75 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 34 015,81 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení ve výši 34 015,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 609 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 66,81 % ročně z částky 24 816 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3 671,92 Kč a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 24 816 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 100 454 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, ve znění jejího doplnění ze dne , datum, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 34 015,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 609 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 66,81 % ročně z částky 24 816 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3 671,92 Kč a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 24 816 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 100 454 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobou uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, a na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na účet uvedený ve smlouvě dne , datum, úvěr ve výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 66,81 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 744 Kč, splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje listopad 2022, a to dle splátkového kalendáře. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, přičemž celkem zaplatil 19 splátek po 1 744 Kč. Žalobkyni vzniklo dle bodu 6.1 smlouvy právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou 20. a 21. splátky v délce 30 dnů ve výši dvakrát 499 Kč, splatnou ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, a dále dle bodu 6.2 smlouvy právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou 12., 13., 14., 18., 20. a 21. splátky v délce 15 dnů ve výši šestkrát 200 Kč, splatnou ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné , datum, o délce 65 dnů, došlo v souladu s bodem 6.4 smlouvy automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, , kdy byl žalovaný povinen uhradit celou nezaplacenou jistinu úvěru včetně úroků zahrnutých v posledních třech splátkách před zesplatněním úvěru, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny, a žalobkyně může požadovat úroky z prodlení z celé této nové jistiny ve výši 28 899,17 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění byla v bodě 6.5 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni neuhradil ani po předžalobní výzvě. Ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z informací a dokladů získaných od žalovaného, zejména z prohlášení žalovaného, dokladů o příjmech a výpisů z účtu, a ověřila i úvěrovou historii žalovaného v databázích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jakož i skutečnost, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

3. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného a výdajů žalovaného, jež byly doloženy výpisy z účtu za období červen 2022, červenec 2022, srpen 2022 a září 2022. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, že neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad jeho totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

6. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ke dni , datum, měla žalobkyně od , datum, povolení České národní banky k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

7. Dle předsmluvního formuláře, jenž nebyl žalovaným podepsán, byl žalovaný seznámen se základními vlastnostmi a náklady spotřebitelského úvěru ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, .

8. Z fotokopie občanského průkazu plyne, že při sjednávání úvěru byla pořízena fotokopie občanského průkazu žalovaného.

9. Z výpisu z běžného účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu žalovaného, přičemž počáteční zůstatek činil 607,92 Kč a konečný zůstatek by ve výši 2 061,93 Kč, připsáno bylo 93 183,19 Kč a odepsáno bylo 91 729,18 Kč. Z výpisu se podává příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 31 607 Kč, dále vklad v hotovosti ve výši 40 000 Kč, příchozí úhrada od , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč a půjčka od , právnická osoba, ve výši 975,79 Kč. Odchozí platby tvořily mimo jiné vklady u , právnická osoba, v celkové výši 15 000 Kč a u , právnická osoba, v celkové výši 10 000 Kč a rovněž splátky půjčky 3 u , právnická osoba, ve výši 4 000 Kč.

10. Z výpisu z běžného účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu žalovaného, přičemž počáteční zůstatek činil 11 947,78 Kč a konečný zůstatek by ve výši 607,92 Kč, připsáno bylo 172 230,91 Kč a odepsáno bylo 183 570,77 Kč. Z výpisu se podává příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 30 571 Kč, dále vklad v hotovosti ve výši 10 000 Kč, výběry od , právnická osoba, v celkové výši 90 000 Kč, příchozí úhrada od , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč, půjčka od , právnická osoba, ve výši 7 000 Kč a půjčka od , právnická osoba, ve výši 759,91 Kč. Odchozí platby tvořily mimo jiné vklady u , právnická osoba, v celkové výši 76 300 Kč a u , právnická osoba, v celkové výši 30 000 Kč a rovněž splátky půjčky 3 u , právnická osoba, ve výši 4 000 Kč.

