75 C 516/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 778 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 7 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 310 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 9 468 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 511,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 648 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 648 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 831,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 130 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 820 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 11 648 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 511,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 648 Kč od [datum] do zaplacení a částky 5 130 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 831,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 130 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky 1“). [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce 1 v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen„ půjčka 1“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce 1. V souvislosti s poskytnutou půjčkou 1 se pak žalovaný zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný neuhradil ničeho, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 7 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč. [anonymizováno] a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky 2“). [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce 2 v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka 2“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce 2. V souvislosti s poskytnutou půjčkou 2 se pak žalovaný zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 4 820 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 26 týdenních (sedmidenních) splátkách po 570 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze 9 690 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 3 461,54 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 1 668,46 Kč.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce 1 i pohledávku ze smlouvy o půjčce 2 se všemi právy s nimi spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporných pohledávek činila výše pohledávky ze smlouvy o půjčce 1 částku 11 648 Kč sestávající z dlužné půjčky 1 ve výši 7 000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 4 648 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12 511,67 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 11 648 Kč od [datum] do [datum]) a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 11 648 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy o půjčce 2 pak činila částku 5 130 Kč sestávající z dlužné půjčky 2 ve výši 3 461,54 Kč a dlužné části souhrnného poplatku ve výši 1 668,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 831,93 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 5 130 Kč od [datum] do [datum]) a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 5 130 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporných pohledávek pak žalovaný neuhradil ničeho.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyly sporné pohledávky uhrazeny a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejich splnění u soudu.

5. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].

7. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 26 týdenních splátkách po 570 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 4 820 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 14 820 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal uvedenou částku půjčky.

8. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovaným, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 26 splátkách dlužné částky ve výši 405,2 %. Podle článku 5 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že jakékoliv zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení budou započítány na vlastní částku půjčky. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

9. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 4 648 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 11 648 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal uvedenou částku půjčky.

10. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovaným, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 52 splátkách dlužné částky ve výši 199,4 %. Podle článku 5 smluvních podmínek se smluvní strany dohodly, že jakékoliv zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení budou započítány na vlastní částku půjčky. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že PF je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporných pohledávek [anonymizováno] za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporných pohledávek na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku ze dne [datum].

12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporných pohledávek.

13. Z databáze [obec] národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v červnu 2006 16,82 %, v červenci 2006 16,89 %, v srpnu 2006 17,01 %, v září 2006 16,94 %, v říjnu 2006 17,26 %, v listopadu 2006 17,29 %, v prosinci 2006 17,31 %, v lednu 2007 17,36 %, v únoru 2007 17,1 %, v březnu 2007 17,21 %, v dubnu 2007 17,29 %, v květnu 2007 17,18 %, v červnu 2007 16,99 %, v červenci 2007 16,47 %, v srpnu 2007 16,04 %, v září 2007 16,17 % a v říjnu 2007 16,4 %.

14. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smluv o půjčce uzavřených mezi [anonymizováno] a žalovaným. Žalovaný si při uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] převzal od [anonymizováno] v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 14 820 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 820 Kč, a to v 26 týdenních splátkách po 570 Kč. Dále žalovaný při uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] převzal od [anonymizováno] v hotovosti částku 7 000 Kč, za což se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 11 648 Kč tvořenou jistinou ve výši 7 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 648 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 224 Kč.

15. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

20. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Protože smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne [datum] a dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

22. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

23. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

24. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

25. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

26. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

27. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalovanému věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč a částku 7 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

28. Soud má za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta dne [datum] částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 7 000 Kč, když převzetí půjčených částek stvrdil žalovaný svým podpisem smluv o půjčce. Žalovaný se pak zavázal půjčku ve výši 10 000 Kč ze dne [datum] splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 820 Kč v 26 týdenních splátkách po 570 Kč a půjčku ve výši 7 000 Kč ze dne [datum] splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 648 Kč v 52 týdenních splátkách po 224 Kč.

29. Pokud jde o souhrnné poplatky ve výši 4 820 Kč a ve výši 4 648 Kč, soud je posoudil podle jejich obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 26 splátkách RPSN 405,2 % a při splácení půjčky v 52 splátkách činí RPSN 199,4 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. [anonymizováno] tedy dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč poskytovala za částku 4 820 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 96,66 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v červnu 2006 až v prosinci 2006 v rozsahu 16,82 % až 17,31 % ročně. V daném případě tak úrok 96,66 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více než pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé. [anonymizováno] dále dne [datum] půjčku ve výši 7 000 Kč poskytovala za částku 4 648 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 66,58 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v říjnu 2006 až v říjnu 2007 v rozsahu 16,04 % až 17,36 % ročně. V daném případě tak úrok 66,58 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru přibližně čtyřikrát, a tedy rovněž několikanásobně než je obvyklé.

30. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i [název soudu] (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

31. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvách o půjčce byl z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

32. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smluv o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je integrální součástí daných smluv. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 26 týdenních splátek 406,2 % a v případě 52 týdenních splátek 199,4 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjček žalovanému. Nelze ani přehlédnout, že bez zaplacení úroku by nedošlo ke splacení půjčky (článek 5 smluvních podmínek), jelikož splacení půjčky je podmiňováno nejprve zaplacením úroku (souhrnného poplatku). Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvách o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnými celé smlouvy o půjčce pro jejich rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

33. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému částku ve výši 17 000 Kč (10 000 Kč + 7 000 Kč). Uzavřené smlouvy o půjčce jsou však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatné, pročež soud posoudil právní vztah mezi [anonymizováno] a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená [anonymizováno] přenechala obohacenému žalovanému bez právního důvodu částku 17 000 Kč.

34. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaný [příjmení] uhradil částku 9 690 Kč (9 690 Kč na smlouvu ze dne [datum] a ničeho na smlouvu ze dne [datum]). Žalovaný pak tím, že v řízení zůstal zcela nečinný, způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně.

35. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 7 310 Kč (310 Kč ze smlouvy ze dne [datum] a 7 000 Kč ze smlouvy ze dne [datum]), o níž se na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatil. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalovaného pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalobkyně netvrdila a ani neprokazovala, že by byl žalovaný [příjmení] vyzván k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) nezbývá než dospět k závěru, že žalovaný byl vyzván k plnění až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení. Jak se podává z poštovního podacího lístku, bylo oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Výzva k plnění pak byla žalovanému doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry jeho dispozice, tedy kdy mu byla doručena na uvedenou adresu. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (obdobně srov. současnou právní úpravu v § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené v § 1 nařízení.

36. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 7 310 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

37. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 9 468 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 511,67 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 648 Kč od [datum] do [datum] a z částky 4 648 Kč od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 831,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 130 Kč od [datum] do [datum] a z částky 4 820 Kč od [datum] do zaplacení.

38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

39. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.