběrného místa na adrese adresa žalované. příjmení žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek v různé výši. Fakturou číslo byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 9 255 Kč za spotřebu zemního plynu v období od datum do datum, a to se splatností do datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum příjmení postoupila pohledávky na žalobkyni, a to mimo jiné pohledávky za žalovanou, konkrétně z konečné faktury číslo v částce 6 420 Kč splatné datum a za poplatek za upomínku fakturovaný dokladem číslo v částce 200 Kč splatným datum. Výzvou ze dne datum vyzýval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 9 255 Kč.

10. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi příjmení a žalovanou byla ohledně odběrného místa platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách zemního plynu podle § 72 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z.

15. Soud se však v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby, přičemž mu nezbylo než uzavřít, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že sporná pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalobou uplatnila pohledávku z neuhrazené ceny zemního plynu za období od datum do datum v částce 9 255 Kč, jež byla splatná dne datum. Z provedeného dokazování vyplynulo, že příjmení žalované vyúčtovala cenu zemního plynu za období od datum do datum v částce 9 255 Kč se splatností dne datum a že příjmení postoupila na žalobkyni pohledávky z konečné faktury číslo v částce 6 420 Kč splatné datum a za poplatek za upomínku fakturovaný dokladem číslo v částce 200 Kč splatným datum. Co však již nebylo prokázáno, je skutečnost, že by snad příjmení na žalobkyni postoupila rovněž pohledávku za cenu zemního plynu za období od datum do datum v částce 9 255 Kč se splatností dne datum, již žalobkyně projednávanou žalobou uplatnila. Nebylo pak ani doloženo řádné oznámení o postoupení pohledávky za žalovanou od příjmení (postupitele).

16. Soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně, byť po omluvě, nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání výše uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 o.s.ř.), přičemž neúčast žalobkyně na jednání jde toliko jen k její tíži, neboť potřeba výzev a poučení není žádným důvodem pro případné odročení jednání. Stejně tak lze uvést, že dokazování se provádí na jednání (§ 122 odst. 1 o.s.ř.). Není povinností soudu, aby před jednáním přezkoumával důkazy a upozorňoval účastníka na chybějící důkazy, resp. na možnost neunesení důkazního břemene.

17. Na základě výše uvedeného tak soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Soud totiž rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně však neprokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou uplatněné projednávanou žalobou na žalobkyni dle § 1879 o.z. V řízení nebylo předloženo ani řádné oznámení postupitele žalované o postoupení pohledávky na žalobkyni, které by založilo povinnost žalované plnit postupníkovi, tedy žalobkyni, bez nutnosti zkoumat, zda skutečně k postoupení došlo, ve smyslu § 1882 odst. 1 o.z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019).

18. Jelikož tedy žalobkyně neprokázala, že je nositelkou sporné pohledávky, soud žalobu jako nedůvodnou pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně zamítl (bod II. výroku).

19. Pro úplnost soud konstatuje, že elektronický platební rozkaz byl vydán jen na základě dostatečných žalobních tvrzení, neboť důkazy se v rozkazním řízení neprovádějí a nehodnotí. Platební rozkaz může být vydán ve věcech o zaplacení, vyplývá-li uplatněné právo ze skutkových tvrzení žalobce (§ 172 odst. 1 o.s.ř.). Vydáním platebního rozkazu však není presumováno, že žalobě bude v další fázi řízení bez dalšího vyhověno.

20. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení bylo částečně zastaveno, a ve zbytku řízení byla zcela procesně úspěšná žalovaná, avšak žalované žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly (bod III. výroku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).