75 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 802 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 3 002 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 193 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žaloba se v rozsahu, v němž žalobkyně požadovala zaplacení částky 800 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 52 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 864 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 802 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky kapitalizovaným ve výši 245 Kč od [datum] do [datum], jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo„ Kapitálové pojištění“. Na základě pojistné smlouvy se žalovaný zavázal pravidelně hradit žalobkyni pojistné ve výši 1 390 Kč měsíčně se splatností první den příslušného pojistného období. Žalobkyně vedla účet pojistníka (žalovaného), na němž evidovala podílové jednotky investičních fondů nakoupených za zaplacené pojistné. Z účtu pojistníka byl jednou měsíčně strháván poplatek na úhradu rizikového pojistného, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění formou prodeje podílových jednotek, jejichž hodnota odpovídá výši tohoto poplatku. Pokud na účtu nebyl dostatek podílových jednotek, pojistitel evidoval tzv. akumulovaný dluh, jenž byl zohledněn při zániku pojistné smlouvy. Žalovaný dopisem ze dne [datum] pojistnou smlouvu vypověděl, pročež k zániku pojištění došlo dne [datum]. Žalovaný však neuhradil pojistné v období od [datum], a tedy neuhradil pojistné za měsíce květen 2020, červen 2020 a červenec 2020. Žalobkyně zvolila pro žalovaného výhodnější postup a místo sjednaného pojistného za dlužné měsíce požaduje toliko akumulovaný dluh ve výši 3 002 Kč. Protože byla pojistná smlouva předčasně ukončena, vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatek za předčasné ukončení ve výši 500 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána upomínka označená jako pokus o smír, která byla zpoplatněna částkou 300 Kč. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala do dne podání žaloby, a tedy za období od [datum] do [datum] ve výši 245 Kč. Konečně uvedla, že zástupce žalobkyně dne [datum] odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu. Žalobkyně rovněž požádala o přiznání náhrady nákladů řízení bez aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), neboť se nejedná o formulářovou žalobu, jelikož žalobkyně je subjektem s nepřeberným množstvím pojistných produktů, u nichž dochází k ještě většímu množství různých variant a postupů, přičemž jednotlivé pojistné produkty se řídí různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným podepsali dne [datum] listinu označenou jako pojistná smlouva [anonymizováno] životní pojištění EVOLUCE PLUS [číslo] jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění žalovaného v portfoliu životního cyklu, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v celkové částce 1 390 Kč měsíčně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán dnem [datum] a pojištění bylo sjednáno do doby věku 70 let žalovaného. Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí nejen pojistnou smlouvou, nýbrž také pojistnými podmínkami žalobkyně, sazebníky poplatků a oceňovacími tabulkami. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovanému pojistku. Žalovaný hradil řádně sjednané pojistné až do [anonymizováno] [rok], opožděně pak uhradil předepsané pojistné za [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] žalovaný požádal žalobkyni o změnu sjednaného pojištění, avšak žalobkyně jeho žádost o změnu zamítla z důvodu vydaného exekučního příkazu, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně následně opětovně upozorňovala žalovaného na neuhrazené splátky pojistného, a to upozorněními ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] doručil žalobkyni výpověď pojistné smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] informovala o přijetí výpovědi, načež dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala ho k zaplacení nedoplatku ve výši 3 502 Kč představujícího dlužné pojistné ve výši 3 002 Kč a poplatek za ukončení pojistné smlouvy ve výši 500 Kč. Pokusem o smír ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 3 802 Kč představující dluh ve výši 3 502 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Následně urgoval žalovaného k úhradě dlužné částky ještě dne [datum] zástupce žalobkyně. Podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění s účinností od [datum] činí náklady za pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč.

6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

9. Podle § 2807 o.z. je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o.z., podle níž byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu sjednaného pojistného. Žalovaný pojistnou smlouvu vypověděl výpovědí ze dne [datum], doručenou žalobkyni dne [datum], pročež pojistná smlouva v souladu s § 2807 o.z. zanikla ke konci následujícího pojistného období, tedy ke dni [datum]. Žalovaný však uhradil pojistné toliko do [anonymizováno] [rok]. Za pojistné období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] však žalovaný pojistné neuhradil. Žalovanému tak vznikl dluh na pojistném ve výši 3 002 Kč. Nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 3 002 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (ani do konce trvání pojistné smlouvy), ocitl se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení. Žalobkyně však požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od [datum] do dne sepsání žaloby, a tedy do dne [datum]. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 3 002 Kč pak činí 193 Kč.

15. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 3 002 Kč představující nedoplatek dlužného pojistného a dále v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] ve výši 193 Kč (bod I. výroku).

16. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

17. Pokud jde o poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 500 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, dospěl soud k závěru, že se jedná o smluvní pokuty podle § 2048 o.z. pro případ porušení povinnosti žalovaného řádně splácet pojistné po celou sjednanou dobu trvání pojistné smlouvy, když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením dlužníka nebo předčasným ukončením smlouvy a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením dlužníka. Soud pak ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným podle § 1753 o.z., neboť spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Zde uvedený pojem„ dobrá víra“ (přesněji spíš„ zásada poctivosti“) je nutno vykládat v jeho objektivním slova smyslu, tudíž se blíží pojetí„ dobrých mravů“, případně pojetí„ poctivého obchodního styku“. Výklad pojmu„ dobré víry“ jako projevu principu ekvity podporuje i článek 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS, který byl právě do tuzemského právního řádu implementován do tehdejší právní úpravy - § 56 zákona č. 40/1964 sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, ujednání zajišťující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11). Poněvadž tedy nebyl poplatek za předčasné ukončení smlouvy a poplatek za upomínku žalovanému účtován po právu, nedostal se žalovaný ani do prodlení s jejich úhradou.

18. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do částky 800 Kč představující neplatně sjednané smluvní pokuty a také co do kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] ve výši 52 Kč (bod II. výroku).

19. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 4 047 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 3 195 Kč (79 %), neúspěšná byla v částce 852 Kč (21 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 58 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (58 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 864 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující doplnění žaloby, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady na tento úkon právní služby nelze považovat za účelně vynaložené.

21. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, naopak dospěl k opačnému závěru, neboť žalobkyně v textu žaloby upraví toliko datum uzavření a číslo pojistné smlouvy, předmět pojištění, dlužnou částku a datum zániku pojištění, přičemž ostatní údaje jsou použitelné v obdobných případech. Skutečnost, že se jednotlivé pojistné produkty řídí odlišnými pojistnými podmínkami, je v tomto případě irelevantní, neboť v žalobě není obsažen jediný odkaz na jakékoli ustanovení příslušných pojistných podmínek. Konečně soud dodává, že s tímto názorem koresponduje i přístup dalších subjektů srovnatelných s žalobkyní (pojišťoven), které v žalobách na úhradu dlužného pojistného účtují náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.