75 C 53/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa původní účastnice proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 2 041 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 2 041 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 841 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně (pod tehdejší [právnická osoba]) se spolu s žalobkyní b) [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ žalobkyně b/“) žalobou podanou soudu dne 5. 12. 2019 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhaly proti žalované zaplacení částky 2 041 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 841 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnily tím, že s žalovanou uzavřely pojistnou smlouvu č. 3824032815 na období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2052, jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění Multirisk. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné ve výši 4 512 Kč a bylo splatné měsíčně. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 1. 3. 2018, a to ani po opakovaných urgencích. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k zaplacení dlužného pojistného, přičemž ji současně upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy, pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno do 31. 7. 2018. Žalovaná však dlužné pojistné neuhradila ani ve stanovené lhůtě, pročež pojištění dne 31. 7. 2018 zaniklo. Za období od 1. 3. 2018 do 31. 7. 2018 pak činí dlužné pojistné 1 336 Kč, jež byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni, a 505 Kč, jež byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni b). Dále je žalovaná povinna uhradit náklady na odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaná však dlužné částky neuhradila ani přes upomínku zástupkyně žalobkyň, jež byla žalované odeslána dne 9. 10. 2019.

3. Usnesením ze dne 31. 3. 2020, č.j. 75 C 53/2020-29, soud připustil, aby na místo žalobkyně b) vstoupila do řízení nabyvatelka práva žalobkyně, neboť to navrhla žalobkyně b), která po zahájení řízení smlouvou o převodu pojistného kmene s účinností od 21. 12. 2019 převedla žalobou uplatněný nárok na žalobkyni, která se svým vstupem do řízení na místo žalobkyně b) souhlasila.

4. V podání ze dne 30. 6. 2020 žalobkyně doplnila, že dne 14. 12. 2011 žalovaná s ní a s její předchůdkyní (žalobkyní b/) uzavřela pojistnou smlouvu č. 3824032815, jíž bylo sjednáno rizikové životní pojištění, za nějž bylo sjednáno roční pojistné ve výši 3 972 Kč, jež bylo v částce 331 Kč splatné vždy k 1. dni každého měsíce. V souladu s doplňkovými pojistnými podmínkami byla provedena indexace pro pojistné období od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018, když bylo měsíční pojistné stanoveno ve výši 376 Kč O indexaci pojistného byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 11. 2017, v němž byla upozorněna, že pokud s indexací nesouhlasí, musí tento nesouhlas písemně nebo telefonicky sdělit žalobkyni. Nic takového však žalovaná neučinila. Poněvadž žalovaná neuhradila dlužné pojistné ve lhůtě, jež byla stanovena do 31. 7. 2018, pojištění zaniklo, o čemž byla žalovaná informována dne 15. 8. 2018. Za dobu od 1. 3. 2018 do 31. 7. 2018 činilo dlužné pojistné částku 1 860 Kč (1 350 Kč úrazové pojištění a 510 Kč připojištění zdraví), na níž byl započítán přeplatek ve výši 19 Kč, pročež dlužné pojistné činí 1 841 Kč. Dále je žalobou požadovaná částka 2 041 Kč tvořena rovněž poplatkem ve výši 200 Kč za upomínku před podáním žaloby ze dne 29. 10. 2018.

5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

6. Soud věc projednal na jednání konaném dne 26. 1. 2021 podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

7. Z předložených listinných důkazů pak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, žalobkyně b) a žalovaná podepsaly dne 14. 12. 2011 listinu označenou jako Rizikové životní pojištění MULTIRISK, jejímž předmětem bylo základní pojištění, a to pojištění pro případ smrti s pevnou pojistnou částkou ve výši 10 000 Kč, jehož součástí bylo i pojištění zproštění od placení pojistného pro případ pracovní neschopnosti T644, dále úrazové pojištění a pojištění zdraví žalované, které se žalobkyně a žalobkyně b) z pozice pojistitele zavázaly žalované poskytnout, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyním pojistné v celkové částce 331 Kč měsíčně. S žalobkyní bylo sjednáno životní pojištění pro případ smrti s pevnou pojistnou částkou 10 000 Kč, přičemž v jeho případě nebyla ve smlouvě uvedena žádná výše pojistného, dále pojištění zproštění od placení pojistného pro případ pracovní neschopnosti T644, přičemž v jeho případě mělo být pojistné stanoveno podle přílohy [číslo] podmínek, a konečně úrazové pojištění, za něž bylo po poskytnutí slevy ve výši 15 % sjednáno pojistné v celkové výši 259 Kč. S žalobkyní b) bylo sjednáno pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici T440 s denní podporou ve výši 200 Kč, a to za měsíční pojistné ve výši 68 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán dnem 1. 1. 2012 a pojištění bylo sjednáno na pojistnou dobu 41 let. Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí nejen pojistnou smlouvou, nýbrž také pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Listinou označenou jako indexace pojištění ze dne 1. 11. 2017 bylo žalovaná vyrozuměna o provedené indexaci pojištění s účinností od 1. 1. 2018, čímž došlo ke změně výše měsíčního pojistného z částky 365 Kč na částku 376 Kč. Upomínkou dlužného pojistného ze dne 11. 5. 2018 žalobkyně žalovanou upomenula o zaplacení dlužného pojistného ve výši 791 Kč a vyzvala ji k jeho zaplacení do 31. 7. 2018 s tím, že nebude-li pojistné ve lhůtě zaplaceno, pojištění následujícím dnem zanikne. Následně žalobkyně informovala žalovanou o zániku pojištění dne 1. 8. 2018, a to dopisem ze dne 15. 8. 2018. Upomínkou před podáním žaloby ze dne 29. 10. 2018 žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky 2 041 Kč, následně žalovanou upomenul rovněž zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2019. Dle sazebníku poplatků platného od 1. 1. 2018 činí poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění 200 Kč. Dle rozpisu dlužného pojistného zpracovaného žalobkyní dne 25. 6. 2020 bylo měsíční pojistné v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2017 ve výši 365 Kč složeno z lhůtního pojistného za životní pojištění ve výši 4 Kč, z lhůtního pojistného za úrazové pojištění ve výši 259 Kč a z lhůtního pojistného za pojištění zdraví ve výši 102 Kč a v období od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018 bylo měsíční pojistné ve výši 376 Kč složeno z lhůtního pojistného za životní pojištění ve výši 4 Kč, z lhůtního pojistného za úrazové pojištění ve výši 270 Kč a z lhůtního pojistného za pojištění zdraví ve výši 102 Kč.

