8 C 565/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci: žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: jméno žalovaného sídlem adresa o zaplacení 53 860 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši stanovené v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud přiznává soudem ustanovenému znalci , jméno FO, . , adresa, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , znalci z oboru , název, za znaleckou činnost spojenou s výslechem znalce na soudním jednání dne , datum, znalečné ve výši , částka, .

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku vyplaceného znalečného ve výši určené:- v samostatném usnesení v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí a- v samostatném usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ,z něhož již bylo dne , datum, uhrazeno , částka, formou zálohy na provedení znaleckého posudku, a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí a usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , prostřednictvím účtárny Okresního soudu v , adresa, .

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku vyplaceného svědečného ve výši určené v samostatném usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a to do 15 dnů od právní moci samostatného usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , prostřednictvím účtárny Okresního soudu v , adresa, .

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady škody způsobené prováděním nebo zajišťováním prací na nemovitosti žalobce ve smyslu § 2926 občanského zákoníku. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti – budovy č.p, číslo, která je součástí pozemku p.č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, (dům v , adresa, – dále také jen dům žalobce), který byl poškozen v důsledku odstraňování staticky narušené budovy č.p. , hodnota, která je součástí pozemku p.č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, (dům v , adresa, – dále také jen demolovaný dům či dům č., hodnota, ). Odstraňování demolovaného domu bylo provedeno zhotovitelem , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené s žalovaným jako objednatelem (dále také jen smlouva o dílo). Žalobce má za to, že odpovědnost žalovaného je ve smyslu § 2926 občanského zákoníku objektivní, a byl to právě žalovaný, kdo zajistil odstranění demolovaného domu (uzavřením smlouvy o dílo v pozici objednatele). Škoda spočívala v trhlinách a prasklinách na fasádě i uvnitř domu žalobce a později k pádu části římsy, a to v příčinné souvislosti s odstraněním demolovaného domu, když oba domy se nacházely v řadové zástavbě v příkrém svahu , adresa, , a odstraněním demolovaného domu došlo k nerovnoměrnému sedání zeminy, a nárůstu tahových sil, které měly vliv na vznik trhlin ve zdivu nejen žalobcova domu, ale také domů ostatních. Uvedl, že si pro zjištění závad a stavu svého domu po provedeném odstranění demolovaného domu nechal zpracovat dva statické posudky, a následně znalecký posudek, který ocenil vynaložené náklady na statické zajištění závad, resp. celého svého domu. Právě tuto částku požaduje po žalovaném k úhradě, ten úhradu ovšem odmítl, proto mu nezbylo než se obrátit s touto žalobou na soud. Žalobce uvedl, že pasivní věcná legitimace žalovaného je nepochybně dána, když dle ust. § 2926 občanského zákoníku postačí „zajišťovat práce“, což nepochybně žalovaný činil. Není třeba žalovat pouze zhotovitele, v případě, že stavební úřad někomu něco uloží, a žalovaný jako město následně fakticky zajišťuje plnění takového pokynu, zajišťuje tím práce ve smyslu ust. § 2926 občanského zákoníku. S ohledem na objektivní odpovědnost, kterou toto ustanovení formuluje, pak pro vznik povinnosti k náhradě škody postačí prokázat, že žalovaný práce zajišťoval, že škoda na nemovitosti vznikla a že je dána příčinná souvislost; zavinění prokazovat netřeba. Žalobce měl za to, že zajištění stavebních prací žalovaným bylo prokázáno, k čemuž odkázal i na dřívější závěry odvolacího soudu v tomto řízení. , jméno FO, prokázané má žalobce i tvrzené škody na svém domě (nové či rozšířené praskliny na fasádě i v interiéru a následný pád větší části římsy). Tyto skutečnosti podle něj vyplývají z řady jím předložených listinných důkazů (stavebně technický průzkum , jméno FO, . , jméno FO, , statický posudek , jméno FO, . , jméno FO, , znalecký posudek a odborné vyjádření , právnická osoba, ), přičemž zdůrazňuje, že i znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, škody potvrzuje, byť znalec nemohl dle mínění žalobce posoudit škody pod novou fasádou. , jméno FO, sporné nepovažoval ani tvrzené ocenění škod na domu žalobce ve výši , částka, , které doložil znaleckým posudkem a odborným vyjádřením , právnická osoba, , když poukázal na skutečnost, že znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, poškození nevyčíslil. , jméno FO, sporné tedy považoval, zda existuje příčinná souvislost mezi demoličními pracemi zajišťovanými žalovaným a vzniklou škodou, a měl za to, že ta byla prokázána 1) časovým aspektem, kdy se tvrzené škody měly objevit po demolici domu č., hodnota, , když uvedl, že o vzniku prasklin informoval žalovaného dopisem ze dne , datum, , následně i o pádu části římsy, a to i stavební úřad dne , datum, , a 2) existence příčinné souvislosti vyplývá také z prokázaných skutečností, kdy domy podle nebyly stavebně odděleny (vazba zdiva), po odstranění demolovaného objektu mělo dojít ke změnám v základové zemině a k nerovnoměrnému sedání domů, které do konstrukcí vnáší tahové síly a vede ke vzniku trhlin; poruchy (praskliny) se před demolicí v této podobě nevyskytovaly; otřesy měly souviset i s odtržením části římsy; trhliny měly charakter deformace zdiva a byly „aktivní“, protože se objevovaly i po opravách a doplnil, že praskliny se po demolici objevily i na domech sousedů. Současně žalobce napadl přesvědčivost závěrů znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, a poukázal na nedostatky v podkladech a hodnocení průběhu demoličních prací: zhotovitel demolice (, právnická osoba, ) porušil smluvní povinnost spočívající v neprovedení pasportizace sousedních domů, tedy vč. domu žalobce, proto podle žalobce nelze spolehlivě vyloučit vznik trhlin v souvislosti s demolicí; posudek , jméno FO, . , jméno FO, postrádá konkrétní vyhodnocení reálného průběhu prací s odkazy na stavební deník, technologický postup a fotodokumentaci. Žalobce dále vytýká, že posudek nedostatečně zohlednil vibrace z dopravy (odvoz suti, mimostaveništní doprava), vibrace z mechanizace (bagr využitý k nakládání suti či hutnění štěrkové vrstvy), k čemuž odkázal na výslech stavebního dozoru (, jméno FO, . , jméno FO, ), který měl opakovaně zasahovat kvůli tomu, že demolice nebyla prováděna pouze manuálně. Dále žalobce nesouhlasil s uvedenou příčinou vzniku trhlin, kterou znalec , jméno FO, . , jméno FO, označil za hlavní (tlak/opření zdegradované opěrné zdi svahu o dům žalobce). Měl za to, že tento závěr nemá oporu ve fotografiích, neobjevil se u jiných oslovených odborníků a ani sám znalec jej při výslechu nepovažoval za jednoznačně prokázaný bez geodetického měření; navíc opěrná zeď se ve skutečnosti neopírá přímo o dům, ale o tzv. „vestavky“. Uvedl, že existence odvodňovacích otvorů a dalších průsaků brání vzniku hydrostatického tlaku, že případný přenos pohybu by se nejprve projevil na subtilnějších dvorních konstrukcích a výplních (např. skleněné tvárnice) a že převažující lokalizace trhlin na průčelní stěně naopak lépe odpovídá expozici otřesům z demolice a dopravy, zatímco spojení průčelí s opěrnou zdí je slabé a nepřímé. Na tomto základě žalobce uzavírá, že příčinná souvislost mezi demolicí zajišťovanou žalovaným a škodami na jeho nemovitosti je dána, a žalobní nárok na zaplacení , částka, s příslušenstvím je důvodný. Proto navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil v tom smyslu, že s žalobou zásadně nesouhlasí a nároky neuznává. Uvedl, že je nesporné, že žalobce je vlastníkem domu v , adresa, , a že odstranění demolovaného domu bylo provedeno zhotovitelem , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , na základě smlouvy o dílo uzavřené s žalovaným jako objednatelem. Dále uvedl, že demolovaný dům byl dle původního znaleckého posudku v havarijním stavu, a proto stavební úřad nařídil neodkladné odstranění stavby jejímu vlastníkovi. Jelikož vlastník na rozhodnutí stavebního úřadu ze dne , datum, nereagoval, postupoval stavební úřad dále dle § 135 odst. 3 stavebního zákona, a zajistil demolici prostřednictvím výběrového řízení. Žalovaný původně namítl svou chybějící pasivní věcnou legitimaci, nicméně po předchozím rozhodnutí odvolacího soudu především dále k věci samé zpochybnil tvrzení žalobce ohledně vzniku škody, když poukázal na skutečnost, že žalobce netvrdil a nedoložil, kdy přesně vznikly trhliny, přičemž sám žalobce uváděl, že poškození vzniklo až po demolici, která probíhala mezi měsíci , datum, nikoli během ní. Demolice byla provedena v souladu se zákonem. Pasportizace a fotodokumentace sousedních objektů byla provedena, nicméně s ohledem na rozsah prací byla provedena toliko u bezprostředně sousedících nemovitostí, které byly vyhodnoceny jako ty, které mohou být bezprostředně dotčeny. Dále měl za to, že prokázané poškození domu žalobce prokázalo jeho špatný stav, ale nikoli škody vzniklé v příčinné souvislosti s demolicí domu č., hodnota, . Odkázal na fotografie, které jsou součástí spisu, vč. fotografií z dřívějšího období na tzv. Google street view, z nichž vyplývá, že dům žalobce byl ve špatném stavu již před demolicí. Dále odkázal na znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , z něhož vyplývá určité zjištěné poškození domu žalobce, ale ze zcela jiných příčin, a zpochybnil jednotlivá tvrzení, ze kterých příčinnou souvislost mezi demolicí domu č., hodnota, a tvrzeným vznikem škod na domu žalobce dovozoval sám žalobce. Navrhl žalobu zamítnout a přiznat žalovanému náhradu nákladů řízení.

3. Soud prvního stupně nejprve k projednání věci nařídil jednání na den , datum, , na kterém rozhodl ve věci rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým žalobu zamítl z důvodu chybějící pasivní věcné legitimity žalovaného z pohledu institutu odpovědnosti za škodu formulovanou ustanovením § 2926 občanského zákoníku. Na základě odvolání žalobce Krajský soud v , adresa, v roli soudu odvolacího usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , původní rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to z důvodu, že soud prvního stupně se dosud neposuzoval věc samu a zabýval se toliko pasivně věcnou legitimací žalovaného. Odvolací soud měl žalovaného za odpovědného za škodu ve smyslu § 2926 občanského zákoníku jako osobu, která zajišťovala práce, které mohly způsobit škodu na nemovitosti (domu žalobce), a soud první stupně se proto s tímto právně závazným právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o.s.ř.) dále zabýval uplatněným žalobním nárokem. S ohledem na skutečnost, že před zahájením soudního řízení zemřela osoba konkrétního znalce, který vypracoval znalecký posudek , právnická osoba, , předložený žalobcem, a dle následného sdělení žalobce zemřelého znalce nikdo nemohl nahradit, soud dále ustanovil v rámci soudního řízení znalce , jméno FO, . , adresa, , z oboru , název, (dále jen znalec), aby vypracoval znalecký posudek, kterým měl za úkol zhodnotit s ohledem na stav demolovaného domu a stav domu žalobce postup stavebních prací v rámci demolice dle smlouvy o dílo ze dne , datum, a dodatku č., hodnota, ze dne , datum, , před odstraněním a po odstranění demolovaného domu především 1) zda v žalobě tvrzené škody na domu žalobce vznikly? 2) zda vznikly v důsledku odstranění demolovaného domu s přihlédnutím ke způsobu odstranění demolovaného domu, příp. se všemi důsledky, např. nerovnoměrného sedání okolních domů apod.? příp. 3) zda je možné takové poškození vyčíslit, a s jakým výsledkem? a 4) zda opatření žalobce k odstranění nebo zabránění dalších škod odpovídala vzniklé či hrozící škodě, a příp. jaká byla cena těchto opatření? K tomu měl znalec dále zodpovědět dílčí otázky účastníků, vyjádřit se k vybraným již založeným písemným důkazům ve spisu, a obecně vyjít z obsahu spisu i šetření na místě. Soud po předložení znaleckého posudku ze dne , datum, nařídil k projednání věci dále jednání mimo jiné na den , datum, a , datum, , na kterých bylo provedeno další dokazování, a soud z dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Soud má především ze shodných tvrzení účastníků ve smyslu § 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (jinak jen o.s.ř.) za prokázané, že v rozhodné době byl žalobce vlastníkem domu v , adresa, , a že stavební úřad nařídil odstranění domu č., hodnota, , které bylo provedeno , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen zhotovitel), na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen smlouva o dílo), kterou s ním uzavřel žalovaný jako objednatel díla. Z nesporných tvrzení účastníků a na základě závazného právního názoru odvolacího soudu proto má soud za zjištěné, že demolici zajistil žalovaný. Sporným proto dále zůstala především existence tvrzených škod na domu žalobce (trhliny a praskliny na fasádě i uvnitř domu žalobce a později pád části římsy) a příčinná souvislost mezi vznikem škod na domu žalobce a pracemi souvisejícími s demolicí domu č., hodnota, .

