8 C 182/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobce právnická osoba Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce, sídlem Adresa žalobce, proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, o určení výživného pro zletilé dítě,

I. Žalovaná je povinna platit žalobkyni výživné na mladého dospělého jméno FO, narozeného dne datum, ve výši částka měsíčně s účinností od datum, a to vždy do posledního dne každého měsíce předem. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka.

II. Nedoplatek na dlužném výživném vzniklý za období od datum do datum v celkové výši částka je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši částka, splatných spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost platit výživné ve výši částka měsíčně pro zletilého jméno FO, nar. datum (dále syn žalované), a to České republice na účet Úřadu práce ČR, neboť ten vyplácí synovi žalované od datum zaopatřovací příspěvek opakující se (dále jen příspěvek), tzn. uložit povinnost zaplatit dlužné výživné za období od datum. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, Okresní soud v název soudu rozhodl o ústavní výchově syna žalované a rodičům stanovil výživné částka měsíčně. Příspěvek vyplácela žalobkyně na základě rozhodnutí ze dne datum ve výši částka měsíčně, neboť syn žalované doložil, že od datum studuje na název školy adresa a nepobírá jiné nepojistné dávky od žalobkyně, ani nemá jiné příjmy. Syn žalované je tak dosud nezaopatřený, a proto měla žalovaná vyživovací povinnost k nezaopatřenému dítěti, které přešlo na stát podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dle čestného prohlášení otec i matka (žalovaná) syna žalovaného dobrovolně hradí synovi žalované částka měsíčně. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání návrhu na stanovení/zvýšení výživného. Žalobkyně sama uvedla k majetkovým poměrů žalované, že žalovaná není v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale nemá evidované žádné zaměstnání, nepobírá žádný důvod ani není evidována jako osoba samostatně výdělečně činná, naopak má několik vyživovacích povinností: částka vůči jméno FO, nar. datum, částka měsíčně vůči jméno FO, které není hrazeno, a je vymáháno prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí. Navrhla stanovení výživného s tím, že oprávnění přešlo na žalobkyni; náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud nařídil k projednání věci soudní jednání na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila, a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání, proto bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Z listiny rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, ve věci mimo jiné nezletilého jméno FO, syna žalované, otce jméno FO (nar. datum), má soud za zjištěné, že k tehdy devítiletému synovi žalované byla soudem nařízena ústavní výchova, a žalované stanovena k synovi vyživovací povinnost ve výši částka měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

4. Z listiny rozhodnutí o přiznání zaopatřovacího příspěvku spisová značka ze dne datum, rozhodnutí o zvýšení zaopatřovacího příspěvku spisová značka ze dne datum, má soud za zjištěné, že pro období od datum byl Úřadem práce ČR vyplácen synovi žalované zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši částka. Nárok na výplatu prokazuje žalobkyně listinami potvrzení o studiu ze dne datum, tím, že syn žalované studuje v rámci denního studia na adresa ve školním roce datum 5. Z listiny čestného prohlášení ze dne datum má soud za zjištěné, že syn žalované sice prohlásil, že mu „není vypláceno žádné výživné“, ale otec i matka (žalovaná) mu dávají částka měsíčně.

6. Z listin náhledů evidence pohledávek pro vymáhání výživného pro jméno FO a jméno FO a rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, má soud za zjištěné, že žalovaná má další vyživovací povinnosti (2 x částka ke shora uvedeným dětem), nicméně tyto nehradí, a výživné je vymáháno exekučně.

7. Z listin sdělení právnická osoba ze dne datum (předloženého žalobkyní) má soud za zjištěné, že žalovaná nemá evidované zaměstnání, není ji vyplácen důchod ani dávky podezřelý výraz pojištění.

8. Soud neměl důvod pochybovat ani o dalších tvrzeních samotné žalobkyně stran osobních a majetkových poměrů žalované, když je to žalobkyně, kdo vyplácí tvrzené dávky v rámci sociálního zabezpečení. Navržený důkaz výslechem syna žalované soud zamítl, neboť skutkový stav ohledně jeho nezaopatřenosti a vyplácení zaopatřovacího příspěvku opakujícího se žalobkyně byl zjištěn na základě provedených důkazů, a naopak k osobním a majetkovým poměrům žalované nemohlo provedení navrženého výslechu přinést žádná nová zjištění. Výslech žalované nebylo možno provést, neboť se nedostavila k soudnímu jednání.