11. Z výpisu z běžného účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu žalovaného, přičemž počáteční zůstatek činil 7 511,30 Kč a konečný zůstatek by ve výši 11 947,78 Kč, připsáno bylo 241 771,31 Kč a odepsáno bylo 237 334,83 Kč. Z výpisu se podává příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 30 808 Kč, výběry od , právnická osoba, v celkové výši 194 300,10 Kč, výběry od , právnická osoba, v celkové výši 24 000 Kč, půjčky od , právnická osoba, ve výši 8 000 Kč a 10 000 Kč, půjčka od , právnická osoba, . ve výši 30 000 Kč a půjčky od , právnická osoba, ve výši 1 355,74 Kč a ve výši 3 407,47 Kč. Odchozí platby tvořily mimo jiné vklady u , právnická osoba, v celkové výši 72 500 Kč a u , právnická osoba, v celkové výši 38 000 Kč a rovněž splátky půjčky 3 u , právnická osoba, ve výši 4 000 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu žalovaného, přičemž počáteční zůstatek činil 966,46 Kč a konečný zůstatek by ve výši 7 511,30 Kč, připsáno bylo 226 323 Kč a odepsáno bylo 219 778,16 Kč. Z výpisu se podává příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 33 603 Kč, výběry od , právnická osoba, v celkové výši 33 000 Kč, výběry od , právnická osoba, v celkové výši 5 500 Kč, půjčka od , právnická osoba, ve výši 8 000 Kč, půjčky od , právnická osoba, . v celkové výši 37 400 Kč a půjčky od , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč a ve výši 3 407,47 Kč. Odchozí platby tvořily mimo jiné vklady u , právnická osoba, v celkové výši 63 700 Kč a u , právnická osoba, v celkové výši 41 100 Kč a rovněž splátky půjčky 3 u , právnická osoba, ve výši 4 000 Kč.

13. Z listiny označené jako oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přičemž doručením oznámení došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

14. Z listin označených jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, a z informací pro klienta soud zjistil, že je žalovaný jedinečným kódem podepsal dne , datum, a žalobkyně návrh akceptovala dne , datum, . Jako den uzavření smlouvy byl sjednán den doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit částku v celkové výši 83 712 Kč v 48 měsíčních anuitních splátkách zahrnujících platbu jistiny úvěru a úroku, který k poslednímu dni splatnosti splátky přirůstá k jistině, ve výši 1 744 Kč, splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 66,81 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů byl v čl. 6.1 smluvních ujednání sjednán vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a pro případ prodlení o délce 15 dnů byl v čl. 6.2 sjednán vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 200 Kč, obě se splatností ve lhůtě 10 dnů od vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů bylo v čl. 6.3 písm. b) smluvních ujednání sjednáno automatické zesplatnění úvěru, kdy se stávají splatnými celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po jeho zesplatnění byla v čl. 6.5 smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení.

15. Z listiny označené jako karta klienta soud zjistil, že vyplacená částka činila 29 000 Kč a splaceno bylo celkem 36 624 Kč, když bylo uhrazeno 21 splátek po 1 744 Kč.

16. Dle výpisu záznamů z registru , právnická osoba, byl u žalovaného evidován příznak Z (porušení podmínek nesplácením závazků – pozn. soudu).

17. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že na účet č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě byla z účtu žalobkyně zaslána dne , datum, částka ve výši 29 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, (číslo úvěrové smlouvy).

18. Z listiny obsahující výstup z registru , právnická osoba, soud zjistil, že při hodnocení žalovaného bylo žalovanému přiznáno skóre 360, což vyjadřuje menší riziko.

19. Z přehledu dokumentů z osobní stránky klienta soud zjistil, že do ní byly žalovanému dodány dokumenty jako předsmluvní formulář, návrh na smlouvu, smlouva o úvěru a oznámení o schválení úvěru.

20. Dle výzvy k zaplacení ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě splátek v celkové výši 3 488 Kč, s jejichž úhradou je v prodlení, a smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

21. Dle výzvy k zaplacení ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne , datum, , , datum, a , datum, a smluvní pokuty ve výši 998 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

22. Oznámením ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 31 097 Kč, jelikož došlo k zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného.

23. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s poštovním podacím archem ze dne , datum, vyplývá, že žalovaného k úhradě dlužné částky urgovala zástupkyně žalobkyně.

24. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Žalobkyně je evidována v evidenci , Anonymizováno, jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry. Žalovaný za pomoci prostředků komunikace na dálku podepsal dne , datum, listinu označenou jako „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, “. Žalobkyně návrh žalovaného akceptovala oznámením o schválení úvěru, které bylo doručeno žalovanému do osobní stránky klienta. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 744 Kč splatných vždy k 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 83 712 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 66,81 % ročně. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 15 dnů je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 200 Kč a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dnů je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem ze zaměstnání v rozsahu 30 571 Kč až 33 603 Kč čistého, což vyplynulo z výpisu z bankovního účtu žalovaného, z něhož vyplynula závislost žalovaného na gamblingu a řada dalších závazků u poskytovatelů půjček. Žalovaný byl evidován v registru , právnická osoba, s příznakem Z. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec ve výši 29 000 Kč zcela vyčerpal, když žalobkyně zaslala dne , datum, částku 29 000 Kč na účet, který žalovaný označil ve smlouvě. Žalovaný uhradil celkem částku 36 624 Kč. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti obdržel skóre 360, které vyjadřovalo menší riziko. Totožnost žalovaného byla při sjednávání úvěru ověřena zasláním kopie občanského průkazu žalovaného. Žalovaný byl zástupkyní žalobkyně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby. Předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .

25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

27. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne , datum, , kdy byla žalovanému doručena akceptace žalobkyně návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

31. Žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 29 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

32. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

33. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně neposuzovala schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit. Jak je totiž patrné z předložených výpisů z účtu žalovaného, žalovaný nedisponoval dostatečným příjmem, z něhož by mohl poskytovaný úvěr spolu s dalšími svými závazky splácet. Čistý měsíční příjem ze zaměstnání žalovaného činil přibližně 33 000 Kč, přičemž z výpisů z účtu žalovaného vyplynula existence celé řady závazků od dalších poskytovatelů půjček, a to jak od banky (, právnická osoba, , tak od , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, . či , právnická osoba, . Zcela zřejmé z předložených výpisů pak byly problémy žalovaného z gamblingem, když prováděl vklady a výběry u hazardních společností , právnická osoba, a , právnická osoba, v řádech vyšších desítek tisíc Kč každý měsíc. Obraty na účtu žalovaného tak dosahovaly statisícových hodnot. Z uvedeného bylo zřejmé, že splácení závazků žalovaným bylo závislé na štěstí a na tom, zda žalovaný v hazardu vyhraje či nikoliv. K tomu bylo nutné připočíst záznam v registru , právnická osoba, svědčící o porušení podmínek nesplácením závazků, jakož i menší míru rizika dle výstupu z , právnická osoba, . Z provedených důkazů tak minimálně vyplynula vysoká míra rizikovosti, když z výpisů z účtů vyplynulo, že příjmová stránka na účtech byla z velké části tvořena dalšími úvěry a rovněž finančními prostředky, které žalovaný převáděl od hazardních společností. Aby za dané situace bylo lze dovodit, že žalovaný je schopen nabízený úvěr řádně splácet, musela by se žalobkyně podle soudu více zabývat jak celkovými příjmy, tak výdaji žalovaného. Na to však žalobkyně zcela rezignovala a majetkovou situaci žalovaného nijak nehodnotila. Pokud přesto žalovanému sporný spotřebitelský úvěr poskytla, rozhodně tak neučinila v souladu se svými povinnostmi podle § 86 ZSÚ. Z podkladů, které měla žalobkyně k dispozici, totiž vyplynula vysoká míra rizika nesplácení ze strany žalovaného. Přitom součástí kontroly úvěruschopnosti je rovněž řádné vyhodnocení získaných dat v souladu s požadavkem náležité péče tak, aby shromažďování dat o žadateli o úvěr nebylo pouze samoúčelné. Na základě získaných dat teprve poskytovatel úvěru učiní závěr, zda žadatel o úvěr nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Pokud po tomto zkoumání nevyplyne zvýšené riziko nesplácení, lze platně uzavřít smlouvu a úvěr žadateli poskytnout. V dané věci však riziko nesplácení ze strany žalovaného bylo zcela zjevné.

34. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. O uvedené skutečnosti svědčí rovněž § 87 odst. 1 ZSÚ, podle něhož poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Poněvadž je smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená žalobkyně přenechala obohacenému žalovanému bez právního důvodu částku 29 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil 36 624 Kč, což vyplynulo rovněž z předložených důkazů.

36. Nezbývá tak než uzavřít, že závazek žalovaného vůči žalobkyni zanikl v každém případě splněním dluhu, neboť byl již žalovaným zcela zapraven. Poněvadž jistina ve výši 29 000 Kč byla zcela uhrazena, je nepochybné, že žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení za období od , datum, , neboť v té době již byl závazek z bezdůvodného obohacení zapraven (poslední splátka byla uhrazena právě dne , datum, , přičemž poskytnutá částka 29 000 Kč byla zcela uhrazena již dne , datum, ).

37. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.