76 C 226/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 813 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 813 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 769 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 389 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 389 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 266 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 16 813 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu na adrese [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla následně měněna dodatky [číslo] až 5, kterými bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu, nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné ve výši 4 282 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Dluh na nájemném za období září až listopad 2020 činí 10 226 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když žalovanému dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 6 266 Kč, který byl splatný do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky 107 Kč představující neuhrazené služby, které nejsou předmětem vyúčtování, za období září až listopad 2020. K úhradě shora uvedených pohledávek byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok na jednání dne [datum] zcela uznal, uvedl, že v bytě nechal bydlet svého otce, který mu slíbil, že bude nájemné platit, nestalo se tak.

3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

4. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

5. Protože žalovaný výslovně uznal uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Dospěl přitom k závěru, že povaha věci umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svým právním jednáním. Žalobou uplatněný nárok vyplývá z § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 2247 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), když žalovaný byl v souladu s nájemní smlouvou stran užívání bytu povinen platit žalobkyni jednak sjednané nájemné, jednak za služby spojené s užíváním bytu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, je žalobkyně podle § 1970 o. z. oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné částky také úrok z prodlení v zákonné výši dle žaloby. Jelikož povaha věci umožňuje, aby mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy, nezbylo než žalobě vyhovět.

6. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, jakožto zcela procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech (příkladně viz řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 279/2019, 29 C 281/2019, 29 C 293/2019), kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, označením smlouvy a údaji z vyúčtování, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náklady řízení ve výši 2 452 Kč Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %.

7. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.