75 C 490/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 198 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 20 198 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 358,65 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 198 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 20 198 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 358,65 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 198 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla [anonymizováno] žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzala. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] půjčku ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, když z její strany poslední splátku uhradila dne [datum]. Žalovaná uhradila [anonymizováno] 30 682 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 11 909,20 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 8 288,80 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila její výše částku 20 198 Kč sestávající z dlužné půjčky ve výši 11 909,20 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 8 288,80 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12 358,65 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši ročně z celkové dlužné částky ve výši 20 198 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporné pohledávky pak žalovaná neuhradila ničeho. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena, a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

3. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že v roce [rok] uzavřela s [anonymizováno] smlouvu o půjčce, jak je tvrzeno v podané žalobě, a že dlužnou částku spolu se souhrnným poplatkem zcela neuhradila. Žalovaná však s ohledem na dlouhou dobu, která uplynula do podání žaloby, vznesla námitku promlčení.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, jež se z nařízeného jednání omluvila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] půjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit [anonymizováno] v [anonymizováno] týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 50 880 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že půjčku v hotovosti převzala.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku ze dne [datum].

8. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.

9. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce převzala od [anonymizováno] v hotovosti částku 30 000 Kč, za což se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 50 880 Kč tvořenou jistinou ve výši 30 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč Částku ve výši 50 880 Kč se pak zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

10. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

14. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

15. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

17. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

19. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

20. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 30 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila.

21. Žalovaná však v řízení vznesla námitku promlčení sporné pohledávky.

22. Podle § 100 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2).

23. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

24. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

25. Soud má tedy za prokázané, že mezi [anonymizováno] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, v níž se žalovaná zavázala splácet [anonymizováno] dlužnou částku ve výši 50 880 Kč v týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Nedošlo-li k úhradě jednotlivých splátek v datech jejich splatnosti, počala následující den běžet tříletá promlčecí doba (§ 101 obč. zák.), neboť daného dne mohlo být právo vykonáno poprvé. Žalobkyně však netvrdila, s kterými splátkami se žalovaná ocitla v prodlení, ani to, že případně v důsledku řádného nehrazení sjednaných splátek došlo k zesplatnění celého dluhu. Soud však konstatuje, že s ohledem na to, že poslední splátka měla být uhrazena dne [datum], započala následující den běžet tříletá promlčecí doba, jež uplynula dne [datum], následující den se tak promlčelo právo z poslední splátky.

26. Poněvadž dnem [datum] uplynula promlčecí doba v případně poslední splátky, přičemž v případě předchozích splátek uplynula již dříve, je nepochybné, že promlčecí doba v případě celé dlužné částky uplynula nejpozději dne [datum]. Žalobkyně pak projednávanou žalobu podala k soudu až dne [datum], pročež je tak zcela zřejmé, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná, neboť k promlčení sporné pohledávky došlo před zahájením projednávaného řízení, a to nejpozději dne [datum].

27. Žalobkyně uváděla, že žalovaná uhradila poslední splátku dne [datum]. Soud však musí konstatovat, že žalobkyně toto své tvrzení nijak nedoložila a svoji omluvenou neúčastí na jednání se připravila o možnost být poučena podle § 118a o.s.ř., pročež nebylo lze shledat, že by snad žalovaná úhradami dlužné částky svůj dluh uznala, což by mohlo mít vliv na běh promlčecí doby.

28. Konečně soud přistoupil ke zkoumání toho, zda žalovanou učiněné vznesení námitky promlčení nebylo v rozporu s dobrými mravy.

29. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2062/14, dovodil, že zásada výkonu práv s dobrými mravy v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Pojem„ dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňujících obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená nastoupení a prosazení cesty nalézání skutečné spravedlnosti. Dobré mravy tak mohou a mají napomáhat obecným soudům při hledání ústavně konformního řešení konkrétní projednávané věci. Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

30. Soud tedy konstatuje, že vznesení námitky promlčení je výkonem práva, jež zásadně není v rozporu s dobrými mravy. K nemravnosti vznesení námitky promlčení však může dojít ve zcela výjimečných případech, v nichž je námitka promlčení prostředkem, jímž účastník, jenž k promlčení pohledávky přispěl, zamýšlí značně poškodit druhého účastníka právního vztahu. Okolnosti, z nichž by bylo lze uvažovat o nemravnosti námitky promlčení, pak musí být naplněny ve výjimečné intenzitě, neboť odepření vznesení námitky promlčení představuje výrazný zásah do právní jistoty. V projednávané věci nevyšly žádné takové okolnosti najevo, pročež soud žalovanou vznesenou námitku promlčení jako nemravnou neshledal.

31. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu zamítl, neboť sporná pohledávka byla před zahájením soudního řízení promlčena a žalovaná důvodně vznesla námitku jejího promlčení.

32. Soud konstatuje, že promlčením pohledávky nedochází k jejímu zániku a sporná pohledávka nadále existuje ve formě naturální obligace, a tedy pokud žalovaná dobrovolně splní svoji povinnost, nevzniká žalobkyni bezdůvodné obohacení. Uplatnění námitky promlčení toliko způsobilo, že zanikl nárok, tedy že právo z promlčené pohledávky se stalo nevynutitelným, pročež je soud nemůže přiznat.

33. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatňovala.