77 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným: 1. statutární město Ústí nad Labem, IČO 00081531 sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B 2. Jméno advokátky C ., IČO IČO advokátky C sídlem Adresa advokátky C za účasti vedlejší účastnice na straně prvého žalovaného: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 165 690 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal na prvém žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, , zamítá.

II. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal na druhé žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit prvému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně prvého žalovaného.

V. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na straně prvého žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

I. Žaloba1. Žalobce se na žalovaných domáhal společného a nerozdílného zaplacení částky , částka, . Na každé z žalovaných dále požadoval zaplacení úroku z prodlení. Žalobce si dne , datum, asi v 5:47 hod. zlomil kotník pravé nohy, když došlápl na vyfrézovaný okraj vozovky na hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Na objednávku prvého žalovaného, vlastníka pozemků, probíhala na místě stavební činnost, kterou prováděla společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jež dne , datum, zanikla v důsledku fúze sloučením s druhou žalovanou coby nástupnickou společností. Stavební práce na akci „Oprava chodníků , adresa, “ měly dle vývěsních štítků na dveřích vchodů přilehlých domů probíhat od , datum, do , datum, . V říjnu 2024 nebyly dosud nedokončené stavební práce nijak označeny. , adresa, provádění stavebních prací navíc nebylo řádně osvětleno. Dne , datum, se místo na první pohled jevilo jako dokončená stavba, ale mezi nově provedenými obrubami chodníků a asfaltovým povrchem vozovky zůstal volný prostor, do něhož žalobce v šeru ranních hodin došlápl, přestože dbal běžné opatrnosti přiměřené dané lokalitě.

2. Oba žalovaní dle žalobce porušili povinnost zajistit řádné označení probíhajících stavebních prací způsobujících nerovnost v terénu a porušili povinnost informovat o prodloužení doby trvání stavebních prací, případně zajistit provedení stavebních prací v oznámeném termínu. Prvý žalovaný jako vlastník nemovitosti a subjekt objednávající a zajišťující stavební práce, jakož i druhá žalovaná jako subjekt realizující stavební práce, porušili prevenční povinnosti ve smyslu § 2900, § 2901 a § 2902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a vznikla jim povinnost nahradit žalobci vzniklou újmu.

3. V důsledku úrazu se žalobce ocitl u zaměstnavatele , právnická osoba, v pracovní neschopnosti trvající od , datum, do , datum, , čímž mu ušel výdělek , částka, , z čeho částka , částka, byla kompenzována náhradou mzdy a nemocenskými dávkami. Vedle částky , částka, na náhradě ušlého zisku žalobce požaduje náhradu bolestného ve výši , částka, (220 bodů při hodnotě bodu , částka, v roce 2021) a částku , částka, na výdajích spojeným s léčením v souvislosti s pěti cestami osobním automobilem na vyšetření do nemocnice a zpět.

4. Výzva k plnění byla doručena dne , datum, prvému žalovanému doručena a dne , datum, druhé žalované. Žádný z žalovaných ničeho neuhradil.II. Vyjádření žalovaných a vedlejší účastnice5. Prvý žalovaný považuje nárok za neopodstatněný a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že splnil svou prevenční povinnost, když ve smlouvě o dílo byla zhotoviteli stanovena povinnost zabezpečit staveniště a stavební činnost byla kontrolována stavební dozorem, závady v zabezpečení z hlediska pohybu osob nebyly zjištěny. Žalobce nadto podle prvého žalovaného neprokázal, že k úrazu došlo při chůzi na pozemcích prvého žalovaného. Žalobce nepřizpůsobil svou chůzi stavebně-technickému stavu pozemní komunikace.

6. Vedlejší účastnice, jež vstoupila do řízení na podporu prvého žalovaného, považuje nárok za nedůvodný a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobce, který v místě, kde k úrazu došlo, bydlí a jistě je zná, musel být mj. z vývěsního štítku na vstupních dveřích do domu, srozuměn s tím, že zde probíhá několik týdnů rozsáhlá rekonstrukce. Žalobci muselo být zřejmé, že práce na chodnících nemusí být zcela finální, měl proto dbát zvýšené opatrnosti, nikoli pouze „běžné opatrnosti přiměřené dané lokalitě“, zejména pokud se v místě pohyboval v šeru ranních hodin.

7. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že za vzniklou újmu neodpovídá. Uvedla, že stavební práce byly prováděny na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi prvým žalovaným a předchůdkyní druhé žalované. Dne , datum, byly na vstupy do přilehlých domů vyvěšeny informační štítky oznamující rekonstrukci probíhající od , datum, do , datum, spojené s žádostí o maximální obezřetnost při pohybu na staveništi. Rekonstrukce chodníků probíhala od , datum, do , datum, (z důvodu zpoždění), po celou dobu rekonstrukce bylo na přilehlých komunikacích umístěno dopravní značení (oboustranné směrovací desky) upozorňující na pohyb na staveništi. V blízkosti místa úrazu byly celkem čtyři směrovací desky, jejichž význam musí být žalobci jakožto řidiči z povolání znám. Žalobce si nadto musel být vědom toho, že stavební práce nadále probíhají. Druhá žalovaná postupovala vždy s maximální péčí, v souladu s právními předpisy a učinila veškerá možná opatření, která po ní lze rozumně v daném případě a za daných okolností a zvyklostí požadovat tak, aby minimalizovala riziko vzniku újmy. Druhá žalovaná splnila svou prevenční povinnost a nenese odpovědnost za škodu vzniklou žalobci.III. Dokazování a skutková zjištění8. Soud provedl řadu listinných důkazu, vyslechl žalobce a jednu svědkyni. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění.III.

1. K vlastnictví pozemků9. Prvý žalovaný je podle informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , na němž se nachází chodník, z něhož žalobce scházel na vozovku. Totéž plyne z tvrzení účastníků, z nichž rovněž nelze mít pochyb o tom, že prvý žalovaný je rovněž vlastníkem pozemku, na němž se nachází vozovka, na kterou žalobce z chodníku scházel.III.

2. Ke stavebním pracím10. Ze smlouvy o dílo č. 2/2021 uzavřené dne , datum, soud zjistil, že prvý žalovaný coby objednatel se dohodl se společností , právnická osoba, coby zhotovitelem na uzavření smlouvy, jejímž předmětem je závazek zhotovitele provést pro objednatele na svůj náklad a na své nebezpečí opravu chodníku , adresa, – , Anonymizováno, , , adresa, , což zahrnuje mj. provedení a zjištění všech činností, prací a služeb, věcí a materiálů nutných k řádnému provedení díla. Podle čl. VII odst. 4 smlouvy byl objednatel oprávněn provádět kontrolu díla, vykonávat technický dozor, dát pracovníkům zhotovitele příkaz k přerušení prací, je-li ohrožena bezpečnost třetích osob, anebo pokud je předmět díla prováděn v rozporu s vyhláškami normami nebo jinými právními předpisy. Podle čl. VIII smlouvy se zhotovitel zavázal vést stavební deník, který povede stavbyvedoucí , právnická osoba, . Podle čl. IX smlouvy měl zhotovitel v průběhu provádění díla na staveništi výhradní odpovědnost za zabezpečení staveniště, zajištění bezpečnosti všech osob oprávněných k pohybu na staveništi, zajištění veškerého osvětlení a zábran potřebných pro průběh prací vč. potřebného osvětlení a označení cest pro stavbou nepovolané osoby, bezpečnostních a dopravních opatření pro ochranu staveniště včetně osazení případného dopravního značení, materiálů a technicky vnesených zhotovitelem na staveniště, bezpečné zajištění staveniště vůči okolnímu provozu a chodcům a nepovolaným osobám a zajištění opatření pro zabezpečení bezpečnosti silničního provozu. Dodatkem č. , hodnota, z , datum, byla upravena cena díla.

11. Provedeny byly k důkazu ze stavebního deníku záznamy ze dne , datum, , , datum, a , datum, , které byly pro projednávanou věc relevantní. I přes některé chyby v dataci záznamů ve stavebním deníku a absenci úvodní strany deníku nebylo pochyb o tom, že se skutečně jedná o záznamy ze stavebního deníku týkajícího se stavby „Oprava chodníků , adresa, “. Podle záznamu z , datum, došlo v tento den k předání staveniště zhotoviteli stavby, kdy mj. popis zařízení staveniště a dopravní značení jsou uvedeny v samostatném zápise; záznam je opatřen nečitelným podpisem za investora a podpisem pana , adresa, za zhotovitele. Podle záznamu ze , datum, bylo tohoto dne prováděno ruční bourání obrub; záznam je opatřen nečitelným podpisem, který se jeví jako podpis pana , adresa, u zápisu ze dne , datum, , kdy pan , jméno FO, byl toho dne přítomen. Podle záznamu z , datum, bylo tohoto dne dokončováno bourání obrub včetně podkladu; záznam je opatřen nečitelným podpisem, který se jeví jako podpis pana , adresa, u zápisu ze dne , datum, , kdy pan , jméno FO, byl toho dne přítomen. Tento důkaz prokazuje tvrzení druhé žalované, že bourání obrub chodníků bylo prováděno nejpozději od , datum, a bylo dokončeno , datum, , z čeho plyne, že nezbytná prohlubeň okolo obrub (vyfrézovaná část vozovky), byla na místě nejméně od , datum, , tedy v době úrazu žalobce nejméně 41 dnů.

12. Podle zápisu o odevzdání a převzetí ze dne , datum, byla tohoto dne stavba „Oprava chodníků , adresa, “ společností , právnická osoba, odevzdána prvé žalované bez vad a nedodělků. Za prvého žalovaného stavbu převzal , tituly před jménem, , jméno FO, , za , právnická osoba, stavbu předal , právnická osoba, .

13. Společnost , právnická osoba, podle úplného výpisu z obchodního rejstříku pro tuto společnost zanikla ke dni , datum, v důsledku fúze sloučením s druhou žalovanou, která je nástupnickou společností.III.

3. K úrazu14. Soud vyslechl žalobce, protože jediným navrženým důkazem k samotnému úrazu byla výpověď žalobce. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce trasu ze svého bydliště do zaměstnání dobře znal, protože ji absolvoval k přesunu do práce každé ráno v pracovní dny od roku , Anonymizováno, . Stejnou trasu absolvoval také v pondělí dne , datum, . Domů ze zaměstnání, kde pracoval od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, na pozici řidič z povolání, se obvykle vracel jinou trasou, nicméně věděl, že na místě několik týdnů probíhají stavební práce. Žalobce však s ohledem na informace vyplývající z vývěsního štítku na dveřích do domu spoléhal, že stavební práce budou dne , datum, dokončeny, neboť se tak mělo stát už , datum, , neuvažoval o tom, že by se mu něco na trase mohlo stát. Dne , datum, žalobce při chůzi na hranici chodníku a vozovky sešlápl do vozovky, doslova mu přišlo, že „šlápl do prázdna“, když poté špičkou nebo přední částí pravé boty došlápl na nevyfrézovanou část vozovky, sednul na zadek, opřel se o zadní část zde stojícího vozidla , jméno FO, , jméno FO, (jež je zachyceno na fotografiích na č. l. 15-16 pořízených kamarádem žalobce po úrazu), aby se zvedl, poté se s bolestmi vydal na cestě do zaměstnání ke své matce, aby mu kotník pomohla obvázat. Žalobce neřešil, co se s kotníkem stalo, chtěl se dostat do práce, přestože bolestí řval. Zvolil trasu, kterou považoval za nejkratší, při cestě okolo školy se opíral o plot školy, pak šel ze svahu bez schodů směrem k bytovému domu na adrese , adresa, , poté k domu matky na adrese , adresa, – trasa, již žalobce podle své výpovědi absolvoval je vyznačena na mapě na č. l. 229 tučnou růžovou čárou, plot školy, který využil při části cesty jako oporu je vyznačen dvojitou modrou čárou. Poté využil zábradlí ke vstupu do domu a vyjel výtahem k bytu matky.

15. Žalobce, přestože svou výpověď navrhl, nepůsobil nikterak zvlášť připraveně. Na dotaz soudu, ve který den v týdnu k úrazu došlo nedokázal odpovědět. Jeho odpověď na dotaz ohledně přesného mechanismu úrazu zjevně nebyla nachystaná. Žalobce rovněž tápal v odpovědi na přesnou trasu absolvovanou do bydliště matky, když tuto postupně upřesňoval, včetně využití opory. Žalobce rovněž bezelstně na dotazy odpovídal v tom smyslu, že místo, kde práce probíhaly dobře znal, věděl, že dne , datum, ještě nebyly dokončeny, ale spoléhal na to, že dne , datum, dokončeny budou, především proto, že k tomu mělo dojít již na konci srpna 2021. K hodnocení věrohodnosti žalobce rovněž přispěla skutečnost, že žalobce podal zdejší žalobu proti dvěma žalovaným, s čímž jsou spojeny nemalé náklady a jiné nepříjemnosti. Dle soudu by žalobce takovou jistě nepodal, pokud by si okolnosti úrazu vylíčené v žalobě vymyslel. Soud proto žalobci uvěřil, že k úrazu došlo tak, jak jej popsal v žalobě.

16. Soud z výpovědi žalobce dále zjistil, že žalobce si myslel, že má kotník pouze podvrtnutý, hodlal využít první pomoc poskytnutou matkou a poté vyrazit do práce. Z tohoto důvodu si nevolal rychlou záchrannou službu již na místě úrazu, což lze dle soudu považovat z jistého hlediska za pochopitelné. Žalobce měl na sobě v době úrazu vysoké pracovní doby, které jistě poskytly oporu zraněnému kotníku pro ujití přibližně 300 metrů dlouhé vzdálenosti. Námitky žalovaných, podle nichž „je možné“, že si žalobce zhoršil svůj zdravotní stav nezavoláním rychlé záchranné služby z místa úrazu, a že „je s podivem“, že se zlomeným kotníkem došel k matce, soud považoval za pouhé hypotetické a nepodložené úvahy, jež nevyžadovaly výzvy k doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Argumentaci prvého žalovaného, který tvrdí, že podle umělé inteligence činí vzdálenost, kterou je člověk schopen ujít se zlomeným kotníkem, pět metrů, soud považuje za podobně nepřípadnou. Pakliže mínili žalovaní tyto úvahy vážně, měli a mohli je soudu sdělit odpovídajícím způsobem, tedy srozumitelně, určitě a včas před koncentrací řízení tím odůvodnit návrh na zamítnutí žaloby, a k tomu mohli označit a předložit alespoň odborný posudek lékaře, který by jejich dostatečné obranné námitky prokazoval, nikoli odpověď umělé inteligence. Žalovaní to neučinili, soud se jejich hypotézám blíže nevěnoval.

17. Žalobce dále v rámci výpovědi uvedl, že považuje osvětlení na místě za nedostatečné, k veřejnému osvětlení doslova řekl: „nic v té zatáčce není“. Soud konstatuje, že k vyvrácení tohoto včas žalobcem prezentovaného tvrzení přednesl prvý žalovaný obranná tvrzení, označil a předložil k umístění veřejného osvětlení důkazy (č. l. 236-238), avšak učinil tak až při prvním jednání dne , datum, , přestože koncentrace řízení nastala dne , datum, , o čemž byli účastníci přítomní při přípravném jednání dne , datum, poučeni. Prvému žalovanému přitom nic nebránilo v přednesení takové argumentace a označení důkazů v rámci koncentrace, když nedostatek osvětlení byl žalobcem prezentován již písemně před konáním přípravného jednání. Navržené důkazy na č. l. 236-238 proto soud neprovedl.

18. Z katastrální mapy na č. l. 13 nelze seznat nic jiného, než polohu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vůči okolním pozemkům. Na katastrální mapě na podkladu ortofotomapy na č. l. 24 je žalobcem křížkem vyznačeno místo úrazu na hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a vozovky na , adresa, . Obdobnou katastrální mapu s vyznačením místa nehody (č. l. 107) předložila také druhá žalovaná. Větší výřez katastrální mapy včetně vyznačení místa nehody, lokace umístění směrovacích desek na , adresa, a bydliště žalobce (č. l. 111), bez místa bydliště v detailu (č. l. 112) a na detail místa nehodu na podkladu ortofotomapy (č. l. 113) byly také předloženy druhou žalovanou. , adresa, úrazu je fotograficky zachyceno na pěti fotografiích na č. l. 14-16, kde je zachycen dokončený chodník včetně nové obruby a vyfrézovaná část vozovky podél nové obruby chodníku. Na třech z těchto fotografií je zachycen také automobil , jméno FO, , jméno FO, , který se na místě podle výpovědí žalobce a svědkyně dlouhou dobu nacházel, a který žalobce využil k tomu, aby po úrazu vstal a pokračoval v cestě. Soud má z těchto důkazů místo úrazu označené žalobcem za jednoznačně určené.

19. Vedle toho je na fotografii na rubové straně č. l. 15 (též fotografie na č. l. 109) zachycena v pravém dolním rohu patka podstavce směrovací desky Z 4a, což je především zřejmé při porovnání s fotografií dokládající umístění dopravního značení přiloženou k vyjádření , právnická osoba, z , datum, , a na levé straně fotografie je zachycena celá směrová deska při protějším chodníku, jež je spolu s dalšími dvěma směrovacími deskami zachycena na fotografii na č. l.

