77 C 454/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 47 840,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 992 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 22 848,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 849,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 435,60 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 302, 11 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 302,11 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 310,11 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 47 840,63 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, jež na žalobkyni tuto pohledávku za žalovaným postoupila, když na dluh uhradil toliko 5 008 Kč, přestože se zavázal uhradit 30 000 Kč na poskytnuté jistině a 24 139 Kč na poplatku; uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (28 302,11 Kč), dlužného poplatku (19 538,52 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Soud nařídil jednání na den datum a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti a současně požádala o odročení pro případ, že soud shledá, že žalobkyní tvrzené a dokládané skutečnosti nejsou dostatečné pro plné vyhovění žalobě. Soud neshledal žádost o odročení důvodnou, nadto se jedná o žádost podmíněnou, ke které se podle § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), nepřihlíží. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. právnická osoba a žalovaný se dne datum dohodli, že tato společnost zapůjčí žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 24 139 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, sjednali si úrok ve výši 29 % ročně; žalovaný převzal téhož dne částku 30 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce číslo). Téhož dne žalovaný poskytl v žádosti o úvěr společnosti právnická osoba údaje k posouzení schopnosti splácet, kdy uvedl, že je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, bydlí v nájmu, podniká pod IČO, zápůjčku ve výši 30 000 Kč požaduje za účelem běžných výdajů domácnosti, jeho pravidelný měsíční příjem činí 18 551 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 40 000 Kč, tedy celkem činí pravidelný měsíční příjem 58 551 Kč, dále uvedl, že jeho odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč, z toho externí splátky zápůjček 2 500 Kč; dle dokumentu podepsaného žalovaným i zástupcem původní věřitelky byly údaje k žádosti doloženy výpisy z bankovního účtu za duben, květen a červen 2019 a fakturami za duben, květen a červen 2019 (zjištěno ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr z datum). Dle žalobkyně žalovaný uhradil na dluh částku celkem 5 008 Kč; z tabulky umoření vyhotovené dne datum plyne, že žalovaný zaplatil dne datum částku 3 008 Kč a dne datum částku 2 000 Kč. Dne datum se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly, že výše specifikovaná pohledávka za žalovaným se postupuje na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum vč. strany 36 přílohy). Žalovaný byl vyzván psaním ze datum k zaplacení částky 66 080,55 Kč coby dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum, a to do datum; výzva byla za účelem doručení žalovanému podána na poště dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy z datum a z podacího lístku č. anonymizováno). Z podacího lístku č. anonymizováno soud zjistil toliko, že žalobkyně něco odeslala žalovanému, z ničeho však neplyne, co odesláno bylo, neboť jediný k důkazu předložený dopis adresovaný žalovanému pocházel z datum.

5. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. S ohledem na skutečnost, že žalovaný mezi své příjmy (pravděpodobně za účelem zvýšení pravděpodobnosti vyhovění žádosti o zápůjčku) zařadil také příjem domácnosti (to aniž by bylo patrno s kým v domácnosti žije), které však rozhodně jeho příjmy nejsou, a současně za situace, kdy zcela nedostatečně a nevěrohodně uvedl, že své měsíční výdaje (vedle splátek již existujících půjček či úvěrů) odhaduje na 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tak vycházela z údajných příjmů domácnosti, které však rozhodně příjmy žalovaného nebyly, a současně se spokojila s těžko uvěřitelným tvrzením žalovaného o jeho výdajích, nebo žalobkyně posuzovala úvěruschopnost i jinak, avšak k tomu žádné důkazy neoznačila a nepředložila a jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být soudem poučena k povinnosti dotvrdit a doložit, jak s odbornou péčí přistupovala k prověřování a posuzování úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku.

6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky dne datum, přičemž uvedl své příjmy a výdaje. právnická osoba neprověřovala pravdivost údajů sdělených žalovaným a následně poskytla žalovanému dne datum v hotovosti zápůjčku v částce 30 000 Kč, na niž žalovaný uhradila 5 008 Kč, pouze jednu splátku žalovaný uhradil včas a řádně dle smluvních podmínek. Dne datum se společnost právnická osoba dohodla s žalobkyní na tom, že se předmětná pohledávka za žalovaným převádí na žalobkyni. Dne datum společnost právnická osoba sepsala výzvu k zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce a dne datum ji podala na poště k doručení žalovanému s lhůtou k plnění do anonymizována dvě slova.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejím předmětem byla zápůjčka peněz, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.

9. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. V předmětné věci musely údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr poskytovatelku úvěru nutně vést k důvodným pochybnostem o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr – příjmy domácnosti uvedené žalovaným, jež dle soudu nelze považovat za sám o sobě relevantní údaj k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a fakticky nemožná výše výdajů 500 Kč měsíčně. Poskytovatelka úvěru neučinila nic k tomu, aby se těchto pochybností v rámci posuzování úvěruschopnosti zbavila, případně v tomto řízení neprokázala, že by činnost k tomu vyvinula. Ostatně již skutečnost, že žalovaný uhradil řádně a včas pouze jedinou z plánovaných 18 splátek, svědčí o tom, že poskytovatelka úvěru neposuzovala úvěruschopnost žalovaného dostatečně svědčí. Žalobkyně tak neprokázala, že společnost právnická osoba coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.

11. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z., má za žalovaným pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalovanému dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce 30 000 Kč. Z této částky bylo dle tvrzení žalobkyně žalovaným vráceno 5 008 Kč. Žalovaný, jenž se o tuto částku obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinen vydat dosud nevrácený rozdíl (24 992 Kč) žalobkyni.

13. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byl žalovaný k vrácení dlužné částky vyzván psaním ze dne datum, které žalobkyně odeslala žalovanému dne datum, a jež obsahovalo dostatečnou lhůtu k plnění do datum. Od datum je žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 24 992 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výší, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., respektive v nižší žalobou uplatněné ´výši. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.

14. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení poplatků ani smluvního úroku, jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k těmto ujednáním nepřihlíží. Soud proto žalobu v této části zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího vedle smluvního úroku z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z částky, již žalovaný žalobkyni nedluží.

15. S ohledem na podobný úspěch účastníků (při zohlednění požadovaného příslušenství) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.