8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Protože pojistná smlouva byla uzavřena dne 14. 12. 2011, a tedy před účinností o.z. (1. 1. 2014), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do 31. 12. 2013.

10. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPS“) pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

11. Podle § 3 písm. p) ZOPS pro účely tohoto zákona se rozumí pojistným úplata za soukromé pojištění.

12. Podle § 4 odst. 1 písm. e) ZOPS pojistná smlouva obsahuje vždy výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové.

13. Podle § 13 odst. 1 ZOPS pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

14. Podle § 20 ZOPS nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

15. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák“) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

16. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

18. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne 14. 12. 2011 byla mezi žalobkyní, žalobkyní b) a žalovanou uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 ZOPS, podle níž měla být žalovaná povinna hradit žalobkyni a žalobkyni b) sjednané pojistné. Pokud jde o však pojistné, ve smlouvě bylo uvedeno v celkové výši 331 Kč, ačkoliv součet jednotlivých pojistných uvedených ve smlouvě uvedené částky nedosahoval, když činil toliko 327 Kč. Navíc ze smlouvy není jakkoliv patrné, jakou částku mělo činit pojistné za základní pojištění, tedy za pojištění pro případ smrti s pevnou pojistnou částkou ve výši 10 000 Kč, jehož součástí je i pojištění zproštění od placení pojistného pro případ pracovní neschopnosti. V případě pojistného pro případ smrti nebyla uvedena ve smlouvě žádná výše pojistného, v případě pojištění zproštění od placení pojistného pro případ pracovní neschopnosti T644 pak bylo ohledně pojistného odkazováno na přílohu č. 1 podmínek. Pokud jde o pojistné, jedná se přitom o podstatnou náležitost pojistné smlouvy dle § 4 odst. 1 písm. e) ZOPS, přičemž její neurčitost (celková výše 331 Kč při součtu jednotlivých pojistných činí 327 Kč), způsobuje absolutní neplatnost takové smlouvy (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 23 Cdo 174/2012 nebo komentář k § 37 obč. zák. in Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv., Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 333.) Absence ujednání o podstatné náležitosti smlouvy – v projednávané věci výše pojistného za pojištění pro případ smrti a za pojištění zproštění od placení pojistného pro případ pracovní neschopnosti T644 – pak zakládá také absolutní neplatnost pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák., konkrétně pro rozpor s ustanovením § 4 odst. 1 písm. e) ZOPS (shodně komentář k § 39 obč. zák. in Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv., Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 349.).

19. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než dospět k závěru, že smlouva o rizikovém životním pojištění MULTIRISK č. 3824032815 uzavřená dne 14. 12. 2011 mezi žalobkyní, žalobkyní b) a žalovanou je absolutně neplatná podle § 37 a § 39 obč. zák., jelikož je neurčitá co do výše pojistného a současně neobsahuje všechny podstatné náležitosti pojistné smlouvy vymezené v § 4 ZOPS, a tudíž svým obsahem odporuje zákonu.

20. Pojistná smlouva je pak z důvodu absence konkrétního ujednání o výši pojistného za pojištění pro případ smrti neplatná jako celek, neboť – i s ohledem na její označení – primárním účelem, za kterým byla uzavírána, bylo uzavření životního pojištění. Po jeho oddělení ze smlouvy se ze smlouvy oddělilo základní pojištění a zůstala by pouze připojištění (jako připojištění jsou označována samotnou žalobkyní), která byla sjednána k pojištění základnímu. Toto ujednání pak není od ostatního obsahu smlouvy oddělitelné rovněž s ohledem na skutečnost, že jde o její esenciální součást charakterizující samotnou pojistnou smlouvu (§ 2 ZSOP). V daných souvislostech je pak zcela irelevantní, že reálně šlo o marginální částku (měsíčně v řádu korun). Ve vztahu k této části smluvního ujednání nelze učinit závěr o tom, že neplatnost ujednání o konkrétní výši pojistného (pro neurčitost podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák.) způsobuje toliko nemožnost pojišťovny toto pojistné účtovat, nýbrž neurčitost takto„ sjednaného“ pojistného se dotýká celého smluvního vztahu. Není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné (či alespoň konkrétní způsob jeho výpočtu), nejde vůbec o pojištění. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném se tak promítá do všech relevantních aspektů smluvního vztahu účastníků, toto ujednání proto nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit a způsobuje tedy neplatnost celé uzavřené pojistné smlouvy jako takové; jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario), k níž soud přihlíží z úřední povinnosti i bez návrhu stran.

21. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyni na základě absolutně neplatné pojistné smlouvy nevznikl nárok na úhradu pojistného, ani souvisejících nákladů (poplatek za upomínku) a žalované nevznikla povinnost pojistné hradit.

22. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.