16. Další příklady užití směrovacích desek druhá žalovaná soudu prezentovala ve svém vyjádření z , datum, . Způsob užití směrovacích desek a jejich význam podle druhé žalované vyplývá z dokumentu , adresa, pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích 2015, v nichž je současně stanoveno, že směrovací deska se upevňuje do podkladní desky. Příklady podkladních desek (plastových podstavců), kdy obdobný byl užit druhou žalovanou coby podstavec směrovací desky v okolí místa úrazu, druhá žalovaná předložila v podobě printscreenu na č. l.

110. Soud má za prokázané, že okolo místa úrazu se v době úrazu nacházelo na vozovce několik směrovacích desek, kdy kolem jedné musel žalobce bezprostředně před úrazem projít. Skutková zjištění týkající se provádění stavebních prací a umístění dopravního značení má soud za dostatečně prokázané provedenými důkazy, nebylo proto zapotřebí vyslýchat stavbyvedoucího , jméno FO, coby druhou žalovanou navrženého svědka, a to ani za účelem vysvětlení rozmístění dopravního značení a důvodů, pro něž nebyla přijata jiná opatření, jako zábradlí nebo překrytí deskami. Zcela postačují tvrzení druhé žalované, že tato se provádí pouze v místech, kde hrozí pád do otevřených výkopů. Posouzení dostatečnosti přijatých opatření je otázkou právní a výpověď navrženého svědka by v tomto směru nemohl přispět k prokázání tvrzení druhé žalované.

20. Z ortofotomapy na č. l. 228 předložené žalobcem k prokázání absence veřejné osvětlení na místě, je zřejmé, že přímo na místě, kde k úrazu došlo, se sice žádná lampa nenachází, nicméně lampa veřejného osvětlení je umístěna asi deset metrů odtud po chodníku na , adresa, , a nachází se zjevně nad korunou stromu. Soud tak považuje za prokázané, že osvětlení místa, kde došlo k úrazu, je přinejmenším problematické. S ohledem na nízkou míru právní relevance umístění veřejného osvětlení na místě nebylo zapotřebí se jím v řízení dále zabývat, soud tak neprovedl důkaz ohledáním na místě.III. , právnická osoba, okolnostem po úrazu21. Soud dále vyslechl žalobcem navrženou svědkyni , jméno FO, , nar. , datum, , matku žalobce. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobce dne , datum, přibližně před šestou hodinou ranní, když byla venku tma, zvonil na svědkyni, která jej pustila do domu, on vyjel nahoru výtahem a poté jej pustila do bytu, kdy jí řekl, že spadl a přišel za ní, protože má obvazy a mastičky. Poté žalobce u svědkyně doma vytáhl poraněnou nohu z boty, svědkyně mu ji namazala mastmi proti bolesti, dala mu prášek proti bolesti, obvázala, avšak oteklou nohu se pak nepodařilo dostat zpět do boty. Proto si žalobce zavolal záchrannou službu, která přijela a odvezla jej do nemocnice. Soud dále z výpovědi svědkyně zjistil, že žalobce chodíval do práce pešky, protože to měl nedaleko. Dále soud zjistil, že svědkyně po návratu žalobce z nemocnice chodívala k žalobci, aby mu uklidila a pravidelně chodívala venčit psa žalobce, což dělávala již před úrazem žalobce. , adresa, , kde k úrazu došlo, svědkyně úmyslně již v době před úrazem různými způsoby obcházela, neboť věděla, že se zde nacházejí pro ni příliš vysoké obrubníky. Na místě úrazu podle svědkyně ještě nějakou dobu stálo šedivé vozidlo, které žalobce dle své výpovědi využil k vstání po úrazu. Výpověď svědkyně působila spontánním a nepřipraveným dojmem, soud nemá důvod svědkyni nevěřit, přestože jde o matku žalobce. Ostatně také žalovaní hodnotí výpověď žalobcem navržené svědkyně jako přínosnou.

22. Poškození kotníku pravé nohy žalobce dokládají také čtyři fotografie na č. l. 22-23, které byly dle svědkyně pořízeny po příchodu žalobce v bytě matky žalobce před příjezdem rychlé záchranné služby.

23. Podle záznamu o výjezdu RZP č. 029_01 došlo , datum, k výjezdu zdravotnické záchranné služby na adresu , adresa, , , Anonymizováno, . patro, zvonek , jméno FO, . K výzvě došlo k , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin, výjezd v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., na místě, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod., transport v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. a příjezd v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. Podle záznamu žalobce uvedl, že šel do práce, na chodníku šlápl do nerovnosti, ucítil křupnutí, došel 300 m k matce, měl otok a bolest, neschopen dál jít bez pomoci. Objektivní nález: mj. otok hlezna, již v elastickém obinadlu, bez defigurace dokáže mírně zatížit. Diagnóza: poranění kotníku. Žalobce byl po příjezdu záchranné služby do nemocnice předán na oddělení Emergency.

24. Podle ambulantního nálezu z oddělení Emergency Masarykovy nemocnice v , adresa, ze dne , datum, bylo tohoto dne provedeno vyšetření v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. Lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, . byla po vyšetření diagnostikována: fract. bimalleolaris I.dx. Žalobce byl poučen o event. operaci, klonil se ke konzervativní léčbě, doporučen klid, ledování, vyvyšování, chůze přísně bez došlapu, aplikace Clexane, kontrola , datum, v traumatologické ambulanci s RTG pravého hlezna.

25. Soud má události následující po úrazu za prokázané. Žalobce s bolestí vyrazil k matce, aby mu poskytla první pomoc a on mohl poté pokračovat do práce. Přibližně 300 metrů dlouhou cestu absolvoval částečně s oporou. Matka žalobci po jeho příchodu poskytla základní první pomoc, nicméně noha po vyndání z boty natekla, žalobce si proto zavolal záchrannou službu, která v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. přijela a odvezla žalobce na oddělení Emergency Masarykovy nemocnice v , adresa, , kde byla poprvé diagnostikována zlomenina kotníku, provedeno ošetření a nařízena kontrola dne , datum, .III. , právnická osoba, lékařským vyšetřením, pracovní neschopnosti a bolestnému26. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola provedena tohoto dne v, Anonymizováno, , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, . Potvrzena diagnóza fractura bimalleolaris I.dx. Doporučen stejný režim, kontrola , datum, .

27. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola provedena tohoto dne v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, . Diagnóza zůstává. Doporučen stejný režim, nadále bez došlapu, kontrola , datum, .

28. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola provedena tohoto dne v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, . Diagnóza zůstává. Doporučeno pokračovat v pravidelné rehabilitaci hlezna, chůze s odlehčování dle bolesti, ponechat pracovní neschopnost alespoň do ukončení rehanitilací, dále dle aktuálního stavu, kontrola , datum, .

29. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola provedena tohoto dne v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, . Diagnóza zůstává, suspektní laesio syndesmosis FT I.dx. Doporučeno pro podezření na poranění syndesmozy bez plné zátěže, PN ponechat. CT hlezen objednáno na , datum, , kontrola týž den.

30. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola provedena tohoto dne v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, . Šlo o kontrolu po skončení rehabilitace. Diagnóza pouze fractura bimalleolaris I.dx. Podle CT hlezen je postavení v syndesmoze správné. Doporučena zátěž v elastické bandáži dle bolesti, kontrola po skončení magnetoterapie , datum, .

31. Podle osvědčení o registraci vozidla RZ , SPZ, bylo toto vozidlo minimálně v období od , datum, do , datum, ve vlastnictví , jméno FO, . Jedná se o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , s naftovým pohonem a průměrnou kombinovanou spotřebou 4,6 l/100 km. Cesta z místa bydliště žalovaného do nemocnice je dlouhá 10 km. Proti tomu žádný z účastníků ničeho nenamítal. Stejně tak nikdo nenamítal nic proti tvrzení žalobce, že jej manželka na kontroly v nemocnici, jež žalobce prokázal, vozila svým vozem. To podporují zjištění učiněná z propustek vystavených Klinikou úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice pro , jméno FO, ve dnech , datum, a z , datum, (zbývající k důkazům provedené propustky nejsou pro projednávanou věc relevantní). Na osobě se zlomeným kotníkem nelze vyžadovat, aby k cestě na vyšetření do nemocnice využil jiného dopravního prostředku než rodinného vozu, to je obecně známá skutečnost, již není třeba prokazovat (§ 121 o. s. ř.). Náhrada za cestovné do nemocnice za každou ze dvou cest v roce 2021 (, datum, a , datum, ) činí v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, částku , částka, (tj. 10 km x , částka, /100 x 4,6 + 10 km x , částka, ). Náhrada za cestovné do nemocnice za každou ze tří cest v roce 2022 (, datum, , , datum, a , datum, ) činila v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, částku , částka, (tj. 10 km x , částka, /100 x 4,6 + 10 km x , částka, ). Celkem se tedy jedná o částku , částka, , nikoli o částku , částka, , avšak tuto početní chybu lze žalobci odpustit, a soudu tak nezbývá než konstatovat, že žalobce tvrzenou výši nákladů vynaložených s léčením úrazu ve výši , částka, prokázal.