5. Z listin statického posudku , jméno FO, ze dne , datum, a rozhodnutí stavebního odboru , název, o neodkladném odstranění stavby ze dne , datum, má soud za zjištěné, že shora uvedené nesporné skutečnosti o demolici domu č., hodnota, vycházely z předchozího zjištění statika o stavu demolovaného domu jako stavu havarijním s hrozbou zřícení krovu a následně zřícení zbylých podlahových konstrukcí. Statik zakázal vstup osob, dům č., hodnota, označil jako těžko opravitelný, a upozornil na skutečnost, že jelikož je dům v řadové zástavbě, není možné objekt zbourat bez důkladného prověření založení a zajištění okolních objektů.

6. Z listin smlouvy o dílo ze dne , datum, a jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vč. přílohy (změnový list ze dne , datum, ) má soud mimo jiné za zjištěné, že demolice domu v , adresa, probíhala (v závislosti na předání staveniště) od měsíce , datum, (žalovaný tvrdí od , datum, srov. shora) do dne , datum, . Dále bylo ze smlouvy o dílo zjištěno, že byla uzavřena v důsledku Rozhodnutí , název, o neodkladném odstranění stavby ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , spisová značka, Součástí smlouvy byla mimo jiné sjednaná povinnost zhotovitele vykonávat veškeré demoliční a související práce v souladu s , právnická osoba, normami a právními předpisy (č.l. VII/2). Z listin pasportizace objektu ze dne , datum, bylo mimo jiné zjištěno, že zhotovitel provedl pasportizaci bezprostředně sousedících domů s demolovaným domem, tzn. samotná demolice začala po , datum, . Z listiny dokumentace k demolici ze dne , datum, má soud dále mimo jiné za zjištěné (z textu i vložených fotografií), že ke dni , datum, již byla dokončena hrubá demolice vč. odvozu suti, když místo po demolovaném domu je dle fotografií již vyklizené, a projektant , jméno FO, . , jméno FO, v dokumentu reaguje na výsledek demolice doplněním dalších sanačních úkonů na demoliční práce navazujících.

7. Z listiny dopisu zástupce žalobce žalovanému ze dne , datum, a výpisu z datové schránky má soud za zjištěné, že dne , datum, zaslal žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanému výzvu k předložení pasportizace sousedních objektů demolovaného domu před zahájením prací, přičemž sdělil, že žalobce nebyl o demolici sousedního domu informován, v domě nebydlí, ale při návštěvě zaznamenal „praskliny ve zdech, které se v domě před zahájením demolice nenacházely“. Dále sdělil, že zjistil, že „praskliny se po demolici objevily i v dalších domech v ulici na , adresa, “. Naopak o spadlé části římsy se nijak nezmiňuje.

8. Z listiny výzvy zástupce žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že na předchozí dopis žalobce nereagoval žalovaný kladně, žádanou pasportizaci jeho domu mu nepředložil s tím, že nebyla provedena, neboť žalobce nebyl považován za účastníka stavebního řízení. Žalobce zopakoval informaci, že došlo k poškození jeho domu s tím, že „se objevily nové praskliny na fasádě a uvnitř domu a následně došlo k pádu větší části římsy a souvisejícím škodám“ (tedy v zásadě popsal škody tak, jak je uplatňuje v tomto řízení). Jako příčinu škod označil skutečnost, že při provádění demolice domu č., hodnota, „nebyly žádným způsobem zajištěny okolní domy, nebylo vzato v úvahu, že domy byly stavěny na konci 19. století, a způsob jejich založení je podobný, jak se zakládají domy dnes; také nebylo přihlédnuto k tomu, že domy stojí v prudkém svahu se sklonem cca 10 %, a bez jejich zajištění může dojít k malým posunům“. Svou argumentaci podpořil odkázáním na Povrchový statický technický průzkum ze , datum, vypracovaný , jméno FO, . , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, (dále jen průzkum , jméno FO, . , jméno FO, ) a znalecký posudek č. , hodnota, , hodnota, ze dne , datum, vypracovaný , právnická osoba, (dále jen ZP PZK). Hodnotu závad vyčíslil (dle ZP PZK) na částku , částka, , kterou žádal uhradit do 7 dnů. Současně žádal provedení dalších opatření k zajištění domu žalobce a dalších domů.

9. Z listiny sdělení žalobce o vzniku dalších škod ze dne , datum, bylo zjištěno, že na předžalobní výzvu žalobce reagoval žalovaný odmítavě. Žalobce informoval žalovaného, že na domě žalobce („i sousedních domech“) se objevily další nové praskliny, s tím, že žalobce vyčísluje nové škody. K dopisu je přiloženo několik fotografií trhlin s vodotiskem datumu , datum, bez bližšího popisu (jedna fotografie je identifikovatelná jako trhlina na přední stěně vedoucí od vchodu do domu žalobce šikmo k ceduli s číslem orientačním 21).

10. Z listiny výzva zástupce žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto dopisem zástupce žalobce dále vyzýval žalovaného i jménem vlastníka domu v , adresa, (dům č., hodnota, ), a to v zásadě obdobně jako v předchozích výzvách (srov. shora) s tím, že tentokrát odkazoval rovněž na statický posudek , jméno FO, . , jméno FO, ze dne „, datum, (dále jen posudek , jméno FO, . , jméno FO, ). Žalobce rekapituloval, že na fasádách i uvnitř domů nad demolovaným domem se objevily další nové praskliny (aniž by byly škody jakkoli blíže specifikovány), a byly žádány opatření dodatečně navrhované posudkem , jméno FO, . , jméno FO, (srov. níže). , jméno FO, žalobce tvrdil, že touto listinou dokládá, že po demolici vznikly praskliny i v jiných domech, než v domě žalobce, pak soud takovou skutečnost z tohoto důkazu za zjištěnou nemá, neboť kromě odkazu na níže podrobněji uvedené listiny, žádná konkrétní poškození žalobce ve výzvě ani nepopisuje.

11. Z listiny průzkum , jméno FO, . , jméno FO, ze , datum, a dále z doplněných fotografií , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, (k důkazu provedeno na jednání dne , datum, ) a z výslechu , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, , na kterém byly rovněž prezentovány jeho fotografie v originálním rozlišení na notebooku, soud především zjistil, že , jméno FO, . , jméno FO, je statik a tento průzkum byl proveden dne , datum, , na pořízených fotografiích je již odpadlá část římsy domu žalobce. , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že by se nemuseli řešit tyto spory, pokud by byla provedena řádná pasportizace domu žalobce. Dále z průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, doplněného jeho výslechem vyplývá, že u části zjištěných poruch na domu žalobce a domu v , adresa, (dům umístění mezi demolovaným, domem a domem žalobce – dále jen dům č., hodnota, ) zjistil jejich aktivaci a rozvoj, a to podle „zaprášenosti“, resp. čistoty, konkrétní trhliny. , jméno FO, . , jméno FO, obecně dovysvětlil své písemné závěry na několika příkladech, např. vyfotografované trhliny omítky na domu žalobce pod pravým oknem (parapetem) směrem ke vchodu do domu a k nice na elektriku, že tato nika jako první oslabila zeď a způsobila porušení, podle stavu trhliny (čistá či zaprášená) určuje, zda je nová nebo starší. Obdobně u trhliny na fotografii klenby vchodu uvedl, že výrazně širší viditelná trhlina je starší, ale jsou vidět i vznikající nové menší u obou postranních podpěr, což může být způsobeno typicky změnou nebo zvýšením zatížení. Obdobně se vyjádřil u trhlin na fasádě domu č., hodnota, . Při porovnání fotografie ze , datum, a předložené starší fotografie z Google street view uvedl, že trhliny jsou na obou v zásadě stejné, a maximálně došlo k jejich rozvoji. Trhliny jsou pravděpodobně vytvořené chybnými pracemi v nadzápraží okna, mohly vzniknout z nějakého otřesu, každopádně trhliny tohoto domu jsou chaotické a vznikaly dlouhodobě. U spadlé římsy uvedl, že k destrukci a pádu došlo nově (nezaprášená malta spojující odhalené cihly), nicméně z jeho fotografií je vidět, že část římsy byla v mobilním stavu, v průzkumu upozornil na vyvrácené cihly pod pozednicí krovu právě v místech, kde římsa spadla, naopak v místě, kde část římsy zůstala, bylo zdivo pod pozednicí neporušeno (foceno z vnitřních prostor podkroví). Jako důvod pádu tak mohla dle mínění , jméno FO, . , jméno FO, být jakákoli vibrace, i vítr, v návaznosti na dlouholetou degradaci. O zatékání nechtěl spekulovat. Konkrétní důvod pádu římsy nebo rozvoje trhlin výslovně označil jako neurčitelnou, nicméně závěry jeho průzkumu byly takové, že „konstrukce římsy a návazně uložení pozednice krovu směrem do ulice jsou v havarijním stavu … je nutné zajistit podepření a opravu římsy a krovu“. Naopak ohledně svého závěru, že prohlídkou komunikace a přilehlých objektů nezjistil žádné deformace odpovídající svahovým posunům, a že založení domu žalobce není ovlivněno změnami podloží, uvedl, že je tomu skutečně tak, a k tomu dovysvětlil, že vychází ze zjištění v rámci svého průzkumu, že se neobjevují 45° trhliny všech nosných konstrukcí, a to na všech domech okolo demolovaného domu (obdobné závěry přednesl rovněž znalec , jméno FO, . , jméno FO, , srov. níže). Proto s přihlédnutím k dopisu žalobce ze dne , datum, má soud za zjištěné, že větší část římsy domu žalobce spadla někdy v období měsíce , datum, nejpozději do , datum, ; a že , jméno FO, . , jméno FO, zjistil, že dům žalobce (shodně jako dům č., hodnota, ) vykazuje mnoho porušení (trhlin), která jsou staršího data, vznikala dlouhodobě a maximální dochází k jejich rozvoji. U spadlé části římsy byla dlouhodobá degradace římsy a podzednice pod krovem, ve které byly otvory a byla částečně mobilní. Jako příčina pádu pak mohlo být cokoli, jakákoli vibrace, i vítr. Naopak z průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, s přihlédnutím k jeho výslechu nevyplývá, že by došlo k jakémukoli posunu podloží směrem po svahu , adresa, po provedených demoličních a souvisejících prací demolovaného domu.

