8 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 519,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 799,7 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 6 560,74 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 432,94 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 4 305,94 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 458 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 239 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 8 214,41 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 040,35 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 720 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese adresa žalované, a částky za zaslané upomínky. Na dluh za plyn uhradila žalovaná dvě splátky, a to dne datum částku 1 127 Kč a dne datum částku 1 127,8 Kč. Na dluh na elektřinu uhradila žalovaná dne datum splátku 239 Kč. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, a dospěl na jejich základě k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Elektřina:

3. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny s předpokládaným termínem zahájení dodávky plynu od datum, na základě které byla žalobkyně zavázána umožnit odběr elektřiny v odběrném místě adresa žalované, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektřiny zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN číslo všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, účinné od 1. 6. 2018). Za období od datum do datum byla žalované vyúčtována cena spotřeby elektřiny ve výši 4 422,11 Kč fakturou číslo ze dne datum se splatností dne datum, kdy nedoplatek za fakturované období po odečtení uhrazených záloh ve výši 3 964 Kč činil 458,11 Kč (řádné vyúčtování za elektřinu číslo). Na tento dluh žalovaná uhradila dne datum splátku 239 Kč (tvrzení žalobkyně ve prospěch žalované). Za období od datum do datum byla žalované vyúčtována cena spotřeby elektřiny ve výši 8 214,41 Kč nedatovanou fakturou číslo se splatností dne datum, kdy nedoplatek odpovídal fakturované částce, protože žádné zálohy uhrazeny nebyly (konečné vyúčtování za elektřinu číslo). Plyn:

4. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu s předpokládaným termínem zahájení dodávky plynu od datum, na základě které byla žalobkyně zavázána umožnit odběr plynu v odběrném místě adresa žalované, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektřiny zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami (smlouva o sdružených službách dodávky plynu oprávněnému zákazníkovi číslo všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, účinné od 1. 6. 2018). Za období od datum do datum byla žalované vyúčtována cena spotřeby plynu ve výši 12 560,75 Kč fakturou číslo ze dne datum se splatností dne datum, kdy nedoplatek za fakturované období po odečtení uhrazených záloh ve výši 6 000 Kč činil 6 560,74 Kč (řádné vyúčtování za plyn číslo). Na tuto částku byly uhrazeny dvě splátky, a to dne datum částku 1 127 Kč a dne datum částku 1 127,8 Kč (tvrzení žalobkyně ve prospěch žalované), dlužná částka přetrvala ve výši 4 305,94 Kč. Za období od datum do datum byla žalované vyúčtována cena spotřeby plynu ve výši 8 510,35 Kč nedatovanou fakturou číslo se splatností dne datum, kdy nedoplatek za fakturované období po odečtení uhrazených záloh ve výši 4 470 Kč činil 4 040,35 Kč (konečné vyúčtování za plyn číslo).

5. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované 240 Kč za 2 pozdější z celkem 3 upomínek, které jí zaslala dne datum, datum a datum (upomínky ze dne datum, datum a datum), a to podle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Před podáním žaloby vyzval zástupce z řad advokátů žalovanou k úhradě dopisem ze dne datum. Žalovaná ničeho neuhradila.

6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.

7. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

8. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu a elektřiny. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, resp. elektřiny. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky za neuhrazené energie v souladu s § 2 079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 odst. 2 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturami stanoveném datu splatnosti, resp. částečné úhradě. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebu.

9. Žalobkyně dále požadovala 3 x 240 Kč za poplatky za odeslání upomínek (dle § 2048 o.z.). Tento svůj nárok opírá o všeobecné obchodní podmínky (příjmení všeobecných obchodních podmínek). Povaha těchto nároků je taková, že jde o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy smluvní pokutu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). Požadovaná smluvní pokuta tedy nevyplývá z uzavřené smlouvy, ale z listin, které nejsou součástí jádra smlouvy, pod kterou připojují zákazníci svůj podpis. Ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o smluvní pokutě, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá, pro případ porušení jiné smluvní povinnosti, spotřebiteli povinnost novou, existující vedle porušené povinnosti. Povinnost zaplatit smluvní pokutu přitom není nezbytným následkem porušení povinnosti, byť se jedná o ujednání poměrně běžné. Soud dospěl k závěru, že ujednání zajišťující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Soud proto k ujednání o smluvní pokutě nepřihlížel dle ust. § 1753 o.z. Pouhý odkaz v textu smlouvy na tato ustanovení v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015). Nad to i v případě, že by nešlo o smluvní pokutu, ale sjednanou úplatu za zaslání upomínky svého druhu, Nejvyšší soud nakládá s takovým ujednání totožně (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 200/2013).

10. Soud nepoučil žalobkyni dle ust. § 118a o.s.ř., neboť to přichází v úvahu jen tehdy, jestliže právní posouzení věci vyžaduje doplnění vylíčení rozhodujících skutečností (a navržení důkazů je prokazující), významných z pohledu skutku, který je předmětem řízení; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a provedené důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. přistupovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3090/2008, 21 Cdo 3820/2009, 26 Cdo 592/2010, nebo 26 Cdo 1522/2010). V tomto řízení soud ani neměl pochybnost o naplněném žalobním tvrzení směřujícím k uplatněnému žalobnímu nároku za odpojení odběrného místa z Všeobecných obchodních podmínek, ani předložených důkazech k tomuto tvrzení (ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.), nicméně na půdorysu tohoto tvrzení a důkazů, dospěl k závěru, že žalovaná část pohledávky není po právu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v téměř plném rozsahu, resp. neúspěšná jen v rozsahu zcela zanedbatelném, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.