32. Podle zpráv o kontrole z kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, byly v těchto dnech provedeny další kontroly v souvislosti s úrazem z , datum, .

33. Podle rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. , hodnota, byl žalobce neschopen práce od , datum, do , datum, . Důvody vzniku a trvání pracovní neschopnosti žalobce spočívající toliko v následcích úrazu ze dne , datum, potvrdila praktická lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, v dekurzu z , datum, .

34. Podle zprávy o kontrole z Kliniky úrazové chirurgie Masarykovy nemocnice z , datum, byla kontrola , tituly před jménem, , jméno FO, provedena tohoto dne v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. k úrazu z , datum, za účelem posouzení bolestného a trvalých následků.35. , tituly před jménem, , jméno FO, vyplnil zprávu lékaře pro odškodnění vytrpěné bolesti ze dne , datum, . Poškozeným byl zdejší žalobce, k úrazu došlo , datum, , léčení trvalo od , datum, do , datum, . Poškozený dle svého sdělení šlápl do nerovnosti na chodníku. Před úrazem nebyl poškozený plně zdráv, ale předchozí zdravotní stav neměl vliv na vznik ani následky úrazu. V důsledku úrazu lze očekávat časnější rozvoj artrózy hlezenního kloubu. Lékař klasifikoval poškození zdraví jednak kódem S8235 – zlomenina Weber B, jež je hodnocena 150 body dle metodiky, s komplikací typu B, jednak kódem S936 – ruptura vazů kotníku – neúplná, bez komplikace, jež je hodnocena 70 body. Proti způsobu stanovení bodového ohodnocení bolesti způsobené úrazem žalobce žádný z účastníků ničeho nenamítal, soud konstatuje, že bodové ohodnocení provedené lékařem souhlasí s bodovými hodnotami uvedenými v Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), jež byla vzata na vědomí stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne , datum, pod sp. zn. Cpjn 14/2014 a je publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Soud má za prokázané, že bodová hodnota bolestného žalobce činí 220 bodů.

36. Soud nemá pochybnosti o správnosti a pravosti výše uvedených listinných důkazů. Má jimi za jednoznačně prokázanou dobu trvání pracovní neschopnosti způsobené předmětným úrazem od , datum, do , datum, , jakož i bodové ohodnocení bolesti způsobené předmětným úrazem ve výši 220 bodů.III.

6. Ke ztrátě na výdělku37. Podle první a poslední strany pracovní smlouvy ze dne , datum, byl žalobce zaměstnán na pozici řidič nákladního automobilu v silniční dopravě zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , adresa, výkonu práce byla Česká republika, místem převzetí pracovního úkolu logistické centrum zaměstnavatele na adrese , adresa, . Podle přílohy č. , hodnota, z , datum, k pracovní smlouvě byla žalobci stanovena hrubá mzda ve výši , částka, .

38. Podle výplatního lístku žalobce za červenec 2021 činila za tento měsíc hrubá mzda , částka, , hrubá mzda bez náhrady za dovolenou , částka, , odpracováno bylo v 19 dnech celkem , hodnota, hodin, z toho , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, hodin přesčas. Podle výplatního lístku žalobce za srpen 2021 činila za tento měsíc hrubá mzda , částka, , hrubá mzda bez náhrady za dovolenou , částka, , odpracováno bylo ve 20 dnech celkem , hodnota, hodin., z toho , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, hodin přesčas. Podle výplatního lístku žalobce za září 2021 činila za tento měsíc hrubá mzda , částka, , hrubá mzda bez náhrady za dovolenou , částka, , odpracováno bylo v 19 dnech celkem , hodnota, hodin, z toho , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, hodin přesčas. Podle výplatního lístku žalobce za říjen 2021 činila za tento měsíc hrubá mzda , částka, , průměr pro náhrady , částka, , redukovaný průměr pro DPN , částka, , 60% hodinová výše náhrady , částka, . Podle výplatního lístku žalobce za listopad 2021 činila za tento měsíc hrubá mzda , částka, . K důkazu byly provedeny také výplatní lístky žalobce za únor 2021 a březen 2021, avšak z těch nebylo pro tuto věc nic relevantního zjištěno.

39. Podle potvrzení o ztrátě na výdělku vyhotoveným dne , datum, zaměstnavatelem žalobce (společností , právnická osoba, ) bylo žalobci, který byl v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, (celkem , hodnota, pracovních dnů), na náhradě mzdy vyplaceno zaměstnavatelem , částka, . Na nemocenských dávkách bylo Okresní správou sociálního zabezpečení za období od , datum, do , datum, vyplaceno , částka, (správnost tohoto údaje potvrdila razítkem a podpisem Územní správa sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj dne , datum, ) – tomu odpovídají zjištění učiněná z potvrzení ČSSZ o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne , datum, , podle něhož bylo žalobci v období od , datum, do , datum, vyplaceno na dávkách nemocenského pojištění , částka, . V kalendářním čtvrtletí (tj. rozhodném období) před vznikem úrazu žalobce odpracoval , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, hodin, hrubá mzda (bez náhrady za dovolenou, cestovní náhrady apod) v rozhodném období činila , částka, , průměrný hodinový výdělek , částka, – tyto údaje souhlasí se zjištěními učiněnými s relevantních výplatních lístků žalobce. Průměrný hrubý denní výdělek v rozhodném období činil při osmihodinové pracovní době (ta je zjevná z výplatních lístků) částku , částka, . Předpokládaný hrubý výdělek po dobu pracovní neschopnosti (průměrný hrubý denní výdělek × počet pracovních dnů pracovní neschopnosti) činil , částka, . Údaje uvedené v potvrzení o výdělku soud považuje za správné, korespondují s relevantními výplatními páskami žalobce a nic nesvědčí o tom, že by údaj o ztrátě na výdělku ve výši , částka, byl nesprávný. Žalobce tvrzenou výši ztráty na výdělku jednoznačně prokázal.III.

7. K předsoudní komunikaci účastníků40. Oznámením z , datum, žalobce notifikoval vznik úrazu na městské komunikaci , právnická osoba, , adresa, . Dne , datum, žalobce podal u prvé žalované žádost o náhradu škody, k níž došlo dne , datum, , když měl došlápnout na kraj vyfrézované vozovky na , adresa, při vstupu z chodníku do vozovku, kdy si v důsledku nerovnosti zlomil kotník pravé nohy (podle žádosti o náhradu škody z , datum, ). Dne , datum, se starostka Městského obvodu , adresa, vágně vyjádřila k odpovědnosti za škodu (podle vyjádření z , datum, ). Dne , datum, vedlejší účastnice potvrdila žalobci, že zahajuje šetření škodní události (podle potvrzení o registraci škodní události z , datum, ). Žalobce komunikoval dne , datum, škodní událost s , jméno FO, , referentkou ÚMO , adresa, (podle e-mailové konverzace z , datum, ).

41. Společnost , právnická osoba, podala dne , datum, vyjádření zhotovitele k pojistné události, jež bylo adresováno prvé žalované a bylo podepsáno stavbyvedoucím , jméno FO, . V něm k úrazu ze dne , datum, uvádí, že staveniště bylo zhotoviteli předáno , datum, , následně bylo provedeno vyvěšení informačních štítků na všechny vstupy do přilehlých bytových objektů v místě vstupních dveří v rovině očí. Na informačním štítku bylo oznámeno, že budou v daném prostoru zahájeny a budou probíhat stavební práce na rekonstrukci chodníků a že žádají o maximální obezřetnost při pohybu na staveništi. Stavební práce byly zahájeny , datum, bourání stávajících povrchů chodníků, stejného dne došlo k osazení dopravního značení na přilehlé komunikace. Ke dni úrazu probíhaly stavební práce 97 dnů a byly téměř dokončeny až na provedení asfaltových zálivek podél nově provedených obrub. Ty byly provedeny až , datum, . Dopravní značení a cedulky upozorňující o pohybu na staveništi byly osazeny do finálního dokončení prací. Přílohou vyjádření je fotografie dokládající umístnění dopravního značení u místa tvrzeného úrazu a oznámení o provádění stavebních prací, podle něhož měla rekonstrukce chodníků probíhat od , datum, do , datum, a jež obsahovat žádost o maximální obezřetnost při pohybu na staveništi.

42. Dopisem z , datum, společnost , právnická osoba, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , u níž měl žalobce uzavřené pojištění právní ochrany, vyzvala ÚMO , adresa, k náhradě újmy vzniklé žalobci v souvislosti s úrazem z , datum, . Vyjádřením z , datum, sdělil místostarosta Městského obvodu , adresa, společnosti , právnická osoba, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že se městský obvod necítí zodpovědný za úraz žalobce.

43. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (právní předchůdce vedlejší účastnice) se dohodla s prvým žalovaným coby pojistníkem na uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti pro případ povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví vzniklou jinému v souvislosti s činností obce dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Vedlejší účastnice coby pojišťovna prvého žalovaného podle oznámení z , datum, , jež bylo k důkazu předloženo prvým žalovaným, uzavřela škodní událost č. , hodnota, týkající se úrazu žalobce ze dne , datum, tak, že povinnost prvého žalovaného nahradit újmu na zdraví ve věci nevznikla a není možné poškozenému žalobci odškodnění z pojištění prvého žalovaného poskytnout.

44. V období od , datum, do , datum, komunikovala advokátka žalobce , Jméno advokátky A, ohledně řešení škodní události s vedoucím odboru správy a údržby obecního majetku ÚMO , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, (podle e-mailové konverzace z , datum, do , datum, ). Advokátka prvého žalovaného , Jméno advokátky B, v dopise z , datum, adresovaném advokátce žalobce uvedla, že stanovisko prvé žalované je shodné se stanoviskem , právnická osoba, . Dopisem z , datum, vyzvala advokátka žalobce prvého žalovaného prostřednictvím jeho advokátky k náhradě částky , částka, žalobci. Výzvou z , datum, vyzvala advokáta žalobce Městský obvod , adresa, k náhradě částky , částka, žalobci; výzva byla dle doručenky datové zprávy ID , Anonymizováno, doručena Městskému obvodu , adresa, dne , datum, .

45. Výzvou ze , datum, vyzvala advokátka žalobce druhou žalovanou k náhradě částky , částka, žalobci, a to bez stanovení lhůty k plnění; výzva byla dle doručenky datové zprávy ID , Anonymizováno, doručena druhé žalované dne , datum, . Druhá žalovaná ve vyjádření z , datum, uvedla, že prověřuje tvrzení žalobce.

46. Soud má z výše uvedených listin za prokázané, že žalobce se pokoušel o mimosoudní vyřešení sporu a oba žalované vyzval k náhradě částky , částka, .IV. Skutkový závěr47. Soud rekapituluje, že účastníci neměli k provedenému dokazování žádné významné komentáře a soud nemá důvod o pravdivosti učiněných relevantních zjištění pochybovat. Učiněná zjištění poskytnutí dostatečný podklad pro rozhodnutí.

48. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a tvrzení účastníků soud dospěl k tomuto stručnému skutkovému závěru.

49. Prvý žalovaný a společnost , právnická osoba, , jež zanikla ke dni , datum, v důsledku fúze sloučení s druhou žalovanou jako nástupnickou společností, uzavřely dne , datum, smlouvu, jejímž předmětem byla rekonstrukce chodníků na , adresa, . Podle smlouvy převzala společnost , právnická osoba, výhradní odpovědnost za zabezpečení staveniště a zajištění potřebného osvětlení a označení cest pro stavbou nepovolané osoby, prvý žalovaný měl dle smlouvy oprávnění druhou žalovanou kontrolovat. Rekonstrukce probíhala od , datum, do , datum, . Před zahájením rekonstrukce umístila společnost , právnická osoba, na vstupní dveře přilehlých domů upozornění o rekonstrukci chodníků od , datum, do , datum, a požádala o maximální obezřetnost při pohybu na staveništi. Dne , datum, , kdy byla vozovka okolo obrubníků vyfrézovaná již nejméně 41 dnů, žalobce v ranních hodinách při chůzi z domu na , adresa, do zaměstnání, jakou absolvoval již minimálně třetím rokem a místo dobře znal a věděl, že zde řadu týdnů probíhají stavební práce, při scházení z chodníku na vozovku, kdy obojí se nachází ve vlastnictví prvého žalovaného, došlápl zčásti na nevyfrézovanou část vozovky a zlomil si kotník. Okolo místa úrazu byly na vozovce umístěny směrovací desky, jiná opatření k zabránění chodcům ve vstupu do tohoto místa učiněna nebyla. Žalobce, aniž si byl vědom, že je kotník zlomený, ušel asi 300 metrů do bydliště matky, aby mu poskytla první pomoc a on mohl pokračovat do práce. K chůzi k matce využil částečně oporu, na sobě měl kotníkovou pracovní obuv. Po vyndání nohy z boty matka žalobce kotník namazala a obvázala, avšak ten natekl a nebylo možno nohu vsunout zpět do boty. Žalobce proto zavolal záchrannou službu, která jej odvezla do nemocnice na oddělení Emergency, kde byla zjištěna zlomenina kotníku a byla doporučena léčba. Žalobce byl v důsledku úrazu v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , ušla mu mzda , částka, , z čehož částka , částka, byla pokryta náhradou mzdy a částka , částka, nemocenskými dávkami. Žalobce absolvoval pětkrát cestu rodinným vozem do nemocnice na vyšetření. Bolestné bylo lékařem ohodnoceno 220 body. Žalobce vyzýval obě žalované k náhradě újmy.V. Právní hodnocení50. Žalobce, jenž je v tomto řízení jako poškozený zcela zjevně aktivně věcně legitimován, se domáhal náhrady újmy na zdraví spočívající v bolestném, náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s péči o zdraví. Soud aplikoval především ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni , datum, (dále též „o. z.“), týkající se náhrady újmy.

51. Podle § 2894 odst. 1 o. z. zahrnuje povinnost nahradit jinému újmu vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce jen stanoví-li to zákon. V takový případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

52. Žalobce tvrdí, že oba žalovaní porušili povinnosti dle § 2900, § 2901a § 2902 o. z., v důsledku čehož žalobci vznikla újma, již jsou povinni žalovanému nahradit.

53. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

54. Podle § 2901 věty prvé o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami.

55. Podle § 2902 o. z. kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

56. Vzhledem k tomu, že v řešené věci nejde o případ povinnosti nahradit újmu bez ohledu na zavinění a nejde ani o porušení smluvní či konkrétní zákonné povinnosti, lze souhlasit s žalobcem, že je na místě aplikace subsidiárních ustanovení občanského zákoníku ve smyslu § 2900 a násl., lépe řečeno pouze toho, které přesně dopadá na předmětnou situaci.

57. Prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z. předpokládá aktivní konání škůdce. Vzhledem k tomu, že žalobce spatřuje pochybení žalovaných v tom, že nezajistili řádné označení stavební prací, neinformovali o prodloužení doby trvání prací, resp. nezajistili odpovídající osvětlení místa úrazu, není aplikace § 2900 o. z. ve vztahu k tvrzenému porušení povinností žalovaných na místě. Žalovaným není vytýkáno, že si při svém aktivním konání nepočínali v souladu s obecnou prevenční povinností. Naopak je jim vytýkáno, že přestože prováděli práce nezakročili na ochranu jiného, tedy nekonali, přestože měli. Tím měli dle žalobce porušit tzv. zakročovací povinnost dle § 2901 věty prvé o. z. Odlišením těchto povinností se mimo jiné zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Rovněž v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , na nějž odkazuje druhá žalovaná, se Nejvyšší soud k těmto povinnostem vyjádřil, když ve vztahu k zakročovací povinnosti uvedl: „V každém konkrétním případě však je třeba vážit, zda zákrok proti hrozící újmě vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. […] Způsob nakládání s věcí a standard jejího zajištění ve vztahu k možné újmě třetích osob bude tedy třeba zkoumat vždy v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k povaze věci, zvyklostem soukromého života, místním poměrům a konkrétním okolnostem vzniku újmy.“.

58. Pokud jde o tzv. oznamovací povinnost ve smyslu § 2902 o. z., konstatuje soud, že tato představuje pouze liberační důvod vedoucí k zproštění škůdce od povinnosti hradit újmu nebo její část. Důsledkem nesplnění oznamovací povinnosti není založení práva na náhradu újmy [shodně Bezouška, P. in Hulmák, M. a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání., komentář k § 2902 dostupný v beck-online.cz]. Tento liberační důvod žalovaní neuplatnili, neboť ostatně nebyly naplněny jeho podmínky. Žalovaní jednak zjevně neporušili právní povinnosti ani to neočekávali, jednak nebyla oznamovací povinnost plněna vůči konkrétnímu adresátovi, jak ustanovení předpokládá. Posouzení, zda došlo k porušení oznamovací povinnosti ve smyslu § 2902 o. z. není pro věc relevantní. Soud se jím proto nezabýval.V.

1. Porušení povinnosti druhou žalovanou59. Práva a povinnosti společnosti , právnická osoba, , přešly dne , datum, jejím zánikem v důsledku fúze sloučením s druhou žalovanou, podle § 178 odst. 2 o. z. na druhou žalovanou. Soud pro přehlednost a stručnost hovoří o druhé žalované i tam, kde de iure šlo o její právní předchůdkyni.

