77 C 342/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a odevzdat žalobci byt [číslo] kategorie 3+1 (3 pokoje, kuchyň, koupelna s WC) v přízemí domu na adrese [adresa žalobce a žalovaného], nacházejícího se na pozemku parc. č. st. 361 v katastrálním území a obci [obec], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal a odevzdání vyklizení bytu [číslo] kategorie 3+1 (3 pokoje, kuchyň, koupelna s WC) v přízemí domu na adrese [adresa žalobce a žalovaného], nacházejícího se na pozemku parc. č. st. 361 v katastrálním území a obci [obec], zapsaném na [list vlastnictví], jehož je žalobce vlastníkem, s tím, že nájem předmětného bytu, vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené s manželkou žalovaného, který přešel po smrti manželky žalovaného na žalovaného, skončil výpovědí ze dne [datum], již sice žalovaný žalobou napadl, ale řízení bylo skončeno zastavením. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k předání bytu, avšak v tomto přetrvává, přestože mu nesvědčí právní titul k jeho užívání. Žalobce dále uvedl, že v přízemí domu se nachází pouze jeden byt, který užívá žalovaný a jehož vyklizení se žalobce domáhá.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nájemní smlouva byla napsaná na [jméno] a [celé jméno žalovaného], avšak je podepsána pouze žalovaným, a dále s tím, že jeho užívání bytu je ošetřeno věcným břemenem. Žalovaný dále uvedl, že se nemá kam vystěhovat.

3. Soud v řízení učinil na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků následující skutková zjištění.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] evidujícím stav k datu [datum] mj. plyne, že pozemek parc. č. st. 361, jehož součástí je stavba [adresa], byl dne [datum] v podílovém spoluvlastnictví, kdy polovina pozemku je výlučným vlastnictvím [celé jméno žalobce], [datum narození], a polovina pozemku je součástí společného jmění manželů žalobce a jeho manželky [jméno] [příjmení]. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva z [datum], s právními účinky vkladu k [datum], pro žalobce a [jméno] [příjmení] a pro [celé jméno žalobce], [datum narození]. Z výpisu z katastru nemovitostí naopak neplyne, že by na [list vlastnictví] bylo zapsáno jakékoli věcné právo zatěžující nemovitosti na něm zapsané.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] mj. plyne, že se obec Tisá jako prodávající a manželé žalobce a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], [datum narození], jako kupující dohodli na prodeji pozemku parc. [číslo] budovy [adresa] postavené na tomto pozemku v k. ú. a obci [obec], s tím, že prodávající kupující informoval, že na převáděných nemovitostech neváznou žádná zástavní ani podzástavní práva, nezaplacené pohledávky či jiné dluhy, ani nejsou zatíženy věcnými břemeny či jinými věcnými právy, a kupující vzali na vědomí, že jednu ze dvou bytových jednotek v domě užívá na základě nájemní smlouvy pan [celé jméno žalovaného] s rodinou, a vzali na vědomí, že na ně přechází veškerá práva a povinnosti pronajímatele.

6. Z nepodepsaného dodatku k evidenčnímu listu ze dne [datum] pro předmětný byt plyne, že v tomto je jako nájemkyně uvedena [jméno] [příjmení] a jako další osoby v bytě jsou uvedeni žalovaný a [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 1975.

7. Z výpovědi z nájmu bytu z [datum] plyne, že žalobce žalovaného informoval, že na něj přešla smlouva o nájmu předmětného bytu podle § 2279 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), dále že je mu dávána výpověď z důvodu použití bytu pro potřeby syna žalobce ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., dále byl informován o délce výpovědní doby, právu vznést námitky a právu přezkoumání výpovědi soudem. Z doručenky na č. l. 5 spisu plyne, že žalobce odeslal žalovanému písemnost označenou„ výpověď nájem“, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum].

8. Z výzvy k předání bytu z [datum] plyne, že žalobce žalovaného informoval o vypovězení nájmu bytu dne [datum], a dále že jej vyzval k předání předmětného bytu dne [datum] v 9:00 hod, dále jej informoval, že k objektu [adresa] není evidováno jiné právo odpovídající věcnému břemeni užívání žalovaným, k čemuž předložil kopii výpisu z KN, a tedy že žalovaný nemá právní nárok na užívání předmětného bytu po výpovědi nájmu bytu. Z doručenky na č. l. 7 spisu plyne, že žalobce odeslal žalovanému písemnost označenou„ výzva k předání bytu“, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum].

9. Z předžalobní výzvy z [datum] plyne, že žalobce žalovaného vyzval k předání předmětného bytu do [datum] v 9:00 hod, a současně jej upozornil, že je připraven se domáhat svého nároku soudní cestou. Z dodejky na č. l. 11 spisu plyne, že žalobce odeslal žalovanému písemnost, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum].

10. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaného ve věci žalobce [celé jméno žalovaného] proti žalovanému [celé jméno žalobce], o neoprávněnou výpověď z nájmu bytu, plyne, že soud odmítl opožděné odvolání tamního žalobce proti usnesení, jímž bylo tamní řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. S ohledem na to, že v řízení vyšlo najevo, že je současně vedeno řízení o neoprávněnost výpovědi nájmu předmětného bytu, soud připojil spis [spisová značka], v němž se nachází usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z něhož soud zjistil, že výše uvedené napadené usnesení okresního soudu bylo odvolacím soudem potvrzeno; usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Shora uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastníku a z provedených důkazů, k nimž žádný z účastníků ničeho nenamítal, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat.

