8 C 199/2022
č. j. 8 C 199/2022-37
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu na zaplacení příspěvku za provoz motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti, protože žalobkyně neprokázala, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem vozidla v rozhodném období. Soud se opřel o § 4 odst. 2 Zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož se za vlastníka vozidla považuje osoba zapsaná v registru silničních vozidel, což nebylo pro žalovaného prokázáno. Žalobkyně se nezúčastnila jednání, přičemž nevyužila možnost žádosti o odročení, a proto soud nemohl podle § 118a o.s.ř. poskytnout poučení o nedostatku důkazů. Žalovaný byl povinen zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci: žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení 3 730 Kč s příslušenstvím,
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je žaloba na zaplacení příspěvku za každý den, kdy žalovaný provozoval motorové vozidlo bez uzavřeného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu níže specifikovaného vozidla. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši 3 430 Kč a paušální náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč (35 Kč za den v období ode dne datum do datum) za vozidlo anonymizována dvě slova, registrační značka (dále také jen předmětné vozidlo). Dále žalobce požadoval z těchto částek úrok z prodlení v zákonné výši po 30. dnu od doručení výzvy k zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pasivní věcnou legitimaci žalovaného dovozuje z obsahu kupní smlouvy ze dne datum, kterou mu předložil předchozí vlastník, pan příjmení, a ze které vyplývá, že má být žalovaný vlastníkem, kterému předmětné vozidlo prodal.
2. Žalovaný se k věci vyjádřil v tom smyslu, že žalobní nárok neuznává, neboť nikdy nebyl vlastníkem vozidla, kupní smlouvu nikdy neviděl, podpis na kupní smlouvě není jeho, nezná prodávajícího a k (ne) pojištěnému vozidlu uvedl, že možná někdy podobná anonymizováno stála na dvoře anonymizováno v obec. příjmení žádné další auto nikdy nepojišťoval. Proto navrhl žalobu zamítnout, a žádal náhradu nákladů řízení dle zákona v paušální výši.
3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum. K jednání se nedostavil žalobce, když se omluvil, ovšem nepožadoval odročení jednání. Soud proto věc projednal bez účasti žalobce ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř., a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.
4. Z výpisů z pojistných smluv právnická osoba, které předložila žalobkyně toliko vyplývá, že pojišťovna vedla pro vozidlo anonymizována dvě slova, registrační značka, žalovaného jako vlastníka, provozovatele i pojistníka v období od datum, ovšem s tím, že pojistná smlouva číslo skončila dne datum z důvodu změny vlastníka vozidla.
5. Z oznámení o zániku pojištění ze dne datum bylo zjištěno, že jméno příjmení oznámil dne datum pojišťovna právnická osoba, že došlo ke změně vlastníka vozidla dnem oznámení, a že žádá o zánik pojištění (č. smlouvy číslo), přičemž mezi přílohami bylo uvedeno, že byla s žádostí předložena mimo jiné plná moc žadatele jméno příjmení, rodné číslo.
6. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že je v ní uveden jako její předmět prodej a koupě vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka kdy prodávajícím by měl být jméno příjmení datum narození, a kupujícím žalovaný celé jméno žalovaného, datum narození Smlouva je formulářového předvyplněného typu, odkazuje na již zrušený předpis (§ 588 občanského zákoníku z roku 1964) příjmení jiné se v ní kupující zavazuje, že provede„ odhlášení vozidla na kupujícího“ do 5 dnů od podpisu smlouvy.
7. Další navržené důkazy pro věc samu nepřinesly žádná skutková zjištění.
8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu: Z předložených důkazů nevyplývá, že by byl žalovaný v rozhodném období datum až datum vlastník ani provozovatel vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka Z tvrzení a předložených důkazů žalobkyní vyplývají vzájemně si odporující skutečnosti. Pokud žalobkyně upustila od postupu vymáhání předmětu řízení na osobě zapsané v registru vozidel, pak tím spíše musí být schopna prokázat, že odpovědnou osobou je někdo jiný. Z předložených důkazů ovšem vyplývá, že sice ke dni datum měl nepojištěné vozidlo nabýt do vlastnictví žalovaný, ale z přehledu od právnická osoba, naopak vyplývá, že ta měla vést jako vlastníka, provozovatele i pojistníka žalovaného již od datum a naopak ke dni datum předchozí pojistnou smlouvu ukončila z důvodu změny vlastníka. Z další předložené listiny pak naopak vyplývá, že ke dni datum naopak žádal o ukončení pojištění (na základě jiné pojistné smlouvy) sice jméno příjmení, ovšem v zastoupení třetí osoby odlišné od účastníků předložené kupní smlouvy. Za přihlédnutí ke skutečnost, že v předložené kupní smlouvě to byl navíc„ prodávající“ jméno příjmení, kdo se zavázal provést změnu v registru vozidel, a z tvrzení žalobkyně se implicitně podává, že tak neučinil, pak nelze bez dalšího uzavřít, že je prokázáno nabytí vlastnického práva žalovaným, jehož obrana je založena na tom, že nezná prodávajícího (který je zřejmě veden v registru vozidel jako vlastník či provozovatel nepojištěného vozidla), nikdy neviděl předloženou kupní smlouvu, podpis na kupní smlouvě neodpovídá jeho podpisu a nepojištěné vozidlo nezná, resp. jej nikdy nevlastnil ani nepojišťoval. Pokud bylo nepojištěné vozidlo pojištěno v předchozím období mezi datum a datum má žalobkyně nepochybně více možností, jak doložit, kdo se jako pojistník k vozidlu choval, a takové skutečnosti i doložit konkrétními pojistnými smlouvami (jak soud z vlastní činnosti ví také z jiných řízení). Nelze se spokojit s tím, že ze vzájemně si odporujících listinných důkazů bude přenesena odpovědnost na žalovaného, který by měl doložit, že něco neudělal. Jelikož se žalobkyně nedostavila k nařízenému prvnímu jednání ve věci, aniž by žádala odročení jednání, soud jí nemohl ani poskytnout poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, jaké skutečnosti nemá za prokázány, a co by měla doplnit.
9. Po právní stránce soud věc posuzoval především podle zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPOPV).
10. Dle § 1 odst. 2 ZPOPV nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
11. Dle § 3 odst. 2 ZPOPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
12. Dle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit obec anonymizována dvě slova příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 tohoto ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit obec kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 tohoto ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady obec anonymizována dvě slova podle odstavce 4 zaniká, pokud název žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se název žalobkyně prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů obec anonymizována dvě slova, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti obec anonymizována dvě slova uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů obec anonymizována dvě slova u soudu.
13. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobce není důvodný. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla, ani že by byl vlastníkem na základě jiných listinných důkazů. Žalobce tedy nesplnil povinnost důkazní (příp. povinnost tvrzení, které by podpořilo žalobní nárok přes shora uvedená skutková zjištění), neprokázal svůj žalobní nárok, ani se nezúčastnil prvního jednání ve věci, pročež se dobrovolně vzdal možnosti být poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. Soud proto žalobu zamítl.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl sice ve věci plně úspěšný. Celkem soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, přičemž tuto částku tvoří paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka řízení ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., á 300 za 3 úkony (vyjádření ve věci, příprava k jednání a účast na jednání dne datum). Žalovaná je povinna určené náklady řízení zaplatit ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, resp. exekuci (§ 251 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.