77 C 201/2024

Plný text

Okresní soud v adresa rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: tituly před jménem jméno FO soudce Krajského soudu v adresa sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 o ochranu před diskriminací

I. Návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým bude žalovanému nařízeno, aby se napříště zdržel diskriminace slovem i písmem, zejména v označování žalobce „zločinec, sudič, rozvraceč společenského i justičního systému“, a kterým bude žalovanému uloženo složit do úschovy soudu částku , částka, na zajištění náhrady nemajetkové újmy na zdraví žalobce, se odmítá.

II. Návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků se zamítá.

III. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

IV. Žaloba se odmítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou datovanou dne , datum, , podanou u Městského soudu v Praze dne , datum, , domáhal proti žalovanému určení, že se při výkonu funkce dopouštěl vůči žalobci diskriminace, a dále uložení povinnosti zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši určené soudem. Současně navrhl vydání předběžného opatření, kterým bude žalovanému nařízeno, aby se napříště zdržel diskriminace slovem i písmem, zejména v označování žalobce „zločinec, sudič, rozvraceč společenského i justičního systému“, a aby mu bylo uloženo složit do úschovy soudu částku , částka, na zajištění náhrady nemajetkové újmy na zdraví žalobce. Současně žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

2. Spis byl, na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , postoupen zdejšímu soudu, kterému spis došel dne , datum, .

3. Podle § 75 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 o. s. ř. musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, dále vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

4. Podle § 75a o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.

5. Mezi náležitosti způsobilého návrhu na nařízení předběžného opatření tak patří mimo jiné řádné označení účastníků, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují nařízení předběžného opatření, určitý a srozumitelný údaj o tom, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá (§ 75 odst. 2 o. s. ř.), a údaj o tom, čeho se navrhovatel hodlá domáhat návrhem ve věci samé (§ 76 odst. 3 o. s. ř.). Navrhovatel musí povinnost, která má být žalovanému účastníkovi uložena, formulovat natolik přesně a jednoznačně, aby po jejím převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, tedy aby bylo rozhodnutí vykonatelné po materiální stránce a do exekuce (výkonu rozhodnutí) nebyly přenášeny spory o tom, zda a v jakém rozsahu byla povinnost uložená předběžným opatřením splněna či porušena.

6. Soud se nejprve zabýval návrhem žalobce na vydání předběžného opatření a shledal, že shora uvedeným náležitostem podání žalobce nevyhovuje. Návrh na vydání předběžného opatření musí být perfektní, aby mohl sloužit jako podklad pro případné exekuční řízení. Požadavek na zdržení se diskriminace slovem i písmem a na uložení povinnosti složit , částka, do soudní úschovy při absenci tvrzení, k čemu má takové předběžné opatření sloužit, jsou neurčitě vymezeny. Takto formulované předběžné opatření by nebylo vykonatelné a nemohlo by se stát podkladem pro případné exekuční řízení, neboť by nutně vyvolalo spory o tom, zda a v jakém rozsahu byla povinnost uložená předběžným opatřením splněna či porušena. Žalobce přitom líčí skutkový děj naprosto obecně a neurčitě (pouze uvádí, že byl blíže nepopsaným způsobem vystaven diskriminaci), aniž je možné zjistit, čeho přesně (jakého určení) a na jakém základě se žalobce žalobou domáhá, proč je potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Lze uzavřít, že žalobce rezignoval na vylíčení konkrétních skutečností, které odůvodňují nařízení předběžného opatření – není patrné, čím má být dána potřeba zatímní úpravy poměrů nebo obava o výkon rozhodnutí (není ani zřejmé, který z důvodů žalobce tvrdí), ani není patrným, čím by bylo žalobci požadované opatření fakticky ku prospěchu.

7. Z výše uvedených důvodů soud podle § 75a o. s. ř. návrh odmítl, jak je uvedeno ve výroku I usnesení.

8. Podle ustanovení § 138 o. s. ř. může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

9. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Dle odst. 2 Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

10. Soud se zabýval žádostmi žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů a shledal, že nejsou důvodné. Žalobce spolu s žalobou a s návrhem na nařízení předběžného opatření neosvědčil, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Pouhý nepříznivý zdravotní stav není důvodem pro osvobození od soudních poplatků, když žalobce toto samo nevylučuje z možnosti uplatnit právo u soudu. Důvodem přiznání osvobození musí být nepříznivá majetková situace znemožňující uplatnit právo u soudu a naplnit právo na právní pomoc. Podání ze dne , datum, dále neobsahuje ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možno zjistit, čeho se žalobce konkrétně domáhá a zejm. na jakém, skutkově jedinečném a nezaměnitelném základě se tohoto žalobce domáhá. Žalobce neuvedl, čím konkrétně měl žalovaný žalobce diskriminovat, jakým konkrétním jednáním mělo dojít ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, v čem mělo zhoršení zdravotního stavu spočívat, čím měla být invalidita žalobce způsobena. Pokud takové minimální náležitosti žalobce v podání neuvede, nejsou splněny procesní podmínky pro vyhovění návrhu na osvobození od soudních poplatků (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce jako bývalý advokát ustanovení zástupce z řad advokátů ani nezbytně nepotřebuje. Základní skutkové náležitosti musí být schopen vylíčit i bez pomoci advokáta.