12. Z listiny ZP PZK (soud tento znalecký posudek provedl jako listinný důkaz, když dle sdělení žalobce osoba, která jej vypravovala zemřela a v , právnická osoba, , ji nikdo nemohl zastoupit) má soud především za zjištěné, že byl na zadání žalobce vypracován , jméno FO, . , jméno FO, (nemá u sebe uvedeno, jaké odbornosti je konkrétní osoba zpracovatele) a znalecká doložka obsahuje informaci, že , právnická osoba, je kvalifikována (vedle oboru , název, ) v oboru , název, . Jako rozhodné období, ke kterému je provedeno ocenění (což je hlavní účel ZP PZK) předpokládané hodnoty oprav ve výši , částka, je uvedeno datum , datum, (pravděpodobně se jedná o překlep, když v té době ještě žalobce o poškození ani nevěděl – srov. shora, a samotný ZP PZK je datován dne , datum, ), kdy bylo provedeno místní šetření u domu žalobce. ZP PZK obsahuje úvodem sdělení, že „nebylo provedeno žádné šetření pravosti a správnosti podkladů předaných zadavatelem“. Výše předpokládaných oprav je rozepsána celkem jako oprava římsy ve výši , částka, (7 bm), oprava fasády ve výši , částka, (15 m2 á , částka, ), oprava vnitřních omítek ve výši , částka, (10 m2 á , částka, ) a dopravní značení ve výši , částka, , a je vypracována před skutečnou rekonstrukcí fasády domu žalobce. Stav domu je hodnocen jako „odpovídající stáří (přes 120 let) a pouze nutné údržbě“, „na fasádě jsou patrné drobné praskliny, které jsou staršího data“. Jako zjištěný stav ZP PZK uvedl, že „protože nebyly žádným způsobem zajištěny okolní domy, lze předpokládat, že došlo k posunu domů v řadě nad demolovaným domem … došlo k malým posunům“ … „Následkem bylo mimo jiné zřícení horní římsy“. Dále je uvedeno, že „prohlídkou domu nebyla zjištěna deformace ukazující na posun domu, ale ten se podle všeho projevuje deformacemi celého zdiva, na což můžou ukazovat různé praskliny“, a že „na fasádě domu jsou patrné další praskliny, které se objevily po demolici domu … zároveň jsou zřetelné praskliny na zdech uvnitř domu“. Uzavírá, že „nelze opomenout skutečnost, že demolicí sousedního domu … došlo k závadám na posuzovaném domě“. Soud považuje za podstatné, že tento posudek dle zjištění přímo z ZP PZK nebyl zpracován osobou s odborností v oboru Stavebnictví (natož specializací statika či obdobné). Popis zjištěného stavu, resp. závěry ohledně přičiny obecně zjištěných „prasklin“ či pádu římsy, resp. posunu celého domu, v důsledku demolice domu č., hodnota, jsou v podstatě nevysvětleny, a příp. uvozeny větou „lze předpokládat“ bez dalších podrobností. Soud proto tento důkaz i s ohledem na nemožnost výslechu konkrétní osoby zpracovatele nehodnotí nejen jako důkaz znaleckým posudkem, ale také nikoli jako důkaz, který obstojí v porovnání s důkazy dalšími (srov. shora i níže).

13. Z listiny posudek , jméno FO, . , jméno FO, a dále z výslechu , jméno FO, . , jméno FO, na jednání dne , datum, soud především zjistil, že , jméno FO, . , jméno FO, je statik a posudek vypracoval na zadání , jméno FO, . , jméno FO, z , právnická osoba, Prohlídka domu žalobce a domů s ním bezprostředně sousedících proběhla dne , datum, , dům žalobce již měl v , datum, již novou fasádu (a opravenou římsu). V posudku , jméno FO, . , jméno FO, cituje projektovou dokumentaci (u výslechu si nebyl již schopen vybavit, zda šlo o projekt zpracovaný , jméno FO, . , jméno FO, ) z , datum, s tím, že z ní vyplývá, že inženýrskogeologické poměry staveniště jsou složité. Z této dokumentace vycházel při svém hodnocení jílového podloží s hlinitou navážkou jako důvodu, proč bylo možné očekávat, že po odstranění jednou z řady domů bude docházet změny v základové zemině, které povedou k nerovnoměrnému sedání zbylých objektů. Svůj závěr, že „dochází k nerovnoměrnému sedání zbylých objektů v důsledku změn v základové zemině“ vyplývá z teoretických zákonitostí, které platí i na danou lokalitu. Potvrdil, že je nepravděpodobné, že by se jednotlivé domy chovaly (poškozovaly) jinak, neboť tvoří celek, a tak se chovají jako celek. Vlastní měření neprováděl. Obecně měl za to, že bez provedeného měření (ať již původně formou pasportizace, nebo do budoucna) nelze uzavřít, že nedochází k pohybu země pod domy. Na místě fotil trhliny na domech, nejvíce jich pravděpodobně tehdy zjistil u domu č., hodnota, (nicméně nevybavil si, které tehdy považoval za nové, vycházel ze svého posudku), nevybavil si, že by viděl jakákoli opatření učiněná na místě demolovaného domu (jen zarostlou díru), a nedokázal určit, kde byly foceny fotografie, které jsou součástí jeho posudku. U domu žalobce registroval i novou omítku potrhanou, s tím, že uvedl, že jde o znak pokračování vzniku trhlin, k dotazu nicméně připustil, že příčin může být více vč. vlhkosti zdi pod omítkou. Jiné příčiny vzniku trhlin nezjistil. Soud má ze shora uvedeného především za zjištěné, že svědek , jméno FO, . , jméno FO, registroval poškození domů (starší i nové trhliny) a vycházel především ze staršího geologického průzkumu, a z teoretických zákonitostí, kdy změna poměrů na jílovém podloží s navážkou zeminy dává předpoklad po demolici jednoho domu ve svahu, že může docházet ke změně poměrů (typicky režim odtoku srážkových vod) a následně k jinému sedání zeminy a pohybu domů. Vlastní měření ovšem prováděno nebylo, a naopak se , jméno FO, . , jméno FO, domnívá, že bez měření nelze ničeho jednoznačně prokázat.

14. Z listin pasportizace objektu ze dne , datum, (2 listiny, každá pro jeden ze sousedních domů demolovaného domu) bylo mimo jiné zjištěno, že zhotovitel provedl pasportizaci bezprostředně sousedících domů s demolovaným domem před zahájením demoličních prací (a současně, že pasportizace domu žalobce nebyla provedena, což je ovšem mezi účastníky fakticky nesporné). Především zjistil, že oba sousedící domy trpí nadměrnou vlhkostí zdí, a dům č., hodnota, je postižen dlouhodobou nedostatečnou údržbou, která v kombinaci s nepříznivým působením nadměrné vlhkosti způsobuje postupnou degradaci některých konstrukčních částí, zejména stěna v zadní části, která je v kontaktu se zeminou v zářezu do svahu. Omítka na fasádě je zčásti opadaná, delší dobu jsou poškozené nebo nefunkční klempířské prvky a střešní konstrukce není funkční jako celek. Ve zprávě je uvedeno, že byly zaznamenány také dřívější opravy omítek a konstrukce svépomocí, a přiloženy fotografie interiéru s tím, že přístup byl umožněn nájemcem domu.

15. Z listin zprávy o pasportizační prohlídce po dokončení demoličních prací ze dne , datum, (dále jen zpráva o pasportizaci), příloh A (průvodní zpráva), B (souhrnná technická zpráva), a D (dokumentace: a) technická zpráva, b) výkresová část, c) statické posouzení) dokumentace k demolici domu č., hodnota, ze dne , datum, (tzv. varianta 2 – úplná demolice objektu), a dále přílohy D („revize podrobného postupu provádění v důsledku odlišností staveniště a projektové dokumentace“) ze dne , datum, z dokumentace (jinak také jen souhrnně „dokumentace demoličních prací“), dále doplněných výslechem , jméno FO, . , jméno FO, na jednání dne , datum, , má soud za zjištěné, že autorem projektu demolice domu č., hodnota, byl autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb , jméno FO, . , jméno FO, . V návaznosti na nečinnost vlastníka demolovaného domu ve věci nařízeného odstranění domu č., hodnota, dle shora uvedeného rozhodnutí stavebního odboru , název, , adresa, o neodkladném odstranění stavby ze dne , datum, , převzalo zajištění demoličních prací , adresa, (žalovaný). Projektovou dokumentaci , jméno FO, . , jméno FO, zpracoval dne , datum, , a po skončení hrubých demoličních prací ji aktualizoval dne , datum, v návaznosti na odlišnosti na staveništi po skončení hrubých demoličních prací. Z dokumentace má soud za zjištěné, že vybraný způsob „úplné demolice objektu“ domu č., hodnota, byl připravován (s přihlédnutím k pokynům a podmínkám zahrnutým v rozhodnutí stavebního odboru , adresa, dále jen dům č., hodnota, ) a domu č., hodnota, , jméno FO, a , jméno FO, , jméno FO, ; naopak tzn.,že nebyl osloven přímo žalobce. Dále bylo stanoveno, že veškeré práce musí respektovat veškeré právní a hygienické předpisy a stavební normy, shodně jako místní poměry. Byla stanovena evakuace bezprostředně sousedních objektů po dobu demolice krovu a vytvoření bezpečnostního koridoru před demolovaným domem. Vedle odpojení napojených sítí, ošetření otázek životního prostředí, vedené trati železnice ad. byly řešeny otázky zvýšené hlučnosti a prašnosti či odstranění materiálu (suti). Byly stanoveny pokyny pro ruční rozebírání demolovaného objektu, kombinované se strojní technikou (bagr) pro odvoz materiálu. , jméno FO, . , jméno FO, připustil, že vznikly spory se zhotovitelem, který chtěl použít techniku i pro demolici, ale projektová dokumentace měla být dodržena, když přímo , jméno FO, . , jméno FO, na toto dohlížel jako autorský dozor. Součástí projektové dokumentace byla také otázka vlivu demolice na odtokové poměry vod. Terén po demolovaném domu byl ošetřen hutněnou štěrkodrtí frakce 16/32 ve vrstvě 150 mm, přirozeně vysvahován do stabilního tvaru, aby se zabezpečil přirozený , rodné přijmení, srážkových vod. Dále byla provedena betonová lavice, která zabraňovala vtoku vody z prostoru chodníku před demolovaným objektem. Celkově byly zachovány nezřícené části obou štítových stěn v plném rozsahu, včetně ztužujících pilířů vyčnívajících ze štítového zdiva. Části samovolně zřícených štítových stěn byly dozděny do tvaru, umožňujícího jednoduší provedení klempířských ochranných konstrukcí (oplechování); zadní obvodová stěna podél dvora byla ponechána jako opěrná (zárubní) zeď, byly ponechány všechny základové konstrukce demolovaného hlavního obytného objektu, součástí demoličních prací bylo také respektování existence mohutné gravitační opěrné zdi zajišťující stabilitu přilehlého příkrého svahu. Pata opěrné zdi zůstala aktivně přitížena tak, jak tomu bylo před demolicí. S ohledem na skutečnost, že tato uvedená projektová opatření nebyla předmětem sporů ze strany žalobce, má soud za zjištěné, že uvedené příklady průběhu projektu demolice domu č., hodnota, byly nejen projektovány , jméno FO, . , jméno FO, , ale také fakticky provedeny zhotovitelem, což , jméno FO, . , jméno FO, potvrdil. , jméno FO, . , jméno FO, ve svém posudku doplněném výslechem na jednání dne , datum, (srov. shora) uvedl, že si žádných opatření v místě demolovaného domu nevšiml, když při místním šetření našel toliko zarostlou proluku po demolovaném domě, nemá soud jeho vyjádření za relevantní, neboť se nezabýval projektovou dokumentací demolice či opatřeními fakticky provedenými na místě demolovaného domu, ale především škodami na domě žalobce (a domech sousedních) a obecnou charakteristikou podloží z převzatého geologického průzkumu, resp. jejich příp. ovlivnění při demolici s ohledem na možnou změnu vodních poměrů (srov. shora). Po skončení demoličních prací byla provedena pasportizační prohlídka , jméno FO, . , jméno FO, . Ve zprávě o pasportizační prohlídce je uvedeno, že vlastník domu č., hodnota, nereagoval na výzvu žalovaného k vyjádření k provedené demolici, a že neumožnil vstup dovnitř domu. , jméno FO, . , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že uvnitř domu č., hodnota, byl také, neboť jej tam pustil nájemník, ale jelikož to neměl oficiálně povolené od vlastníka, neuvedl to ve zprávě. Zpráva o pasportizaci uvádí, že demoliční práce byly provedeny v souladu s projektovou dokumentací a pod autorským dozorem (, jméno FO, . , jméno FO, ) a technickým dozorem investora. Na sousedních domech nezjistila viditelná poškození (dům č., hodnota, a dům č., hodnota, ), upozornila, že v domě č., hodnota, probíhaly blíže nespecifikované stavební práce uvnitř, a na stavebně technická kondice sousedních domů nesouvisející s provedenou demolicí domu č., hodnota, nebyla hodnocena. (Ke dni , datum, ) ani vlastníci sousedních nemovitostí neupozornili na vznik vad svých stavebních konstrukcí.

