75 C 449/2022
č. j. 75 C 449/2022-45
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 573 § 580 § 588 § 1751 § 1879 § 1880 § 1958 § 1968 § 1970 § 2390 § 2392 +2 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 950 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 850 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 700 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 14 400 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 990 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 962,80 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 150 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 507,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 753,08 Kč, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 322,30 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 622,30 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 22 950 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 990 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 962,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 507,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 753,08 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ FC“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva 1“). FC splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. FC pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. FC tak na základě uzavřené smlouvy 1 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit FC úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,69 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, uhradila toliko 2 150 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky ([datum]) byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a FC mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, může FC požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 8 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 24,69 %. Dále FC a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva 2“). FC i v tomto případě splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované. FC pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. FC tak na základě uzavřené smlouvy 2 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaná zavázala zaplatit FC úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,9 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, uhradila toliko 7 300 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky ([datum]) byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a FC mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, může FC požadovat úhradu úroků z prodlení, rovněž se úročí neuhrazená jistina ve výši 8 322,30 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 24,9 %.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] FC postoupila pohledávku ze smlouvy 1 i pohledávku ze smlouvy 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky ze smlouvy 1 částku 18 750 Kč obsahující i navýšení, které žalobkyně nepožaduje, když požaduje toliko částku ve výši 12 250 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 529,97 Kč a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 720,03 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2 962,80 Kč (úrok ve výši 24,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 990 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 24,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ke dni postoupení činila výše pohledávky ze smlouvy 2 částku 17 200 Kč obsahující i navýšení, které žalobkyně nepožaduje, když požaduje toliko částku ve výši 10 700 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 322,30 Kč a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 377,70 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 3 753,08 Kč (úrok ve výši 24,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 322,30 Kč od [datum] do [datum]), z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 507,26 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8 322,30 Kč od [datum] do [datum]), z úroků ve výši 24,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení a z úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek žalovaná neuhradila ničeho.
4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.
5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že FC poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit FC v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala FC zaplatit, činila 18 000 Kč a byla tvořená jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzala finanční prostředky.
8. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako nájemník, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla učňovské, měla jedno nezaopatřené dítě, pracovala jako pečovatelka, neměla zápůjčku u FC ani mimo FC, její příjem byl ve výši 12 875 Kč, za nájem platila 3 000 Kč a osobní výdaje byly ve výši 5 500 Kč. Údaje byly ověřeny podle pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaná dále uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce, jež je strhávána z platu. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že FC poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit FC v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala FC zaplatit, činila 14 400 Kč a byla tvořená jistinou ve výši 8 000 Kč, úrokem ve výši 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy v hotovosti převzala finanční prostředky.
10. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako nájemník, žalovaná byla svobodná, dosažené vzdělání měla středoškolské, měla jedno nezaopatřené dítě, pracovala jako ošetřovatelka, měla zápůjčku u FC ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 300 Kč, ale neměla žádný úvěr mimo FC, její příjem byl ve výši 13 500 Kč, za nájem platila 3 500 Kč, osobní výdaje byly ve výši 5 000 Kč a na splátky úvěrů platila 1 300 Kč. Údaje byly ověřeny podle bankovních výpisů, výplatních pásek, nájemní smlouvy a faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaná dále uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce, jež je strhávána z platu. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek FC za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo FC oznámeno postoupení sporných pohledávek v celkové výši 35 950 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když jí bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku. Žalovaná byla v oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu.
12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporných pohledávek.
13. Z výpisu z rejstříku exekucí opatřeného soudem v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř. soud zjistil, že jen v rozmezí přibližně půl roku před poskytnutím sporných úvěrů (v období od [datum] do [datum]) bylo do rejstříku exekucí zapsáno vedení dvou exekučních řízení vůči žalované, a to pro částky 28 620 Kč s příslušenstvím a 142 477,49 Kč s příslušenstvím.
14. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi FC a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy ze dne [datum] převzala od FC v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit FC částku 18 000 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč Částku ve výši 18 000 Kč se pak zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč FC před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná pracuje jako pečovatelka s příjmem ve výši 12 875 Kč, přičemž za nájem platila 3 000 Kč a její výdaje byly ve výši 5 500 Kč. Žalovaná neměla zápůjčku u FC ani mimo FC. Uvedené údaje FC ověřila z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, z nájemní smlouvy a z faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaná uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce. Žalovaná dále při uzavření smlouvy ze dne [datum] převzala od FC v hotovosti částku 8 000 Kč, za což se zavázala vrátit FC částku 14 400 Kč tvořenou jistinou ve výši 8 000 Kč a úrokem ve výši 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč Částku ve výši 14 400 Kč se pak zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč FC před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná pracuje jako ošetřovatelka s příjmem ve výši 13 500 Kč, přičemž za nájem platila 3 500 Kč, její výdaje byly ve výši 5 000 Kč a na splátky platila 1 300 Kč. Žalovaná měla zápůjčku u FC ve výši 10 000 Kč se splátkou 1 300 Kč měsíčně, ale neměla žádný úvěr mimo FC. Uvedené údaje FC ověřila z bankovních výpisů, z výplatních pásek, z nájemní smlouvy a z faktur za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Žalovaná uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. V období od [datum] do [datum] bylo do rejstříku exekucí zapsáno vedení dvou exekučních řízení vůči žalované.
15. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
18. Protože FC smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
20. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
21. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
22. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
23. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
24. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi FC, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť FC (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částky 10 000 Kč a 8 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit FC věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednávala zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.
28. FC tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, které představuje sporná zápůjčka ve výši 10 000 Kč dle smlouvy ze dne [datum] i sporná zápůjčka ve výši 8 000 Kč dle smlouvy ze dne [datum]. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz [příjmení], L.; [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39).
29. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
30. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci FC nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjček s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně sice uvedla, že FC zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě informací poskytnutých žalovanou, jejíž tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznických kartách. Soud však musí konstatovat, že ze zákaznických karet předložených žalobkyní se podávají poněkud nejasné informace. Předně v rozmezí půl roku mělo dojít dle zákaznických karet ke změně příjmu žalované (z 12 875 Kč na 13 500 Kč), ke změně výdajů na bydlení (z 3 000 Kč na 3 500 Kč) a ke změně osobních výdajů (z 5 500 Kč na 5 000 Kč). Zcela zásadní však je skutečnost, že v době poskytnutí sporných zápůjček již byla do registru exekucí zapsána dvě zahájená exekuční řízení, a to v době pouhého půl před poskytnutím sporných zápůjček. Přitom vymáhané částky činily 28 620 Kč s příslušenstvím a 142 447,49 Kč s příslušenstvím. Žalovaná v zákaznických kartách uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce. Již to mělo dle soudu vést FC ke zvýšené obezřetnosti před poskytnutím zápůjček. Pokud by FC nahlédla do základních veřejných registrů, zjistila by, že v období pár měsíců před poskytnutím sporných zápůjček byla vůči žalované nařízena dvě exekuční řízení. Pokud tedy nebyla žalovaná schopna řádně plnit své závazky natolik, že její dluhy dospěly až do fáze exekučního řízení, a to v několikanásobném počtu, nebylo možné při řádném posuzování úvěruschopnosti žalované dospět k závěru, že by byla schopná řádně splácet poskytované zápůjčky. Tím spíše, že dle údajů uvedených v zákaznických kartách měla po odečtení uvedených příjmů a výdajů žalované zůstávat částka 4 375 Kč, resp. 3 700 Kč. Lze si tak stěží představit, že by žalovaná, jež měla jednu vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, mohla splácet 1 200 Kč, resp. 960 Kč měsíčně. V daném případě se tedy z předložených důkazů podává, že FC sice získala nějaké dílčí informace o žalované, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila (v zákaznických kartách je sice prověření dle předložených dokumentů uvedeno, avšak dle shora uvedeného je zřejmé, že skutečné prověření a hodnocení nemohlo proběhnout) a spolehla se pouze na získané dílčí informace o žalované. Žalobkyně se pak omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost poučení ze strany soudu podle § 118a o.s.ř., aby označila další důkazy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti FC řádně posoudit úvěruschopnost žalované.
31. Soud tedy uzavírá, že FC před uzavřením smluv o zápůjčkách nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalované splácet poskytované zápůjčky podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že FC jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvy o zápůjčkách jako absolutně neplatné. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Uvedené pak plyne rovněž z platného a účinného znění § 87 odst. 1 ZSÚ. Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovanou, poněvadž tato povinnost byla uložena FC jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalované splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotné žalované, jež svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.
32. K možnosti a dokonce povinnosti soudu odchýlit se od doslovného znění zákona pak srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 92/06, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 21/96.
33. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
34. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
35. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
36. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
37. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
38. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o zápůjčce neplatné, avšak bylo prokázáno, že FC žalované poskytla částku 18 000 Kč (10 000 Kč dne [datum] a 8 000 Kč dne [datum]), posoudil soud právní vztah mezi FC, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (FC, resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu uvedenou částku. Z žalobních tvrzení pak vyplynulo, že žalovaná uhradila FC částku 9 450 Kč (7 300 Kč na neplatnou smlouvu ze dne [datum] a 2 150 Kč na neplatnou smlouvu ze dne [datum]), když v řízení současně nevyšlo najevo, že by snad uhradila něčeho více. Z uvedeného je tak zřejmé, že stále zbývá k vrácení částka 8 550 Kč (2 700 Kč na neplatnou smlouvu ze dne [datum] a 5 850 Kč na neplatnou smlouvu ze dne [datum]), jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že FC žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne [datum], přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
39. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 8 550 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Soud vědom si skutečnosti, že sazba zákonného úroku z prodlení od [datum] činí 11,75 % ročně, však vázán žalobním návrhem plně respektoval požadavek žalobkyně a přiznal jí úrok z prodlení toliko v požadované výši 8,25 % ročně z částky 5 850 Kč, resp. 10 % ročně z částky 2 700 Kč. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
40. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.
41. Poněvadž soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatné, nebyla žalovaná mimo poskytnutých částek povinna platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za hotovostní inkaso. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 14 400 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 990 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 962,80 Kč, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 150 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 507,26 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 3 753,08 Kč, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 8 322,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 322,30 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 622,30 Kč od [datum] do zaplacení.
42. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.