8 C 202/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 293,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 374,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 374,23 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 919 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 655,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela dne 30. 10. 2017 smlouvu k službě [název] [anonymizováno], na základě níž žalovaná využila služeb v celkové ceně 2 374,23 Kč. Služby žalobkyně spočívaly v tom, že umožnila žalované coby zákaznici vybraných e-shopů zaplatit kupní cenu za zboží až po jeho vyzkoušení. Žalobkyně má s vybranými e-shopy uzavřenu rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny. V obchodních podmínkách ke smlouvě k službě [název] [anonymizováno] byl sjednán poplatek za prodloužení splatnosti a nárok žalobce na úhradu poplatku z prodlení. Žalobkyně požaduje dlužné poplatky za prodlení ve výši 919 Kč. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 30. 10. 2017 v rámci smlouvy k službě [název] [anonymizováno] dohodla s žalovanou na zřízení služby [název] [anonymizováno] žalované, podle níž žalobkyně zpřístupní žalované startovací finanční limit 2 000 až 30 000 Kč, přičemž prostřednictvím [název] [anonymizováno] mohla realizovat platby za zboží nebo služby. Smlouva nebyla žalovanou podepsána. Dle smlouvy jsou její součástí (rovněž nepodepsané) obchodní podmínky, v nichž je pro případ porušení stanovených povinností upravena smluvní pokuta, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení s platbou, a pro případ využití služby odložení splatnosti poplatek za prodloužení splatnosti. Žalobkyně se se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] dohodla na postupování pohledávek z kupních smluv uvedených společností na žalobkyni bezprostředně po oznámení o uzavření kupních smluv. Žalovaná prostřednictvím [název] [anonymizováno] učinila několik nákupů u smluvních partnerů žalobkyně v celkové výši 2 374,23 Kč. Splatnost souhrnného vyúčtování nastala dne 15. 12. 2017. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzývána upomínkami. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Uzavřením tzv. smlouvy o [název] [anonymizováno] účastnice uzavřely úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaná uzavřela se smluvními partnery žalobkyně kupní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z., jejichž předmětem byla koupě zboží v celkové výši 2 374,23 Kč, přičemž pohledávky z uzavřených kupních smluv byly smluvními partnery žalobkyně postoupeny na žalobkyni podle § 1879 o. z. Žalobkyně je tudíž oprávněna nárokovat na žalované zaplacení kupní ceny. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když částku 2 374,23 Kč žalobkyni neuhradila do 15. 12. 2017. Od 16. 12. 2017 je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 2 374,23 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Požadované dlužné poplatky, sestávající z poplatků za odložení splatnosti a poplatků z prodlení, v celkové výši 919 Kč mají povahu smluvní pokuty, neboť jsou sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatků) odesláním upomínek žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. NS 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaných obchodních podmínek, u nichž není zřejmé, zda s nimi byl spotřebitel, se kterým byla uzavřena smlouva prostřednictvím distančním způsobem ve smyslu § 1824 o. z., když objektivně nic nebránilo sjednání takových sankčních podmínek přímo v hlavní smlouvě, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov.

I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 o. z. nepřihlíží. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 72 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 655,16 Kč, jež odpovídá 44 % jí vzniklých nákladů řízení (1 489 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 923,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.