11. Soud z výše uvedených důvodů zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl, jak je uvedeno ve výrocích II a III usnesení.

12. Pokud jde o samotnou žalobu, resp. podání ve věci samé, žalobce se podáním ze dne , datum, domáhal určení, že se žalovaný při výkonu funkce v justici dopouštěl vůči žalobci diskriminačního jednání, a dále se domáhá náhrady újmy na zdraví ve výši dle určení soudu, s odůvodněním, že v důsledku diskriminace páchané žalovaným došlo k zásadnímu zhoršení zdravotního stavu žalobce a tato vedla k trvalé invaliditě žalobce.

13. Žaloba je „vzorové“ (ručně je doplněna pouze osoba soudce, ve zbytku jde o okopírované podání) nesrozumitelné podání žalobce, které je shodné pro větší počet řízení (jen u zdejšího soudu je ohledně shodného podání vůči různým žalovaným aktuálně vedeno nejméně pět dalších řízení), ve kterých žalobce uplatňuje svá domnělá práva zřejmě svévolným způsobem. Skutečnost, že žalobce vede minimálně stovky podobných řízení u soudů po celé republice, je faktickou justiční notorietou. Ostatně, usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo dovozeno, že v případě žalobce, který byl mnohokráte vyzván k odstranění vad jeho návrhů, je legitimní přístup soudu spočívající v absenci výzev na odstranění vad návrhů, u kterých absentuje bližší skutkové vymezení, z kterého by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se žalobce podanou žalobou domáhá. Žalobce svá práva uplatňuje svévolným způsobem tím, že vede a vedl řadu bezúčelných řízení (u zdejšího soudu také identické věci - kupř. , spisová značka, , , spisová značka, ). Žalobce byl marně a opakovaně vyzýván k odstranění vad žaloby s poučením o tom, jaké náležitosti má mít žaloba a o následcích nesplnění výzvy k odstranění vad (jen u zdejšího soudu např. v řízeních , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, ).

14. Podle § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

15. Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř. rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy vymezit předmět řízení po skutkové stránce. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení.

16. Soud posoudil žalobu a shledal, že neobsahuje rozhodující skutečnosti, neboť v daném případě není zřejmé, čeho a na základě jakých skutečností se žalobce přesně domáhá. V daném případě je žaloba natolik neúplná, neurčitá a nesrozumitelná, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení. Žalobce pouze cituje zákonnou či mezinárodněprávní úpravu, nicméně rezignuje na vysvětlení, jakým konkrétním jednáním žalovaného mělo docházet k diskriminaci žalobce, jakým konkrétním jednáním mělo dojít ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, v čem mělo zhoršení zdravotního stavu spočívat, a čím měla být invalidita žalobce způsobena. Tvrzení žalobce jsou natolik obecného charakteru, že nelze určit, co má být předmětem řízení. Žalobní tvrzení žalobce na sebe souvisle nenavazují a prostým odkazem na různá ustanovení právních norem nelze dovodit, jak spolu vzájemně souvisí, či čeho se žalobce vlastně domáhá. Není ani patrné, jak žalobce dospěl k vyčíslení újmy a z jakých položek se tato újma skládá. Žalobce jasně, nezaměnitelně a určitě nevymezil, za co by měl žalovaný odpovídat. Žalobce nevymezil konkrétní jednání žalovaného, není zřejmé, čeho se domáhá a nenabídl pro své nároky žádné tvrzení k příčinné souvislosti. Není ani zřejmé, na základě jakých skutečností žalobce dospěl k požadované výši zadostiučinění za vzniklou zdravotní újmu. Žaloba obsahuje pouze obecná prohlášení.

17. Žalobce proto zejm. náležitě nevymezil skutek, který má být předmětem žaloby, a žalobu je tak nutno považovat za nezpůsobilou projednání (srov. shora citovaného usnesení Městského soudu v Praze). Soud žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť v projednávané věci takový postup není vhodným, účelným a hospodárným opatřením (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Městského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalobce svá práva uplatňuje svévolným způsobem a vede stovky obdobných, bezúčelných a svévolných řízení v rozporu s § 2 a § 6 o. s. ř. (zneužití procesních práv). Žalobce má veškeré vědomosti o povinných náležitostech žaloby, jelikož byl v tomto smyslu opakovaně soudem poučován, navíc má sám právní vzdělání a praxi advokáta; i přesto podává stovky neprojednatelných žalob.

18. Soud žalobu podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, jak je uvedeno ve výroku IV tohoto usnesení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 3 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku V tohoto usnesení, neboť žalovanému reálně žádné náklady řízení nevznikly.