16. Z listiny Stanovisko , jméno FO, . , jméno FO, k průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, a k ZP PZK ze dne , datum, (dále jen stanovisko , jméno FO, . , jméno FO, ), dále doplněné výslechem , jméno FO, . , jméno FO, na jednání dne , datum, , má soud také za zjištěné, že (s přihlédnutím ke shora uvedeným dopisům žalobce žalovanému) mezi účastníky probíhaly spory nejen o tvrzenou škodu způsobenou demolicí domu č., hodnota, , ale také správnost projektové dokumentace demoličních prací, již před zahájením tohoto řízení, přičemž projektant demolice , jméno FO, . , jméno FO, se vyjadřoval k průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, a ZP PZK, o které žalobce v počátku opíral svůj pozdější žalobní nárok. V rámci polemiky se závěry uvedených podkladů již dne , datum, , jméno FO, . , jméno FO, poukázal na závěr průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, , který uvedl, že „prohlídkou komunikace přilehlých objektů nezjistil žádné deformace odpovídající svahovým posunům, a založení objektu není ovlivněno změnami v podloží“, a dále polemizoval se závěry ZP PZK; mimo jiné uvedl, že se v něm vyskytuje mnoho nepravdivých tvrzení, které svědčí o neznalosti problematiky, obsahují „neodborné a laické popisy poruch a neodborné a laické názory autora spekulujících o jejich příčinách“ (k tomu uvádí příklady jako „upadlá římsa, prasklina, nezajištěná sousední zeď“. Vedle rekapitulace všech provedených příprav a opatření směrem k demoličním pracím se také v tomto stanovisku , jméno FO, . , jméno FO, vyjádřil k tvrzeným škodám na „římse a fasádě“ domu žalobce. K římse uvedl teoreticky, že obvyklou příčinou zřícení podokapní římsy je degradace pojiva a zdiva vlivem saturace zatékající srážkovou vodou a vlivem atmosferických korozivních činitelů působících na nechráněné zdivo (foto 1), k tomu odkázal na fotografie (vlastní, jak uvedl při výslechu) ze dne , datum, a , datum, , a fotografie z tzv. Google street view volně přístupné na internetu již z , datum, na kterých v porovnání s fotografií domu žalobce ze dne , datum, v rámci průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, poukazuje na skutečnost, že v rozsahu později zřícené části římsy byla postupně odpadlá omítka z důvodu zvýšené vlhkosti, což mělo za důsledek obnažení zdiva římsy, ve kterém tak dále probíhala destrukce. Opět také odkázal na závěry průzkumu , jméno FO, . , jméno FO, , který poukázal na dlouhodobou nedostatečnou stavební údržbu domu žalobce. V rámci výslechu , jméno FO, . , jméno FO, doplnil, že vliv na zřícení takto degradované podokapní římsy pak může mít úplně cokoli, jakýkoli otřes či povětrnostní podmínky (čímž se mimo jiné shoduje se závěry , jméno FO, . , jméno FO, , srov. shora). K fasádě , jméno FO, . , jméno FO, opět ke srovnání předkládá k porovnání fotografie své (ze dne , datum, ) a z Google street view z , datum, přičemž poukazuje na skutečnost, že vady na fasádě, které měli být dle ZP PZK způsobeny zřícením části římsy byly viditelné na fotografiích již v , datum, a v čase se vlivem nedostatečné údržby v důsledku působení vlhkosti vnikající do konstrukce průčelní stěny zhoršují. Objektivně konstatuje, že průčelní fasáda je protkána trhlinami. Teoreticky uvedl, že obvyklou příčinou rozvoje trhlin je zpravidla nerovnoměrné dodatečné sedání základových pasů především pod obvodovými stěnami. Konstatuje, že pravděpodobně to může být způsobeno změnou parametrů smykové pevnosti zemin tvořících základové podloží, a to pravděpodobně pronikáním vody do zeminy pod základy. K tomu přikládá fotografie z Google street view z , datum, na kterých je vidět okapní svod domu žalobce poškozený. Dále se vyjadřuje ke konkrétní fotografii trhliny v klenbě vchodu domu žalobce (, jméno FO, . , jméno FO, označil tuto trhlinu jako starší, srov. shora), kterou označuje jako vážnou, přičemž teoreticky uvádí, že vodorovné trhliny ve fabionech signalizují ztrátu únosnosti dřevěných stropních trámů v záhlaví, kdy z důvodu degradace (biotickým napadením) neplní svou nosnou funkci. Dále poukazuje na fotografie (své) z , datum, resp. z tzv. Panoramy , právnická osoba, z , datum, na kterých je vidět výkopové práce na vodovodním řadu, resp. další práce v , adresa, .

