8 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , ulice republika země , zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , o popření pravosti a výše pohledávky

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované [celé jméno žalované] vůči [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], jako povinnému, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně [osobní údaje žalobkyně] jako oprávněné, proti povinnému [jméno] [jméno] u soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem mimo jiné i k nemovitostem: pozemku p. [číslo] zahrada o výměře: [výměra], a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví], pro k.ú. [anonymizováno], [územní celek] – [obec], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši [částka], neexistuje, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované [celé jméno žalované] vůči [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], jako povinnému, která byla žalovanou přihlášena do exekuce vedené ve prospěch žalobkyně [osobní údaje žalobkyně] jako oprávněné, proti povinnému [jméno] [jméno] u soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], a která měla být zajištěna zástavním právem mimo jiné i k nemovitostem: pozemku p. [číslo] zahrada o výměře: [výměra], a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví], pro k.ú. [anonymizováno], [územní celek] – [obec], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši [částka], činí [částka], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku ve výši 142 524 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalované vůči panu [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], [ulice] republika [země] (povinný v exekučním řízení u soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [číslo jednací]), ve výši 290 000 EUR s příslušenstvím (ke dni rozvrhového jednání vyčíslené celkově na 553 133,28 EUR – dále také jen pohledávka žalované), která byla žalovanou přihlášena do shora označené exekuce vedené ve prospěch žalobkyně (původně označené [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] jako oprávněné proti povinnému [jméno] [jméno]), neexistuje, resp. pokud existuje, toliko ve výši 1 Kč. Pohledávka žalované měla být zajištěna zástavním právem k nemovitostem: pozemku p. [číslo] zahrada o výměře: [výměra], a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [anonymizována dvě slova], [územní celek] – [obec], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], a která měla být ve výše uvedené exekuci uspokojena z rozvrhu rozdělované podstaty ve výši 3 226 334 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně jako oprávněné ve výši 76 693,7 EUR s příslušenstvím proti povinnému [jméno] [jméno], když provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení]. V exekuci vedené Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] byly vydraženy nemovité věci specifikované v prvním žalobním nároku za částku ve výši 3 226 334 Kč, když do dražby nemovitých věcí přihlásila svou pohledávku i žalovaná, jejíž pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitých věcech specifikovaných v prvním žalobním nároku. Žalobkyně byla při rozvrhovém jednání exekutorem informována o této skutečnosti, a proto popřela pohledávku žalované, co do její pravosti, s tím, že se jedná o pohledávku fiktivní, tedy neexistující, a pokud by byla pohledávka shledána jako existující, popřela žalobkyně pohledávku z procesní opatrnosti rovněž co do výše přesahující 1 Kč. Usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] byla žalobkyně poučena a vyzvána, aby jako namítající věřitel ve smyslu § 337e odst. 2 občanského soudního řádu podala ve lhůtě 30 dnů návrh soudu ve smyslu § 267a odst. 1 občanského soudního řádu, aby o popření pohledávky rozhodl. Proto podala tuto žalobu. Dále k samotné popřené pohledávce uvedla, že měla vzniknout uzavřením zástavní smlouvy ke shora uvedeným nemovitostem dne [datum] k zajištění pohledávky 290 000 EUR s tím, že podrobnosti k druhu a výši pohledávky žalobkyně soudu předloží až v dalších podáních. K věci samé toliko uvedla, že v době, kdy měla být zástavní smlouva uzavřena, byl povinný [jméno] [jméno] manželem [příjmení] [jméno], narozené [datum] (dále také jen manželka povinného), která o uzavření zástavní smlouvy („ potažmo i půjčce“) neměla jako manželka povinného žádné povědomí, a smlouva byla uzavřena bez jejího souhlasu. O půjčce a zástavní smlouvě se dozvěděla až„ začátkem roku 2014“, a proto dne [datum] oznámila svůj nesouhlas žalované. Z toho důvodu má žalobkyně uzavřenou zástavní smlouvu za neplatnou ve smyslu § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen SOZ), a zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí za neoprávněné a protizákonné. Proto navrhla, aby soud určil, že pohledávka žalované neexistuje. Dále bez dalšího navrhla, aby pokud by byla pohledávka žalované shledána jako existující, aby bylo rozhodnuto, že její výše činí 1 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v tom smyslu, že s ní nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Předně uplatnila námitku promlčení k uplatněné námitce relativní neplatnosti právního úkonu manželkou povinného, když uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že manželka povinného nevěděla o uzavření zástavní smlouvy. Zástavní smlouva byla zapsána ve veřejně dostupném seznamu – katastru nemovitostí, ve kterém byla tato listina zapsána. Žalovaná proto, má za to, že manželka povinného o uzavření zástavní smlouvy (srov. shora) vědět mohla a měla, a opačné tvrzení je účelové. Nad to uvedla, že i v případě, že by zástavní právo a uzavřená smlouva nebyly zapsány v katastru nemovitostí, promlčecí doba počala běžet objektivně uzavřením smlouvy, k čemuž odkázala na související judikaturu (především roz. Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2929/2009), tedy pokud by skutečně byla oznámen nesouhlas manželky povinného žalované s uzavřením zástavní smlouvy ze dne [datum] až dne [datum], bylo subjektivní právo manželky povinného na vznesení námitky relativní neplatnosti již promlčeno. Současně však žalovaná zpochybnila i tvrzenou skutečnost, že manželka povinného oznámila žalované nesouhlas s pohledávkou dne [datum], když si není vědoma, že by jí byl kdy nesouhlas oznámen, a to ani manželkou povinného ani nikým jiným. Dále žalovaná namítla nesoulad tvrzení v žalobě a petitu, když poukázala na tvrzení žalobkyně, že v exekučním řízení uplatnila námitku neexistence pohledávky, ale současně neuvádí žádné důvody neexistence pohledávky, a přesto se takového rozhodnutí domáhá v petitu žaloby. Žalovaná rovněž namítla, že reagovala na tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě, ale má za to, že jde o nové skutečnosti, které byly uvedeny po koncentraci ve smyslu § 337e občanského soudního řádu.

