76 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 13 307,73 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 307,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 307,73 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 732 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 12. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 307,73 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 5. 2020 bylo kontrolou zjištěno, že žalovaná provádí na adrese adresa, neoprávněný odběr elektřiny. Kontrolou elektroměrového rozvaděče, bylo zjištěno, že na pozici pro byt č. 7 po demontovaném elektroměru byla osazena krabička KP01 jejíž kryt byl řádně zaplombován, v krabičce KP01 vodiče nespojeny. Krycí plast jističů byl bez firemních plomb, pod krycím plechem jističů bylo zjištěno, že na přívodní straně jističe byl vodivě spojen vodič, který napájel instalaci bytu č.

7. To bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti. Následkem uvedeného vznikl žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy nárok na náhradu škody. Náhradu škody žalobkyně požaduje za období od šetření Policie dne 1. 5. 2020 do odhalení neoprávněného odběru dne 20. 5. 2020. Náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla vypočtena dle příslušné vyhlášky na částku 2 348,76 Kč, náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru činily 10 958,97 Kč. Žalobkyně náhradu škody vyúčtovala žalované fakturou ze dne 4. 9. 2020 splatnou dne 25. 9. 2020. Fakturovanou částku žalovaná přes výzvu neuhradila. Žalobkyně požadovala také zaplatit úrok z prodlení z této částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, zůstala po celou dobu zcela pasivní.

3. Ve věci bylo nařízeno první jednání na den 26. 5. 2021. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno spolu s žalobou do vlastních rukou fikcí dne 3. 5. 2021. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

4. Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 3 občanského soudního řádu, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. V této věci byly podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny, když žalované byly žaloba a předvolání k prvnímu jednání, včetně vyrozumění o odročení na nový termín, doručeny více než deset dnů před prvním jednáním, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla poučena o následcích neomluvené absence, přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání a jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Skutková tvrzení žalobkyně se proto považují za nesporná. Po právní stránce nároky žalobkyně na náhradu škody za neoprávněný odběr vyplývají z § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru stanoví § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., přičemž součástí náhrady škody je i právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále jí náleží paušální náhrada dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za tři úkony (podání žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání) 3x300 Kč, tj. 900 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu cestovného z obec do obec a zpět (celkem 190 Km) na jednání soudu automobilem zn. Škoda Fabia, které činí 1 032 Kč (27,20 Kč za litr paliva průměrné spotřebě 3,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.). Náklady žalobkyně tedy činí celkem 2 732 Kč.

8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu. U rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání z jakéhokoliv důvodu. Zmeškal-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.