77 C 213/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o návrhu žalované na zrušení usnesení o schválení smíru

I. Návrh žalované na zrušení usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž soud schválil smír účastníků, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalovaná se návrhem doručeným soudu dne 5. 10. 2021 domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž soud schválil smír účastníků (k textu smíru viz bod 4 odůvodnění). Dle žalované nebyl smír formulován dostatečně srozumitelně a určitě, jeho vágní textace neumožňuje seznat, že v daném případě se žalobci nedomáhali aktivního opatření postupem podle § 2903 občanského zákoníku, nýbrž byl veden spor o to, jaké jsou v daném případě společensky únosné hranice, v jejichž rámci jsou účastníci řízení, coby vlastníci sousedních pozemků povinni navzájem výkon svého vlastnického práva respektovat, a kdy již po nich naopak nelze spravedlivě požadovat, aby účinky chování svého souseda strpěli. Nemožnost žalované se v důsledku schváleného smíru svobodně rozhodovat, jak bude nakládat se svým majetkem v situaci, kdy se toto nakládání v poměrech žalobců nijak neprojevuje, zakládá významný nepoměr při realizaci vlastnických práv účastníků, aniž by pro to bylo možné nalézt rozumné ospravedlnění. Uzavřený soudní smír dle žalobkyně nevedl k narovnání sousedských konfliktů, nýbrž k jejich dalšímu vyhrocení, a to i pořizování záznamů prostřednictvím kamerového systému žalobci nainstalovaného.

2. Žalobci navrhli žalobu zamítnout. Uzavřená dohoda se má plnit. Schválený smír je dle žalobců formulována přesně a srozumitelně. Žalovaná dohodu neplní, svým jednáním vyvolává další spory. Kamerový systém byl instalován z důvodu krádeží a poškozování majetku žalobců a je nastaven tak, aby na pozemek žalované nezasahoval.

3. Soud v řízení učinil na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků následující skutková zjištění.

4. Z protokolu o jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] plyne následující. Žalobci se v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] domáhali po žalované odstranění vzrostlých stromů. Při tomto dalším jednání se soud pokusil o smírné vyřešení sporu a seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem. Účastníci na to 10 minut jednali o smírném vyřešení sporu, přičemž dospěli k dohodě, kterou soudu sdělili, ten ji zaprotokoloval a účastníci smír podepsali. Dle soudu bylo možné dohodu k návrhu na schválení smíru schválit. Účastníci proto při jednání navrhli soudu smír ve znění:„ Žalovaná se zavazuje, že bude túje v délce 3 m vysázené žalovanou na jejím pozemku parc. [číslo] začínající od pravého konce této řady z pohledu z pozemku žalované ve vzdálenosti 50 cm od hraničního drátěného plotu s kovovými sloupky oddělujícího pozemek žalované od pozemku žalobců parc. [číslo] oba pozemky v k. ú. [část obce], směrem doleva podél plotu žalobců zastřihávat na jaře a na podzim, tj. 2x ročně, do výše 20 cm pod úroveň vrchní hrany plotu, který je na místě přítomen v době rozhodnutí. Náklady řízení si každá strana ponese své.“. Navržený smír soud při jednání schválil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobci se v řízení zahájeném [datum] domáhali povinnosti žalované odstranit túje a zdržet se sázení stromů na pozemku žalované ve vzdálenosti menší tří metrů od společné hranice pozemků účastníků, když stromy vysázené žalovanou vzrostly do výše až 2 metrů a způsobují stínění okna do obývacího pokoje žalobců a tím zšeření tohoto pokoje, zastiňují chodník a zeď domu žalobců; navrženým smírem se účastníci dohodli na úpravě poměrů věcí ve vlastnictví a dispozici žalované a zároveň dospěli k dohodě o přípustné míře omezení jejích vlastnických práv a zároveň práv žalobců k jejich domu a pozemku; předmětem smíru byla subjektivní majetková práva, jimiž mohli účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat; soud smír schválil, když neshledal jeho rozpor s právními předpisy a připouštěla to povaha věci.

5. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], plyne následující. Dne [datum] pověřil soud soudního exekutora vedením exekuce k vymožení povinnosti podle vykonatelného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Povinná (zde žalovaná) mj. namítla, že povinnost zastříhávat túje na jaře a na podzim řádně plní a exekuce byla zahájena toliko za účelem její šikany; exekuční titul je nutno dle povinné vykládat materiálně, nikoli formálně, a je nutno jej chápat tak, že se účastníci smíru dohodli na vzájemném omezení vlastnických práv, tedy že povinná má své túje pěstovat tak, aby nepřerůstaly dohodnutou výšku a nevytvářely nadměrný stín, přičemž oprávnění (zde žalobci) nemají právo povinné diktovat kdy a jak má povinná zastřižení provést. Po provedeném dokazování a důkladné právní analýze exekuční soud dospěl k závěru, že oprávnění důvodně zahájili exekuční řízení, přesto exekuční řízení výrokem I zastavil z důvodu, na němž se oprávnění nijak nepodíleli, když žalovaná osvědčila, že exekvovanou povinnost bude plnit dobrovolně, proto výrokem II rozhodl o povinnosti povinné nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce a výrokem III rozhodl o povinnosti povinné nahradit oprávněným náklady exekučního řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o odvolání povinné usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že zmíněné napadené výroky II a III potvrdil s tím, že musel vycházet z rozhodnutí exekučního soudu, pro něž byla exekuce již pravomocně zastavena. Obě zmíněná usnesení žalovaná napadla ústavní stížností, která byla usnesením ze dne [datum] vydaným pod sp. zn. [ústavní nález] odmítnuta v části z důvodu nepřípustnosti pro nevyčerpání opravných prostředků, v části z důvodu zjevné neopodstatněnosti pro tzv. bagatelnost věci (kvantitativní hledisko), přičemž se zabýval i případnou přítomností kvalitativního hlediska a konstatoval, že napadená rozhodnutí nejsou projeve excesu, nepředvídatelné libovůle a nechybí jim rozumné a adekvátní odůvodnění.

6. Shora uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastníků a z provedených důkazů, k nimž žádný z účastníků ničeho nenamítal, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat.

7. S ohledem na níže uvedené na věc aplikované právní normy takto zjištěný skutkový stav soudu postačoval pro rozhodnutí ve věci. Soud pro nadbytečnost neprovedl navržené důkazy některými listinami z přestupkových spisů (č.l. 20-28, 32-37 zdejšího spisu) a fotografiemi předmětných tújí, neboť tyto důkazy nemají s předmětem tohoto řízení žádnou souvislost a nemohly ničeho změnit na právním posouzení věci soudem.

8. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. V řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] účastníci uzavřeli smír a tento byl soudem dne [datum] schválen. K vymožení povinnosti dle usnesení o schválení smíru žalobci podali exekuční návrh, exekuční řízení bylo zastaveno, protože žalovaná dle exekučního soudu osvědčila, že bude exekvovanou povinnost plnit dobrovolně, žalovaná byla zavázána k náhradě nákladů exekuce a náhradě nákladů řízení.

9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto právnímu závěru.

10. Podle § 99 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle § 99 odst. 3 má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

11. Žalovaná se domáhala zrušení usnesení o schválení smíru podle § 99 odst. 3 o.s.ř., přičemž návrh byl podán včas a proto se jím soud věcně zabýval, přičemž se zabýval tím, zda je smír platný podle hmotného práva.

12. Smír je kompromisním ujednáním mezi stranami sporu, který by v ideálním případě měl vést k odstranění případných rozporů do budoucna, a současně je preferovaným způsobem vyřešení sporného civilního řízení (srov. § 99 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) Smír je vícestranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu a proto s ním musí být v souladu. Pravomocné usnesení o schválení smíru je pak exekučním titulem a nejsou-li povinnosti v něm zakotvené plněny řádně a včas, lze se jejich splnění domáhat exekučně.

13. Účastníci zdejšího řízení se v rámci své smluvní volnosti, kdy je na každém, zda, s kým, zda jakých podmínek vstoupí do smluvního závazku jimi zvoleného obsahu, dohodli na smíru, který soud usnesením schválil. Z provedeného dokazování je zřejmé, že všechny strany smíru svobodně projevily svou vážnou vůli smír uzavřít, právní jednání obsahem i účelem odpovídá dobrým mravům i zákonu. Uzavřený smír je kompromisem mezi účastníky řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka], kdy se tito za účelem vyřešení sporu a předcházení sporů dalších dohodli na povinnosti žalované pravidelně zastřihávat túje v jejím vlastnictví a přípustné míře omezení jejích vlastnických práv a současně na přípustné míře omezení vlastnických práv žalobců k jejich domu a pozemku. Žalovaná se k plnění dle smíru svobodně zavázala, žádný významný nepoměr při realizaci vlastnických práva účastníků soud v povinnostech a právech vyplývajících ze smíru nespatřuje, není vůbec zřejmé, jaká újma by měla žalované plněním povinnosti ze smíru vznikat, když se pouze jedná o zastřihování tújí dvakrát ročně ve velice dlouhých, byť dostatečně určitě vymezených obdobích. Pokud byla platná dohoda (smír) uzavřena, tedy byl ujednán její obsah (srov. §1725 občanského zákoníku), pak je zcela nepodstatné čeho se účastníci v řízení, v němž byl smír schválen, domáhali a jaká ustanovení zákona by byla v případě vydání rozsudku na zjištěný skutkový stav aplikována. Tato námitka žalované tak není případná.

