8 C 416/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 50 883,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do výše , částka, spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Žalobkyně a žalovaný spolu dne , datum, uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu a související služby na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit řádně a včas sjednanou cenu. Za fakturační období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně elektřinu na částku , částka, , splatnou ke dni , datum, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za odpojení elektřiny v částce , částka, , splatný ke dni , datum, . V souvislosti s upomínáním žalovaného, který se dostal s placením služeb do prodlení, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě upomínkami. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje částku ve výši 2 x , částka, , tj. celkem , částka, za odeslání písemných upomínek dle Všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP). Do dne podání žaloby žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvu neuhradil, a to ani z části. Kromě této částky dále žalobkyně požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů tohoto řízení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne , datum, má soud za zjištěné, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby v odběrném místě , adresa, , a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců (bod 1. závěrečných ujednání) a bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy (ukončení odběru nebo zahájení odběru od jiného obchodníka před řádným ukončením této smlouvy – bod 4. závěrečných ujednání), a to ve výši , částka, za každý měsíc do konce sjednaného období. Naopak samotné jádro této smlouvy neobsahuje žádné ujednání o poplatku za upomínku (vymáhání), příp. „samostatné odpojení elektřiny“.

4. Z VOP bylo zjištěno, že je v nich obsaženo ujednání o „poplatcích“, mimo jiné za vymáhání ve výši , částka, za upomínku, a dále „za odpojení elektřiny dle ceníku distributora elektřiny“, na který jen obecně odkazují.

5. Z faktury č. , hodnota, (vyúčtování konečné) soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .

6. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, jakožto poplatku za (samostatné) odpojení elektřiny, a to se splatností do , datum, .

7. Z upomínky ze dne , datum, (daňový doklad č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení splatných pohledávek a za tuto upomínku si vyúčtovala poplatek ve výši , částka, jako náklady s vymáháním pohledávky podle VOP.

8. Z upomínky ze dne , datum, (daňový doklad č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení splatných pohledávek a za tuto upomínku si vyúčtovala poplatek ve výši , částka, jako náklady s vymáháním pohledávky podle VOP.

9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podacím archem bylo ověřeno, že žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím zástupce z řad advokátů k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Elektřina:Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby v odběrném místě , adresa, , a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu energií a související služby dle platného ceníku. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců, a bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a to ve výši , částka, za každý měsíc do konce sjednaného období. Naopak samotné jádro smlouvy neobsahuje žádné ujednání o poplatku za upomínku (vymáhání), které je obsaženo ve VOP, ani ujednání o poplatku za „samostatné odpojení elektřiny“, na který jen obecně odkazují VOP žalobkyně. Fakturou č. , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektřiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , se splatností do , datum, . Fakturou č. , hodnota, byl žalovanému vyúčtován poplatek za samostatné odpojení elektřiny ve výši , částka, se splatností do , datum, . Dále žalobkyně žalovanému zaslala upomínku dne , datum, , resp. , datum, , a vyúčtovala ji částkou vždy , částka, podle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Před podáním žaloby vyzval zástupce z řad advokátů žalovaného k zaplacení ve smyslu § 142a o.s.ř.

11. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu, resp. elektřiny. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, resp. elektřiny. Protože dlužná částka nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky za neuhrazené energie v souladu s § 50 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., a § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), a co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 odst. 2 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturami stanoveném datu splatnosti, resp. částečné úhradě. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebu.

16. Žalobkyně dále požadovala 2 x , částka, za poplatky za odeslání upomínek a poplatek , částka, vč. DPH za „samostatné odpojení elektřiny“ dle ceníku distributora. Tento svůj nárok opírá o všeobecné obchodní podmínky (IV. všeobecných obchodních podmínek), resp. ceník, na který odkazuje (srov. shora). Povaha těchto nároků je taková, že jde o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy smluvní pokutu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Požadovaná smluvní pokuta tedy nevyplývá z uzavřené smlouvy, ale z listin, které nejsou součástí jádra smlouvy, pod kterou připojují zákazníci svůj podpis. Ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o smluvní pokutě, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá, pro případ porušení jiné smluvní povinnosti, spotřebiteli povinnost novou, existující vedle porušené povinnosti. Povinnost zaplatit smluvní pokutu přitom není nezbytným následkem porušení povinnosti, byť se jedná o ujednání poměrně běžné. Soud dospěl k závěru, že ujednání zajišťující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud proto k ujednání o smluvní pokutě nepřihlížel dle ust. § 1811 o.z. Pouhý příp. odkaz v textu smlouvy na tato ustanovení v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nad to i v případě, že by nešlo o smluvní pokutu, ale např. sjednanou úplatu za zaslání upomínky svého druhu, Nejvyšší soud nakládá s takovým ujednání totožně (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

17. Soud nepoučil žalobkyni dle ust. § 118a o.s.ř., neboť to přichází v úvahu jen tehdy, jestliže právní posouzení věci vyžaduje doplnění vylíčení rozhodujících skutečností (a navržení důkazů je prokazující), významných z pohledu skutku, který je předmětem řízení; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a provedené důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. přistupovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , nebo , spisová značka, ). V tomto řízení soud ani neměl pochybnost o naplněném žalobním tvrzení směřujícím k uplatněnému žalobnímu nároku za odpojení odběrného místa z Všeobecných obchodních podmínek, ani předložených důkazech k tomuto tvrzení (ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.), nicméně na půdorysu tohoto tvrzení a důkazů, dospěl k závěru, že žalovaná část pohledávky není po právu.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení částečně úspěšný, a dále dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném vždy ke dni provedení úkonu (dále jen a.t.). Úspěch žalobce byl ve výši , částka, (přiznané částky vč. kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), naopak neúspěch ve výši , částka, (zamítnutá částka vč. kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla tedy úspěšná v rozsahu cca 97,39 % a žalovaná v rozsahu cca 2,61 %. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které představují cca 94,78 % z částky , částka, , jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za účelně vynaložené úkony stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 a.t. z tarifní hodnoty započatých 51 tis. Kč sestávající z částky odměny 3 x , částka, za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, , podání žaloby (dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a.t.), a dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á , částka, (§ 13 odt. 4 a.t.), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).