3. Soud nařídil jednání k projednání věci po dílčím odročení na den [datum], ze kterého se žalobkyně neomluvila ani nepožádala o odročení jednání. Dne [datum] podal v řízení žádost o odročení jednání advokát Mgr. [příjmení] s tím, že oznamuje převzetí zastoupení žalobkyně. Ke svému podání ovšem nepředložil v rozporu s § 32 odst. 1 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), plnou moc udělenou žalobkyní. K telefonické výzvě soudu v ranních hodinách dne [datum] přislíbil doplnění plné moci, načež předložil plnou moc pro [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne [datum]. Na opakovanou telefonickou výzvu Mgr. [příjmení] soudu uvedl, že plnou moc pro zastupování žalobkyně nemá. Soud proto konstatoval, že žádost o odročení nepředložila žalobkyně, a to ani prostřednictvím oprávněného zástupce. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a s přihlédnutím k obsahu usnesení soudního exekutora Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo jako nesporné zjištěno, že usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně (tehdy [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] [jméno]) ve výši 76 693,78 EUR s příslušenstvím (vyčísleno dne [datum] ve výši 6 808 632,77 Kč) k rozhodnému datu [datum], proti povinnému [jméno] [jméno], narozenému [datum], bytem [adresa], a pověřen soudní exekutor Mgr. [titul] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad v [obec]. V rámci exekuce byla provedena dne [datum] dražba nemovitostí: pozemku p. [číslo] zahrada o výměře: [výměra], a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [anonymizována dvě slova], [územní celek] – [obec], okres [okres], ve které byly nemovitosti zpeněženy za cenu 3 226 334 Kč, a tento výtěžek byl předmětem rozvrhového jednání. V exekučním řízení byla dále přihlášena pohledávka žalované za povinným ve výši 290 000 EUR (vyčísleno dne [datum] ve výši 553 133,28 EUR) s pořadím ke dni [datum]. Na rozvrhovém jednání vznesla žalobkyně proti pohledávce žalované námitku popření co do pravosti, a v případě, že by byla pohledávka shledána jako existující, popřela je i co do výše a pořadí. Své popření pravosti odůvodnila tím, že jde o„ pohledávku neexistující a fiktivní“. Následně byla exekutorem poučena a vyzvána ve smyslu § 337e odst. 2 o.s.ř., aby podala ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení žalobu podle § 267a odst. 1 o.s.ř. o popření pravosti, výše a pořadí pohledávky žalobkyně (bod [anonymizováno] výroku usnesení č.j. [číslo jednací]). Právní moc rozvrhového usnesení je vyznačena ke dni [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova], [územní celek] - [obec], bylo také zjištěno, že zástavní právo k pohledávce žalované vč. listiny Smlouvy o zřízení zástavního práva ze den [datum] bylo v oddílu C zapsáno s účinky vkladu ke dni [datum]. Shora uvedené skutečnosti v souhrnu tvoří zjištění skutkový stav věci.

5. Naopak s ohledem na zpochybnění ze strany žalované tvrzení žalobkyně o oznámení nesouhlasu s pohledávkou žalované manželkou povinného ze dne [datum], soud nemá toto oznámení za prokázané, když ke kopii dopisu ze dne [datum] nebyl označen či doložen žádný důkaz o odeslání takové listiny žalované. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni na jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., ovšem s ohledem na její neúčast tak učinit nemohl. Žalobkyně proto nesplnila povinnost důkazní k prokázání tohoto svého tvrzení.

