75 C 444/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti k nepeněžitému plnění <b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku předat žalobkyni seznam odběratelů, se kterými má žalovaná uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny, a vedle adresy odběrného místa uvést u každého odběratele následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 200 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala, aby žalované byla uložena povinnost předat žalobkyni seznam odběratelů, se kterými má žalovaná uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a vedle adresy odběrného místa uvést u každého odběratele následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě multimediálního obsahu a doplňkových služeb na území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Podle § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi (dále jen„ ZoČT“) jsou finančními zdroji žalobkyně televizní poplatky vybírané dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ ZRTP“), a příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Žalovaná je dodavatelem zajišťujícím dodávky elektřiny odběratelům a je držitelem licence udělené [anonymizována tři slova]. Žalobkyně má dle § 8 odst. 10 ZRTP právo požadovat od dodavatele zajišťujícího dodávku elektřiny odběratelům sdělení, s kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny a dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen předat žalobkyni do 30 dnů od doručení žádosti vedle adresy odběrného místa rovněž údaje, jejichž sdělení se žalobkyně domáhá podanou žalobou. Žalobkyně se obrátila na žalovanou dne [datum] se žádostí o poskytnutí seznamu odběratelů, s nimiž má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a dále zákonem stanovené informace k těmto odběratelům. Žalovaná však na výzvu žalobkyně ani přes urgence ze dne [datum] nereagovala a požadované údaje žalobkyni neposkytla. Žalobkyně zaslala žalované další žádosti ze dne [datum] a ze dne [datum], na něž žalovaná rovněž nijak nereagovala. Žalovaná pak nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne [datum]. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

5. O námitce věcné nepříslušnosti okresního soudu vznesené žalovanou rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum], na němž účastníci učinili nesporným, že žalobkyně je provozovatelem vysílání ze zákona a že žalovaná je dodavatelem zajišťujícím dodávku elektřiny odběratelům.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl B, vložka [číslo], soud zjistil, že předmětem podnikání žalované je mimo jiné obchod s elektřinou a s plynem.

8. Z výpisu držitele soud zjistil, že ke dni [datum] byla žalovaná u [anonymizována tři slova] evidována jako obchodník s elektřinou.

9. Z listiny označené jako žádost o informace ve smyslu ustanovení ZRTP ze dne [datum] soud zjistil, že byla adresována žalované a že v ní žalobkyně požadovala sdělení informací o odběratelích v souladu s § 8 ZRTP. Z předložené doručenky se pak podává, že zásilka byla žalované doručena dne [datum].

10. Z listiny označené jako urgence - žádost o informace ve smyslu ustanovení ZRTP ze dne [datum] soud zjistil, že byla adresována žalované a že v ní žalobkyně urgovala sdělení informací požadovaných v žádosti ze dne [datum], kterou k urgenci přiložila.

11. Z listiny označené jako žádost o informace ve smyslu ustanovení ZRTP ze dne [datum] soud zjistil, že byla adresována žalované a že v ní žalobkyně požadovala sdělení informací o odběratelích v souladu s § 8 ZRTP s tím, že žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že v minulosti na výzvy žalobkyně nereagovala. Z předložené doručenky se pak podává, že zásilka byla žalované doručena dne [datum].

12. Z listiny označené jako žádost o informace ve smyslu ustanovení ZRTP ze dne [datum] soud zjistil, že byla adresována žalované a že v ní žalobkyně požadovala sdělení informací o odběratelích v souladu s § 8 ZRTP s tím, že žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že v minulosti na výzvy žalobkyně nereagovala. Z předložené doručenky se pak podává, že zásilka byla žalované doručena dne [datum].

13. Z listiny označené jako předžalobní výzva ke splnění zákonné povinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opětovně urgovala žalovanou o sdělení údajů o odběratelích s tím, že v opačném případě bude nucena domáhat se splnění povinnosti soudní cestou. Z předložené doručenky se pak podává, že zásilka byla žalované doručena dne [datum].

14. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně se dne [datum] obrátila na žalovanou, jež je evidována jako obchodník s elektřinou u [anonymizována tři slova] a jež má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání evidován mimo jiné obchod s elektřinou, s žádostí ze dne [datum] o sdělení údajů o odběratelích s odkazem na § 8 ZRTP. Žalovaná však na žádost žalobkyně nereagovala, a to ani přes urgenci ze dne [datum], ani přes další žádosti žalované ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ke sdělení údajů o odběratelích pak nevedla ani předžalobní výzva ze dne [datum].

