Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

8 C 183/2025

č. j. 8 C 183/2025-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUL:2025:8.C.183.2025.46

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 130 809,94 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do výše , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a s úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá do výše , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a s úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba se zamítá do výše , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a s úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek ze třech dílčích závazků (resp. smluv). Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a osobou žalovanou: 1) došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se pak zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku jistiny úvěru navýšenou o souhrnný poplatek v celkové výši , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 smlouvy 11,75 % ročně) a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, poplatku a pojistného, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Sjednané splátky ovšem nebyly hrazeny řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko část a zůstal nedoplatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně se žalobou s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny, dále kapitalizovaného úroku ve výši , částka, do dne postoupení pohledávky a úroku 11,75 % ročně z částky jistiny ode dne postoupení pohledávky do zaplacení. 2) došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se pak zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku jistiny úvěru navýšenou o souhrnný poplatek v celkové výši , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 smlouvy 11,75 % ročně) a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, poplatku a pojistného, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Sjednané splátky ovšem nebyly hrazeny řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko část a zůstal nedoplatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně se žalobou s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny, dále kapitalizovaného úroku ve výši , částka, do dne postoupení pohledávky a úroku 11,75 % ročně z částky jistiny ode dne postoupení pohledávky do zaplacení. 3) došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se pak zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku jistiny úvěru navýšenou o souhrnný poplatek v celkové výši , částka, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 smlouvy 11,75 % ročně) a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za komfortní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, poplatku a pojistného, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Sjednané splátky ovšem nebyly hrazeny řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko část a zůstal nedoplatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně se žalobou s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny, dále kapitalizovaného úroku ve výši , částka, do dne postoupení pohledávky a úroku 11,75 % ročně z částky jistiny ode dne postoupení pohledávky do zaplacení. Žalobkyně se ohledně ověření úvěruschopnosti žalované vyjádřila v tom smyslu, že právní předchůdce řádně provedl ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do vyplněné „zákaznické karty“, které byly dále ověřeny oproti dokladům v ní uvedených („ověřené dokumenty“), ze kterých žalobkyně (předchůdce) vyšly: žalovaná měla mít příjem , částka, „z mateřské/rodičovské dovolené“, „další příjem“ ve výši , částka, , a „další příjmy domácnosti“ ve výši , částka, , resp. později , částka, měsíčně z mateřské/rodičovské dovolené. Poskytovatel úvěru vycházel z tvrzení žalované, která prohlásila, že uvedla pravdivé údaje. Proto věřil i výdajům žalované ve výši , částka, měsíčně. Celková výše předmětné pohledávky, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni jakožto novou věřitelku, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti pak žalobkyně dovozuje svou procesní legitimaci.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , na které se žalobkyně ani žalovaný bez omluvy nedostavili ani nepožádali o odročení jednání, ačkoli jim bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (z uvedených listinných důkazů).

4. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ) za žalovanou: 1) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jejímž obsahem byl jednak závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, a jednak závazek žalované vrátit tyto finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši , částka, , sestávající z částky za poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , za poplatek za flexibilní a komfortní splácení ve výši , částka, , a úrok ve sjednané kapitalizované výši , částka, , přičemž za straně 2 je sice sjednán „úrok 68,80 %“ ročně po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (smlouva byla uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek), ovšem ten neodpovídá sjednanému nominálnímu úroku na straně 1 smlouvy. Závazek osoby žalované spočíval ve vrácení jistiny, včetně souhrnného poplatku, v 21 měsíčních hotovostních splátkách ve výši , částka, , počínaje dnem v prvním měsíci po uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek, které jsou k ní připojeny). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny, souhrnného poplatku a nesplaceného zůstatku (a z tabulky umoření) vyplývá, že žalovaná osoba na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, . Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dotazníkového šetření za účasti žalované, které následně ověřoval pomocí předložených dokladů, které byly zaznamenány do tzv. zákaznické karty. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, kde byly vyznačeny doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované ve výši , částka, měsíčně („výměr MD“). Dále žalovaná uvedla, že má „další čisté příjmy“ , částka, nicméně k tomu je uvedeno mezi doklady pouze „přiznání o přiznání dávky“ a „složenky“, aniž by bylo jakkoli zřejmé, o jaký příjem jde, a dále „další příjmy domácnosti” ve výši , částka, , což ovšem není pro ověření úvěruschopnosti samotného spotřebitele nijak relevantní. Výdaje byly uvedeny ve výši , částka, bez bližšího upřesnění a , částka, měsíčně jen na interních splátkách právního předchůdce žalobkyně. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná má 4 x vyživovací povinnost, je svobodná a žije v nájemním bydlení (zjištěno ze zákaznické karty ze dne , datum, ). 2) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jejímž obsahem byl jednak závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, a jednak závazek žalované vrátit tyto finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši , částka, , sestávající z částky za poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , za poplatek za flexibilní a komfortní splácení ve výši , částka, , a úrok ve sjednané kapitalizované výši , částka, , přičemž za straně 2 je sice sjednán „úrok 86 %“ ročně po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (smlouva byla uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek), ovšem ten neodpovídá sjednanému nominálnímu úroku na straně 1 smlouvy. Závazek osoby žalované spočíval ve vrácení jistiny, včetně souhrnného poplatku, v 78 týdenních hotovostních splátkách ve výši , částka, (tj. cca , částka, měsíčně), počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek, které jsou k ní připojeny). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny, souhrnného poplatku a nesplaceného zůstatku (a z tabulky umoření) vyplývá, že žalovaná osoba na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, . Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dotazníkového šetření za účasti žalované, které následně ověřoval pomocí předložených dokladů, které byly zaznamenány do tzv. zákaznické karty. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, kde byly vyznačeny doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované ve výši , částka, měsíčně; jako dokumenty, ze kterých byl příjem ověřen jsou uvedeny „rozhodnutí…“, „rozhodnutí o přiznání dávky“, „pošt. složenky“). Dále žalovaná uvedla, že má „další čisté příjmy“ , částka, , aniž by bylo jakkoli zřejmé, o jaký příjem jde, a dále „další příjmy domácnosti” ve výši , částka, , což ovšem není pro ověření úvěruschopnosti samotného spotřebitele nijak relevantní. Výdaje byly uvedeny ve výši , částka, bez bližšího upřesnění a , částka, měsíčně jen na interních splátkách právního předchůdce žalobkyně. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná má 4 x vyživovací povinnost, je svobodná a žije v nájemním bydlení (zjištěno ze zákaznické karty ze dne , datum, ). Dále 3) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jejímž obsahem byl jednak závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, a jednak závazek žalované vrátit tyto finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši , částka, , sestávající z částky za poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , za poplatek za flexibilní a komfortní splácení ve výši , částka, , a úrok ve sjednané kapitalizované výši , částka, , přičemž za straně 2 je sice sjednán „úrok 68,80 %“ ročně po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (smlouva byla uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek), ovšem ten neodpovídá sjednanému nominálnímu úroku na straně 1 smlouvy. Závazek osoby žalované spočíval ve vrácení jistiny, včetně souhrnného poplatku, v 21 měsíčních hotovostních splátkách ve výši , částka, , počínaje dnem v prvním měsíci po uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek, které jsou k ní připojeny). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny, souhrnného poplatku a nesplaceného zůstatku (a z tabulky umoření) vyplývá, že žalovaná osoba na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, . Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dotazníkového šetření za účasti žalované, které následně ověřoval pomocí předložených dokladů, které byly zaznamenány do tzv. zákaznické karty. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, kde byly vyznačeny doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované ve výši , částka, měsíčně; jako dokumenty, ze kterých byl příjem ověřen jsou uvedeny „rozhodnutí…“, „rozhodnutí o přiznání dávky“, „pošt. složenky“). Dále žalovaná uvedla, že má „další příjmy domácnosti” ve výši , částka, , což ovšem není pro ověření úvěruschopnosti samotného spotřebitele nijak relevantní. Výdaje byly uvedeny ve výši , částka, bez bližšího upřesnění a , částka, měsíčně jen na interních splátkách právního předchůdce žalobkyně. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná má 4 x vyživovací povinnost, je svobodná a žije v nájemním bydlení (zjištěno ze zákaznické karty ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení, přičemž výzva byla odeslána dne , datum, . Dále byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně z řad advokátů (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího lístku).

