76 C 226/2022
č. j. 76 C 226/2022-71
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl pro uznání nároku žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 16 813 Kč s příslušenstvím. Žalovaný výslovně uznal nárok, který vyplýval z nájemní smlouvy a závazku k úhradě nájemného a nedoplatků za služby. Soud rozhodl o uložení úroku z prodlení ve výši 8,25 % až 8,50 % ročně podle § 1970 občanského zákoníku. Náklady řízení ve výši 2 452 Kč byly přiznány žalobkyni jako zcela úspěšné straně podle § 142 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 813 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 813 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 769 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 389 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 389 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 266 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 16 813 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne datum uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt číslo nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu na adrese ulice a číslo v obec (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla následně měněna dodatky číslo až 5, kterými bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu, nájemní vztah skončil ke dni datum. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné ve výši 4 282 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Dluh na nájemném za období září až listopad 2020 činí 10 226 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od datum do datum, když žalovanému dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 6 266 Kč, který byl splatný do datum. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky 107 Kč představující neuhrazené služby, které nejsou předmětem vyúčtování, za období září až listopad 2020. K úhradě shora uvedených pohledávek byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. Žalovaný však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok na jednání dne datum zcela uznal, uvedl, že v bytě nechal bydlet svého otce, který mu slíbil, že bude nájemné platit, nestalo se tak.
3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
4. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
5. Protože žalovaný výslovně uznal uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Dospěl přitom k závěru, že povaha věci umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svým právním jednáním. Žalobou uplatněný nárok vyplývá z § číslo, § číslo odst. 1, § 2247 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), když žalovaný byl v souladu s nájemní smlouvou stran užívání bytu povinen platit žalobkyni jednak sjednané nájemné, jednak za služby spojené s užíváním bytu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, je žalobkyně podle § 1970 o. z. oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné částky také úrok z prodlení v zákonné výši dle žaloby. Jelikož povaha věci umožňuje, aby mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy, nezbylo než žalobě vyhovět.
6. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, jakožto zcela procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech (příkladně viz řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 279/2019, 29 C 281/2019, 29 C 293/2019), kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, označením smlouvy a údaji z vyúčtování, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náklady řízení ve výši 2 452 Kč Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.
7. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. U rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání z jakéhokoliv důvodu. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.