76 C 115/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 500 Kč a paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodnění. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o dílo [číslo] OPI/2022 (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalovaný, jako zhotovitel, zavázal pro žalobkyni, jako objednatele, provést dílo spočívající ve vypracování projektové dokumentace pro realizaci změny jídelny na administrativní prostory ve 2. NP v objektu objednatele (žalobkyně) na adrese [adresa žalobkyně], a poskytnout další služby, které souvisejí s projednáním a provedením projektové dokumentace. Žalovaný smluvní povinnost ve sjednané lhůtě nesplnil a počínaje dnem [datum] se ocitl v prodlení. Vzhledem k tomu, že prodlení s vypracováním a předáním projektové dokumentace trvalo déle než 10 dní, žalobkyně postupovala v souladu s čl. XI. odst. 1 bod [číslo] Smlouvy a od Smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalobkyně a žalovaný si ve Smlouvě sjednali, že v případě prodlení žalovaného s vypracováním projektové dokumentace a jejím předáním v termínu uvedeném v čl. II. odst. 1 Smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v každém jednotlivém případě smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý, i započatý, den prodlení s předáním díla. Žalobkyně nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 70 000 Kč dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy za 35 dní prodlení, a to od okamžiku prvního dne prodlení, tj. dne [datum], do dne [datum] včetně, tedy do dne, který předcházel dni, ke kterému nastaly účinky odstoupení od Smlouvy. Žalovaný neuhradil dluh ani k předžalobní výzvě. Žalobkyně nadto požaduje zaplacení úroku z prodlení a částky 1 200 Kč představující náhradu paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v případě odstoupení od smlouvy dle čl. XI. odst. 1 bodu [číslo] žalobkyně nemá právo uplatňovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty dle čl. VIII odst. 1 smlouvy o dílo.

3. Úvodem soud konstatuje, že byť reakce žalovaného na výzvu dle 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.”), obsahovala toliko jedinou námitku, a to námitku právní, a ještě k tomu nedůvodnou, přesto soud nemohl rozhodnout rozsudkem pro uznání dle § 114b odst. 6 ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř. Z aktuální judikatury totiž plyne, že vyjádřením zabraňujícím vydání rozsudku pro uznání je každá reakce žalovaného, v níž uvede alespoň nějaký věcný argument na svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku a projeví o řízení zájem. Vydání rozsudku pro uznání je tak možné pouze tehdy, jestliže žalovaný na výzvu nereaguje buď vůbec, nebo v reakci neuvede žádný věcný argument na svoji obranu (nepostačí tedy jen prosté tvrzení, že žalovaný uplatněný nárok neuznává), případně jestliže soud na základě úvahy, kterou v rozsudku pro uznání přesvědčivě odůvodní, dospěje k závěru, že neúplné vyjádření žalovaného je v konkrétním případě vedeno jen snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé (viz Nález Ústavního soudu České republiky z 12. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3207/20). Soud poté ani k jinak důvodnému návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání tomuto nevyhověl, jelikož žalovaný se sice k jednání bez omluvy nedostavil, avšak jeho postoj k řízení nebyl zcela pasivním, proto není namístě vydávat rozsudek pro zmeškání (obdobně viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV.ÚS 3143/15, ze dne 23. 2. 2016).