14. Povinnost, k jejímuž plnění se žalovaná smírem zavázala, je dle soudu určitě a srozumitelně formulována. Usnesení, jehož zrušení se žalovaná domáhá, je materiálně i formálně vykonatelné. Žalovaná se v dostatečně přesně stanoveném rozsahu ve smíru zavázala túje na svém pozemku pravidelně stříhat. Žalovaná se mýlí, pokud tvrdí, že neexistuje právní podklad pro to, aby túje pravidelně zastřihovala, a tedy že žalobci nejsou oprávnění po ni plnění požadovat. Pokud žalobci žádají, aby žalovaná v dostatečně konkrétně vymezeném období (vždy na jaře a na podzim) túje zastřihávala, pak tak činí zcela oprávněně, neboť právě k tomu se žalovaná ve smíru žalobcům zavázala. Neplní-li žalovaná své povinnosti řádně a ve vymezeném období, pak se přirozeně žalobci mohou domáhat splnění povinnosti cestou exekučního návrhu, jak ostatně žalobci dříve učinili a tím se pouze brali za svá práva. Zda žalovaná svou povinnost splnila, přitom žalobci nezjistí jinak než pravidelnou kontrolou, již nebudou nadbytečně (nad míru přiměřenou poměrům závažně) rušit práva žalované nebo ji obtěžovat či poškozovat.

15. Lze do určité míry souhlasit s argumentem žalované, že je jedním z úkolů soudu konflikty odstraňovat a předcházet jim. Ve zdejším (a žádném jiném) řízení však nemůže soud při absenci vůle účastníků veškeré konflikty narovnávat; pak mu právě přísluší autoritativně spory rozhodnout a účastníci jsou povinni se podle takového rozhodnutí zachovat, nebo nést případné negativní následky. K narovnání vztahů účastníků měl vést právě usnesením, jehož zrušení se žalovaná domáhá, schválený smír. Pokud smír ke zklidnění vztahů nevedl, nelze to v žádném případě přičítat soudu, neboť soudem schválený smír je v souladu s hmotným právem. Stává-li se, že žalovaná povinnost pro ni ze smíru vyplývající včas a řádně neplní, jak plyne z usnesení exekučního soudu, pak lze právě v tom, jakož i sousedském vztahu účastníků, jejich povahách a temperamentech, spatřovat příčiny některých tvrzených konfliktů a jejich eskalaci. Předmětem zdejšího řízení však nejsou konflikty mezi účastníky, dosah kamer žalobců ani otázka, zda žalovaná svou povinnost plní, a proto se jimi důkazy k jejich prokázání navrženými nezabýval.

16. Úkolem soudu je jednoznačně výchova k dodržování smluv, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob (srov. § 1 o.s.ř.). Vyhověním návrhu na zrušení smíru, pro což ostatně nejsou dány důvody, neboť tento je v souladu s hmotným právem, by soud tomuto svému úkolu nedostál. Nicméně soud žalované, v rámci plnění tohoto svého úkolu, doporučuje, aby zkrátka svou jasně definovanou povinnost dvakrát ročně na jaře a na podzim plnila, nic jí přitom nebrání túje zastřihávat i v jiných obdobích, je však nutné zástřih provést také vždy ve smírem vymezeném období. Žalobcům pak soud doporučuje, aby do budoucna dobře zvažovali, zda je tou nejefektivnější cestou k vyřešení sporu o zastřižení tújí podání exekučního návrhu, když lze očekávat, že exekuce s ohledem na povahu exekvovaného plnění a jeho splatnost pravděpodobně opět provedena nebude a exekuční řízení bude zastaveno. Konečně na obě strany sporu pak soud apeluje, aby se pokusily navzájem se respektovat a s klidem a rozvahou tento, jak správně uvádí žalovaná,„ malicherný a banální spor“ napříště vyřešily dohodou a nevyvolávaly mezi sebou spory další.

17. Usnesením schválen smír je platný podle hmotného práva, návrh na zrušení usnesení o schválení smíru je zcela nedůvodný, proto byl tímto autoritativním rozhodnutím soudem zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů (společně učiněné vyjádření k žalobě, účast žalobce a/na soudním jednání, účast žalobkyně b/ na soudním jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.