75 C 547/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 361 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 8 361 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 105,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 373,33 Kč, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 18 361 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 2 370,28 Kč, kapitalizovaným úrokem v celkové výši 4 373,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). [anonymizováno] splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. [anonymizováno] pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit [anonymizováno] částku ve výši 8 361 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 1 317 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 055 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když neuhradil ničeho, pročež ke dni [datum] činila dlužná jistina 10 000 Kč a dlužný poplatek činil 8 361 Kč. V souladu s článkem 18 smluvních podmínek pak měla PF rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč dále úrokem ve výši 20,5 % ročně, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Po tomto datu nebylo žalovaným na spornou pohledávku ničeho uhrazeno.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce částku 18 361 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 10 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 8 361 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 373,33 Kč (úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 10 000 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 370,28 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Ani po postoupení sporné pohledávky pak žalovaný neuhradil ničeho.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 265,11 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení k datu [datum], pročež soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], řízení co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 265,11 Kč zastavil.

6. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 18 361 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 373,33 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 105,17 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

8. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].

9. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 60 týdenních splátkách po 307 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 248 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal [anonymizováno] zaplatit činila 18 361 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 10 000 Kč a poplatkem ve výši 8 361 Kč složeným z úroku ve výši 1 317 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 2 055 Kč a úhrady za hotovostní režim splátek ve výši 4 989 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku zápůjčky.

10. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovaným, přičemž z článku 3 smluvních podmínek se podává roční procentní sazba nákladů (dále jen„ RPSN“) při 60 splátkách dlužné částky ve výši 68,70 %. Podle článku 4 smluvních podmínek činí v případě 60 splátek výše výpůjční úrokové sazby 20,5 % p.a., přičemž výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce. Podle článku 2 smluvních podmínek administrativní činnost zahrnuje činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím telefonické linky, vyhotovení kopie smluvní dokumentace, mimořádné přijetí splátky na pobočce [anonymizováno], přičemž částka za administrativní činnost je součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Podle článku 8 smluvních podmínek budou jakékoliv splátky celkové dlužné částky započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Podle článku 12 smluvních podmínek má [anonymizováno] v případě, že žalovaný nesplní řádně a včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva na dobu určitou, přičemž její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. [Anonymizovaný odstavec.]

12. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaný neuhradil ničeho.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporné pohledávky ve výši 18 361 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když mu bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku.

14. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

15. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným. Žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce převzal od [anonymizováno] v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 18 361 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 10 000 Kč a poplatkem ve výši 8 361 Kč složeným z úroku ve výši 1 317 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 2 055 Kč a úhrady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 989 Kč Částku ve výši 18 361 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 307 Kč s tím, že poslední splátka činila 248 Kč [anonymizováno] před poskytnutím zápůjčky při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaný je [anonymizována tři slova] ve výši 25 000 Kč, další příjmy domácnosti byly tvořeny [anonymizováno] ve výši 7 400 Kč, [anonymizováno] a [anonymizováno] ve výši 4 000 Kč a [anonymizováno] ve výši 14 000 Kč a na [anonymizováno] platil částku ve výši 3 930 Kč, za [anonymizováno] 500 Kč a výdaje na [anonymizováno] byly ve výši 14 000 K, což [anonymizováno] ověřila z občanského průkazu, pracovní smlouvy na neurčito, 3 výplatních pásek, předpisu SIPO a z nájemní smlouvy. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku neuhradil ničeho. Dlužnou částku pak žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

16. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

17. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

20. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

21. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

23. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

24. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), ve znění od [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

25. Podle § 22 odst. 5 ZSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť [anonymizováno] (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž ZSÚ. 28. [anonymizováno] tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporná zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

29. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

30. Soud pak dospěl k závěru, že v projednávané věci [anonymizováno] nedostála povinnosti stanovené jí v § 9 ZSÚ, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně sice uváděla, že [anonymizováno] zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, jehož tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznické kartě. Soud však musí konstatovat, že z předložené zákaznické karty se podává, že [anonymizováno] sice získala některé informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného, které si ověřila, avšak nezbývá než konstatovat, že [anonymizováno] získané informace nebyly pro řádné posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku dostatečné. Především se z předložené zákaznické karty podává, že žalovaný neuvedl ničeho například v otázce jeho dalších závazků. Kolonky pro vyplnění údajů o tom, zda má kreditní kartu nebo zápůjčku u jiné společnosti zůstaly nevyplněné. Za dané situace by bylo žádoucí, aby si [anonymizováno] nechala předložit alespoň výpis z účtu žalovaného, což se však ze zákaznické karty nepodává. Rovněž nebylo ničím prokázáno tvrzení, že [anonymizováno] nahlédla do základních registrů. Nezbývá tak než uzavřít, že [anonymizováno] získala nějaké částečné informace o žalovaném, které si ověřila, avšak dané informace nebyly dostatečné. Bylo přitom na [anonymizováno], aby se doložením především výdajů žalovaného skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit. To však [anonymizováno] neučinila a plně se spolehla na neúplná tvrzení žalovaného, která si pouze částečně ověřila. Žalobkyně se pak svojí omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost být soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a rovněž poučena podle § 118a o.s.ř.

31. Soud tedy uzavírá, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o zápůjčce nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, resp. nebylo prokázáno, že by s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného posuzovala. Nedodržení této povinnosti pak má podle § 9 odst. 1 ZSÚ za následek neplatnost uzavřené smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 9 odst. 1 ZSÚ PF nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, jelikož uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovaného, poněvadž tato povinnost byla uložena [anonymizováno] jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalovaného splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotného žalovaného, jenž svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.

32. Jelikož soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] jako poskytovatel zápůjčky (spotřebitelského úvěru) neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 9 odst. 1 ZSÚ, posoudil soud smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. Pokud jde totiž o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, jak bylo uvedeno již shora, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 9 ZSÚ [anonymizováno] nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

33. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

34. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

35. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

36. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

38. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, avšak bylo prokázáno, že [anonymizováno] žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi [anonymizováno], resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená ([anonymizováno], resp. žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil [anonymizováno] ničeho, když žalovaný svoji pasivitou způsobil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů. K vrácení tak stále zbývá částka 10 000 Kč, jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne [datum], přičemž bylo žalovanému doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry jeho dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

39. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

40. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

41. Poněvadž soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, nebyl žalovaný mimo poskytnuté částky povinen platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za hotovostní inkaso. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 8 361 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 2 105,17 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 4 373,33 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum].

42. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.