15. Podle § 3 odst. 2 ZRTP poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

16. Podle § 3 odst. 4 ZRTP jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

17. Podle § 8 ZRTP správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem evidence poplatníků (odst. 1). Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek (odst. 2). Poplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") a předmět podnikání, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem, c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a předmět činnosti, jde-li o právnickou osobu, d) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku (odst. 3). Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10 (odst. 9). Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9 (odst. 10).

18. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované, že právní úprava, konkrétně ustanovení § 8 odst. 10 ZRTP, jež by měla být soudem aplikována na projednávanou věc, je v rozporu s ústavním pořádkem. Sdělení údajů o odběratelích elektrické energie, které je požadováno projednávanou žalobou, nepochybně zasahuje do práva odběratelů elektrické energie na soukromí, jež je zaručeno Listinou základních práv a svobod, která byla vyhlášena usnesením předsednictva [obec] národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen„ LZPS“). LZPS zakotvuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí v čl. 7 odst. 1 věty prvé LZPS. Avšak v souladu s čl. 7 odst. 1 větou druhou LZPS může být soukromí osoby omezeno, a to jen v případech stanovených zákonem. Právní úprava obsažená v § 8 odst. 10 ZRTP, na jejímž základě je do soukromí odběratelů elektřiny zasahováno, pak dle soudu představuje právě zákonem stanovený případ dle čl. 7 odst. 1 věty druhé LZPS. Nezbývá tak než uzavřít, že právní úprava § 8 odst. 10 ZRTP v obecné rovině prolamuje - v zájmu zajištění řádného výběru rozhlasových a televizních poplatků - obecný princip nedotknutelnosti soukromí zakotvený v čl. 7 odst. 1 věty první LZPS, respektive představuje jeden z případů zákonného omezení v daném ohledu ve smyslu čl. 7 odst. 1 věty druhé LZPS, kdy - při splnění zákonných podmínek - se nejedná o případ neoprávněného shromažďování, zveřejňování a jiného zneužívání osobních údajů, které jinak zapovídá navazující čl. 10 odst. 3 LZPS (jak shodně konstatoval rovněž [název soudu] v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Ustanovení § 8 odst. 10 ZRTP tedy představuje zákonné omezení ústavně garantovaného základního práva, když stanovuje zákonné limity práva na soukromí. Stanovení těchto limitů je pak vedeno snahou zákonodárce zajistit finanční prostředky pro chod veřejnoprávních provozovatelů televizního nebo rozhlasového vysílání ze zákona, jejichž činnost představuje chráněný právní statek (veřejné dobro). Soud tedy neshledal, že by zákonná úprava § 8 odst. 10 ZRTP měla jakkoliv kolidovat s ústavním pořádkem, pročež nepřistoupil k přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu ČR k posouzení ústavnosti zákonné úpravy (§ 109 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)). Soud rovněž neshledal, že by zákonná úprava (§ 8 odst. 10 ZRTP) byla v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jež byla vyhlášena sdělením federálního ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb. (dále jen„ Evropská úmluva o ochraně lidských práv“). Evropská úmluva o ochraně lidských práv v čl. 8 zakotvuje právo každého na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence, přičemž současně stanoví, že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. V daném případě je zásah do práva na soukromí odběratelů elektřiny prováděn na základě § 8 odst. 10 ZRTP, a tedy v souladu se zákonem, přičemž k uvedenému zásahu dochází za účelem zajištění materiálního zabezpečení fungování veřejnoprávních medií, což je v demokratické společnosti nezbytné.

19. Poněvadž tedy soud neshledal, že by zákonná úprava, jež by měla být na projednávanou věc použita, kolidovala s ústavním pořádkem, posoudil spor mezi žalobkyní a žalovanou za pomoci aplikace shora citovaných ustanovení ZRTP. Na základě shora uvedeného pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně, jakožto provozovatel televizního vysílání ze zákona (srov. § 2 ZoČT), se opakovaně obracela na žalovanou, jakožto dodavatele zajišťujícího dodávku elektřiny odběratelům, s žádostí o poskytnutí údajů o odběratelích, jimž zajišťuje dodávku elektrické energie. Žalované tak na základě § 8 odst. 10 ZRTP vznikla povinnost sdělit žalobkyni požadované údaje o odběratelích do 30 dnů ode dne doručení žádosti žalobkyně. Žalobkyně doložila, že žádost o poskytnutí údajů o odběratelích elektřiny doručila žalované již dne [datum], pročež posledním dnem pro splnění zákonné povinnosti byl [datum]. Od následujícího dne se pak žalovaná ocitla v prodlení se splněním své povinnosti. Žalovaná však údaje o svých odběratelích žalobkyni neposkytla ani přes urgenci žalobkyně ze dne [datum], ani přes další žádosti žalované ze dne [datum] a ze dne [datum].

