76 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 246,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 246,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 6 246,21 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 246,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je provozovatelem distribuční soustavy na distribuci elektřiny. Pracovníky žalobkyně k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie byl kontrolou ze dne 21. 4. 2020 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny prováděný žalovanou na adrese adresa. V odběrném místě byla dne 15. 11. 2019 ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Ke dni zjištění neoprávněného odběru elektřiny bylo odebráno 1093 kWh. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu škody za období od 16. 11. 2019 do 21. 4. 2020 ve výši 6 246,21 Kč. Vypočtená škoda za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 246,21 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. 9625012524 ze dne 1. 10. 2020, se splatností dne 22. 10. 2020. Žalovaná ani přes výzvu k úhradě dluhu ničeho neuhradila. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu:

5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že dne 22. 4. 2020 byl v odběrném místě žalované na adrese adresa, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, když dne 15. 11. 2019 byla ze strany obchodníka ukončena dodávka elektrické energie. Z důvodu nepřístupnosti se žalobkyni nepodařilo provést demontáž elektroměru. Ke dni žádosti o ukončení dodávky elektřiny byl stav elektroměru č. 1023203843 VT 3.430 kWh. Dne 22. 4. 2020 byla uzavřena smlouva s jiným zákazníkem. Z předloženého předávacího protokolu ze dne 8. 2. 2020 soud zjistil stav elektroměru VT 4.523 kWh. Rozdíl mezi stavy tak činí celkem 1.093 kWh. Ze stanovení náhrady škody ze dne 30. 9. 2020 vyplývá, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny byla stanovena ve výši 6 246,21 Kč. Žalobkyně dne 1. 10. 2020 vystavila žalované fakturu variabilní symbol v částce 6 246,21 Kč se splatností dne 22. 10. 2020. Dne 3. 11. 2020 žalobkyně zaslala žalované upomínku k zaplacení a dne 30. 11. 2020 předžalobní upomínku.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Žalovaná se v odběrném místě na adrese adresa, když elektřinu odebírala poté, co byla ukončena distribuce elektřiny na základě žádosti obchodníka. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona je tak žalovaná povinna uhradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy škodu, kterou jí způsobila neoprávněným odběrem elektřiny. Výše náhrady se stanoví podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny postupem podle § 9 odst. 9, 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo v řízení prokázáno. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaná neoprávněným odběrem elektřiny způsobila. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění k prvnímu dni prodlení.

8. S ohledem na vše shora uvedené soud shledal žalobní nárok důvodným, a proto žalobě vyhověl (výrok ad I.).

9. O náhradě nákladů řízení (výrok ad II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, paušální náhradu nákladů za předžalobní výzvu ve výši 100 Kč dle § 142a o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a paušální náhradu nákladů za podání žaloby ve výši 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč.

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.