75 C 408/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 868 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 1 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 868 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 1 868 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 868 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] za období od [datum] do [datum], které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 809 Kč kvartálně. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla žalobkyní vystavena listina označená jako„ návrh pojistné smlouvy [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Čtvrtletní pojistné bylo sjednáno ve výši 1 809 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], přičemž tento návrh byl platný do [datum]. Na základě uhrazení prvního pojistného (dne [datum]) vystavila žalobkyně žalované dne [datum] pojistku a informovala ji o splatnosti dalších plateb. Pojistné splatné dne [datum] žalovaná uhradila, neuhradila však pojistné splatné dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 1 809 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do [datum], zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaná pojistné neuhradila, pročež ji žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění uplynutím dne [datum] (poslední den pojištění) a vyzvala ji k zaplacení nedoplatku ve výši 1 868 Kč do [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ještě předžalobními výzvami ze dne [datum] a [datum].

5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalované nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaná přijala zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy byla dne [datum] přijata platba ve výši 1 809 Kč, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného. Platba byla sice uskutečněna po stanovené lhůtě k přijetí návrhu smlouvy, avšak žalobkyně žalovanou učiněnou pozdní akceptaci jejího návrhu přijala, když dne [datum] vystavila žalované pojistku. Podle § 1743 odst. 1 o.z. má totiž i pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné. To v daném případě žalobkyně učinila. Podle pojistné smlouvy byla žalovaná povinna hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však hrazeno nebylo. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] upomenula žalovanou k zaplacení dlužného pojistného a stanovila jí lhůtu k jeho úhradě do dne [datum]. Poněvadž žalovaná ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradila, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne [datum]. Za dobu pojištění (od [datum] do [datum]) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 1 868 Kč.

14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem nezbývá než uzavřít, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 1 868 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalované pojistné krytí.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (do [datum]), ocitla se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.

16. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 1 868 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to v zákonné výši od [datum] do zaplacení, a tedy v žalobkyní požadovaném rozsahu.

17. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

18. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu a náhradu paušálních nákladů za doplnění žaloby, neboť tyto neshledal účelně vynaloženými, jelikož skutečnosti doplňované měly být již uvedeny v podané žalobě.

20. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, jak ostatně požadovala sama žalobkyně.