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne [datum] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu označenou jako Smlouva o dílo [číslo] OPI/2022 (dále jen„ Smlouva“). Jejím obsahem byla dohoda, dle které se žalovaný, jako zhotovitel, zavázal pro žalobkyni, jako objednatele, provést dílo spočívající ve vypracování projektové dokumentace pro realizaci změny jídelny na administrativní prostory ve 2. NP v objektu žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně], a poskytnout další služby, které souvisejí s projednáním a provedením projektové dokumentace (čl. I. odst. 1). Žalovaný se zavázal předat žalobkyni vypracovanou projektovou dokumentaci do 60 dnů od nabytí účinnosti Smlouvy (čl. II. odst. 1 bod 1.1.). Smlouva měla nabýt účinnosti okamžikem jejího uveřejnění v registru smluv (čl. XIII. odst. 1). Strany se dohodly, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s vypracování a předáním projektové dokumentace žalobkyni v termínu uvedeném v čl. II. odst. 1 Smlouvy, zaplatí žalovaný za každý jednotlivý případ prodlení částku 2 000 Kč za každá, i započatý, den prodlení s předáním (čl. VIII. odst. 1). Smluvní strany se dále dohodly, že žalobkyně má právo odstoupit od Smlouvy, pokud bude žalovaný v prodlení s řádným vypracováním a předáním projektové dokumentace žalobkyni delším než 10 dnů (čl. XI. odst. 1 bod [číslo]. Účastníci se dále dohodly v čl. VIII. odst. 7., že smluvní strana, které byla smluvní pokuta vyúčtování, je povinna uhradit tuto ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení sankční faktury nebo ve stejné lhůtě sdělit oprávněné smluvní straně své námitky. (listina označená jako Smlouva o dílo [číslo] OPI/2022). Smlouva byla publikována v registru smluv dne [datum] (viz DO DŮKAZů120/2 https://smlouvy.gov.cz/smlouva/22945733?backlink=nrdfb). Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] dopis, v němž mu sdělila, že využívá svého práva v čl. XI. odst. 1 bodu [číslo]. Smlouvy a odstupuje od Smlouvy pro nepředání projektové dokumentace v řádném termínu (dopis ze dne [datum] označený jako Odstoupení od Smlouvy o dílo [číslo] OPI/2022). Dopis byl dodán do datové schránky žalovaného dne [datum], žalovaný se do datové schránky přihlásil dne [datum] (doručenka datové zprávy ID [číslo]). Žalobkyně zaslala žalovanému dopis, v němž ho vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 70 000 Kč dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy nejpozději do [datum] a upozornila jej na možnost řešení sporu soudní cestou (Předžalobní výzva k úhradě smluvní pokuty dle Smlouvy o dílo [číslo] OPI/2022 ze dne 14. 6. 2023). Dopis byl žalovanému dodán do datové schránky dne [datum], doručen měl být [datum] (doručenka datové zprávy ID [číslo]). Žalovaný smluvní pokutu žalobkyni nezaplatil.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

6. Podle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 605 odst. 1 o. z., lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

8. Podle § 607 o. z., připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Podle § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

12. Podle § 2005 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

13. Podle § 2005 odst. 2 o. z., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle § 2587 o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

17. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

18. Podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ zák. č. 300/2008 Sb.“), informační systém datových schránek umožňuje dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do zpřístupněné datové schránky jiné osoby.

19. Podle § 18a odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

20. Dle citované zákonné úpravy zásadně platí, že odstoupením od smlouvy zaniká celý obsah závazku, tedy veškerá práva a povinnosti jím založená (§ 2004 odst. 1 a § 2005 odst. 1 o. z.). Z všeobecného dopadu účinků odstoupení jsou však mimo jiné vyňaty některé součásti obsahu závazku, jež mají i po odstoupení od smlouvy přetrvat z povahy věci, neboť cíleně směřují právě k vypořádání vztahů, k řešení sporů, nebo zakotvují kompenzační či sankční mechanismy (§ 2005 odst. 2 o. z.). To je případ i smluvní pokuty. Právo na zaplacení smluvní pokuty nezaniká odstoupením v té své podobě, která již byla aktivována určitým porušením. Poté ujednání o smluvní pokutě dále účinky nevyvolává a nové částky smluvní pokuty po okamžiku účinků odstoupení nevznikají. Již vzniklé, relativně samostatné právo na zaplacení smluvní pokuty je ale odstoupením nedotčeno (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1214-1219). Řečeno jinak, odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty, dospělo-li již. Ostatně i v poměrech zákonů č. 40/1964 Sb. a [číslo] Sb., tj. před účinností zákona č. 89/2012 Sb., rozhodovací praxe Nejvyššího soudu byla zajedno v tom, že dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením od ní, zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na smluvní pokutu, pokud vznikl ještě před odstoupením od smlouvy. V důsledku porušení smluvní povinnosti totiž vznikl mezi smluvními stranami nový - dosud neexistující a původní smlouvou bez dalšího nezaložený - právní vztah, který již nemá ve vztahu k zajištěnému závazku akcesorickou povahu a na jehož existenci nemá zánik zajištěného závazku vliv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 33 Odo 131/2003, pro oblast obchodněprávní viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2833/2011)

