77 C 328/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 38 111 Kč s příslušenstvím Žaloba o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že byla studentkou , podezřelý výraz, , jméno FO, v , adresa, , obor , Anonymizováno, a v období od , datum, do , datum, vykonávala povinnou praxi na , podezřelý výraz, v , adresa, na oddělení , Anonymizováno, , ve , podezřelý výraz, zařízení , právnická osoba, . Dne , datum, bylo žalobkyni diagnostikováno onemocnění , Anonymizováno, , kdy k nákaze mělo podle žalobkyně dojít při výkonu praxe. Poslední den praxe připadl na , datum, , avšak žalobkyně příznaky začala pociťovat již , datum, a po zjištění nemoci musela setrvat v domácí izolaci od , datum, do , datum, . Žalobkyně považuje shora uvedenou nemoc za nemoc z povolání. Posudkem , tituly před jménem, , právnická osoba, bylo bolestné způsobené nemocí z povolání ohodnoceno počtem bodů 100, přičemž hodnota jednoho bodu v 2020 činila , částka, . Za vypracování posudku o odškodnění bolesti žalobkyně vynaložila , částka, . Dle žalobkyně je dána příčinná souvislost mezi výkonem praxe a vznikem nemoci, což podle ní prokazuje závazné stanovisko , právnická osoba, , Anonymizováno, ze dne , datum, a lékařský posudek z , datum, . Žalobkyně pak má za to, že za újmu, která jí byla způsobena odpovídá , Anonymizováno, , neboť k této došlo při praxi ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Jednak nelze spolehlivě prokázat, že žalobkyně onemocněla nemocí , Anonymizováno, -, Anonymizováno, při výkonu povinné praxe, kterou vykonávala v , podezřelý výraz, v , adresa, . Žalovaná nijak nerozporuje, že žalobkyně byla studentkou , podezřelý výraz, studií, že byla v rámci studia na povinné praxi od , datum, do 2. 12. 202, neboť tato praxe probíhá na podkladě smlouvy o vzájemné spolupráci mezi , Anonymizováno, , jméno FO, a , právnická osoba, . Při jednání dne , datum, žalovaná svou obranu doplnila o námitku nedostatku pasivní věcné legitimace žalované.

3. Žalobkyně při jednání dne , datum, navrhla záměnu žalované za společnost , právnická osoba, ., který byl soudem pro nesouhlas žalované zamítnut.

4. Soud vzal za svá skutková tvrzení následující shodná tvrzení účastníků. Žalobkyně byla nejméně v období od , datum, do , datum, studentkou , podezřelý výraz, studií, obor , Anonymizováno, , jméno FO, v , adresa, . V tomto období vykonávala povinnou praxi na , Anonymizováno, oddělení v rámci svého studijního plánu, a to v , podezřelý výraz, v , adresa, , která je zřízena společností , právnická osoba, . Není shody na tom, kdy a kde se žalobkyně nemocí , Anonymizováno, -, Anonymizováno, nakazila.

5. Soud se důkladně zabýval žalobou a dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně jsou ve světle shodných tvrzení účastníků jsou zcela dostatečná pro rozhodnutí o žalobou uplatněném nároku. Dokazování jakýchkoliv dalších tvrzení by bylo zcela nadbytečné a soud proto rozhodl, že neprovede žádný z navržených důkazů. Obecně platí, že účastníci sporného civilního řízení jsou povinni označovat důkazy ke svým tvrzením a úkolem soudu je řádně navržené důkazy k relevantním skutkovým tvrzením provádět, hodnotit a učinit na základě prokázaných skutečností skutkový závěr. Vyplývá-li však už ze samotných tvrzení žalobce, který je pánem sporu a je na něm, na jakých tvrzeních své žádání zakládá, že jím tvrzený žalobou uplatněný nárok nemá právní základ, není na místě dokazování provádět. Taková situace nastala ve zdejším řízení.

6. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobkyně v rámci svého studia na , Anonymizováno, , jméno FO, vykonávala povinnou praxi na , podezřelý výraz, v , adresa, , která je zřízena , právnická osoba, ., a to v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně tvrdí, že u ní v rámci výkonu praxe propuklo onemocnění , Anonymizováno, , které žalobkyně považuje za nemoc z povolání, od níž odvozuje žalobou proti žalované uplatněné nároky.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Žalobkyně uplatňuje právo na náhradu újmy na zdraví. Žádné z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravujících náhradu újmy, na tento případ však nedopadá, neboť zjevně nedošlo ze strany žalované k porušení dobrých mravů, zákona ani smluvní povinnosti, ve vztahu mezi účastníky nejde ani o případ tzv. objektivní odpovědnosti škůdce ve smyslu zvláštních ustanovení občanského zákoníku (§ 2920 až 2950).

9. Speciální úprava odpovědnosti za škodu vzniklou studentovi vysoké školy při praxi, je obsažena v § 391 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jehož první větu ostatně žalobkyně ve své argumentaci výlučně užívá.

10. Podle § 391 odst. 4 zákoníku práce příslušná , Anonymizováno, škola odpovídá studentům , Anonymizováno, škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při studiu nebo praxi ve studijním programu uskutečňovaném , Anonymizováno, školou nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud ke škodě došlo při studiu nebo praxi nebo v přímé souvislosti s nimi u jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, odpovídá právnická nebo fyzická osoba, u níž se studium nebo praxe uskutečňovaly.

11. Ve smyslu shora citovaného ustanovení zákoníku práce je zřejmé, že za újmu, která by vznikla v souvislosti s vykonávanou povinnou praxí v rámci studia na vysoké škole, odpovídá za určitých podmínek příslušná vysoká škola. Toto pravidlo však neplatí v případě, kdy je povinná praxe vykonávána u jiné právnické či fyzické osoby, neboť věta druhá § 391 odst. 4 zákoníku práce upravuje jako předpoklad vzniku práva na náhradu újmy odlišný skutkový stav než věta první. V předmětné věci byla praxe vykonávána v , podezřelý výraz, , adresa, , jejímž zřizovatelem je , právnická osoba, . Jedná se o osobu odlišnou od , Anonymizováno, , jméno FO, v , adresa, v rámci jejíhož studia žalobkyně praxi vykonávala.

12. Jelikož k újmě na zdraví žalobkyně mělo dle jejího tvrzení dojít při praxi v rámci studijního programu uskutečňovaného vysokou školou u jiné právnické osoby, je podle § 391 odst. 4 věty druhé právě zákoníku práce vyloučena odpovědnost vysoké školy.

13. Soud uzavírá, že žalovaná za tvrzenou újmu na zdraví žalobkyně neodpovídá. Žalovaná není pasivně věcně legitimovaná. Soud proto žalobu zamítl, a to aniž by se blíže zabýval mj. otázkou odpovědnosti za újmu vzniklou „nemocí z povolání“ studentovi vysoké školy při praxi.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Náklady zastoupení advokátem tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od , datum, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající se z částky , částka, za každý ze tří účelně učiněných úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě z , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, ) a dále ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, . Pariční lhůta byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve standardní délce tří dnů od právní moci rozsudku, místem plnění celé náhrady nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. r. ruka advokáta.