77 C 239/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 963,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky , částka, s úrokem kapitalizovaným částkou , částka, , se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou , částka, , s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jež na žalobkyni tuto pohledávku za žalovanou postoupila, na základě kteréžto smlouvy, uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované, poskytla společnost , právnická osoba, žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a v níž se žalovaná zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky a úrokem (celkem , částka, ), avšak žalovaná na dluh zaplatila toliko , částka, . Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (, částka, ), dlužného poplatku (, částka, ), smluvní pokuty (, částka, ), smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti a současně požádala o odročení pro případ, že soud shledá, že žalobkyní tvrzené a dokládané skutečnosti nejsou dostatečné pro plné vyhovění žalobě. Soud neshledal žádost o odročení důvodnou, nadto se jedná o žádost podmíněnou, ke které se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a následujících provedených důkazů.

4. Žalovaná podle zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z , datum, dne , datum, požádala společnost , právnická osoba, o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, splatný v šesti měsíčních splátkách; současně žalovaná uvedla, že žije v nájmu, nejvyšší dosažené vzdělání má středoškolské, je rozvedená, vyživuje jednu osobu, nevlastní automobil, účelem žádosti o úvěr jsou neočekávané výdaje, má příjem z dohody o provedení práce uzavřené se zaměstnavatelem , právnická osoba, , IČO , IČO, , u níž je pracovně zařazena jako prodavačka, její pravidelný měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , její odhadované běžné měsíční výdaje činí , částka, , nehradí žádné splátky; čistý příjem žalované byl ověřen pracovní smlouvou z , datum, a složenkami z června a července 2023; dokument byl podepsán žalovanou i zástupcem společnosti , právnická osoba5. Společnost , právnická osoba, a žalovaná se podle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, písemně dohodly, že tato společnost poskytuje žalované v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , za což žalovaná zaplatí souhrnný poplatek v částce , částka, , přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 26 týdenních splátkách po , částka, , resp. , částka, v případě poslední splátky, sjednaly si úrok ve výši 88 % ročně, jakož i smluvní pokut pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky; žalovaná převzala téhož dne částku , částka, v hotovosti. Dle tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, žalovaná čerpala dne , datum, částku , částka, ; uhradil pak dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (celkem tedy uhradila , částka, ).

6. Společnost , právnická osoba, se podle smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, a oznámení o postoupení pohledávky z , datum, dne , datum, dohodla s žalobkyní, že na ni postupuje pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, . Dne , datum, žalobkyně prostřednictvím svého advokáta poslala žalované výzvu k úhradě pohledávky č. , hodnota, v celkové výši , částka, do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy z , datum, ), jež byla téhož dne žalované odeslána (zjištěno z podacího lístku č. , Anonymizováno, ).

7. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soud nicméně nemá tvrzení žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečně prokázané, žalobkyně se z jednání jednání omluvila, čímž se připravila dobrovolně o dobrodiní poučení k posuzování úvěruschopnosti ve smyslu § 118a o. s. ř.

8. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, a žalovaná se dne , datum, písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a dalších podmínkách, přičemž úvěr spolu s poplatkem , částka, měla být vrácena v týdenních splátkách po , částka, . Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě, příjmy byly ověřeny pracovní smlouvou a dvěma složenkami, výdaje ověřovány vůbec nebyly. Žalovaná čerpala úvěr , částka, v hotovosti dne , datum, , na dluh uhradila , částka, . Společnost , právnická osoba, se dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovanou postupuje na žalobkyni. Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do , datum, .

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

10. Společnost , právnická osoba, a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od , datum, do , datum, , není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.

11. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ je spotřebitel povinen poskytnout poskytovateli nebo zprostředkovateli úvěru na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ, když především nevysvětlila, z jakého důvodu poskytla žalované úvěr ve výši , částka, splatný v týdenních splátkách, přestože žalovaná požadovala úvěr ve výši , částka, splatný v měsíčních splátkách. Žalovaná přitom podle jí uvedených informací po úhradě odhadovaných měsíčních výdajů (, částka, ) měla mít každý měsíc volně k dispozici částku , částka, , tedy částku převyšující požadovaný úvěr. Za této situace musela poskytovatelka úvěru, pokud by postupovala podle § 86 odst. 1 ZSÚ nabýt pochybností o pravdivosti a úplnosti informací uváděných žalovanou, a měla proto (podle § 84 odst. 2 větě druhé ZSÚ) požadovat po žadatelce o úvěr bližší vysvětlení žádosti o úvěr, případně měla požadovat doplnění informací týkajících se jejích výdajů, tyto měla blíže zkoumat. Z provedeného dokazování toliko plyne, že předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze příjmy žalované, jejími výdaji a zjevnými nesrovnalostmi se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala, namísto toho poskytla žalované úvěr ve vyšší než původně požadované výši a za odlišných podmínek týkajících se splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dle soudu na základě žalovanou sdělených informací a ověření údajů týkajících se tvrzených příjmů dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr.

15. Úvěrová smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.

16. Společnost , právnická osoba, podle absolutně neplatné úvěrové smlouvy žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Z této částky bylo žalovanou vráceno toliko , částka, . Žalovaná je podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ povinna zbývající část poskytnuté jistiny ve výši , částka, žalobkyni, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena podle § 1879 a násl. o. z., vrátit v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalované soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalované vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soudu v předmětné věci, s přihlédnutím k výši dluhu, tvrzeným majetkovým možnostem žalované a k době uplynulé od odeslání výzvy k zaplacení, shledal dobu 30 dnů od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky , částka, je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.

17. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyně nemá právo na zaplacení částky , částka, z požadované jistiny, jelikož veškeré platby žalované byly v souladu s výše uvedeným částečnými úhradami dlužné jistiny a k nesrovnalosti došlo v důsledku nesprávného započítávání úhrad žalované. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení požadovaných poplatků (, částka, ), smluvní pokuty (, částka, ), úroků, jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k těmto ujednáním nepřihlíží. Žalobkyni nevzniklo ani právo na zaplacení úroku z prodlení, jelikož s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ dosud pohledávka žalobkyně nedospěla a žalovaná se proto v prodlení dosud neocitla. Soud proto žalobu v této části zamítl.

18. Procesně převážně úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším řízení nevznikly. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla převážně neúspěšná.