76 C 166/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 61 742 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 61 742 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 554,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 61 742 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu bytu číslo v domě adresa stojícím na pozemku parc. číslo vše zapsáno na LV číslo katastrální území Krásné Březno (dále jen„ Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum. Po zániku nájemního vztahu žalovaná příjmení neodevzdala. Žalovaná příjmení nadále užívala v období od datum do datum bez právního důvodu. Žalovaná dluží na bezdůvodném obohacení spočívající v užívání Bytu za měsíce srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2021 a část měsíce ledna 2022 částku 61 742 Kč (5x 11 000 Kč + (11 číslo) *19). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník Bytu.

4. Nájemní smlouvou ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, bylo prokázáno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalované příjmení a žalovaná se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum.

5. Z předžalobní výzvy k zaplacení dlužného nájemného ze dne datum a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní o zaplacení dlužné částky upomenuta.

6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

7. Žalobkyně se jakožto vlastnice Bytu zavázala přenechat žalované příjmení a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu určitou od datum do datum. Byt byl žalovanou užíván v srpnu, září, říjnu, listopadu, prosinci 2021 a částečně též v lednu 2022, tedy po skončení nájemního vztahu. Měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 11 000 Kč. Žalovaná nezaplatila nájemné za měsíce srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2021 a poměrnou část za 19 dní v lednu 2022 v souhrnné výši 61 742 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2217 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

15. Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

16. Žalobkyně (pronajímatelka) se žalovanou (nájemkyní) uzavřely smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobkyně žalované přenechala do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala žalobkyni platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nesplnila svou povinnost odevzdat Byt (§ 2292 o. z.) ke dni skončení nájmu (datum). Žalobkyně má proto právo požadovat náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni (ochuzené) vydat (§ 2991 o. z.), což však v žalobkyní stanovené lhůtě neučinila. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 554,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 742 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč.

18. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).