Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

8 C 354/2020

č. j. 8 C 354/2020-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2021:8.C.354.2020.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu z úvěrové smlouvy, který přešel na žalovaného v rámci dědického řízení. Soud vysvětlil, že povinnost splácet dluh přešla na žalovaného do výše jeho dědického podílu, který činí 5 607 Kč. Rozhodnutí bylo založeno na § 1701 až § 1706 občanského zákoníku, podle nichž dědici mohou využít výhrady soupisu. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč, což odpovídá paušální částce pro nezastoupeného účastníka.

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Janem Davidem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně, Francouzská republika, právnická osoba právnická osoba, IČO, sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 607 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 607 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení shora specifikované částky z titulu nesplaceného úvěru z uzavřené úvěrové smlouvy. Žalobce se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru, který poskytl žalobce (jako právnická osoba) právnímu předchůdci žalovaného na základě smlouvy o úvěru ze dne datum. Právní předchůdce žalovaného úvěr nesplatil a zemřel. Žalobkyně přihlásila nesplacenou část úvěru do dědického řízení, ze kterého vyplynul přechod povinnosti na žalovaného do výše dědického podílu, který činí žalovaná částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po dobu řízení zůstal nečinný.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného (jméno anonymizováno, zemřelou dne datum) byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne datum ve výši 15 225 Kč, kterou se zavázala splatit 60 měsíčními splátkami ve výši 529 Kč. Po úmrtí jméno příjmení přihlásil žalobce svou pohledávku do dědického řízení pod sp.zn. spisová značka vedeného Okresním soudem v Ústí nad Labem, a to ve výši 11 904,62 Kč. Usnesením ze dne 23.5.2020, č.j. číslo jednací, bylo dědickým soudem rozhodnuto, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti je 501 734,84 Kč a cena pasiv pozůstalosti 1 065 175,57 Kč, a dědictví nabyl žalovaný. Žalovaný uplatnil výhradu soupisu. Poměr aktiv vůči pasivům je tak cca 47,1035 %, což činí cca 5 607,49 Kč z pohledávky žalobce uplatněné v dědickém řízení. Žalovaný nezaplatil na pohledávku žalobce ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, a s přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném před datum, dále jen„ o.z.“) a obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném před datum (dále jen“ obch.z.“). V posuzované věci se jedná z obsahu tvrzení žalobce o spor z nesplacené smlouvy o úvěru ve smyslu § 497 obch.z. s právním předchůdcem žalovaného. Ten se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru (§ 502 obch.z.), ovšem řádně je nesplácel a než úvěr splatil, zemřel. Dluh z tohoto závazkového vztahu poté přešel na žalovaného ve smyslu § 1701 o.z. a násl., ovšem toliko do výše ceny nabytého dědictví, neboť uplatni tzv. výhradu soupisu ve smyslu § 1706 o.z. V poměrné výši (srov. shora) také žalobce svůj nárok uplatnil. Soud proto žalobě vyhověl.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.). Soud přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v paušální výši hotových výdajů nezastoupenému účastníku řízení (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 2 x 300 Kč za úkony předžalobní výzvy a podání žaloby, a náhradu soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.