76 C 62/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 603 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 603 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 293 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 293 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 017 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 452 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 14 603 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání byt [číslo] nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu na adrese Dr. [adresa] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla následně měněna dodatky [číslo] až 5, kterými bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu, nájemní vztah skončil ke dni [datum]. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné ve výši 5 217 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Dluh na nájemném za období září až říjen 2019 činí 10 434 Kč (2x 5 217 Kč). Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když žalované dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 4 264 Kč, který byl splatný do [datum]. Za období od [datum] do [datum] vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 4 017 Kč, který byl splatný do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení částky 152 Kč představující neuhrazené služby, které nejsou předmětem vyúčtování, za období září až říjen 2019. K úhradě shora uvedených pohledávek byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou. Žalovaná však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“ /) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila.

4. Z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

5. Z Informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [adresa], [obec], ulice [ulice a číslo].

6. Z Nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že listina byla podepsána žalovanou jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelem, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 217 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu nájemce. Smlouva byla uzavřena na 3 měsíce ode dne [datum] Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 4 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Dodatky k nájemní smlouvě [číslo] až [číslo] byl nájem bytu prodloužen až do [datum].

7. Z Evidenčního listu nájemníka vyplývá, že majitelem domu je žalobkyně a nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 9 120 Kč, z toho nájemné činí 5 217 Kč, osvětlení činí 15 Kč, studená voda činí 950 Kč, teplá voda 1 000 Kč, teplo 1 180 Kč, správa vodoměru SV a TUV činí 76 Kč, úklid činí 90 Kč, výtah činí 42 Kč. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

8. Z Opisů karty úhrad nájemného soud zjistil, jak žalovaná platila nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu.

9. Z Vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že zaplacené zálohy činily celkem 27 281 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu,…) činil celkem 31 298 Kč, celkový nedoplatek je vyčíslen částkou 4 017 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Vyúčtování bylo žalované odesláno (kopie obálky).

10. Z listiny označené jako Uznání dluhu a plnění ve splátkách soud zjistil, že byla podepsána dne [datum] žalovanou, která prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni v celkové výši 21 575 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v období od [datum] do [datum] na základě nájemní smlouvy.

11. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a z kopie dodejky vyplývá, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky 14 603 Kč představující dluh na nájemném a na službách spojených s užíváním bytu. Upomínka byla žalované odeslána dne [datum] (kopie obálky).

12. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem byla dne [datum] podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 217 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listě. Nájem bytu byl žalované dodatky [číslo] až [číslo] k nájemní smlouvě prodloužen až do [datum] Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Žalovaná neuhradila nájemné za období září – říjen 2019 ve výši celkem 10 434 Kč. Dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když náklady (osvětlení, studenou vodu, …) celkem činily částku 31 298 Kč a zaplacené zálohy činily částku ve výši 27 281 Kč. Týmž vyúčtováním byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového nedoplatku ve výši 15 720 Kč zahrnujícího nedoplatek na zálohách za služby. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Žalovaná neuhradila na shora uvedené pohledávky ničeho, přestože byla žalobkyní před podáním žaloby upomenuta výzvou ze dne [datum].

13. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

14. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

16. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

17. Podle § 2252 odst. 1 občanského zákoníku požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.

18. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

19. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

20. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o. z. Žalobkyně byla povinna předat žalované byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaná byla povinna hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o. z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o. z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalované k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaná však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradila, když neuhradila nájemné za období září – říjen 2019 ve výši celkem 10 434 Kč, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, za září – říjen 2019 v celkové výši 152 Kč, za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV, které byly splatné spolu s nájemným vždy do konce měsíce, za nějž měly být hrazeny.

21. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] v částce 4 017 Kč, když nedoplatek byl splatný do [datum]. Dle shora uvedených ustanovení je třeba ve vyúčtování mimo jiné uvést výši zaplacených záloh a vyčíslit rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. V usnesení sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 ze dne 23. 3. 2016 Nejvyšší soud vyslovil závěr, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká. Jak uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018, vyúčtování služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. [příjmení] se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. V rozsudku ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, pak Nejvyšší soud dovodil, že nelze ztratit ze zřetele, že není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost přeplatku, případně nedoplatku, plynoucího z vyúčtování (k tomu lze pro srovnání opětovně odkázat na závěry vyjádřené v bodu I.2.d. stanoviska sp. zn. Cpj 164). Lze tudíž přisvědčit dovolatelovu názoru, že na základě věcně nesprávného vyúčtování nemůže nájemce úspěšně vymáhat po pronajímateli ani případný přeplatek na službách vyplývající z vyúčtování (natož přeplatek ve správné výši), neboť ten se nikdy nestane splatným. Přitom v zájmu dosažení splatnosti tohoto přeplatku nemá nájemce jinou možnost než podat žalobu na stanovení povinnosti pronajímateli provést (řádné) vyúčtování služeb. V souladu se shora uvedenými judikaturními závěry Nejvyššího soudu tak soud dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za období [datum] až [datum] vyhotovené žalobkyní lze považovat za řádné vyúčtování, pročež se nedoplatku za služby po zohlednění žalovanou uhrazených záloh stal splatným. Vyúčtování poskytuje žalované možnost ověřit si skutečný stav provedených plateb, účtovaných služeb a z rozdílu plynoucích platebních povinností, v důsledku čehož si žalovaná mohla ověřit správnost vyčíslení požadovaného nedoplatku.

22. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu ve výši 152 Kč rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v souladu s § 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV, vodoměru TUV a vyúčtování záloh. Soud proto žalobkyni zcela vyhověl.

23. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, jakožto zcela procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech (příkladně viz řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 279/2019, 29 C 281/2019, 29 C 293/2019), kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, označením smlouvy a údaji z vyúčtování, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náklady řízení ve výši 2 452 Kč Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%.

24. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.