21. Odstoupení od smlouvy je jednostranné adresné právní jednání, jímž jednající vyjadřuje úmysl způsobit zánik závazku. Odstoupení musí být učiněno dostatečně zřetelně a určitě. Ačkoli k účinnému odstoupení od smlouvy není třeba souhlasu druhé smluvní strany, musí být odstoupení, je-li učiněno vůči nepřítomné osobě, druhé straně doručeno, přičemž jakmile je doručeno, nastávají účinky odstoupení.

22. Obecně platí, že účinky právního jednání nastávají k okamžiku, kdy projev vůle nepřítomné osobě došel. K takovému„ hmotněprávnímu“ doručení dochází v okamžiku, kdy měl adresát objektivní příležitost se s dopisem obsahujícím právní jednání seznámit (např. vhozením do poštovní schránky, vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, uložením do e-mailové schránky, či dodáním do datové schránky; srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1824-1828). Není přitom nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu (§ 570 o. z.; srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003, ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 28 Cdo 72/2004, ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006; s předestřenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožnil i v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4016/2017 či ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 979/2020). V projednávané věci však bylo odstoupení od smlouvy dodáno do datové schránky žalovaného. Zákon [číslo] Sb., konkrétně pak ustanovení § 18a odst. 2 a 3 obsahuje k § 570 o. z. v poměru speciality, jde-li o dodávání elektronických dokumentů obsahujících soukromoprávní jednání, když zakládá právní účinky tohoto jednání až okamžik doručení (bez ohledu na to, zda přihlášením uživatele, nebo fikcí po uplynutí 10 dnů ode dne dodání). Pokud by tento závěr neplatil, bylo by zmíněné ustanovení obsoletní, neboť přihlášení oprávněné osoby do datové schránky, ani uplynutí 10 dnů od dodání, byl nebylo s to přivodit účinky„ hmotněprávního“ doručení nastávajícího, s odkazem na § 570 o. z., okamžikem, kdy by dokument byl do datové schránky dodán. Komunikace prostřednictvím datových schránek je ostatně určena i pro soukromoprávní styk (§ 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 300/2008 Sb.). Nelze přehlédnout, že speciální úprava doručení soukromoprávního jednání se neomezuje pouze na zákon č. 300/2008 Sb. (viz § 335a zák. č. 262/2006 Sb.). Blíže viz [příjmení], A. Soukromoprávní doručování datovými schránkami a teorie dojití. Obchodněprávní revue (2/ 2022)., str.

91. Shrnuto, ačkoli se projev vůle zasílaný datovou schránkou dostane do sféry jeho adresáta v okamžiku dodání do datové schránky, zákonodárce k perfekci hmotněprávního projevu vůle doručovaného v rámci soukromoprávního vztahu datovou schránkou nevyžaduje jen dojití, ale také doručení, tedy přihlášení se do datové schránky, či doručení fikcí po uplynutí 10 dnů ode dne dojití.

23. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 odst. 1 o. z.), v níž se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobkyni jako objednatele dílo specifikované v čl. I. odst. 1 Smlouvy (§ 2587 o. z.), přičemž byl v souladu s čl. II. odst. 1 bod 1.1. ve spojení s čl. XIII. odst. 1 Smlouvy povinen dílo provést, tedy dokončit a předat (§ 2604 o. z.), nejpozději do [datum], tj. do 60 dnů od publikace Smlouvy v registru smluv, k níž došlo dne [datum], když poslední den lhůty, jejíž běh započal dne [datum] (§ 605 odst. 1 o. z.), připadl na sobotu [datum], proto se posunul na nejbližší pracovní den, tj. pondělí [datum] (§ 607 o. z.). Jelikož tak neučinil, dostal se dnem [datum] do prodlení s provedením díla (§ 1968 o. z.). Žalobkyně adresně vůči žalovanému platně odstoupila od Smlouvy z důvodu sjednaného účastníky v čl. XI. odst. 1 bod [číslo] Smlouvy (§ 2001 o. z.), když ke dni odeslání dopisu, jež odstoupení od Smlouvy obsahoval (dne [datum]), prodlení žalovaného s provedením díla trvalo déle než 10 dní. Dokument obsahující odstoupení od smlouvy byl doručen žalovanému dne [datum] přihlášením osoby, která má přístup do datové schránky žalovaného (§ 18a odst. 1 a 2 zák. č. 300/2008 Sb.). Okamžikem doručení dotčeného dokumentu, tj. dnem [datum], došlo k perfekci odstoupení od smlouvy, tj. tímto dnem byla Smlouva od počátku zrušena (§ 2004 odst. 1 o. z.).