17. Ohledně tvrzených škod a příp. důvodu jejich vzniku na domu žalobce soud vyšel především ze znaleckého posudku , jméno FO, . , adresa, ze dne , datum, (dále jen znalecký posudek) s přihlédnutím k již shora vylíčeným důkazům (především průzkum a výslech , jméno FO, . , jméno FO, , posudek a výslech , jméno FO, . , jméno FO, , ZP PZK, dokumentace demoličních prací, stanovisko a výslech , jméno FO, . , jméno FO, a pasportizace objektu ze dne , datum, , resp. ze dne , datum, ). Ze znaleckého posudku vyplývá, 1) že škody na domu žalobce vznikly, a 2) zjištěné škody nevznikly v důsledku demolice domu č., hodnota, . Soud má za zjištěné, že obecně vzato škody na domu žalobce skutečně vznikly, a to v rozsahu fasády průčelní stěny, uvnitř domu a zřícené části římsy. U fasády průčelní stěny znalec nemohl posoudit poškození před opravou fasády, nicméně v tomto směru má soud za zjištěné, že došlo u starších již existujících trhlin v omítce nově od roku , datum, k jejich částečnému rozvoji, příp. aktivaci / vzniku nových slabších trhlin, jak bylo zjištěné ke dni , datum, především z průzkumu a výslechu , jméno FO, . , jméno FO, . Tyto trhliny nicméně nevykazují jako důvod svého vzniku posun domu ve svahu, jak tvrdí žalobce, z důvodu změn v podloží (dvě příkladmo popsané trhliny dle výslechu , jméno FO, ., název, vč. shody se stanoviskem , jméno FO, . , jméno FO, ohledně vzniku nových trhlin v překladu vchodu do domu žalobce, srov. shora). Dále vznikají trhliny různými směry (vodorovně i svisle) v omítce nové fasády domu žalobce, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Nutno předně uvést, že žalobce nespecifikoval konkrétní škody „prasklin na fasádě i uvnitř domu“; odkazoval se na obecná zjištění , jméno FO, . , jméno FO, , PZ ZPK, a později , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, popsal v rámci svého výslechu několik konkrétních trhlin, o kterých se domníval, že byly v rámci průzkumu ze dne , datum, nové (např v klenbě nad vchodem do domu, od parapetu okna nejblíže k nice na elektřinu vedle vchodu do domu žalobce), a to z toho důvodu, že stará trhlina je zaprášená (špinavá), naopak novou lze poznat, neboť je čistá. Ani v jednom případě nekonstatoval, že by tyto poruchy mohly být způsobeny změnami v podloží v důsledku odstranění demolovaného domu. Naopak, pro takové tvrzení by musely být shledány na domě v zásadě porovnatelné nové trhliny na průčelní fasádě v úhlu 45° ve směru proti svahu , adresa, , a takové shledány nebyly (srov. shora). , jméno FO, . , jméno FO, vyhotovil svůj posudek již na opravené fasádě průčelní stěny domu žalobce (a vyjadřoval se spíše k trhlinám na fasádě domu č., hodnota, – srov. shora). Ze znaleckého posudku soud zjišťuje, že ohledně příp. trhlin na fasádě jde především o degradaci omítky, která se současně neprojevuje na vnitřní straně průčelní stěny. Znalec posuzoval již opravenou omítku fasády domu žalobce, přičemž vzal soud za zjištěné, že jde o trhliny směřující všemi směry (vodorovné i svislé), které dle zjištění znalce vznikají z důvodu nevhodně použité omítkové směsi Multibat s příliš vysokým obsahem cementu, použité na vnější zdivo s vysokou vlhkostí, kterou znalec zjistil měřením (ostatně znalec konstatoval, že osoba, která rekonstrukci provedla, , jméno FO, , je vyučeným tesařem, nikoli zedníkem, jak vyplynulo ze součinnosti s žalobcem). Obecně rovněž znalec vysvětlil, jaké jsou teoretické projevy při pohybu domu v důsledku změn v podloží, jaký mají vliv na vznik trhlin, a že takové trhliny by se projevily v průčelní zdi z obou stran. Takové trhliny (dle nákresu ve znaleckém posudku rovnoběžné šikmé ovšem neshledal ani na průčelní fasádě ani z opačné strany stěny uvnitř domu žalobce. Dále uvedl, že s ohledem na umístění domu žalobce a provázání štítovými stěnami by se musely totožné poruchy (trhliny) projevit nejprve na domu č., hodnota, , který je umístěn mezi demolovaným domem a domem žalobce, takové škody (na stále původní fasádě domu č., hodnota, ) rovněž neshledal. Především upozornil na stav klenby vchodu do domu č., hodnota, , na které by se musely tvrzené následky změn v podloží domů sousedících s demolovaným domem projevit primárně. Žádné poškození odpovídající tvrzeným důsledkům demolice domu č., hodnota, ovšem ani na tomto domě neshledal. Poškození omítky domu č., hodnota, označil za degradaci omítky v důsledku zanedbané údržby, stavebních zásahů či chybějícího parapetu. Obdobné závěry vycházejí rovněž z pasportizace a stanoviska , jméno FO, . , jméno FO, (srov. shora). Ke škodám zjištěným uvnitř domu žalobce znalec uvedl, že nezjistil žádné trhliny na stěnách rovnoběžných s ulicí , název, na kterých by se musely projevit trhliny způsobené změnami v podloží a následného posunu domu žalobce po svahu ulice. Naopak veškeré trhliny zjištěné znalcem uvnitř domu žalobce byly na stěnách kolmých k , adresa, . Znalec dospěl následně k závěru, že hlavní příčinou vzniku trhlin uvnitř domu žalobce je opření zdegradované opěrné zdi strmého jižního svahu s nefunkčními odvodňovacími otvory o objekt domu žalobce ve směru kolmém na , adresa, . Jediným důkazem, o který žalobce může opřít své tvrzení, že na jeho domu vznikly (a dále vznikají) trhliny způsobené demolicí domu č., hodnota, , je obecné tvrzení v rámci ZP PZK „protože nebyly žádným způsobem zajištěny okolní domy, lze předpokládat, že došlo k posunu domů v řadě nad demolovaným domem … došlo k malým posunům“, a obecné hodnocení chování jílového podloží , jméno FO, . , jméno FO, . Žádný z nich ovšem nepopsal konkrétní škody na fasádě, nebo vnitřních omítkách, které by byly způsobeny příp. posunem domů umístěných nad demolovaným domem. Jejich hodnocení neobstojí proti zjištění znalce , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, s , jméno FO, . , jméno FO, . Tito se shodují, že především je dům žalobce silně zanedbán údržbou, degradace omítky byla zjevně přítomna již před demolicí domu č., hodnota, , a trhliny, které by mohly napovídat, že jsou způsobeny posunem domu žalobce v důsledku demoličních prací, nebyly zjištěny. Znalec uvedl, že právě v důsledku provázání objektů štítovými stěnami by se takové porušení primárně a ve větší míře projevilo na domu č., hodnota, , který je blíže demolovanému domu, a primárně na vstupním portálu domu č., hodnota, , který dosud nebyl v mezidobí jakkoli rekonstruován, a žádné porušení na něm zjištěno není (tedy znalec neopomněl tuto skutečnost zohlednit). Znalec se dále vyjádřil k závěrům ZP PZK, že nebyly řádně zajištěny domy sousedící s demolovaným domem v tom smyslu, že zajištěny byly. Jak soud již shora zjistil z projektové dokumentace demoličních prací , jméno FO, . , jméno FO, , opatření byla projektována, ať již související přímo se způsobem demolice, nebo opatření související (srov shora). Znalec se ztotožnil s tím, že projektová dokumentace demoličních prací byla vyhotovena řádně. Současně vycházel z toho, že pokud demolice podléhala autorskému dozoru projektanta, byly projektová dokumentace dodržena (což odpovídá výpovědi , jméno FO, . , jméno FO, , srov. shora). Znalec se neztotožnil se závěry , jméno FO, . , jméno FO, s tím, že pokud , jméno FO, . , jméno FO, ve svém posudku uvedl, že mělo být součástí projektu bouracích prací provedení podrobného geologického průzkumu, pak odkazuje na již neplatnou normu , název, což , jméno FO, . , jméno FO, v rámci svého výslechu připustil, naopak v tomto případě dle vyhl. č. 499/2006 Sb. nebylo třeba podrobný geologický průzkum provést. Ohledně ZP PZK znalec poukázal na skutečnost, že ZP PZK nebyly zpracována znalcem s adekvátní odbornostní, když šlo o znalce z oboru Ekonomika, oceňování nemovitostí (nikoli obor stavebnictví, ani oceňování stavebních prací). Znalec se ztotožnil rovněž s hodnocením , jméno FO, . , jméno FO, , který označil popis a závěry v ZP PZK za laické a neodborné (např. používající označení jako „prasklina“ nebo „spadlá římsa“). Ohledně zřícené části římsy se znalec vyjádřil v tom smyslu, že porušená byla římsa již před tím, kdy hlavním důvodem je pronikání vody porušenou omítkou, pokud dále degraduje, postačí jakýkoli malý otřes, aby se zřítila. Římsa byla vyložená 60 cm, a přitížena krovem, který na ni působil nejen shora dolů, ale rovněž šikmo. V tom se shoduje s , jméno FO, . , jméno FO, i , jméno FO, . , jméno FO, . Jak již bylo zjištěno shora, římsa byla poškozena opadanou omítkou již , datum, tedy postupně degradovala, obdobně byla prokazatelně poškozena rovněž návazně uložená pozednice, ve které v rozsahu zřícené části římsy chyběly cihly dle provedené fotografické dokumentace , jméno FO, . , jméno FO, (srov. shora). Rovněž bylo jednoznačně zjištěno, že římsa se zřítila až po ukončení demolice někdy v období mezi , datum, a , datum, , tedy nikoli v době probíhající demoličních prací, ať již samotného procesu demolování domu č., hodnota, či pozdějšího odvozu materiálu a návazných opatření jako hutnění štěrkové vrstvy v místě demolovaného domu. Soud má tedy především za zjištěné ze závěrů znaleckého posudku s přihlédnutím k ostatním důkazům, že zjištěná poškození domu žalobce (trhliny na průčelní fasádě a uvnitř domu a dále zřícená část římsy) nebyla, resp. nejsou, způsobena nerovnoměrným sedáním podloží, resp. posunem domů v řadě nad demolovaným domem, a ver své podstatě ani vibracemi od demolice domu č., hodnota, , příp. následného odvozu materiálu, neboť zjištěná poškození na domě žalobce tomu neodpovídají. Dále znalec jako příčinu zjištěných trhlin uvnitř domu žalobce na stěnách kolmých na , adresa, uvedl opření degradované opěrné zdi strmého jižního svahu o dům žalobce. Znalec tak dle mínění soudu přesvědčivě vysvětlil především, že zjištěné trhliny v domě žalobce nemohou vznikat posunem domu z důvodu nerovnoměrného sedání podloží, a to i s ohledem na vedlejší dům č., hodnota, , a právě jejich spojení společnými štítovými stěnami, když na sousedním domě č., hodnota, žádné trhliny na fasádě, které by odpovídaly důsledku provedené demolice domu č., hodnota, , nenalezl. Soud chápe určení „skutečné příčiny“ poškození domu žalobce jako snahu určit příčinu zjištěných závažných trhlin uvnitř domu žalobce, ale pro samotné prokázání žalobních tvrzení vyhází již ze závěrů, že zjištěné poškození nemůže být způsobeno posunem domu v důsledku nerovnoměrného sedání podloží po provedené demolici. , jméno FO, se s ohledem na charakter poškození na fasádě před její opravou v tomto shoduje i s důkazy (, jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, ), pak soud má skutečnosti vyplývající ze znaleckého posudku za zjištěné.

18. Žalobce nesouhlasil se závěry znaleckého posudku. A) namítl, že znalec dostatečně nevzal v úvahu otřesy související s demoličními pracemi (automobilová doprava a bagr použité k odvozu materiálu), B) polemizoval se závěrem o skutečných příčinách zjištěných poškození na domu žalobce. , jméno FO, žalobce trval na tvrzení, že trhliny na průčelní stěně vznikly, pak odkazoval především k důkazu průzkumem , jméno FO, . , jméno FO, , resp. jeho fotografiím. Navrhl výslech , jméno FO, . , jméno FO, a výslech , jméno FO, . , jméno FO, (s tím, že ten může upřesnit konkrétní fotografované trhliny uvnitř domu žalobce obsažené ve svém posudku). Nicméně právě z výslechu , jméno FO, . , jméno FO, a z jeho fotografií ze dne , datum, (vč. doplněných fotografií nad rámec jeho průzkumu a ostatně vč. prezentovaných fotografiích během jeho výslechu v původním digitálním rozlišení), a současně ze závěrů znaleckého posudku, soud má za prokázané, že konkrétní zjištěné trhliny na omítce fasády průčelní zdi, které vznikly, příp. došlo k jejich rozvoji, nově před jejich fotografováním dne , datum, , nejsou trhliny, které by bylo možné označit za trhliny způsobené tvrzeným posunem domů v důsledku změn v podloží. A , jméno FO, . , jméno FO, si oproti očekávání žalobce při svém výslechu nevzpomenul, kde byly fotografovány trhliny na fotografiích v jeho posudku. Žalobce pro doložení svých tvrzení označil jako další důkazy vedle účastnického výslechu, výslechy vlastníka domu č., hodnota, , svého nájemníka z domu žalobce , jméno, , jméno, (původně označovaného žalobcem jako , jméno, ), a , jméno FO, (tesaře, který měl rekonstruovat fasádu domu žalobce) s tím, že tito mohou potvrdit existenci a vznik trhlin vně i uvnitř domu žalobce vzniklých v důsledku demolice. K polemice se závěry znaleckého posudku ohledně znalcem označeného důvodu vzniku trhlin uvnitř domu žalobce, předložil Odborné vyjádření č. , hodnota, , právnická osoba, , ze dne , datum, (dále jen OV PZK) a dále Dodatek č., hodnota, ze dne , datum, k OV PZK (dále jen dodatek k OV PZK). Soud měl za to, že takto navržené důkazy jsou reakcí na závěry znaleckého posudku, tedy především zjištěním, že na průčelní fasádě se nenachází žádné poškození, které by bylo způsobeno svahovým posunem domů v důsledku nerovnoměrného sedání podloží, příp. že uvnitř domu jsou v rozporu se zjištěními znalce trhliny rovněž na průčelní stěně, příp. stěnách rovnoběžných s ulicí , název19. Z listin OV PZK, vč. dodatku k OV PZK, má soud za zjištěné, že toto odborné vyjádření zadal žalobce z důvodu polemiky se závěry znaleckého posudku, když úkolem bylo posoudit příčiny vzniku trhlin v domě žalobce na základě znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, , právnická osoba, , jej zpracoval , jméno FO, . , jméno FO, , znalec z oboru stavebnictví (jak následně doplnil žalobce, neboť v samotném OV PZK toto uvedeno není), a při zpracování OV PZK vycházel ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, a objednávky žalobce. V OV PZK je uvedeno, že zpracovatel neověřoval pravost a správnost podkladů poskytnutých žalobcem a místní šetření v domě žalobce nebylo provedeno. Obsahem OV PZK je především zpochybnění závěru znaleckého posudku v rozsahu určení příčiny vzniku poruch na domě žalobce (tzn. opření zdegradované opěrné zdi strmého jižního svahu s nefunkčními odvodňovacími otvory o objekt domu žalobce ve směru kolmém na , adresa, ), když OV PZK má za to, že takový závěr znaleckého posudku není podpořen důkazy. Dle OV PZK "základním nedostatkem provádění demolice je neprovedení kompletní pasportizace všech sousedních domů (s odkazem na povinnost zhotovitele ve smlouvě o dílo čl. III), s tím že "toto porušení povinnosti znalec ve znaleckém posudku ignoruje, a stanovuje příčinu poškození, aniž by byl schopen popsat stav objektu před demolicí". Dále je vyčteno znaleckému posudku, že nezohlednil 1) časovou souvislost, 2) vibrace od bagru, 3) konstrukční propojení sousedících domů prostřednictvím štítové zdi, 4) hutnění štěrkové vrstvy. Znalec tak dle OV PZK „neposoudil reálný průběh prací s konkrétními odkazy na záznamy ve stavebním deníku, není přiložen technologický postup ani fotodokumentace bouracích prací zhotovitele a … nebyly zkoumány vibrace“. Z dodatku OV PZK následně zpracovatel (opět bez ověření pravosti a správnosti předaných podkladů od žalobce, a bez místního šetření v místě domu žalobce) doplňuje OV PZK o závěry z fotografií, které měl žalobce pořídit ve dvoře svého domu v , datum, , datum, , s tím, že z těchto fotografií dospěl k závěru, že příčinou poškození domu žalobce není příčina zjištěná znalcem (odvodňovací otvory na opěrné zdi jižního svahu považuje za funkční, jsou i jiná místa, kudy může voda odtékat, konstrukce vestavků mezi domem žalobce a opěrnou zdí je subtilní, popsaný tlak opěrné zdi by se nejprve projevil na těchto konstrukcích). Uzavírá, že „trhliny lokalizované při místním šetření znalce jsou převážně na stěně průčelní, která byla nejvíc exponovaná otřesy od provádění demolice. resp. od dopravy, její spojení s opěrnou zdí za domem je velmi slabé, nepřímé, a proto praskliny na domě žalobce nejsou způsobeny pohybem opěrné zdi za domem“.