12. S ohledem na níže uvedené na věc aplikované právní normy takto zjištěný skutkový stav soudu postačoval pro rozhodnutí ve věci. Soud neprovedl žalovaným zcela nekonkrétně navržený důkaz nájemní smlouvou, kterou žalobce ani nebyl schopen soudu předložit, neboť ani prokázání tvrzení žalovaného, podle něhož byla nájemní smlouva uzavřena s ním, nikoliv s jeho zesnulou manželkou, nemohly vést k jeho úspěchu za situace, kdy byl nájemní vztah výpovědí skončen. Soud dále neprovedl žalovaným zcela nekonkrétně navržený důkaz policejním protokolem, v němž měla být zachycena výpověď žalobce, podle níž byl prodej domu ošetřen věcným břemenem, neboť tvrzení o existenci věcného břemena bylo vyvráceno výpisem z katastru nemovitostí. Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz vyjádřením z [datum] učiněným ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], neboť to bylo nadbytečné.

13. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Předmětný byt je v podílovém spoluvlastnictví pana [celé jméno žalobce], [datum narození], a žalobce a jeho manželky. Žalovaný byt nadále užívá, přestože mu byla doručena písemná a odůvodněná výpověď z nájmu, v níž byl žalovaný poučen o právu soudního přezkumu oprávněnosti výpovědi, a byl opakovaně vyzýván k jeho vyklizení a předání žalobci. Žalovaný oprávněnost výpovědi soudně napadl, ale řízení bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Byt ani dům, v němž se byt nachází, není zatížen žádný v katastru zapsaným věcným břemenem.

14. Soud na věc aplikoval následující právní normy.

15. Podle § 1012 věty prvé o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

16. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Každý vlastník věci, tedy i žalobce coby spoluvlastník (srov. § 1117 o. z.) předmětného bytu, má podle § 1012 věty prvé o. z. právo dle své vůle nakládat se svou (spoluvlastněnou) věcí a jiné osoby z jejího užívání vyloučit. Jedním z prostředků k zajištění výkonu vlastnického práva poskytovaných zákonnou úpravou vlastníku věci je tzv. reivindikační žaloba (žaloba na vydání věci) ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. Reivindikační žalobu v případě nemovitých věcí představuje právě žaloba o vyklizení, jakou podal aktivně věcně legitimovaný žalobce proti žalovanému, který předmětný byt užívá. Na žalovaném, který implicitně uznal, že byt užívá, a to tím, že uvedl, že nemá kam se vystěhovat, bylo, aby v rámci své obrany tvrdil a prokázal, že mu svědčí právo k užívání předmětného bytu, tedy že má právní titul k jeho užívání.

18. Pasivně věcně legitimovaný žalovaný jednak poněkud neurčitě argumentoval trváním nájemního vztahu s tím, že nájemní smlouva byla podepsána jím, nikoli jeho zesnulou manželkou, z níž na něj měl nájem bytu dle žalobce přejít. Soud se touto obrannou námitkou žalovaného, již žalovaný nebyl schopen konkretizovat a důkazně podložit, přestože k tomu byl soudem vyzván, více nezabýval, neboť existoval-li kdy nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným, ať už byla smlouva uzavřena přímo s ním, nebo na něj nájem podle § [číslo] odst. 1 přešel, byl tento uplynutím tříměsíční výpovědní doby po doručení výpovědi nájmu ze dne [datum] podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. nejpozději dne [datum] skončen. Zdejší soud přesto (vycházeje z tvrzení účastníků, podle nichž nájemní vztah vskutku existoval) konstatoval, že výpověď nájmu ve smyslu § 2286 o. z. je platná, neboť byla učiněna v písemné formě, došla žalovanému, je v ní jasně vymezen výpovědní důvod, obsahuje u poučení o možnosti navrhnout soudu přezkum oprávněnosti výpovědi a není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný sice oprávněnost výpovědi napadl, ale řízení o jeho žalobě bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, aniž se tamní soud oprávněností výpovědi meritorně zabýval. Výpověď nájmu je tedy platná a oprávněná. Právo užívání bytu vyplývající z nájemního vztahu žalovaný nemá.

19. Žalovaný dále v rámci své obrany uváděl, že předmětný byt je zajištěn věcným břemenem. Z výpisu z katastru nemovitostí však neplyne, že by zde bylo jakékoli věcné břemeno byt zatěžující zapsáno, přestože věcné břemeno spočívající v služebnosti k věci zapsané do veřejného seznamu, tj. ve zdejším případě k domu zapsanému do katastru nemovitostí, vzniká podle § 1262 odst. 1 o. z. zápisem do veřejného seznamu. Žádné důkazy ke svému tvrzení, jež by stav zapsaný v katastru nemovitosti vyvracelo, žalovaný neprezentoval ani neoznačil. Soud proto konstatoval, že ani tato námitka žalovaného nemohla být úspěšná, když předmětný byt ani dům není věcným břemenem ve prospěch žalovaného zatížen.

20. Jiný právní důvod užívání předmětného bytu žalovaný netvrdil a z jeho tvrzení ani implicitně žádný takový nevyplýval, pročež soud žalovaného dále nevyzýval. Soud s ohledem na výše uvedené tedy uzavřel, že nejpozději od [datum] žalovaný byt (lépe řečeno dostatečně určitě vymezenou část domu spoluvlastněného žalobcem) užívá bez právního důvodu a žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl.

21. S ohledem na to, že žalovaný zjevně nehodlá předmětný byt vyklidit a předat jej, přestože nejpozději od [datum] prokazatelně ví, že tak měl do [datum] učinit, a měl tedy dostatek času si zajistit nové bydlení, ale neučinil tak, soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupil k určení lhůty k vyklizení ve standardní délce 15 dnů od právní moci rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby, účast na soudním jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůtu k peněžitému plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.