24. Účastníci si v čl. VIII. odst. 1 Smlouvy platně sjednali právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného s provedením díla, a to ve výši 2 000 Kč za každý den trvajícího prodlení (§ 2048 odst. 1 o. z.). Žalobkyni proto s ohledem na prodlení žalovaného s provedením díla vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý den trvajícího prodlení s provedením díla. Ze shora uvedeného plyne, že i přes zrušení Smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty, pokud jí vzniklo právo na její zaplacení v době předcházející zrušení Smlouvy. V poměrech projednávané věci má žalobkyně právo na zaplacení dotčené smluvní pokuty za období od prvního dne prodlení ([datum]) do dne předcházejícího dni zrušení smlouvy následkem odstoupení od Smlouvy ([datum]) a to za každý den trvajícího prodlení (celkem 35 dní) ve výši 70 000 Kč (35 dní x 2 000 Kč), neboť toto právo jí vzniklo v době před zrušením Smlouvy v důsledku odstoupení od ní (§ 2005 odst. 2 o. z.).

25. Žalobkyni dále náleží i náhrada paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož předmětem řízení je vzájemný závazek podnikatelů, s jehož úhradou byl žalovaný v prodlení Podle citované zákonné úpravy platí, že minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ze vzájemného závazku činí 1 200 Kč. Přijetím uvedeného nařízení vlády Česká republika splnila svoji harmonizační povinnost a implementovala nová pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Důvod přijetí směrnice je vyjádřen v jejích úvodních ustanoveních, z nichž vyplývá, že náhrada ve formě pevné částky by měla omezit administrativní a interní náklady spojené s vymáháním opožděných plateb. Nárok věřitele na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tj. fixní částky 1 200 Kč, vzniká věřiteli automaticky již v okamžiku prodlení dlužníka. Nárok na zaplacení paušální náhrady, není podmíněn vymáháním jistiny ani odesláním jakékoliv upomínky, když má krýt především interní náklady, které věřiteli vznikají v důsledku opožděných plateb. Věřitel tak není povinen prokazovat jak výši, tak důvodnost nákladů, neboť tento nárok mu vzniká přímo ze zákona. V souladu s § 513 zákona o. z jsou náklady spojené s uplatněním pohledávky příslušenstvím pohledávky ex lege, přičemž jde o náklady paušalizované, jejichž vynaložení není třeba prokazovat. Vedle přiznání práva na zaplacení paušálních nákladů ve výši 1 200 Kč (která představuje interní či administrativní náklady věřitele spojené s vymáháním pohledávky), je namístě při rozhodování o náhradě nákladů soudního řízení zahrnout i náklady na zastupování věřitele vzniklé při vymáhání pohledávky v soudním řízení (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2016, č. j. 47 Co 70/2016-21 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 7 Co 1257/2021).

26. S ohledem na uvedené soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z částky 70 000 Kč dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný měl pohledávku uspokojit do [datum] v souladu s předžalobní výzvu, dnes následujícím se dostal do prodlení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 500 Kč. Žalobkyni by náležela i náhrada nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., tj. 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání). Žalobkyně se však náhrady dalších nákladů řízení nad rámec soudního poplatku vzdala.

28. Lhůtu ke splnění nákladové povinnosti určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.