76 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 554 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 518 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) došlé soudu dne [datum] tvrdila, že žalovaný opakovaně cestoval bez platné jízdenky linkou městské hromadné dopravy provozované žalobkyní (dne [datum], dne [datum], dne [datum]) a že se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byly sepsány zápisy o kontrole. Jízdné (18 Kč) a jeho přirážka (1 500 Kč) za každou jednotlivou jízdu bez jízdenky nebyly zaplaceny ani po upomenutích učiněných žalobkyní. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení celkem 4 554 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Po skutkové stránce soud zjistil, že se žalovaný ve dnech [datum], dne [datum], dne [datum] na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, když při provedených kontrolách nezaplatil jízdné (18 Kč) a ani jeho přirážku (1 500 Kč), celkem tedy 4 554 Kč. Jízdné a jeho přirážka nebyly zaplaceny a to ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy ze dne [datum].

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o přepravě osob (§ 2550 a násl. OZ), ze kterých cestujícímu (žalovaného) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podrobnější úpravu osobní přepravy dále stanoví zvláštní předpis (§ 2578 OZ), kterým je vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (vyhl. č. 175/2000 Sb., ve znění pozdějších přepisů, dále jen„ v. p. ř.“). Detailní podmínky přepravy pak stanoví smluvní přepravní podmínky žalobkyně, ve znění účinném ke dni uskutečnění přepravy. Žalovaný tím, že se při kontrolách na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, porušil podmínky přepravního řádu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné, jakož i zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výši přirážky pak byla platně stanovena (§ 7 odst. 7 v. p. ř.) přepravními podmínkami žalobkyně. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ) a žalobkyni proto vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

7. Na náhradě nákladů řízení soud žalované uložil (výrok ad II.) zaplatit žalobkyni 600 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem (§ 137 odst. 2 o. s. ř.) a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, pročež paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) činí celkem 200 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady nákladů řízení je dále odůvodněna soudním poplatkem 400 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku cit. zákona).

8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu vycházejí z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.