60. Druhá žalovaná prováděla na základě smlouvy uzavřené s prvým žalovaným stavební práce na chodnících v , adresa, od , datum, do , datum, , z toho nejméně od , datum, do dne , datum, byla okolo chodníku vyfrézovaná část vozovky. Druhá žalovaná vyvěsila na vstupních dveřích do okolních domů štítky oznamující, že bude od , datum, do , datum, probíhat rekonstrukce chodníku a s tím spojenou žádost o maximální obezřetnost při pohybu na staveništi. Současně druhá žalovaná opatřila místo směrovacími deskami. Těmito opatřeními druhá žalovaná zjevně mínila splnit povinnosti dle § 2900 o. z. a § 2901 o. z. Totéž ostatně plyne z vyjádření druhé žalované, podle něhož druhá žalovaná postupovala v souvislosti s prováděním díla vždy s maximální péčí a v souladu s právními předpisy a učinila veškerá možná opatření, která po ní lze rozumně požadovat v daném případě a zda daných okolností a zvyklostí tak, aby minimalizovala riziko vzniku újmy.

61. S touto argumentací druhé žalované nelze souhlasit. Podle soudu druhá žalovaná nesplnila povinnost vyplývající z § 2901 o. z., přestože vyvěsila štítky a okolo chodníku umístila dopravní značky – směrovací desky. Druhá žalovaná předmětnou nebezpečnou situaci, spočívající v nesnadno schůdném a zjevně nepříliš přehledném terénu, vytvořila a měla nad ní kontrolu. Okolnosti případu jakož i zvyklosti soukromého života přitom vyžadovaly, aby druhá žalovaná zakročila na ochranu chodců důslednějším způsobem. Prizmatem shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , je důležité zdůraznit, že nebezpečná situace se nacházela na hranici zjevně běžně využívaného a frekventovaného chodníku, kde bylo nutno předvídat, že i přes zachování obvyklé obezřetnosti a pozornosti může u chodců, tím spíše pokud jde o náhodné, v oblasti nebydlící a často se nevyskytující chodce, dojít k úrazu a v souvislosti s tím k újmě. Bylo zcela v možnostech druhé žalované učinit další opatření, která by tomuto snadno předvídatelnému vzniku újmy zabránila. Druhá žalovaná kupříkladu mohla umístit přímo na chodník značky či cedule upozorňující na zhoršenou schůdnost okrajové části chodníku v důsledku vyfrézované části vozovky, nic takového v řízení netvrdila ani nedokládala. Druhá žalovaná mohla přijmout opatření, která by znemožnila chodcům do této části chodníku vůbec vstupovat (umístění příslušné zákazové značky či cedule), mohla pro bezpečný průchod instalovat přechodový můstek, schod, desku či rampu a zbývající část okraje chodníku zabezpečit proti průchodu zábranami či alespoň páskami. Konečně také druhá žalovaná mohla místo za účelem zlepšení viditelnosti ve zhoršených podmínkách opatřit další lampou či jiným svítidlem. Jedná se o jednoduchá, nenáročná a efektivní opatření, která byla zcela jednoznačně v možnostech a schopnostech druhé žalované a vedla by k účinné ochraně jiných osob ve smyslu § 2901 o. z. Na tomto místě museli chodci nutně za účelem pokračování v cestě sejít z chodníku do vozovky a překonat nevyfrézovanou část vozovky. Okolnosti případu to tak zjevně vyžadovaly. Argumentace druhé žalované, že zábradlí nebo překrytí deskami se osazuje pouze v místě vchodů do objektů, kde hrozí pád do otevřených výkopů neobstojí. Skutečnost, že se jedná zavedenou praxi na stavbách, nemůže vést k závěru, že jsou druhou žalovanou přijatá opatření dostatečná pro splnění zakročovací povinnosti. Druhá žalovaná svým nekonáním povinnost ve smyslu § 2901 o. z. zcela jednoznačně porušila.V.

2. Porušení povinnosti prvým žalovaným62. Žalobce spatřoval stejné zavinění na straně prvého žalovaného. Rovněž uvedl, že prvý žalovaný se nemůže své odpovědnosti zprostit poukazem na smluvní závazek svého subdodavatele, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud, který vyhověl dovolání tamního prvého žalovaného (město , adresa, ) konstatoval: „Protože škoda na zdraví žalobce vznikla pádem do neoznačeného výkopu v rámci stavebních prací na cyklostezce, je třeba odpovědnost prvního žalovaného podle § 420 obč. zák. zvážit nejen z hlediska vlastníka této komunikace, ale především z hlediska jeho povinností při provádění stavebních prací, pokud byl jejich investorem či stavebníkem, kterému bylo správním orgánem vydáno povolení se stanovením určitých povinností při provádění stavby. Jeho povinností pak bylo tyto podmínky dodržet, a to bez ohledu na to, zda si konkrétní práci zajišťoval sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera, neboť své odpovědnosti vůči třetím osobám se nemůže zprostit poukazem na to, že k vlastnímu provedení stavebních prací na základě povolení, jež mu bylo vydáno, si sjednal nějaký další subjekt, který práci pro něj provedl.“63. Soud konstatuje, že na rozdíl od věci, na niž prvý žalovaný odkázal, ve zdejším řízení nebylo tvrzeno žádné porušení povinnosti vyplývající ze stavebního povolení. Žalobce naproti tomu ve zdejším řízení argumentuje porušením prevenční, resp. zakročovací povinnosti prvým žalovaným. Pokud by v době úrazu nebyly prováděny stavební práce druhou žalovanou na základě smlouvy uzavřené s prvým žalovaným nebo by kupříkladu byla již stavba předána, ale nevyfrézovaná část vozovky by na místě zůstala, byla by úvaha o porušení zakročovací povinnosti prvým žalovaným zcela jistě na místě. Prvý žalovaný však ve vztahu ke stavebním pracím (a stavu chodníku a vozovky) zakročovací povinnost neměl. Tuto totiž dočasně, po dobu provádění stavebních prací, smluvně převedl na druhého žalovaného, čímž současně splnil svou prevenční povinnost, když si vymínil na druhé žalované odpovědnost za zajištění bezpečnosti staveniště, aby nedošlo k nedůvodné újmě na straně třetích osob. Podle IX. článku smlouvy o dílo č. 2/2021 to byla druhá žalovaná, kdo měl v průběhu provádění díla na staveništi výhradní odpovědnost za zabezpečení staveniště, označení cest pro stavbou nepovolané osoby, a rovněž zajištění veškerého osvětlení. Nelze proto akceptovat tezi žalobce, podle níž prvý žalovaný zákonnou povinnost porušil.

64. Žalobce dále namítal, že prvý žalovaný nesplnil povinnost kontrolovat dodržení povinností prvé žalované. Na místě je proto aplikace § 2914 o. z., který stanoví: Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

65. Druhá žalovaná se dle dikce § 2914 o. z. nepovažuje za pomocníka, neboť se zavázala stavební práce provést samostatně. V úvahu tedy přichází ručení prvého žalovaného za splnění povinnosti druhé žalované k náhradě škody (ve smyslu druhé věty citovaného ustanovení) z důvodu, že nedostatečně dohlížel na splnění povinnosti druhé žalované. Jak vyplývá z komentářové literatury [srov. Bezouška, P. in Hulmák, M. a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání., komentář k § 2914 dostupný v beck-online.cz; obdobně též Pašek M. in , adresa, , J., Výtisk M., , jméno FO, V. a kol, Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace), komentář k § 2914, dostupný v beck-online.cz], povinnost dohlížet na poddavatele nevzniká ze zákona, nejčastěji je založena smluvně. V předmětné věci si žalovaní coby strany smlouvy o dílo č. 2/2021 povinnost dohledu prvého žalovaného smluvně nesjednali. Podle VII. článku smlouvy o dílo byl prvý žalovaný oprávněn provádět kontrolu díla a vykonávat technický dozor, měl tedy toliko právo dohledu, nikoliv povinnost. Pokud je prvému žalovanému žalobcem vytýkáno, že neprováděl kontrolu v provádění díla a technický dozor stavby, konstatuje soud, že prvý žalovaný neměl povinnost dohledu, a proto ani neručí za splnění povinnosti k náhradě škody druhé žalované.

66. Pokud dále žalobce spatřoval porušení povinnosti prvého žalovaného také v tom, že nezajistil dostatečné osvětlení, je nutno jednak odkázat na výše sjednanou výhradní povinnost druhé žalované k zajištění osvětlení na místě stavby, jednak je na místě konstatovat, že zákon obcím povinnost provozovat veřejné osvětlení neukládá a žalobkyně tedy nebyla ze zákona povinna zajistit na místě veřejné osvětlení. Současně soud podotýká, že pokud by nedostatečnost veřejného osvětlení měla představovat porušení prevenční povinnosti prvým žalovaným ve smyslu § 2900 o. z., jednalo by se o okolnost, která se na vzniku újmy podílela s ohledem na vědomost žalobce o problematickém osvětlení místa úrazu tak zanedbatelným způsobem, že se škoda ve vztahu k prvému žalovanému podle § 2918 věty druhé o. z. nedělí. To je ostatně důvodem, proč se soud tvrzenou nedostatečností osvětlení blíže nezabýval.