20. Soud z OV PZK, vč. dodatku k OV PZK, neprovedl zjištění, která by zpochybnila základní zjištění ze znaleckého posudku s přihlédnutím k dalším důkazům (především průzkum, fotodokumentace a výslech , jméno FO, . , jméno FO, , posudek a výslech , jméno FO, . , jméno FO, , dokumentace, pasportizace, stanovisko a výslech , jméno FO, . , jméno FO, ), tzn. že byly zjištěny staticky významné trhliny uvnitř domu žalobce, a to pouze na stěnách kolmých na , adresa, , a naopak, že nebyly takové trhliny zjištěny na průčelní stěně (příp. jiných stěnách rovnoběžných s ulicí , název, , název, ), resp. že trhliny v opravené fasádě domu žalobce souvisí s nevhodně použitou omítkovou směsí na stěnu trpící zvýšenou vlhkostí, ani že poškození fasády nad rámec poškození, která byla na fasádě zřejmá již v řádech let před provedením demolice (zde soud vychází ze dvou konkrétně popsaných trhlin , jméno FO, . , jméno FO, , neboť žalobce žádné konkrétní trhliny v žalobních tvrzeních nespecifikoval) je způsobeno něčím jiným než pokračováním degradace v důsledku působení jakýchkoli vnějších nepříznivých vlivů, resp. v případě klenby vchodu změnou zatížení degradovaných stropních trámů (dle , jméno FO, . , jméno FO, , srov. shora), a to ohledem na stav domu žalobce a jeho nedostatečné údržby. Soud považuje za nutné opětovně zdůraznit, že základní tvrzení ve vztahu k trhlinám na domě žalobce (trhlinám novým, zjištěným po provedení demolice domu č., hodnota, ) bylo, že trhliny vznikly, a nadále vznikají po opravě fasády nerovnoměrným sedáním podloží a posunem domů. Bylo na žalobci, aby svá tvrzení prokázal. Shora uvedená skutková zjištění nemohou být rozporována, pokud závěr OV PZK vychází z toho, že „trhliny lokalizované při místním šetření znalce jsou převážně na průčelní stěně“. To je v rozporu se zjištěními znalce. Znalec naopak zdůraznil, že trhliny na fasádě považuje za degradaci omítky, uvedl předpokládaný důvod, a uvnitř domu vyloučil jakékoli trhliny na průčelní stěně, a právě z těchto zjištění vyšel při formulaci svého závěru. , jméno FO, OV PZK následně dochází k závěru, že není vyloučeno, že poškození průčelní stěny je způsobeno vibracemi z demolice (pravděpodobně tedy má na mysli poškození průčelní stěny před její opravou, kdy mohly být nějaké vibrace od demoličních a souvisejících prací přítomny, byť odkazuje na zjištění znalce , jméno FO, . , jméno FO, ), pak takovou úvahu soud považuje ve srovnání s ostatními provedenými důkazy za nepodloženou, nevycházející ze zjištěného skutkového stavu, a bez jakéhokoli vlastního šetření zcela obecnou, která nemůže nejen samostatně obstát, ale ani zpochybnit hodnocení shora provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti. Samotná polemika se závěrem znaleckého posudku ohledně „skutečného důvodu“ zjištěných poškození v domě žalobce pak rovněž nemůže obstát samostatně, když dle všeho OV PZK vychází toliko z předaných informací a několika fotografií od žalobce, aniž by bylo zpracovatelem provedeno alespoň místní šetření. Soud připouští menší ochotu znalce v rámci jeho výslechu dne , datum, k vyjádření k dodatku OV PZK, resp. fotografií v něm obsaženým, nicméně bylo potvrzeno, že fotografie tzv. betonové terasy nad vestavkem (obrázek č., hodnota, a 3 dodatku OV PZK) je místem, ze kterého byla focena fotografie č. , hodnota, znaleckého posudku, a znalec potvrdil, že jde o totožné spojení, které označuje jako spojení domu žalobce a opěrné zdi jižního strmého svahu. Z fotografií, které v lepší ohniskové vzdálenosti předložil v rámci OV PZK žalobce, skutečně vyplývá, že betonová deska terasy je vizuálně spojena s domem i s opěrnou zdí. Soud nemá za to, že by OV PZK mohlo zpochybnit závěry znalce, pokud navíc na rozdíl od znalce vychází právě a jen z předložených fotografií. Ohledně odvodňovacích otvorů znalec uvedl, že nemohou řádně fungovat, když jsou v polovině stěny a jsou zarostlé. , jméno FO, žalobce, resp. závěry dodatku OV PZK, netvrdí žádné jiné skutečnosti, a jen se dovolávají historického umístění odvodňovacích otvorů v opěrné zdi, opět má soud za to, že nelze takovými závěry učiněnými z fotografií jakkoli zpochybnit úvahu znalce o „skutečné příčině“ vzniku poškození zjištěného v domě žalobce. Ostatně hydrostatický tlak za opěrnou zdí uvedl znalec jako pouze jeden ze dvou (byť obecně připustil, že jde toliko o jeho odborný názor vycházející z místního šetření, ovšem najisto by takový názor mohlo prokázat pouze geodetické měření). OV PZK naopak činí závěry bez jakéhokoli šetření. Celkový závěr, že „praskliny na domě žalobce nejsou způsobeny pohybem opěrné zdi za domem žalobce“ opírá o tvrzení, že praskliny byly a jsou převážně na stěně průčelní, což odporuje skutkovým zjištěním (srov. shora i níže), a není podpořeno ničím jiným, než informacemi získanými od žalobce.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, (vlastníka sousedního domu č., hodnota, ) soud nezjistil ke vzniku nových trhlin v souvislosti s provedenou demolicí domu č., hodnota, ničeho. Je pravdou, že přestože svědek deklaroval, že rozumí českému jazyku, samotný výslech byl zjevně limitován menší schopností svědka porozumět i vypovídat v českém jazyce, nicméně svědek se jednoznačně vyjádřil k tomu, že věděl o demolici domu č., hodnota, , že byl před demolicí informován, nicméně si nebyl schopen vybavit, kdy přesně k demolici došlo. Soud má z výslechu za zjištěné, že svědek 15 let v domě nežije, nemá přesný přehled o jeho stavu, když vypověděl, že ví, že „občas z domu něco upadne“, ale on neví kdy se tak stalo. Přesvědčivost svědka byla snížena rovněž tím, že přestože byl tázán výlučně na otázky k domu č., hodnota, , spontánně se nabízel, že ukáže poškození vyfocené na svém mobilním telefonu, nicméně sám od sebe ukazoval fotografie domu žalobce, což jevilo zdání, že výpověď byla tímto směrem předem připravena.

22. Z výslechu svědka , jméno, soud rovněž k výskytu nových trhlin časově souvisejících s provedenou demolicí domu č., hodnota, nezjistil ničeho. Svědek vypověděl, že je nájemcem žalobce. Soud opět považuje věrohodnost výslechu svědka za sníženou, když na základní otázku, zda si vzpomíná na demolici sousedního domu, spontánně uvedl, že (demolovaný dům) „bourali bagrem“. Opět tato výpověď jevila zdání, že je připravena, když i dále byl výslech poznamenán narušováním žalobce, který se svědkem polemizoval, jak odpovídat správně. Svědek uvedl, že v domě bydlí asi 15 let, pokud mluvil o demolici či opravě fasády nebo pádu římsy, vždy uvedl, že přesně neví, a uváděl jen přibližné rozmezí let. Svědek vypověděl naopak se snahou o přesnost, že až po demolici domu č., hodnota, se u oken objevily praskliny, a to u oken do ulice, tzn. na průčelní stěně. Následně upřesnil, že tím myslí praskliny z vnitřní strany domu, z vnější „byly jen takové malé“. Uvedl, že se tam objevily i před opravou fasády, ale hlavně po opravě. Jeho výpověď je tak v přímém rozporu se zjištěními provedenými znalcem. Současně ale také svědek uvedl, že v roce , datum, došlo k rekonstrukci (nová omítka s perlinkou) uvnitř domu. Jinými slovy soud má za zjištěné, že žalobce opravil vnitřní stranu průčelní stěny po seznámení se závěry znaleckého posudku v , datum, znalecký posudek ještě vychází ze zjištění, že uvnitř domu žalobce nebyla provedena žádná rekonstrukce), a před tím, než v reakci na závěry znaleckého posudku k prokázání svých tvrzení o trhlinách i z vnitřní strany průčelní stěny navrhl jako důkaz svědeckou výpověď , jméno, Soud výslech svědka v tomto směru, který je za těchto okolností v rozporu se zjištěními znalce, považuje za nedůvěryhodnou. Svědek byl konfrontován i s fotografií klenby vchodu do domu, přičemž sice u všech otázek, zda ví o trhlinách, přitakával, že ano, nicméně přestože i u této fotografie tvrdil, že tuto trhlinu poznává, domníval se, že jde o fotografii nejprve kuchyně, a následně vchodu do kuchyně, jinými slovy ve skutečnosti tvrdil, že trhlinu poznává, ač jí fakticky nepoznával. V rozsahu hlavního smyslu provedení tohoto důkazu, tedy doložení rozporu se zjištěním znalce, že na průčelní stěně zevnitř domu nejsou žádné trhliny, soud nezjistil, že by závěry znaleckého posudku nebyly správné. Nutno podotknout, že pomine-li soud, že žalobce od počátku uplatňování svého nároku neoznačoval konkrétní poškození, která spojuje s provedenou demolicí – vyjma zřícení části římsy) od seznámení se závěry znaleckého posudku měl žalobce více než 8 měsíců, aby konkrétně tvrdil a doložil, že existují konkrétní trhliny na stěnách rovnoběžných s ulicí , název, a v tomto směru znalec nevychází ze správných skutečností. Nepochybně tedy tuto skutečnost mohl prokázat i jinak (např. obrazový důkazní materiál jako fotografie, video, příp. navrhnout ohledání na místě). Žalobce však navrhl výslech svědků (a svůj vlastní), a z výpovědi svědka Kenyyze naopak bylo zjištěno, že mezitím žalobce opravil vnitřní stranu průčelní stěny. Soud proto stále považuje za zjištěné, že na rovnoběžných stěnách domu žalobce z vnitřní strany nebyly zjištěny žádné trhliny, jak uvedl znalec , jméno FO, . , jméno FO, .

