75 C 520/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 405 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 410 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 119,23 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 405 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 7 405 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 405 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen„ půjčka“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když z jeho strany poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze 590 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 4 631,02 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 2 773,98 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila její výše částku 7 405 Kč sestávající z dlužné půjčky ve výši 4 631,02 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 2 773,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 7 405 Kč od [datum] do zaplacení. Po postoupení sporné pohledávky však žalovaný neuhradil ničeho. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena, a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].

5. Z předložených listinných důkazů pak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a [anonymizováno] dne [datum] podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný se v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 7 995 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že půjčku v hotovosti převzal. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do 1 roku byly v červnu 2006 až v březnu 2007 v rozmezí 16,82 % - 17,36 % Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný byl v oznámení vyzván k úhradě sporné pohledávky do 10 dnů od doručení oznámení, jež bylo odesláno dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum].

6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

11. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

16. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalovanému věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 5 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

18. Soud má za prokázané, že žalovanému byla [anonymizováno] poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 5 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdil žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se pak zavázal půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč v 39 týdenních splátkách po 205 Kč.

19. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. [anonymizováno] tedy půjčku ve výši 5 000 Kč poskytovala za částku 2 955 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 79,79 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v červnu 2006 až v březnu 2007 v rozsahu 16,82 % až 17,36 % ročně. V daném případě tak úrok 79,79 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru téměř pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

20. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

21. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

22. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 39 týdenních splátek 276,9 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Nelze ani přehlédnout, že bez zaplacení úroku by nedošlo ke splacení půjčky (článek 5 smluvních podmínek), jelikož splacení půjčky je podmiňováno nejprve zaplacením úroku (souhrnného poplatku). Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

23. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi [anonymizováno] a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená [anonymizováno] přenechala obohacenému žalovanému bez právního důvodu částku 5 000 Kč.

24. Z žalobních tvrzení pak vyplynulo, že žalovaný [příjmení] uhradil částku 590 Kč. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 4 410 Kč (5 000 Kč - 590 Kč), o níž se na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatil. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalovaného pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalobkyně netvrdila a ani neprokazovala, že by byl žalovaný [příjmení] vyzván k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) nezbývá než dospět k závěru, že žalovaný byl vyzván k plnění až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení. Jak se podává z poštovního podacího lístku, bylo oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění odesláno dne [datum]. Výzva k plnění pak byla žalovanému doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry jeho dispozice, tedy kdy mu byla doručena na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (obdobně srov. současnou právní úpravu v § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené v § 1 nařízení.

25. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 4 410 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

26. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 405 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2 995 Kč od [datum] do zaplacení.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

28. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.