Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

75 C 98/2021

č. j. 75 C 98/2021-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2021:75.C.98.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit částku 4 769 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od určeného data do zaplacení. Soud uznal, že pojistná smlouva byla platně uzavřena, až po zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného včetně předchozího upozornění a lhůty. Základem rozhodnutí bylo § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 769 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 769 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 769 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 368 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 4 769 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že v rámci své obchodní činnosti uzavřela dne datum s žalovanou pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění ke dni datum. Doplnila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalované, která jej přijala zaplacením první splátky pojistného. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 11 940 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 985 Kč. Splatnost prvního pojistného byla stanovena nejpozději do datum, přičemž první platba pojistného byla uhrazena dne datum dle pokynů k uhrazení obsažených v návrhu na uzavření pojistné smlouvy číslo. Přestože první pojistné nebylo uhrazeno ve sjednaném termínu, tedy do datum, žalobkyně pozdní platbu prvního pojistného akceptovala, čímž byla platně uzavřena pojistná smlouva. Jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy žalobkyně žalované zaslala pojistku ke smlouvě číslo ze dne datum. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne datum, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když jí stanovila k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná však v dané lhůtě ani přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradila, pročež účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni datum. Za období od datum do datum včetně pak činí dlužné pojistné částku ve výši 4 769 Kč. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani po předžalobní upomínce zaslané jí zástupcem žalobkyně dne datum.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně žalované předložila návrh smlouvy pojištění vozidel číslo jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, registrační značka, příjmení: anonymizováno s počátkem pojištění ode dne datum. Pojistné bylo uvedeno jako roční ve výši 11 940 Kč, bylo splatné čtvrtletně ve výši 2 985 Kč a pojištění bylo sjednáváno na dobu neurčitou. Žalobkyně v návrhu stanovila žalované lhůtu pro jeho přijetí do datum, a to zaplacením části pojistného ve výši 2 985 Kč, jež byla splatná čtvrtletně, na bankovní účet č. bankovní účet, variabilní symbol, s tím, že smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPPA číslo. Dne datum byla na účet uvedený v návrhu smlouvy připsána částka 2 985 Kč pod variabilní symbol. Dne datum pak žalobkyně žalované vystavila pojistku k pojistné smlouvě. Upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne datum žalobkyně upozornila žalovanou na dlužné pojistné ve výši 2 985 Kč a vyzvala ji k jeho úhradě do datum s tím, že v opačném případě pojistná smlouva zanikne. Protože žalovaná pojistné neuhradila ani ve stanovené lhůtě do datum, byla žalobkyní informována o zániku pojištění (dnem datum) dopisem ze dne datum a žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku pojistného ve výši 4 769 Kč. Žalovaná byla následně zástupcem žalobkyně upomínána k úhradě nedoplatku pojistného.

5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalované nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaná přijala zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy byla dne datum přijata platba ve výši 2 985 Kč, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného. Platba byla sice uskutečněna den po stanovené lhůtě k přijetí návrhu smlouvy, avšak žalobkyně žalovanou učiněnou pozdní akceptaci jejího návrhu přijala, když dne datum vystavila žalované pojistku. Podle § 1743 odst. 1 o.z. má totiž i pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné. To v daném případě žalobkyně učinila. Podle pojistné smlouvy byla žalovaná povinna hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však hrazeno nebylo. Dopisem ze dne datum pak žalobkyně upomenula žalovanou k zaplacení dlužného pojistného a stanovila jí lhůtu k jeho úhradě do dne datum. Poněvadž žalovaná ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradila, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne datum. Za dobu pojištění (od datum do datum) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 4 769 Kč.

14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 4 769 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalované pojistné krytí.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (do datum), ocitla se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.

16. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 4 769 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to v zákonné výši od datum do zaplacení.

17. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

18. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ / a jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, resp. 100 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

20. Soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu a náhradu paušálních nákladů za doplnění žaloby, neboť tyto neshledal účelně vynaloženými, jelikož skutečnosti doplňované měly být již uvedeny v podané žalobě. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.