8 C 361/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, o zaplacení 29 998 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu požadovaného úroku 13,17 % ročně z částky 25 304 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 998 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 709 Kč, s úrokem 28,17 % ročně z částky 25 304 Kč od datum do datum, s úrokem 15 % ročně z částky 25 304 Kč od datum do zaplacení, a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 25 304 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 29 998 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále také jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný řádně nesplácel. Žalovaný měl úvěr společně s úroky splatit v 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, 1. splátka byla splatná dne datum. Jelikož byl žalovaný v prodlení s placením po dobu delší než dva měsíce, žalobkyně úvěr zesplatnila dne datum. Ke dni zesplatnění činily dlužné splátky 4 799 Kč (z toho úroky 1 709 Kč a jistina 3 090 Kč) a neuhrazená jistina 22 214 Kč, tj. celkem činil dluh na jistině 25 304 Kč a na úrocích 1 709 Kč. Žalobkyně ode dne následujícího po zesplatnění požadovala dále hradit z dlužné jistiny smluvní úrok ve výši 28,17 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Dále požadovala dle smlouvy zaplatit účelně vynaložené náklady 3 x 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, za tři odeslané upomínky a uhradit sjednanou smluvní pokutu 3 x 499 Kč, tj. celkem 1 497 Kč, za prodlení se 3 splátkami do okamžiku zesplatnění úvěru, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 27 013 Kč od datum do datum, tj. v částce 1 188 Kč. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací poskytnutých žalovaným a dokladu potvrzení o příjmu (výplatní pásky za měsíc anonymizováno a anonymizováno rok ve výši částka od zaměstnavatele anonymizována čtyři slova, příspěvková organizace, a výdajích ověřených v Centrální evidenci exekucí a registru CRIF, nájemní smlouvy se právnická osoba byty a.s. s tím, že žalobkyně vycházela ze statistických údajů výdajů občanů dle Českého statistického úřadu, resp. normovanými částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně následně vzala z obsahu doplnění ze dne datum částečně zpět žalobu v rozsahu požadovaného úroku od datum do zaplacení, kdy na místo původně požadované sazby 28,17 % žádala přiznat 15 % ročně z dlužné částky 25 304 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání ve věci na den datum, ke kterému se účastníci nedostavili, když žalobce se omluvil, aniž by žádal odročení jednání, a žalovaný se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli má předvolání řádně doloženo. Soud proto věc projednal bez účasti žalobce a žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (v závorce uvedeny důkazy, ze kterých byly skutečnosti zjištěny): Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, které mu vyplatila do výše 27 500 Kč, když část do výše 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru (zjištěno ze smlouvy číslo ze dne datum, emailu ze dne datum a potvrzení banky o provedení transakce ze dne datum). Žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s úroky v souhrnné částce 40 000 Kč, vč. sjednaného úroku 28,17 % ročně, ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných od datum. Dále bylo mimo jiné sjednáno, že pokud žalovaný nesplatí dohodnutou měsíční splátku řádně a včas, zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení jednotlivé sjednané povinnosti a v případě zesplatnění úvěru, které bylo rovněž sjednáno ve smlouvě, povinnost byla rovněž utvrzena smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, respektive zůstatku úvěru (zjištěno především ze smlouvy o úvěru). Žalovaný smluvní povinnosti řádně neplnil, pročež mu byla žalobkyní 2 x doručena upomínka a v rámci třetí upomínky oznámeno, že úvěr byl celý zesplatněn ke dni datum (zjištěno z upomínek ze dne datum a datum a zesplatnění smlouvy vč. výzvy k zaplacení ze dne datum a podacího lístku ze dne datum). Ke dni zesplatnění činily dlužné splátky 4 799 Kč (z toho úroky 1 709 Kč a jistina 3 090 Kč) a neuhrazená jistina 22 214 Kč, tj. celkem činil dluh na jistině 25 304 Kč a na úrocích 1 709 Kč (zjištěno především z tzv. bonity smlouvy, tj. tabulka předpisů splátek a úhrad). Úvěruschopnost byla kontrolována, když v žádosti o úvěr žalovaný vyplnil, že má čistý měsíční příjem částka ze zaměstnání u anonymizována čtyři slova, je ženatý a bydlí v nájemním bytě s náklady částka, jiné závazky nemá. Tyto skutečnosti žalobkyně řádně ověřila (zjištěno se smlouvy o úvěru, výplatních pásek za anonymizováno a anonymizováno rok, nájemní smlouvy a evidenčního listu ze datum, výpisu registru REPI, příjmení a IR, formuláře„ posouzení úvěruschopnosti“).

5. Soud nejprve část řízení zastavil dle částečného zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah z platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Uplatněný nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou (§ 2399 o.z.), a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru (§ 1802 o.z. s přihlédnutím k § 122 odst. 4 ZSÚ, které žalobce zohlednil v částečném zpětvzetí. Nárok na smluvní pokuty a účelně vynaložené náklady na vymáhání vyplynul ze smluvních ujednání, jsou v souladu se zákonnými limity dle § 122 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ, proto je soud přiznal dle § 2048 o.z. Nárok na zaplacení úroku z prodlení pak vyplývá z § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podle těchto ustanovení žalobě vyhověl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst. 2 s přihlédnutím k § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení úspěšný zcela, nicméně v části, která byla zastavena z jeho procesního zavinění, nárok na náhradu nákladů řízení nemá. Dále soud aplikoval § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), když v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 36 676,61 Kč (jistina s přiznaným úrokem a úrokem z prodlení kapitalizovanými ke dni vyhlášení rozsudku), naopak osoba žalovaná osoba byla úspěšná v částce 986,06 Kč (zastavená část v rozsahu zpětvzatého nároku na úrok kapitalizovaného ke dni vydání rozsudku). Žalobce byl tedy úspěšný v rozsahu cca 97,38 %, a žalovaný v rozsahu cca 2,62 % Celkem soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 514 Kč, které představují cca 94,76 % z částky 2 652 Kč, jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Účelně vynaložené náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. AT), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).

8. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a.t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - žalobce svůj nárok v této věci uplatnil návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. Konstantní praxe příslušného odvolacího soudu požaduje, aby pro splnění podmínek aplikace § 14b a.t. byly podány alespoň 3 strukturálně obdobné návrhy. Prakticky totožnými návrhy žalobce u zdejšího soudu uplatnil nároky v dalších věcech (například ve věcech vedených pod spisovými značkami 70 C 212/2020, 74 C 158/2020, 34 C 146/2020, 8 C 103/2023 ad.); a s ohledem na předmět jeho činnosti lze důvodně předpokládat, že obdobně postupuje i u jiných soudů. Ustanovení § 14b odst. 1 a.t. je nezbytné vykládat i v kontextu aktuálních rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej„ odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobce zahájil řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a.t. Není podstatné, jaké množství "proměnných" skutečností žalobní návrh obsahuje, podstatou je formulářový text, do které následně žalobce doplňuje proměnné v zásadě administrativním úkonem z předkládaných listinných důkazů (částky, jména, sazby, datumy apod.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.