5. Podle ust. § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

6. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ust. § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle odst. 2 postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

10. Podle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by jej ověřila, resp. z tvrzení a předložených důkazů nelze zjistit, jaké konkrétní příjmy měla mít žalovaná vedle (pravděpodobně) příjmu z mateřské dovolené. Žalobkyně vycházela z příjmů mimo doložený hlavní příjem, a výdajů, které nijak doloženy nebyly. Soud se ztotožňuje s tím, že poskytovatel úvěru nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky , právnická osoba, (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit. Tak se ovšem v dané věci nestalo. Žalobkyně se spolehla dle vlastního tvrzení na sdělení žalované, ačkoli statisticky průměrné výdaje (bez rekreace a alkoholu) dosahují v době uzavírání jednotlivých smluv cca , částka, měsíčně, a sama žalobkyně k tomu uvádí, že interní splátky přesahují , částka, , resp. později , částka, (srov. shora). Za daných skutečností je zřejmé, že nemohlo být ověřeno, že je žalovaná schopna ze svých příjmů uhradit jakékoli další splátky. Soud také souhlasí, že není předepsán jediný správný postup ověření úvěruschopnosti, a není tak ve sporu s odkazovanou judikaturou. Nicméně pokud do jakéhokoli matematického či statistického modelu, kreditního skóre apod., poskytovatel spotřebitelského úvěru započte jako proměnnou příjmy, které zjevně nebyly ověřeny nijak, pak jakýkoli výsledek dalšího vyhodnocení je nerelevantní. Soud souhlasí také s tím, že žadatel o spotřebitelský úvěr je povinen uvést pravdivé údaje, ovšem ne/splnění této povinnosti nemůže jakkoli nahradit povinnost žalobkyně tvrzení ověřit. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. , adresa, rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle.

1. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. V nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, Ústavní soud mj. uvedl, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila bez ohledu na aplikaci ZSÚ z roku 2010 nebo z roku 2016.

2. Ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu, než aby částečně zamítl žalobu. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Žalobkyně je ze zákona povinna zjistit a ověřit především skutečné příjmy (i výdaje) žadatele o spotřebitelský úvěr, což ohledně příjmu neučinila vůbec. Za těchto okolností již nemělo význam se dále podrobněji zabývat dalšími zjištěnými skutečnostmi ohledně poměrů žalované. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Míru pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím jakéhokoli matematického modelu. Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen nijak neověřený příjem žadatele o spotřebitelský úvěr. Tím není dotčena ani rozhodovací praxe z žalobkyní odkazovaných rozsudků. Postupem dle § 84 a § 86 ZSÚ nelze započítávat příjem, jehož doložení nejen, že není žalobkyně schopna doložit v rámci soudního řízení, ovšem ani s předložených listinných důkazů nevyplývá, že by jej měla k ověřený v okamžiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle shora uvedených důvodů i přes dílčí tvrzení žalobkyně má soud postup pro ověření úvěruschopnosti zjištěný v tomto řízení za zcela nedostatečný ve smyslu ZSÚ. Žalobkyně byla poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. na prvním jednání ve věci, že soud nemá za prokázanou řádně ověřenou schopnost žalované splácet uzavřené úvěry, nicméně žalobkyně další skutečnosti neuvedla.

12. Vyplacené částky žalované osobě, tak byly vyplaceny bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Vzniká zde proto povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.); k tomu srov shora výrokovou část. Ze skutkových zjištění vyplývá, že 1) žalovaná osoba uhradila žalobkyni , částka, z poskytnutých , částka, . Ve zbývající výši , částka, se žalovaný na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil, resp. 2) žalovaná osoba uhradila žalobkyni , částka, z poskytnutých , částka, . Ve zbývající výši , částka, se žalovaný na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil, resp. 3) žalovaná osoba uhradila žalobkyni , částka, z poskytnutých , částka, . Ve zbývající výši , částka, se žalovaný na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ je žalovaný povinen toto obohacení žalobkyni vydat, a to dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána (resp. ve lhůtě výzvou stanovené). Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení (§ 1968 o.z.) a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (srov. shora). Soud proto žalované uložil uhradit žalobkyni vedle dlužné částky i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ke dni výzvy, resp. zesplatnění (srov. shora). Naopak ve zbývající výši požadovaných nároků soud ze shora vylíčených důvodů zamítl.

13. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když v řízení byla poměrně úspěšnější strana žalovaná (rozsah úspěchu žalované v zamítnutých částkách vč. úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni rozhodnutí soudu převyšuje úspěch žalobkyně), nicméně z obsahu spisu se nepodává, že by žalované jakékoli náklady vznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.