77 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 982,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 262,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 262,06 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 720 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 262,06 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu, již v období od 17. 12. 2019 do 19. 7. 2020 odebíral od žalobkyně na základě smlouvy, dále se domáhala zaplacení tří částek po 240 Kč s tím, že žalovaný nezaplatil sjednané poplatky za odeslané upomínky. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalobkyně se dne 18. 11. 2019 dohodla s žalovaným ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. 0201390699 na podmínkách dodávek elektřiny do bytu žalovaného na adrese [adresa žalovaného], (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. 0201390699). Žalovaný na to elektřinu odebíral mj. v období od 17. 12. 2019 do 19. 7. 2020, za což měl do 14. 8. 2020 zaplatit částku 16 262,06 Kč (zjištěno z vyúčtování č. 2024551252). Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně, na něž hlavní smlouva odkazuje a jež nebyly žalovaným podepsány, stanoví poplatek za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoli splatné platby v částce 240 Kč (zjištěno z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny žalobkyně účinných od 1. 6. 2018). Žalovanému byly zaslány tři upomínky k úhradě (zjištěno z upomínek z 5. 2. 2020, 20. 5. 2020 a 10. 7. 2020). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], dodávala na základě smlouvy žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa ve výše uvedeném období, za což žalovaný nezaplatil včas sjednanou cenu v celkové výši 16 262,06 Kč. Součástí nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny je ujednání o poplatku ve výši 240 Kč za upomínku k úhradě splatné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému tři upomínky. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když neuhradil řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu v částce 16 262,06 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. když částku včas neuhradil. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení žalobkyní požadovaného úroku z prodlení z částky 16 262,06 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Třikrát nárokovaný poplatek za odeslání upomínky ve výši 240 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek, na něž teprve odkazuje samotná spotřebitelská smlouva (ačkoli nic objektivně nebránilo je zahrnout přímo do hlavní smlouvy), je v rozporu se zásadou poctivosti (srov.

I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 nepřihlíží. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež zaznamenala neúspěch pouze ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 982,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.