6. Při právním posouzení věci vyšel soud především z následujících zákonných ustanovení. Dle § 267a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nebo prodejem nemovitostí nebo postižením podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán. Dle odst. 2 je rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.

7. Dle § 337e odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.

8. Dle § 337e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně.

9. Dle § 337e odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, k námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1.

10. Dle § 337e odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013, v návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.

11. Soud vyšel z toho, že žaloba byla ve smyslu § 267a odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 337e odst. 2 občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2013 (exekuční řízení bylo zahájeno v roce 2012 – srov. shora; dále proto jen o.s.ř.) podána včas, když rozvrhového usnesení pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum], tedy žaloba měla být podána nejpozději do [datum] (podána [datum]). Současně se však ztotožňuje hned s několika námitkami strany žalované, v první řadě již s procesní námitkou koncentrace skutkových tvrzení k popření pohledávky ve smyslu § 337e odst. 4 o.s.ř. Také odborné komentáře uvádějí, že pro řízení o popírané pohledávce platí princip koncentrace. Účastník rozvrhového jednání, který popírá přihlášenou pohledávku, nemůže v žalobě uplatnit jiné skutečnosti než ty, které uvedl při rozvrhovém jednání. (srov. [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I, II, Komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009). Jestliže z tvrzení žalobkyně a jediného předloženého důkazu rozvrhovým usnesením vyplývá, že v rámci rozvrhového jednání byly žalobkyní uvedeny skutečnosti zpochybňující pravost pohledávky toliko, že je„ fiktivní a neexistující“, a teprve v žalobě samé byly uvedeny důvody ohledně nesouhlasu manželky povinného v exekučním řízení z úkonem uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], potažmo smlouvy o půjčce, pak soud konstatuje, že jde o skutečnosti nové, ke kterým ve smyslu § 337e odst. 4 o.s.ř. nelze přihlížet. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni na jednání poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., že nemá za prokázané, že by uplatnila tvrzené skutečnosti již v rámci exekučního řízení, příp. obecně, že nemá za dostatečná tvrzení k žalobnímu nároku, kterým se domáhala určení, že pohledávka žalované neexistuje. S ohledem na její neúčast při jednání tak soud ovšem učinit nemohl. Obdobná je situace i u části žalobního nároku, kterým žalobkyně zpochybnila výši pohledávky žalované nad 1 Kč, ke které nejsou uvedeny žádné rozhodné skutečnosti. Soud má proto za to, že žalobkyně nedostála povinnosti tvrzení, resp. důkazní, k prokázání svých žalobních nároků, a již z tohoto důvodu žalobu zamítl.

12. Nicméně také v případě, kdy by žalobkyně prokázala, že svá tvrzení směřující k popření pohledávky žalované uplatnila již v rámci exekučního řízení, soudu by s ohledem na skutková zjištění nezbylo, než přihlédnout k námitce uplatněné žalovanou stran promlčení hmotněprávního úkonu uplatnění relativní neplatnosti smlouvy o zřízení zástavního práva (příp. smlouvy o půjčce) ve smyslu § 40a SOZ a § 145 odst. 2 SOZ ze strany manželky povinného, neboť bez ohledu na procesní postup žalobkyně v exekučním řízení, již před jejím popěrným úkonem bylo právo manželky povinného dovolat se relativní neplatnosti (§ 40a SOZ) smlouvy uzavřené bez jejího souhlasu promlčeno ve smyslu § 101 SOZ. Tedy soudu by nezbylo, než i za takového stavu žalobu zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 142 524 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle (§ 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 290 000 EUR (přepočteno ke dni provedení jednotlivých úkonů dle kurzu EUR/Kč ČNB), tj. ke dni [datum] výše 7 415 300 Kč za úkon převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. částka ve výši 37 980 Kč, ke dni [datum] výše 7 442 850 Kč za úkon vyjádření ve věci dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. částka ve výši 38 100 Kč, a ke dni [datum] výše 7 090 500 Kč za úkon účasti na jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. částka ve výši 36 700 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (dle § 13 odst. 4 a.t.), a dále cestovné na soudní jednání dne [datum] ve výši 3 208 Kč, na trase [obec] - [obec] a zpět, když ujeto bylo celkem 370 km, při použití motorového vozidla [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 10, [číslo] km benzínu 95, při ceně 37,10 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4,70 Kč/km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné ke dni soudního jednání, dále náhrada za promeškaný čas strávený cestou za 9 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 900 Kč (dle § 13 a § 14 a.t.), to vše navýšené o částku 24 736 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.) advokátovi, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Zástupce žádá náhradu nákladů řízení uhradit na č. účtu [bankovní účet] vedený [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]