76 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 981 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 4 000 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 981 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 981 Kč s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 16. 2. 2018 účastnickou smlouvu č. 5067757, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkovaní platebních transakcí ve prospěch třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky. Pro případ nevrácení pronajatého přijímacího zařízení včas a v pořádku žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Žalovaný převzal dvě zařízení (MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA a STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY), což stvrdil podpisem na zakázkovém listu. Jelikož žalovaný soustavně neplatil řádně poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 16. 5. 2018. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení zařízení ve stanovené lhůtě od data ukončení smlouvy. Žalovaný nevrátil žalobkyni dvě zařízení, proto je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2x 2 000 Kč dle ceníku. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému služby třetích stran vyúčtováním č. 249533083 splatným dne 20. 3. 2018, v tomto soudním řízení nárokuje 210,02 Kč, č. 250969846 splatným dne 20. 4. 2018, v tomto soudním řízení nárokuje 140 Kč, č. 252414790 splatným dne 20. 5. 2018, v tomto soudním řízení nárokuje 140 Kč a č. 253873129 splatným dne 20. 6. 2018, v tomto soudním řízení nárokuje 490,98 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.

4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu:

5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 14. 2. 2018 se společností [právnická osoba] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. 5067757, kdy si žalovaný objednal připojení kabelové televize na dobu 12 měsíců a pronájem WIFI ED3 a KAON HD BOXU. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb. Dle článku 7.4 a 7.6 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána smluvní pokuta v případě nevrácení zařízení žalovaným včas a v pořádku do 14 dnů po ukončení smlouvy. Její výše byla stanovena v ceníku ve výši 2 000 Kč. Za poskytnuté služby třetích stran žalobkyně vyúčtováním č. 249533083 ze dne 1. 3. 2018, se splatností dne 20. 3. 2018 žalovanému vyúčtovala částku 763,46 Kč, vyúčtováním č. 250969846 ze dne 1. 4. 2018, se splatností dne 20. 4. 2018 žalovanému vyúčtovala částku 1 373,41 Kč, vyúčtováním č. 252414790 ze dne 1. 5. 2018, se splatností dne 20. 5. 2018 žalovanému vyúčtovala částku 2 273,37 Kč a vyúčtováním č. 253873129 ze dne 1. 6. 2018, se splatností dne 20. 6. 2018 žalovanému vyúčtovala částku 3 947,34 Kč. Dne 16. 5. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu za dodávané služby a vrácení pronajatých zařízení ve lhůtě do 12. 6. 2018 s tím, že k tomuto datu žalobkyně odstupuje od smlouvy. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které žalovaný využil i služby třetích stran, a za tyto služby měl žalovaný žalobkyni uhradit cenu dle vyúčtování. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením poskytovaných služeb třetích stran. Dle předložených vyúčtování měl žalovaný uhradit celkem 8 357,58 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit jen 981 Kč. Soud tak žalovanou částku přiznal ve smyslu žaloby, když rozsahem uplatněného nároku žalobkyně je soud vázán.

8. Dále byla mezi účastníky sjednána dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smluvní pokuta za každé nevrácení zařízení řádně a včas žalovaným po ukončení smlouvy, a to ve výši 2 000 Kč. Soud však považuje ujednání o smluvní pokutě za neúčinné podle § 1753 o. z. V tomto případě byla sice smluvní pokuta zakotvena ve smlouvě samé, kdy bylo pod písmenem f) uvedeno prohlášení žalovaného, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu v případě, že nevrátí zařízení řádně a včas. Toto prohlášení bylo jednak učiněno drobným písmem v závěru formuláře, jednak neobsahovalo žádný údaj o výši smluvní pokuty, jež měla být určena toliko odkazem na ceník společnosti.

9. Smluvní pokutu lze sjednat včetně její výše či způsobu určení pouze ve smlouvě samé, na níž žalovaný připojí svůj podpis, a nikoliv např. obecně ve všeobecných či jiných podmínkách. Obecně ujednání o smluvní pokutě v obchodních podmínkách je v rozporu s požadavkem dobré víry a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě byly skryty ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I ÚS 3512/2011). Není pochyb, že smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je smlouvou spotřebitelskou a proto smluvní pokuta, případy, kdy lze smluvní pokutu požadovat včetně její výše či způsobu jejího určení měla být zakotvena výslovně ve smlouvě samé a způsobem, který by vylučoval, že ujednání o smluvní pokutě může být spotřebitelem jako slabší smluvní stranou přehlédnuto zvláště, když smluvní pokuta je nepřiměřená zůstatkové ceně zařízení (sp. zn. I. ÚS 3512/11).

10. S ohledem na výše uvedené soud žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážný úspěch je na straně žalovaného. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto mu žádné náklady řízení nepřiznal.

12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.