20. Námitky žalované, jimiž zdůvodňovala svoji nečinnost a odmítání splnění zákonné povinnosti, neshledal soud důvodnými. Ze ZRTP jednoznačně plyne účel, k němuž žalobkyně může získané údaje využít, a to toliko za účelem ověření splnění povinnosti poplatníků platit televizní poplatky. K žádnému jinému účelu nemůže žalobkyně získané údaje o odběratelích využít. Je tedy lichou námitka žalované, že žalobkyně nezíská toliko údaje o neplatičích televizního poplatku, nýbrž neodůvodněně získá údaje rovněž o odběratelích, kteří televizní poplatky řádně platí, nebo dokonce poplatníky televizního poplatku nejsou. Podle soudu poskytnutím údajů o odběratelích elektřiny, kteří řádně platí televizní poplatky nebo kteří poplatníky nejsou, žalobkyni nevzniká těmto odběratelům žádná neodůvodněná újma, neboť žalobkyně nemůže získané údaje využít k žádným jiným účelům, než toliko k ověření plnění poplatkové povinnosti, přičemž se získanými údaji musí nakládat plně v souladu s předpisy upravujícími ochranu a nakládaní s osobními údaji. Pokud by žalobkyně tyto povinnosti porušila, vystavila by se nebezpečí veřejnoprávního postihu, jakož i soukromoprávních nároků odběratelů elektřiny, s jejichž údaji by žalobkyně nakládala v rozporu se zákonnou úpravou. Pouhá, ničím nepodložená, obava žalované v žádném případě nemůže být důvodem pro neplnění zákonné povinnosti a odmítání sdělit údaje o svých odběratelích žalobkyni. Nedůvodnou shledal soud rovněž námitku žalované pro neposkytnutí požadovaných údajů, jelikož požadované údaje o odběratelích elektřiny jsou součástí obchodního tajemství žalované, neboť se jedná o konkurenčně významné skutečnosti, jejichž zveřejnění by mělo pro žalovanou neblahé důsledky. Ačkoliv lze souhlasit s tím, že požadované údaje o odběratelích elektřiny představují konkurenčně významné skutečnost, je nutné vzít v úvahu, že žalobkyně není v žádném soutěžním vztahu vůči žalované, ale jde o veřejnoprávního poskytovatele veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Opět přitom platí, že účel, k němuž žalobkyně může získané údaje využít, je pevně dán zákonem, a tedy toliko k ověření plnění poplatkové povinnosti, k žádnému jinému účelu pak žalobkyně získané údaje využít nemůže. Pokud by přesto žalobkyně své zákonné povinnosti porušila a získané údaje využila k jiným účelům, či by snad došlo k jejich úniku, čehož se žalovaná obává, opět by se vystavila nebezpečí veřejnoprávního postihu, jakož i nároku žalované na náhradu škody, jež by jí tím vznikla. Opět se však nemůže jednat o důvod pro neplnění zákonné povinnosti a odmítání sdělení údajů o svých odběratelích žalobkyni. Soud rovněž poznamenává, že právní úprava je plně vyvážená, když současně zaručuje žalované právo požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti.

21. Soud tedy shrnuje, že žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost plynoucí z § 8 odst. 10 ZRTP, když na žádost žalobkyně nesdělila ve lhůtě 30 dnů žalobkyni požadované údaje o svých odběratelích elektrické energie. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované sdělit žalobkyni požadované údaje o odběratelích elektřiny žalované (bod I. výroku).

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné než zákonné délce.

23. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela procesně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči procesně neúspěšné žalované. Náklady řízení žalobkyně ve výši 3 200 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony ve věci (podaná žaloba, výzva k plnění, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti a účast na jednání dne [datum]), přičemž výše těchto nákladů vyplývá na základě § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, dle nichž paušální výše náhrady za jeden úkon činí 300 Kč O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.