75 C 506/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 41 490 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 20 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 610 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 20 880 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 347,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 31 150 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 13 920 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 769,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 340 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 6 960 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 31 150 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 29 347,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 150 Kč od [datum] do zaplacení a částky 10 340 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 769,59 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 340 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky 1“). [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce 1 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ půjčka 1“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o půjčce 1. V souvislosti s poskytnutou půjčkou 1 se pak žalovaná zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila toliko 2 770 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 18 366,75 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 12 783,25 Kč [anonymizováno] a žalovaná dále uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky 2“). [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce 2 v den jejího uzavření poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka 2“) v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o půjčce 2. V souvislosti s poskytnutou půjčkou 2 se pak žalovaná zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze 6 620 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 6 096,70 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 4 243,30 Kč.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce 1 i pohledávku ze smlouvy o půjčce 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o půjčce 1 částku 31 150 Kč sestávající z dlužné půjčky 1 ve výši 18 366,75 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 12 783,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 29 347,89 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 31 150 Kč od [datum] do [datum]) a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 31 150 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy o půjčce 2 pak činila částku 10 340 Kč sestávající z dlužné půjčky 2 ve výši 6 096,70 Kč a dlužné části souhrnného poplatku ve výši 4 243,30 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 9 769,56 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 10 340 Kč od [datum] do [datum]) a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 10 340 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek pak žalovaná neuhradila ničeho.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.

5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].

7. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit [anonymizováno] v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 16 960 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti převzala uvedenou částku půjčky.

8. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Podle článku 5 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že jakékoliv zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení budou započítány na vlastní částku půjčky. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

9. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit [anonymizováno] v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 33 920 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v hotovosti převzala uvedenou částku půjčky.

10. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Podle článku 5 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že jakékoliv zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení budou započítány na vlastní částku půjčky. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek [anonymizováno] za žalovanou na žalobkyni.

12. Žalované bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporných pohledávek na žalobkyni, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu.

13. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporných pohledávek.

14. Z databáze [obec] národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v červenci 2007 15,03 %, v srpnu 2007 15,08 %, v září 2007 15,09 %, v říjnu 2007 15,08 %, v listopadu 2007 15,07 %, v prosinci 2007 15,13 %, v lednu 2008 15,14 %, v únoru 2008 15,02 %, v březnu 2008 15,16 %, v dubnu 2008 15,07 %, v květnu 2008 15,10 %, v červnu 2008 15,12 %, v červenci 2008 15,12 %, v srpnu 2008 15,00 %, v září 2008 15,04 %, v říjnu 2008 15,21 % a v listopadu 2008 15,26 %.

15. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smluv o půjčce uzavřených mezi [anonymizováno] a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] převzala od [anonymizováno] v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 16 960 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Dále žalovaná při uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] převzala od [anonymizováno] v hotovosti částku 20 000 Kč, za což se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 33 920 Kč tvořenou jistinou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč.

16. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

17. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

20. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

21. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Protože smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne [datum] a dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

23. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

24. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

25. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

26. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

27. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

28. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč a částku 20 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

29. Soud má za prokázané, že žalované byla poskytnuta dne [datum] částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč, když převzetí půjčených částek stvrdila žalovaná svým podpisem smluv o půjčce. Žalovaná se pak zavázala půjčku ve výši 10 000 Kč ze dne [datum] splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč a půjčku ve výši 20 000 Kč ze dne [datum] splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč.

30. Pokud jde o souhrnné poplatky ve výši 6 960 Kč a ve výši 13 920 Kč, soud je posoudil podle jejich obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 53 splátkách RPSN 206,8 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. PF tedy dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč poskytovala za částku 6 960 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,47 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v červenci 2007 až v srpnu 2008 v rozsahu 15,00 % až 15,14 % ročně. V daném případě tak úrok 68,47 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru téměř pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé. PF dále dne [datum] půjčku ve výši 20 000 Kč poskytovala za částku 13 920 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,29 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v listopadu 2007 až v listopadu 2008 v rozsahu 15,00 % až 15,26 % ročně. V daném případě tak úrok 68,29 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru taktéž téměř pětkrát, a tedy rovněž několikanásobně než je obvyklé.

31. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

32. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvách o půjčce byl z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

33. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smluv o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je integrální součástí daných smluv. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 53 týdenních splátek 206,8 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjček žalované. Nelze ani přehlédnout, že bez zaplacení úroku by nedošlo ke splacení půjčky (článek 5 smluvních podmínek), jelikož splacení půjčky je podmiňováno nejprve zaplacením úroku (souhrnného poplatku). Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvách o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnými celé smlouvy o půjčce pro jejich rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

34. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě [anonymizováno] poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč (10 000 Kč + 20 000 Kč). Uzavřené smlouvy o půjčce jsou však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatné, pročež soud posoudil právní vztah mezi [anonymizováno] a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená [anonymizováno] přenechala obohacené žalované bez právního důvodu částku 30 000 Kč.

35. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaná [příjmení] uhradila částku 9 390 Kč (6 620 Kč na smlouvu ze dne [datum] a 2 770 Kč na smlouvu ze dne [datum]). Žalovaná pak tím, že v řízení zůstala zcela nečinná, způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platila něčeho víc, než tvrdila žalobkyně.

36. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 20 610 Kč (3 380 Kč ze smlouvy ze dne [datum] a 17 230 Kč ze smlouvy ze dne [datum]), o níž se na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatila. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalovaného pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalobkyně netvrdila a ani neprokazovala, že by byla žalovaná [příjmení] vyzvána k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) nezbývá než dospět k závěru, že žalovaná byla vyzvána k plnění až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení. Jak se podává z poštovního podacího lístku, bylo oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění odesláno na adresu žalované dne [datum]. Výzva k plnění pak byla žalované doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry její dispozice, tedy kdy jí byla doručena na uvedenou adresu. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (obdobně srov. současnou právní úpravu v § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené v § 1 nařízení.

37. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 20 610 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

38. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 20 880 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 347,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 31 150 Kč od [datum] do [datum] a z částky 13 920 Kč od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 769,59 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 340 Kč od [datum] do [datum] a z částky 6 960 Kč od [datum] do zaplacení.

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

40. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.