76 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 17 225,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 225,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 817,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum, doplněnou ze dne datum, se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 17 225,88 Kč s odůvodněním, že společnost anonymizováno právnická osoba, se žalovanou uzavřela účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí byla nájemní smlouva a kupní smlouva na koncová zařízení specifikovaná ve smlouvě, tj. zařízení Huawei příjmení příjmení 2019 - Zelenomodrý a Huawei Y6s - Modrý. Žalovaná se zavázala jednak hradit sjednané nájemné a jednak uhradit sjednanou kupní cenu prostřednictvím měsíčních splátek ve stanovené výši. Právní předchůdce vyúčtoval žalované slevu z ceny koncového zařízení ve výši 2x 3 000 Kč, a to platebními doklady číslo ze dne datum, splatného dne datum a číslo ze dne datum, splatného dne datum. Slevy byly podmíněny dodržením podmínek účastnických smluv. Jelikož žalovaná smlouvy nedodržela, když z důvodu neplacení služeb došlo k jejich deaktivaci, požaduje žalobkyně vrácení poskytnutých slev. Po předčasném ukončení účastnické smlouvy též právní předchůdce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za nevrácení předmětu nájmu (koncového zařízení) ve výši 11 225,88 Kč, a to platebním dokladem číslo ze dne datum, splatného dne datum. Pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den datum. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno spolu s žalobou do vlastních rukou fikcí dne datum. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byly platně v písemné formě uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti číslo číslo dle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), s tím, že část smluv byla určena odkazem na všeobecné podmínky žalobkyně resp. ceník (§ 1751 odst. 1 o. z.). Nedílnou součástí uzavřených smluv byla rovněž ujednání o koupi koncových zařízení (číslo číslo), jež soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné podobě uzavřeny smlouvy o koupi movitých věcí (§ 2079 a násl. a § 2085 a násl. o. z.). Z těchto smluv vzniklo prodávající (žalobkyni) povinnost předmět koupě kupujícímu (žalované) odevzdat (§ 2087 o. z.), čemuž odpovídá povinnost kupujícího (žalované) povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávající (žalobkyni) dohodnutou cenu (§ 2118 o. z.). Na kupní cenu obou zařízení, tj. Huawei příjmení příjmení 2019 - Zelenomodrý a Huawei Y6s – Modrý, byla poskytnuta sleva ve výši 3 000 Kč na každé zařízení, která byla podmíněna trváním účastnické smlouvy. Jelikož žalovaná svůj závazek nedodržela a došlo z důvodu prodlení žalované s placením za služby k jejich deaktivaci, tj. k předčasnému ukončení účastnické smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat vrácení poskytnuté slevy ve výši 2x 3 000 Kč. Povinnost odebírat služby dle výše uvedené smlouvy byla tedy utvrzena smluvní pokutou ve výši poskytnuté slevy (§ 2048 o. z.). V den následující po splatnosti příslušné faktury se žalovaná ocitla v prodlení, od tohoto dne tak žalobkyně má právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše je stanovena dle předpisů práva občanského (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ve znění účinnému k prvnímu dni prodlení. Nárok na smluvní pokuty z důvodu nevrácení koncových zařízení vyplývá z § 2048 o.z., když žalovaná porušila podmínky smluv číslo jejichž předmětem byla dohoda o pronájmu tří koncových zařízení na dobu 24 měsíců, přičemž žalovaná koncová zařízení žalobkyni nevrátila ve lhůtě 30 dnů od ukončení dotčených smluv, jež byly ukončeny z důvodu prodlení žalované s placením za služby. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dle § 1879 a násl. o.z.

8. Je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír (k tomu srov. rozh. Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005). Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vnikly z uvedeného titulu. Nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, náleží jí tudíž plná náhrada nákladů řízení. Celkem soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 817,20 Kč Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby před zahájením řízení (převzetí věci, výzva před podáním žaloby a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a.t.) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), dále a odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů stanovená z tarifní hodnoty započatých 17 225,88 Kč dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 a § 7 bod. 5 a.t., sestávající z částky 1 820 Kč za úkon účasti na jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), včetně paušální náhrady výdajů 300 Kč (dle § 13 odst. 4 a.t.), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést.

10. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a.t., neboť žalobce svůj nárok v této věci uplatnil návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. Prakticky totožnými návrhy žalobce u zdejšího soudu uplatnil nároky v dalších věcech (např. pod sp. zn. 29 C 111/2023, 36 C 225/2022, 7 C 96/2023, 8 C 300/2022); a s ohledem na předmět jeho činnosti lze důvodně předpokládat, že obdobně postupuje i u jiných okresních soudů.

11. V dané věci soud neshledal okolnosti zvláštního zřetele hodné, na jejichž základě by náhradu nákladů řízení z části nebo zcela nepřiznal (§ 150 o. s. ř.).

12. Za doplnění žaloby ze dne datum soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně přitom reagovala na výzvu soudu k vyjasnění neúplných žalobních tvrzení. Nejednal se tedy o náklad na úkon účelně vynaložený, když skutková tvrzení zde obsažená měla být již součástí žaloby.

13. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu. U rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Proti výroku o nákladech řízení, částečném zastavení řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání bez omezení dle § 205b o. s. ř. Zmeškala-li žalovaná z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalované tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.