67. Soud pro úplnost dodává, že ve věci není na místě aplikace pravidel o objektivní povinnosti vlastníka komunikace za závadu ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 a § 27 odst. 3 zákona č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neboť se o závadu ve schůdnosti v řešené věci nejedná.

68. Prvý žalovaný žádnou povinnost relevantní pro řešení předmětné věci neporušil, není proto povinen k náhradě újmy vzniklé žalobci., právnická osoba, . Účast žalobce na vzniku újmy69. Nelze přehlédnout, že podíl na škodní události má samotný žalobce jako poškozený.

70. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

71. Žalobce si byl velice dobře vědom, že stavební práce od června na místě probíhají. Informaci o tom získal z vývěsního štítku na vstupních dveřích do domu a místem stavebních prací prakticky každé ráno v pracovních dnech docházel do zaměstnání. Ke dni úrazu byla část vozovky u okraje chodníky vyfrézována nejméně 41 dnů. Žalobce rovněž musel vědět, že osvětlení v místě úrazu není dostatečné, jak tvrdí, neboť tímto místem do zaměstnání procházel pravidelně několik let. Žalobce místem procházel do zaměstnání dne , datum, , přesto dne , datum, spoléhal na to, že jsou práce dokončeny, přičemž vycházel pouze z údaje na vývěsním štítku, podle něhož měly být dokončeny do , datum, . Žalobce je řidičem z povolání a lze tedy očekávat, že bude mít lepší povědomí o významu dopravního značení než osoby vykonávající jiná povolání. Žalobce mohl pro cestu do zaměstnání volit jinou trasu, podobně jako činila jeho matka nebo sám žalobce při cestě ze zaměstnání, čímž by se staveništi zcela vyhnul. Přes to všechno žalobce vyrazil v ranních hodinách ve tmě přes staveniště, aniž by svou chůzi přizpůsobil místu, o němž věděl, že bylo ještě předcházejícího dne staveništěm, aniž by si přisvítil například mobilním telefonem, a při scházení z chodníku do vozovky nezachoval dostatečnou obezřetnost, nepodíval se, kam jeho krok směřuje, a došlápl zčásti na nevyfrézovanou vozovku, zlomil si kotník a skácel se k zemi.

72. Shora uvedené okolnosti, které se podílejí na úrazu žalobce, se přičítají žalobci. Při chůzi po chodníku lze od chodce vyžadovat dostatečnou pozornost a obezřetnost. Ostatně ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění ke dni , datum, , (dále též „zákon o silničním provozu“), je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravě technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkách, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Žalobce zjevně své chování stavebnímu stavu pozemní komunikace nepřizpůsobil. Pokud by se žalobce pohyboval dostatečně opatrně, zejména s přihlédnutím, že se pohyboval na staveništi, jak bylo žalobci dobře známo, nedošlo by u něj k úrazu. Žalobce jednak porušil povinnost stanovenou zákonem o silničním provozu, jednak porušil prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z., když místem procházel, přestože mohl zvolit jinou cestou, aniž by využil vlastní prostředky k tomu, aby si zajistil dostatečnou viditelnost, čímž by rovněž vzniku úrazu předešel.V.

4. Příčinná souvislost73. Vedle porušení povinnosti a vzniku újmy je předpokladem vzniku povinnosti k náhradě újmy příčinná souvislost. Podle teorie adekvátnosti příčinné souvislosti „je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 3471/2009).

74. V předmětné věci je dle soudu nepochybné, že k úrazu žalobce spočívajícím ve zlomenině kotníku a s tím spojeným následkům spočívajícím v pracovní neschopnosti žalobce, bolestem a nutným výdajům na léčení, by nedošlo, pokud by druhá žalovaná splnila svou zakročovací povinnost a místo úrazu důkladně zabezpečila. Současně by k úrazu nedošlo, pokud by žalobce jako chodec svou chůzi přizpůsobil stavu komunikace a zachovával maximální obezřetnost, o niž byl žádán, případně by zvolil jinou cestu či si na cestu přes místo úrazu za účelem zlepšení viditelnosti posvítil, čímž by předešel došlápnutí do vyfrézované části vozovky. V případě obou subjektů podílejících se na vzniku újmy spočívající v bolestném žalobci, ušlém výdělku a nákladech na léčení šlo o adekvátní a předvídatelné škodní následky. Ke zlomenině kotníku žalobce došlo bez pochyby v důsledku kombinace těchto dvou skutečností, kdy každá sama o sobě by ke vzniku újmy nevedla. Tyto dvě příčiny společně jsou podmínkami, bez nichž by následek nenastal (tzv. condicio sine qua non). Příčinná souvislost mezi porušením povinností druhé žalované v kombinaci s okolnostmi na straně žalobce a vznikem újmy na straně žalobce je bezpochyby dána.

75. K úvahám žalovaných o zhoršení následků vlivem chůze k matce soud pro úplnost uvádí, že žalobce se dle soudu zachoval přiměřeně nastalé situaci. Myslel si, že má kotník podvrtnutý a může s ním jít do zaměstnání, když ihned vyhledá právní pomoc u své matky, kterou v ten okamžik považoval za dostačující. Žalobci nelze klást k tíži, že rychlou záchrannou službu nezavolal ihned, pokud byl schopen k matce dojít. Vedle toho, že byly úvahy žalovaných hypotetické a nekonkrétní, nejsou dle soudu ani právně relevantní. Soud má za prokázané, že ke zlomenině kotníku došlo v důsledku došlápnutí z části do nevyfrézované části vozovky. Jiné okolnosti se dle soudu na vzniku či zvětšení újmy žalobce nepodílely., právnická osoba, . Podíl žalobce na vzniku újmy76. Vzhledem k tomu, že škoda žalobci vznikla též vlivem okolností, které se mu přičítají se soud dále zabýval mírou účasti poškozeného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se odvíjí úvaha „nakolik se na způsobení újmy podílel sám poškozený, resp. okolnosti na jeho straně, a tedy v jakém rozsahu nese újmu sám, vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku újmy jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného. Účast poškozeného na vzniku újmy ve smyslu § 2918 ObčZ lze dovodit jen tehdy, jsou-li okolnosti na jeho straně prokazatelně jednou z příčin újmy.“ Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, „při určování rozsahu, v jakém poškozený sám přispěl ke vzniku škodlivého následku, jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a okolnostmi na jeho straně a na straně škůdce a o porovnání, jak která skutečnost přispěla ke způsobení škody a ovlivnila její rozsah. V rozsahu, v jakém je jednání či opomenutí poškozeného jednou z příčin vzniku jeho škody, chybí příčinná souvislost mezi škodou a jednáním či skutečnostmi, za něž nese odpovědnost povinná osoba, a to jak u obecné odpovědnosti, tak u případů odpovědnosti objektivní.“77. Soud pečlivě porovnal vztah mezi okolnostmi na straně žalobce a porušením povinnosti druhým žalovaným a jejich vlivem a rozsahem na vzniklé újmě. Dle soudu má odpovědnost za své chování při chůzi po chodníku (a scházení na pozemní komunikaci) v prakticky všech myslitelných případech právě chodec. Zde to byl tedy v prvé řadě žalobce, kdo měl dbát na to, že se pohybuje bezpečně a nešlape někam, kde nemá ponětí, co se tam nachází. O majoritním podílu škůdce by bylo možno uvažovat zejména v situaci, kdy by škůdce prováděl stavební práce na chodníku a okrajové části vozovky, aniž by o tom účastníky provozu na pozemních komunikacích jakýmkoliv způsobem, a kdy by poškozeným byl chodec, který oblast, ve které jsou prováděny stavební práce, nezná a o stavebních pracích neví. V předmětné věci však druhá žalovaná předem upozornila obyvatele přilehlých domů o tom, že budou stavební práce prováděny a požádala je o maximální obezřetnost, současně okolí staveniště osadila dopravními značkami. Druhá žalovaná však mohla a měla pro splnění své zakročovací povinnosti učinit více, jak je shora vysvětleno. Pokud by tak byla učinila, byla by její povinnost k náhradě prakticky zcela vyloučena. Žalobce však nebyl chodec, který oblast nezná a o stavebních pracích ví. Žalobce věděl minimálně několik týdnů o provádění stavebních prací. Skutečnost, že stavební práce měly být ke dni úrazu již dlouho ukončeny není za této situace relevantní, naopak je třeba klást žalobci k tíži, že bez dobrého důvodu spoléhal na to, že budou ze dne na den ukončeny a maximální obezřetnost už nezachovával. Žalobce nedbal toho, že prochází staveništěm za zhoršených viditelnostních podmínek a svou chůzi ani chování tomu nepřizpůsobil.