9. Soud proto ze shora uvedených důkazů učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Žalovaná je matkou jméno FO, který byl v datum letech umístěn do ústavní výchovy, a rozhodnutím Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žalované uložena povinnost hradit výživné ve výši částka. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Pro období od datum byl Úřadem práce ČR vyplácen dceři žalované zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši částka, neboť v rozhodném období studuje v rámci denního studia na název školy adresa. Žalovaná sice nemá žádné zaměstnání, nepobírá žádné dávky ani důchod, ani není osobou samostatně výdělečně činnou, naopak nehradí ani výživné na další děti, nicméně dle sdělení samotného syna žalované mu přispívá částka měsíčně dobrovolně (soud v zásadě chápe tento příspěvek jako plnění vyživovací povinnosti). Žalovaná tak zjevně je schopna plnit výživné částka měsíčně, a současně potřeby jejího syna jsou zajištěny příspěvkem žalobkyně.

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o.z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnosti.

11. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

14. Podle § 922 odst. 1 o.z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného právnická osoba i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

15. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění od datum (jinak také „ZSPOD“), náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému (odst. 1). Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2).

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně byla povinna v řízení tvrdit a prokázat svou aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na stanovení, resp. ke zvýšení výživného, pro mladého dospělého, dále byla povinna prokázat odůvodněné potřeby a majetkové poměry mladého dospělého, a také byla povinna tvrdit a prokázat schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované.

17. Soud se nejprve zabýval existencí aktivní procesní legitimace žalobkyně. Žalobkyně zcela prokázala, že právo žádat výživné na ní přešlo dle zákona v rozhodném období, za které žádá určit a zaplatit dlužné výživné, když žalobkyně prokázala, že synovi žalované jako mladému dospělému přiznala dávku opakujícího se zaopatřovacího příspěvku (§ 50u ZSPOD).

18. Dále se soud zabýval poměry syna žalované (dále také mladý dospělý) a samotné žalované. Z provedeného dokazování je ve vztahu k mladému dospělému zřejmé, že tento není schopen se sám živit jako studující střední školu, minimálně pokud se jedná o řádné denní studium. Proto mu ostatně vznikl nárok na příspěvek žalobkyně. Ohledně žalované soud vyšel ze skutkových zjištění, dle kterých sice nejsou známy jakékoli příjmy či jiné poměry žalované, ale ze samotného tvrzení mladého dospělého vyplývá, že je mu přispíváno částkou částka, tzn. že takového plnění je žalovaná schopna ve smyslu § 913 o.z. Navíc absence dalších zjištění ohledně poměrů žalované je způsobena především pasivitou žalované v řízení.

19. Soud proto dospěl k závěru, že výživné částka měsíčně je podložené a přiměřené, a proto žalované stanovil dle § 910 odst. 1 o.z. za použití § 50u odst. 2 ZSPOD povinnost platit žalobkyni od datum (běžné) výživné na mladého dospělého ve výši částka měsíčně. Žalovaná je povinna platit výživné do posledního dne v měsíci, za nějž je placeno (§ 921 NOZ), a to i zpětně před zahájením řízení od počátku vyplácení příspěvku žalobkyně (ve smyslu § 922 odst. 1 o.z.). Soud proto současně vyčíslil dlužné výživné do dne předpokládaného vzniku povinnosti běžného výživného, a stanovil jeho povinnosti zaplacení ve splátkách (§ 160 o.s.ř.) spolu s běžným výživným; nicméně pod ztrátou výhody splátek, pokud byť jediná dlužná splátka nebude uhrazena.

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy sice byla v řízení úspěšná žalobkyně, ale náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.

21. Soudní poplatek se neplatí dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon o SOP“), když účastníci jsou osvobozeni od placení soudního poplatku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí, resp. exekuce.