23. Soud z dále neuvedených, byť provedených důkazů nezjistil další skutečnosti nad rámec již shora uvedeného, neboť jen doplňovaly již zjištěné skutečnosti z uvedených důkazů, příp. se míjely z podstatou zjištěného skutkového stavu s ohledem na předmět řízení. Další důkazy soud neprovedl. Především jde o navrhovaný účastnický výslech žalobce a výslech svědka , jméno FO, . Soud především vyšel z toho, že žalobce od počátku svá skutková tvrzení opřel o závěry ZP PZK s tím, že jak v původní žalobě, tak následně v doplňování skutkových tvrzení v reakci na provedená dokazování (především znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, ) zcela rezignoval na konkrétní uvedení poškození (trhlin), které se měly objevit po provedené demolici domu č., hodnota, . Obecně ke vzniku nových trhlin navrhoval po celou dobu účastnický výslech žalobce, a po předložení znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, navrhl jako důkaz nejprve výslech vlastníka sousedního domu č., hodnota, , jméno FO, , později nájemníka , jméno, (před samotným výslechem označovaného jménem , jméno, , , jméno FO, , který mu měl pomáhat s opravami v domě, a výslech , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, jako doplnění k již provedeným listinným důkazům, jejichž jsou oba autory (srov. shora). Soud provedl výslech vlastníka sousedního domu (srov. shora), ze kterého ovšem soud nepovažuje za prokázaná žádná tvrzení o vzniku nových poškození na domu č., hodnota, , a výslech , jméno, nicméně ani z jeho výpovědi nebylo zjištěno ničeho, co by mohlo shora uvedené závěry soudu zpochybnit (srov. shora). Soud má za to, že tím méně tak mohlo být učiněno výslechem , jméno FO, , který dle sdělení žalobce prováděl opravu římsy a fasády jeho domu, ale „navštěvoval dům žalobce i dříve“, a vznik poškození po demolici domu č., hodnota, tak mohl zaznamenat. Soud zdůrazňuje, že i kdyby přistoupil na tuto interpretaci žalobce, připomíná, že sporným nebylo zjištění určitých škod na domu žalobce, naopak poškození římsy, fasády i vnitřních omítek bylo prokázáno, ale nikoli z důvodů provedené demolice domu č., hodnota, . Tyto důkazy mohly být připuštěny toliko ke zpochybnění skutkových zjištění ze znaleckého posudku. Obecně bylo zjištěno, že dům žalobce byl po více stránkách dlouhodobě neudržovaný a poškozený již před provedením demolice domu č., hodnota, . Zjištění příčiny u konkrétně zjištěných poškození je pak vysoce odborná otázka, pro kterou soud ustanovil soudního znalce. Taková zjištění není možné rozporovat svědeckými výpověďmi třetích osob, ať již takových, kteří prostor domu snad užívají k bydlení, tím méně takových, kdo jej v průběhu času navštěvují. Žalobce měl nepochybně možnost rozporovat závěry znaleckého posudku s ohledem právě na konkrétní zjištěná poškození. , jméno FO, jako hlavní příčinu zjištěných poškození (trhlin) ve vnitřních částech domu, znalec zjistil toliko na stěnách kolmých ke svahu , adresa, , pak nepochybně bylo právo žalobce doložit, že existují i trhliny jiné, nicméně žalobce v tomto směru ani nic netvrdil, nepředložil žádné obrazové důkazy, přestože bylo zjištěno, že vnitřní omítky až do vypracování znaleckého posudku nebyly opravovány. Naopak právě svědek , jméno, potvrdil, že dříve se vnitřní omítky neopravovaly, ale oprava byla provedena až v roce , datum, , tedy v období mezi vypracováním znaleckého posudku (, datum, ), resp. místního šetření mu předcházejícího (, datum, ), a soudním jednáním, na kterém byl důkaz znaleckých posudkem, resp. výslechem , jméno, proveden. Tím spíše soud zamítl rovněž důkaz účastnickým výslechem žalobce, když jde o důkaz subsidiární, pokud dokazovanou skutečnost není možné prokázat důkazy jinými (§ 131 odst. 1 o.s.ř.), což nepochybně možné bylo, ale žalobce se o to buď nepokusil, resp. navrženými dalšími důkazy neprokázal, a to ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. na jednání dne , datum, .Skutkový stav:

24. Soud dospěl hodnocením shora uvedených důkazů, jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co uvedli účastníci řízení (§ 132 o.s.ř.), ke zjištění následujícího skutkové stavu. V rozhodné době mezi , právnická osoba, které nicméně z důvodu nečinnosti tehdejšího vlastníka demolovaného domu uzavřením smlouvy o dílo zajistil žalovaný jako objednatel. Hrubé demoliční práce, po kterých na místě demolovaného domu již byla proluka a odvezena suť a další demolovaný materiál, byly dokončeny dle doložených fotografií již před , datum, . Následně pokračovala práce na opatřeních, které dodatečně aktualizoval projektant demolice , jméno FO, . , jméno FO, . Po skončení demolice se žalobce obrátil dopisem ze dne , datum, na žalovaného s tím, že po demolici zaznamenal ve svém domě v , adresa, vznik nových prasklin, které se tam dříve nenacházely, a následně vyzval dne , datum, žalovaného k úhradě hodnoty závad ve výši , částka, , neboť po provedené demolici došlo k poškození jeho domu tím, že „se objevily nové praskliny na fasádě i uvnitř domu a následně došlo k pádu větší části římsy“. Vyčíslení škody (hodnoty oprav) bylo provedeno jako předpokládané náklady na opravu římsy ve výši , částka, (7 bm), opravu fasády ve výši , částka, (15 m2 á , částka, ), opravu vnitřních omítek ve výši , částka, (10 m2 á , částka, ) a dopravního značení ve výši , částka, . Samotná oprava římsy a fasády domu žalobce proběhla mezi sdělením žalobce o vzniku dalších škod ze dne , datum, , resp. mezi dnem , datum, , ke kterému byly pořízeny přiložené fotografie, a , datum, , kdy provedl prohlídku domu žalobce již po provedených opravách , jméno FO, . , jméno FO, . Skutečné náklady oprav žalobce nevyčísluje. Oprava vnitřních omítek byla provedena až v , datum, po seznámení žalobce se závěry znaleckého posudku. Trhliny uvnitř domu (před provedenými opravami vnitřních omítek) skutečně byly zjištěny (znalcem), ovšem pouze na zdech kolmých na , adresa, , nikoli na zdech rovnoběžných s ulicí, které proto dle odborných závěrů znalce nemohly být způsobeny demolicí ve svahu níže položeného domu v , adresa, , resp. posunem domů nad demolovaným domem v důsledku nerovnoměrného sedání podloží. Znalec jako příčinu jejich vzniku určil opření zdegradované opěrně zdi v jižním strmém svahu za domem žalobce prostřednictvím betonové terasy nad vestavkem o dům žalobce, který se tak stal součástí opěrné zdi. Trhliny byly zjištěny rovněž na fasádě průčelní stěny domu žalobce před její opravou, nicméně trhliny, které , jméno FO, . , jméno FO, zjistil jako aktivované, příp. rozvíjející se v , datum, nevykazují charakter, který by odpovídal poškození v důsledku posunu domu žalobce z důvodu nerovnoměrného sedání podloží. Naopak takové trhliny ani jiné znaky posunu domů zjištěny nebyly. Trhlina pod parapetem okna vedle vchodu, vede k nice elektriky, která byly pravděpodobně prvotní příčinou oslabení zdi. Trhliny zjištěny na fotografiích klenby vstupu do domu znalec sám bagatelizoval, soud sice má tyto trhliny za zjištěné, nicméně rovněž , jméno FO, . , jméno FO, , který na ně poukázal ve svém průzkumu uvedl, že nejširší trhlina byla již v , datum, starší, a příp. nové malé trhliny jsou způsobeny změnou zatížení, resp. nosnosti zdegradovaných trámů, v čemž se shoduje hodnocením s , jméno FO, . , jméno FO, , který vypracoval stanovisko k ZP PZK. Bylo zjištěno rovněž tvrzené poškození fasády průčelní stěny domu žalobce po její opravě. , adresa, zjištěných trhlin je ovšem způsobena především degradací omítky, která se neprojevuje na vnitřní straně průčelní stěny. Jde o trhliny směřující všemi směry (vodorovné i svislé), které dle zjištění znalce vznikají z důvodu nevhodně použité omítkové směsi Multibat s příliš vysokým obsahem cementu, použité na vnější zdivo s vysokou vlhkostí. Bylo vyloučeno, že by byly způsobeny vibracemi nebo posunem domu v důsledku provedené demolice. Obdobně byl zjištěn pád části římsy domu žalobce, a to někdy v období , datum, bližší datum zjištěn nebyl, období je ohraničeno dopisem ze dne , datum, a fotografiemi , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, ), tzn. v období, kdy demoliční práce byly ukončeny vč. odvozu materiálů a dalších zajišťovacích úkonů. Bylo zjištěno, že podokapní římsa byla narušena opadanou omítkou již v roce , datum, a následkem vnějšího prostředí, především vlivem pronikání vody probíhala její postupná degradace, vč. degradace navázané podzednice, a bylo jen otázkou času, kdy se z důvodu zanedbané údržby římsa zřítí. Pak na její zřícení mohla mít vliv jakákoli vibrace, i vítr. Římsa byla v takovém havarijním stavu, že mohla spadnou kdykoli v důsledku jakýchkoli vlivů, přičemž bylo především prokázáno s ohledem na časovou souvislost, že nespadla v průběhu jakýchkoli demoličních prací (a s nimi případně spojenými vibracemi, na které poukazoval žalobce). Dům žalobce je za hranicí své životnosti a byl dlouhodobě neudržovaný. Především byl a je velmi vlhký, s neudržovanou střechou, nefunkčními svody apod. Provedeným dokazováním tedy má soud za prokázané, že tvrzená poškození nebyla způsobena v důsledku stavebních či jiných prací provedených v souvislosti s demolicí domu č., hodnota, , a to i s ohledem na skutečnost, že žádná nová poškození odpovídající tvrzenému posunu domů v důsledku demolice nevznikla na domu č., hodnota, , který se nachází mezi demolovaným domem a domem žalobce, a u kterého byla provedena pasportizace před započetím demoličních prací, což rovněž vylučuje žalobní tvrzení, že poškození mají původ v pracích na demolovaném domu, a že by jejich vliv pokračoval i po skončení demolice. Poškození, které uplatňuje žalobce na svém domě, by dle zjištění soudu muselo být primárně zjištěno právě na domu č., hodnota, , aby se projevila rovněž na domu žalobce, tak se ovšem nestalo. Jinými slovy soud zjistil, že v důsledku dlouhodobě zanedbané údržby domu žalobce (ostatně i domu č., hodnota, ), příp. jiných vlivů, než-li jsou důsledky prací na demolovaném domu, vykazuje dům žalobce určitá poškození (trhliny uvnitř na zdech kolmých k , adresa, , a pád části římsy po skončení demoličních prací, ale ze všech provedených důkazů nemá soud za prokázané, že by se objevila jiná, resp. jakákoli poškození, na jejichž vznik by mělo vliv působení prací spojených s provedenou demolicí domu č., hodnota, . Soud má tak za zjištěný skutkový stav, kdy zjištěná a shora popsaná poškození se ani neztotožnil s námitkami žalobce, že znalec nevzal v úvahu vliv vibrací spojených s demolicí a dopravou materiálu, příp. s časovou souvislostí, a s provázáním domů společnými štítovými stěnami. Soud má za to, že naopak provedené důkazy zohledňovaly tyto souvislosti, a jak shora uvedeno, v některých případech přímo měly vliv na skutková zjištění. Soud rozumí tomu, že žalobce svá tvrzení založil především na obsahu ZP PZK, příp. později posudku , jméno FO, . , jméno FO, , nicméně jak z provedeného dokazování vyplynulo, ZP PZK je ve vztahu k hodnocení škod a příčinné souvislosti s mezi provedenou demolicí domu č., hodnota, a typem poškození hodnocením neodborným, a , jméno FO, . , jméno FO, založil svůj předpoklad o posunů domů z důsledku nerovnoměrného sedání podloží na spíše teoretickém předpokladu geologických poměrů, nezohlednil opatření spojená se způsobem provedení demolice, a jeho závěry neodpovídají ostatním provedeným důkazům. Na zjištěních ohledně typu škod a příčinné souvislosti mezi nimi a provedenou demolicí nemohlo ničeho změnit ani OV PZK, vč. dodatku, které v zásadě polemizovalo se závěry znaleckého posudku ohledně tzv. skutečné příčinně vzniku zjištěných škod uvnitř domu žalobce, a to pouze na základě informací a fotografií od žalobce, bez vlastního šetření, a k samotnému zjištění ohledně vyloučení důvodu vzniku zjištěných škod pouze uzavřelo, že není vyloučeno, že škody na průčelní stěně byly způsobeny vibracemi spojenými s demolicí, resp. související dopravou. , jméno FO, je žalobní nárok založen na tvrzení, že škody na domu žalobce způsobily stavební práce související s demolicí domu č., hodnota, , pak bylo na žalobci, aby takové škody a příčinnou souvislost mezi nimi a stavebními pracemi souvisejícími s demolicí prokázal. Nepostačí, že „není vyloučeno, že na zanedbaném domě, především fasádě průčelní stěny, mohla konkrétní rozvoj trhliny v omítce způsobit vibrace spojená s demolicí domu č., hodnota, . Z provedených důkazů má ovšem soud za prokázané, že tomu tak nebylo. Soud se proto dále nezabýval výší náhrady škody, kterou oceněním stavebních oprav požadoval žalobce.Právní posouzení:

25. Podle § 2895 o.z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

26. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

27. Podle § 2926 o.z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

28. Soud se nejprve vrátil k věcné legitimaci žalovaného, která je spojena s právním posouzením ustanovení § 2926 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (jinak také jen o.z.). Jak již shora uvedeno, s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu, a skutková zjištění, dle kterých žalovaný uzavřením smlouvy o dílo v pozici objednatele zajistil stavební práce spojené s demolicí domu č., hodnota, , proto je v tomto sporu pasivně věcně legiotimovaný.