78. Z těchto důvodů soud volnou úvahou opřenou o provedené dokazování a skutková zjištění dospěl k závěru, že podíl žalobce na vzniku újmy činí 75 %, neboť to byl převážně žalobce, kdo přispěl svým chováním svému úrazu. Podíl druhé žalované v žádném případě není zanedbatelný, její porušení povinnosti se potenciálně týká mnohem většího okruhu osob, její porušení povinnosti však mělo na vznik úrazu menší vliv než okolnosti na straně žalobce. Proto soud považuje za zcela odůvodněný podíl druhé žalované na vzniku újmy v rozsahu 25 %.V.

6. Vzniklá újma79. Žalobci vznikla újma na zdraví, kterou ve zdejším řízení uplatnil v rámci požadavku na odškodnění bolestného, na náhradu nákladů léčení a na náhradu za ztrátu na výdělku. Výše uplatněných nároků prokázal.

80. Podle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním.

81. Podle § 2952 věty prvé o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

82. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i duševní útrapy.

83. Podle § 2958 věty prvé, částí věty před středníkem, o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.

84. Podle § 2960, části věty před středníkem, o. z. škůdce nahradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnosti tomu, kdo ve vynaložil.

85. Podle § 2962 odst. 1 o. z. se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

86. Žalobce v důsledku úrazu utrpěl zlomeninu hlezenního kloubu a rupturu vazů. Lékař ve zprávě pro odškodnění vytrpěné bolesti klasifikoval poškození zdraví kódem S8235 s komplikací typu B, jež ohodnotil 150 body, a kódem S936, jež ohodnotil 70 body, v souladu s Metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jež je publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Podle metodiky je pro určení výše náhrady třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, již se doporučuje odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok. Doporučení vycházet z hodnot za předcházející kalendářní rok je ryze praktického charakteru, neboť v době uplatnění nároku nemusí být hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství známá, pokud je uplatňován ve stejném roce, kdy k újmě došlo. S ohledem na to, že žalobce měl ke dni podání žaloby k dispozici údaje o hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok, v němž nárok vznikl, není dle soudu důvodu, proč nevycházet z této, jež v roce 2021 činila částka , částka, . Hodnota jednoho bodu proto činí , částka, , hodnota bolestného žalobce tedy činí , částka, , z čehož žalobce částku , částka, uplatnil, jež představuje částku bolestného ve smyslu § 2958 o. z., již by škůdce v případě absence podílu jiné osoby na vzniku újmy byl povinen nahradit v rámci přiměřeného zadostiučinění podle § 2951 odst. 2 o. z. žalobci.

87. Žalobce vynaložil náklady na léčení v souvislosti s prokázanými cestami automobilem na lékařská vyšetření ve výši , částka, . , adresa, Kč představuje účelně vynaložené náklady na léčení ve smyslu § 2960 o. z., již by škůdce v případě absence podílu jiné osoby na vzniku újmy byl povinen nahradit žalobci v rámci újmy na zdraví (§ 2956 o. z.) jako skutečnou škodu (§ 2952 o. z.).

88. Žalobce se v důsledku poškození zdraví způsobeného úrazem ocitl v pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, . Průměrný hrubý denní výdělek žalobce před vznikem újmy činil , částka, , předpokládaný hrubý výdělek pod dobu pracovní neschopnosti činil , částka, . Žalobci bylo za toto období vyplaceno na náhradě mzdy , částka, a na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno , částka, . Rozdíl těchto částek činí , částka, , který představuje ztrátu žalobce na výdělku. Žalobce z toho požaduje toliko zaplacení částky , částka, . Vzhledem k tomu, že ke ztrátě na výdělku již došlo, není důvod pro doslovnou aplikaci § 2962 odst. 1 o. z., pokud jde o způsob hrazení. Hrazení peněžitým důchodem není v předmětné věci na místě, naopak je zcela v souladu s účelem a smyslem zákona požadavek na jednorázové plnění ušlého výdělku. Požadovaná částka , částka, představuje ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu § 2962 odst. 1 o. z., již by škůdce v případě absence podílu jiné osoby na vzniku újmy byl povinen nahradit žalobci v rámci újmy na zdraví (§ 2956 o. z.) jako ušlý zisk (§ 2952 o. z.).V.

7. Povinnost druhé žalované k náhradě újmy89. , adresa, , Anonymizováno, Kč představuje nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v důsledku předmětného úrazu žalobci. Vzhledem k tomu, že povinnost druhé žalované se v souladu s § 2918 o. z. snižuje v důsledku podílu žalobce na vzniku škody o 75 %, je druhá žalovaná povinna žalobci zaplatit částku , částka, .

90. Žalobce druhou žalovanou vyzval k plnění bez stanovení lhůty dne , datum, , kdy byla druhé žalované výzva doručena. Lhůta k plnění nebyla mezi nimi sjednána, proto bylo právem žalobce požadovat plnění podle § 1958 odst. 2 o. z. ihned, druhé žalované vznikla povinnost splnit bez zbytečného odkladu, za což lze v tomto případě považovat následující den. Druhá žalovaná žalobci ničeho nezaplatila, čímž se následujícího dne (, datum, ) ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 odst. 1 o. z. Žalobce má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky , částka, v zákonné výši 12,75 % ročně, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., od , datum, do zaplacení. V této části je žaloba vůči druhé žalované důvodná, proto jí soud vyhověl.

91. Ve zbývající části je žaloba vůči druhé žalované ze shora vylíčených důvodů (účast žalobce na vzniku újmy) nedůvodná. Soud proto žalobu o zaplacení částky , částka, včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky zamítl.VI. Právní závěr92. Prvý žalovaný se nedopustil žádného pro projednávanou věc právně relevantního porušení povinnosti ve vztahu k újmě v souvislosti s úrazem žalobce. Prvý žalovaný není povinen k náhradě újmy žalovanému ani v části. Soud proto žalobu vůči prvému žalovanému jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I). Tím rovněž odpadl důvod pro rozhodnutí o solidární povinnosti žalovaných ve smyslu § 2915 odst. 1 o. z., neboť k náhradě nemůže v tomto řízení být zavázáno více škůdců.

93. Druhá žalovaná porušila povinnost ve smyslu § 2901 o. z. a tato je v příčinné souvislosti s újmou vzniklou žalobci v souvislosti s úrazem ze dne , datum, . Na újmě na zdraví vzniklé žalobci ve výši , částka, se však ze 75 % podílí žalobce, jelikož újma vznikla v tomto rozsahu následkem okolností přičitatelných žalobci. Soud proto vyhověl žalobě ve vztahu k druhému žalovanému co do požadavku na zaplacení částky , částka, s příslušným úrokem z prodlení (výrok II) a ve zbývající části žalobu vůči druhé žalované zamítl (výrok III).VII. Náklady řízení94. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvým žalovaným rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal prvému žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (výrok IV). Tyto náklady tvoří náklady zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř požadovaných účelných úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, ), dále odměna , částka, za jeden požadovaný účelný úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 písm. g) a. t. (účast na přípravném jednání dne , datum, ), dále dvě náhrady hotových výdajů po , částka, za dva úkony učiněné do konce roku 2024 (dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do , datum, ) a tři náhrady hotových výdajů po , částka, za tři úkony učiněné v roce 2025 (dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od , datum, ), a dále náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, . , adresa, plnění je v případě prvého žalovaného ruka jeho advokátky (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).

95. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí na straně prvého žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejší účastnici, jež byla při podpoře prvého žalovaného zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení (uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.) v plné výši , částka, (výrok V). Vedlejší účastnici, jež nebyla zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř., náleží částka , částka, za každý ze dvou požadovaných účelných úkonů (vyjádření k žalobě z , datum, , účast na jednání dne , datum, ) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

96. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal druhé žalované, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 75 %, nárok na náhradu nákladů řízení (uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.) v částce , částka, , která odpovídá 50 % jí vzniklých nákladů řízení (výrok VI). Náklady druhé žalované ve výši , částka, , jež nebyla zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř., tvoří částka , částka, za každý z šesti účelných úkonů (vyjádření k žalobě z , datum, , účast na přípravném jednání dne , datum, , písemné podání obsahující vyjádření k věci z , datum, , účast na jednaní ve dnech , datum, a , datum, , účasti při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a dále částka , částka, jako náhrada cestovného za čtyři cesty ze sídla druhé žalované ke zdejšímu soudu a zpět o délce 188 km realizované osobním vozidlem tovární značky , Anonymizováno, s naftovým pohonem a průměrnou spotřebou 4,40 l/km, při ceně , částka, za litr paliva a amortizaci , částka, /km (dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb.).

97. Lhůty k plnění byly ve všech případech určeny v délce tří dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 o. s. ř.).