76 C 50/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 934 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 525 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 409 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 409 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 275,04 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 14 934 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt [číslo] nacházející se v 9. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa žalovaného]. V období od [datum] do [datum] žalovaný užíval byt bez právního důvodu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když žalovanému dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 3 409 Kč, který byl splatný do [datum], a za období od [datum] do [datum], když žalovanému dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 11 525 Kč, který byl splatný do [datum]. K úhradě shora uvedených pohledávek byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“ /) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaný, leč řádně předvolán, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil.

4. Z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

5. Z Informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [adresa], obec a kat. území [obec], ulice [ulice a číslo].

6. Z Nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že listina byla podepsána žalovaným jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelem, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 9. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 3 885 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu nájemce. Smlouva byla uzavřena na 3 měsíce ode dne [datum] Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení.

7. Z Evidenčního listu nájemníka vyplývá, že celková předepsaná částka na nájem bytu činí 5 934 Kč, z toho nájemné činí 3 885 Kč, osvětlení činí 50 Kč, studená voda činí 380 Kč, teplá voda 400 Kč, teplo 700 Kč, správa vodoměru SV a TUV činí 38 Kč, úklid činí 122 Kč, výtah činí 70 Kč, platba za domovníka činí 69 Kč, SV do TUV činí 220 Kč. Oba účastníci stvrdili listinu svými podpisy.

8. Z Protokolu o předání a převzetí bytu ze dne [datum] podepsaného účastníky soud zjistil, že byt byl po skončení nájemního vztahu k [datum] převzat žalobkyní dne [datum]. Žalovaný jako adresu pro zaslání vyúčtování uvedl [adresa].

9. Z Opisů karty úhrad nájemného za období listopad 2019 až červenec 2021 soud zjistil, jak žalovaný platil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. Nájemné za období listopad 2019 až červenec 2020 žalovaný uhradil zcela, na zálohách za služby za uvedené období uhradil částku celkem 26 425 Kč, skutečný náklad činil 41 359 Kč.

10. Z Vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] datovaného dnem [datum] se podává, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu tak, že zaplacené zálohy činily celkem 3 884 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu,…) činil celkem 13 228 Kč, celkový nedoplatek je vyčíslen částkou 9 344 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že dotčené vyúčtování žalovanému odeslala dne [datum], resp. neprokázala, že by vyúčtování žalovanému vůbec odeslala.

11. Z Vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] datovaného dnem [datum] se podává, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu tak, že zaplacené zálohy činily celkem 15 536 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu,…) činil celkem 27 061 Kč, celkový nedoplatek je vyčíslen částkou 11 525 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Žalobkyně odeslala vyúčtování žalovanému na adresu [adresa], zásilka byla uložena dne [datum] a poté, co si ji žalovaný nevyzvedl, byla vrácena zpět žalobkyni.

12. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a z kopie dodejky vyplývá, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky 14 934 Kč představující dluh na službách spojených s užíváním bytu. Upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] (podací arch).

13. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byla dne [datum] podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 9. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 3 885 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu ze dne [datum]. Žalovaný odevzdal žalobkyni byt dne [datum] Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když skutečné náklady (osvětlení, studenou vodu, …) celkem činily částku 13 228 Kč a zaplacené zálohy činily částku ve výši 3 884 Kč. Nedoplatek na zálohách za služby měl být splatný do [datum], žalobkyně vyúčtování žalovanému neodeslala. Neúčastní na jednání se pak připravila o dobrodiní poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Dne [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když skutečné náklady (osvětlení, studenou vodu, …) celkem činily částku 27 061 Kč a zaplacené zálohy činily částku ve výši 15 536 Kč. Nedoplatek na zálohách za služby ve výši 11 525 Kč byl splatný, včetně nedoplatku za služby k [datum] a penále, do [datum]. Vyúčtování bylo odesláno žalovanému a dne [datum] bylo uloženo k vyzvednutí. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby upomenut k úhradě dluhů výzvou ze dne [datum].

14. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

16. Podle § 2252 odst. 1 občanského zákoníku požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.

17. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

18. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o. z. Žalobkyně byla povinna předat žalovanému byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný byl povinen hradit nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o. z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, za který se platily, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovanému k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaný však neuhradil žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za období listopad 2019 - prosinec 2019 ve výši 9 344 Kč a za období leden - srpen 2020 ve výši 11 525 Kč.

19. V usnesení sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 ze dne 23. 3. 2016 Nejvyšší soud vyslovil závěr, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká. Jak uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018, vyúčtování služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. V rozsudku ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, pak Nejvyšší soud dovodil, že nelze ztratit ze zřetele, že není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost přeplatku, případně nedoplatku, plynoucího z vyúčtování (k tomu lze pro srovnání opětovně odkázat na závěry vyjádřené v bodu I.2.d. stanoviska sp. zn. Cpj 164). Na základě věcně nesprávného vyúčtování nemůže nájemce úspěšně vymáhat po pronajímateli ani případný přeplatek na službách vyplývající z vyúčtování (natož přeplatek ve správné výši), neboť ten se nikdy nestane splatným. Přitom v zájmu dosažení splatnosti tohoto přeplatku nemá nájemce jinou možnost než podat žalobu na stanovení povinnosti pronajímateli provést (řádné) vyúčtování služeb.

20. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za období leden – srpen 2021 ve výši 11 525 Kč, když nedoplatek byl splatný do [datum]. V souladu se shora uvedenými judikaturními závěry Nejvyššího soudu tak soud dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za období leden – srpen 2020 vyhotovené žalobkyní lze považovat za řádné vyúčtování, pročež se nedoplatek za služby po zohlednění žalovaným uhrazených záloh stal splatným. Vyúčtování obsahuje veškeré zákonem stanové náležitosti, je v něm mimo jiné uvedena výše zaplacených záloh a vyčíslen rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Vyúčtování poskytuje žalovanému možnost ověřit si skutečný stav provedených plateb, účtovaných služeb a z rozdílu plynoucích platebních povinností, v důsledku čehož si žalovaný mohl ověřit správnost vyčíslení požadovaného nedoplatku.

21. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za období leden – srpen 2020 rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. v souladu s § 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV, vodoměru TUV a vyúčtování záloh, tj. od [datum]. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.).

22. Jde-li o vyúčtování služeb ze dne [datum] za období listopad - prosinec 2019, jak uvedeno shora, žalobkyně neprokázala, že by vyúčtování žalovanému zaslala. Nastal tudíž stav, kdy žalobkyně zaplacené zálohy sice vyúčtovala, ale žalovanému vyúčtování v rozporu s čl. VI. odst. 5) nájemní smlouvy neodeslala, čímž mu znemožnila se s vyúčtováním seznámit. Tudíž nedoplatek za uvedené období se dosud nestal splatným. Důsledně uvedenému je třeba žalobu v této části spolu s odpovídajícím úrokem z prodlení zamítnout (výrok II.).

23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná pouze částečně co do částky 13 395,68 Kč (76 %), a neúspěšná co do částky 4 227,30 Kč (24 %), má právo na náhradu 52 % účelně vynaložených nákladů řízení. Při poměřování úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadované výši příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech (příkladně viz řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 279/2019, 29 C 281/2019, 29 C 293/2019), kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, označením smlouvy a údaji z vyúčtování, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobkyni přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21% Celkem činí žalobkyní účelně vynaložené náklady částku 2 452 Kč, z níž 52 % činí 1 275,04 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 1 275,04 Kč.

24. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.