77 C 325/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 803 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 203 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 203 Kč od 24. 7. 2021 do 5. 5. 2022 kapitalizovaným částkou 147 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 Kč od 24. 7. 2021 do 5. 5. 2022 kapitalizovaným částkou 40 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 863,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 803 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 2 203 Kč dlužné za období od 15. 4. 2021 do 23. 7. 2021 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] nezaplatil poplatky za odeslání upomínek v celkové výši 600 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků žalobkyně. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 15. 4. 2021 v rámci pojistné smlouvy [číslo] dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla MAZDA 6, [registrační značka]. Žalovaný měl platit na pojistném 8 124 Kč ročně. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 15. 4. 2021 do 23. 7. 2021, za něž činí dluh na pojistném 2 203 Kč Sazebník poplatků žalobkyně, který nebyl žalovaným na rozdíl od pojistné smlouvy podepsán, a pojistná smlouva na něj ani neodkazovala, stanovuje výši poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného v částce 300 Kč a výši poplatku za pokus o smír po zániku pojištění v částce 300 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a podle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 2 203 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od 24. 7. 2021 do dne sepsání žaloby, tj. do dne 5. 5. 2022. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 2 203 Kč pak činí 147 Kč. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Poplatky za odeslání upomínek v celkové výši 600 Kč mají povahu smluvní pokuty, neboť jsou sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatků) odesláním upomínek žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov.

I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 o. z. nepřihlíží. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 600 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 79 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 863,62 Kč, jež odpovídá 58 % jí vzniklých nákladů řízení (1 489 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 803 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby ze dne 29. 8. 2022, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady za tento úkon nelze považovat za účelně vynaložené.