29. Soud věc posuzoval dle shora uvedených ustanovení, jako spor z náhrady škody. Samostatným postavením institutu škody ve smyslu § 2926 o.z. se toto ustanovení v poměrech o.z. nevztahuje pouze na následky vyplývající z „provozní činnosti“ škůdce a má skutečně povahu odpovědnosti objektivní, resp. absolutní, když vykládané ustanovení samostatně neformuluje žádnou možnost liberace. Současně odpovědnost za škodu vzniká jak z činnosti škůdce, která je neoprávněná, tak z činnosti oprávněné. Ustanovení § 2926 o.z. formuluje zvláštní způsob odpovědnosti za škodu (dle § 2895 o.z.), která vznikla na nemovitosti poškozeného v příčinné souvislosti s prováděním prací škůdce, aniž by bylo podstatné, jakou osobou škůdce byla způsobena, jakou formou činnosti byla způsobena, a zda šlo o činnost oprávněnou či nikoli. Jde nepochybně o ustanovení speciální k „obecné odpovědnosti za škodu“ (§ 2910 o.z.) i ostatním zvlášť formulovaným formám odpovědnosti. Tento institut tak rozšiřuje a zjednodušuje možnosti poškozeného vlastníka (resp. držitele) nemovitosti domoci se náhrady škody způsobené pracovní činností jiné osoby. Pro vznik deliktní odpovědnosti podle tohoto ustanovení ovšem je třeba prokázat vznik škody na nemovitosti poškozeného v příčinné souvislosti s prováděním prací (zde demolice domu č., hodnota, ) zajištěnými žalovaným, a tak se, jak shora uvedeno, nestalo. Soud proto žalobu zamítl.

30. Soud nad rámec uvedeného považuje za vhodné doplnit k tvrzení žalobce, že měl být veden jako účastník stavebního řízení, příp. alespoň měla být provedena pasportizace nejen bezprostředně sousedících domů s domem č., hodnota, , ale také ostatních domů v , adresa, , neboť s ohledem na charakter místa i domy, které bezprostředně nesousedily s demolovaným domem, mohly být demolicí rovněž ovlivněny. Bez toho, aby se soud blíže zabýval touto námitkou ve vztahu ke správnímu (stavebnímu) řízení, příp. aby zkoumal plnění smluvní povinnosti provést pasportizaci sjednané ve smlouvě o dílo ze strany zhotovitele, neboť to nesouvisí s předmětem tohoto řízení, nezbývá než konstatovat, že shodně jako někteří svědci, příp. znalec, rovněž soud souhlasí, že s provedenou pasportizací domu žalobce by bylo možné snadněji prokazovat případné konkrétní škody vzniklé během nebo po skončení demolice domu č., hodnota, . Nicméně samotné neprovedení pasportizace domu žalobce nelze přičítat žalovanému. Ostatně i tvrzení žalobce (formou závěrů v rámci OV PZK), že zhotovitel porušil smluvní povinnost pasportizaci provést, vychází ze skutečnosti, že ve smlouvě o dílo, kterou žalovaný uzavřel jako objednatel, naopak byla sjednána povinnost zhotovitele provést pasportizaci sousedních domů, a žalovaný tak nejen že neporušil tuto smluvní povinnost, ale není možné konstatovat ani jakékoli opomenutí žalovaného založené na příp. nekonání v souvislosti s plněním zákonných (či smluvních) povinností. Ostatně veškeré povinnosti sjednané ve smlouvě o dílo byly založeny na pokynech správního rozhodnutí (stavebního úřadu), jak shora zjištěno. Vztah mezi obsahem smlouvy o dílo, kterou fakticky žalovaný zajistil demoliční práceNáklady řízení:

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení. Žalovaný vyúčtoval jako své náklady , částka, za účast na jednání á , částka, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (3x 2 započaté hodiny), , datum, , , datum, (2x 2 započaté hodiny), dále á , částka, za 6x příprava na jednání, á , částka, za 6x vyjádření ve věci (bez bližšího určení konkrétních vyjádření) a 1x účast na místním šetření. Soud se s vyúčtováním zcela neztotožnil, když z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná se neúčastnila jednání dne , datum, , které bylo odročeno před svým zahájením, a o nákladech řízení za účast na jednání dne , datum, , vč. přípravy k němu, bylo rozhodnuto v rámci separace nákladů tak, že byla uložena povinnost znalci , jméno FO, . , jméno FO, usnesením ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, . Z obsahu spisu pak soud zjistil pouze 5 podání žalovaného (srov. níže), která byla podána k výzvě soudu, v ostatních případech šlo o iniciativu žalovaného, kdy písemným vyjádřením (podáním) nahrazoval totožný úkon, který mohl být proveden např. v rámci nařízených jednání, proto za něj soud pro neúčelnost náhradu nepřiznává. V rámci novelizace zák. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, byla od , datum, zvýšena paušální náhrada hotových výdajů zástupce z řad advokátů, podle totožné logiky vyplývající z judikatury Ústavního soudu proto náleží od , datum, paušální náhrada ve výši , částka, rovněž nezastoupenému účastníku, byť související vyhl. č. 254/2015 Sb. současně ani dosud změněna nebyla (srov. východiska rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. , spisová značka, resp. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Soud proto přiznal žalovanému jako účastníkovi nezastoupenému zástupcem z řad advokátů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254, datum, Sb. s přihlédnutím k rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 39/13 v paušální částce , částka, za úkony vyjádření k žalobě ze dne , datum, , příprava a účast na jednání dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, , vyjádření ve věci ze dne , datum, , účast při místním šetření dne , datum, , vyjádření ke znaleckému posudku ze dne , datum, ; a dále , částka, za úkony vyúčtování ze dne , datum, , příprava a 3x (za 3x započaté 2 hodiny) účast na jednání dne , datum, , příprava a účast na jednání dne , datum, a příprava a 2x účast na jednání dne , datum, ; nicméně celkem ve výši účtované žalovaným, tzn. , částka, . Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému výchozí třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.Znalečné dle bodu III. výroku:

32. Dále soud doplnil do konečného rozhodnutí rovněž samostatné usnesení o znalečném dle § 139 odst. 2 a 4 o.s.ř. a zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném. Soud rozhodl o znalečném (za vyhotovení znaleckého posudku) již usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (v právní moci dne , datum, ), až po tomto usnesení doúčtoval dne , datum, znalec znalečné spojené se svým výslechem na jednání dne , datum, (faktura č. , název, ze dne , datum, ) v celkové výši , částka, , které tvoří odměna za 5h á , částka, přípravy na jednání dne , datum, a 5h á , částka, účast na jednání dne , datum, , a dále hotové výdaje (náhrada cestovních výdajů na cestě z , název, a zpět, s čímž účastníci přijednání dne , datum, souhlasili, neboť znalec se dopravil nikoli ze svého sídla, ale z dovolené) ve výši , částka, , a náhradu za ztrátu času (, právnická osoba, hodiny při účtování , částka, / 15 min.) ve výši , částka, . Proti doúčtování znalečného podal námitky žalobce, který především namítal, že příprava v délce 5 hodin á , částka, je zjevně nepřiměřená, když běžně účtovaná příprava je 2 hodiny á , částka, . Dále je přesvědčen, že je doúčtování uměle navýšeno poté, co znalec vyčkal předchozího rozhodnutí o znalečném. Dále žalobce nesouhlasí s tím, že by výslech znalce trval 5 hodin od 12:30 hodin dne , datum, , když dle protokolu byl výslech zahájen až od 14:18 hodin, tedy maximálně 3 hodiny. Proti hotovým výdajům neměli účastníci námitek. Znalec následně k námitkám zaslal šanon s listinami souvisejícími s plněním znaleckého úkolu s tím, že ponechá na soudu určení, kolik času přípravy je před výslechem potřeba.

33. Znalci byla přiznána odměna za výkon znalecké činnosti dle § 30 a § 31 ZnalZ ve výši , částka, za každou hodinu dle § 2 ZnalV, přičemž soud akceptoval, že příprava a výslech znalce je odbornou činností plnění znaleckého úkolu, za kterou je výše , částka, adekvátní. Samotná výše účtované odměny znalce tak odpovídá stanovenému rozsahu 800 – , částka, za hodinu. Soud se ovšem zcela neztotožnil s vyúčtováním. S ohledem na obsah znaleckého posudku a listinných důkazů obsažených ve spise, ze kterých rovněž znalecký posudek vycházel, soud akceptuje časovou dotaci přípravy 5 hodin. Ze spisu (záznamu soudního jednání dne , datum, ovšem vyplývá, že výslech znalce trval 2 hodiny 53 minut (od 14:05 do 16:58 hodin), proto za účast na výslechu soud přiznal odměnu toliko za 3 hodiny. Současně soud zohlednil, že předvolal znalce na čas zahájení soudního jednání, a pozval jej do jednací síně, aby byl přítomen dalším provedeným důkazům, zejména výslechu , jméno FO, . , jméno FO, . Do jednací síně se znalec dostavil ve 12:53 hodin, soud proto za tento časový úsek před samotným výslechem znalce dále přiznal znalci náhradu za ztrátu času stráveného na cestě, a to za 4 x 15 minut před přerušením jednání á , částka, (celkem , částka, ); tato část znalečného byla při vyhlášení rozsudku vč. tohoto usnesení postižena chybou v počtech, když soud započetl částku , částka, namísto správných , částka, , kterou soud napravil ve stejnopisech písemného vyhotovení rozhodnutí. Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času byla znalci přiznána dle § 32 ZnalZ a § 10 a násl. ZnalV vč. přílohy č. , hodnota, ZnalV dle vyúčtování při zohlednění shora uvedených změn. Náhrada cestovních výdajů (srov. § 12 ZnalV) vlastním vozem byla doložena technickým průkazem a shodně jako náhrada za ztrátu času stráveného na cestě (srov. § 14 ZnalV) je určena pro cestu pokud je nutné provést úkon v místě, které není sídlem znalce), a to ve výši úšlého výdělku, a pokud jej nedoloží v paušální výši , částka, za každou započatou čtvrthodinu.

34. Celkem tak bylo znalci přiznáno znalečné ve výši , částka, , z čehož odměna je ve výši , částka, a náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času ve výši , částka, . Po právní moci tohoto usnesení bude tímto usnesením přiznané znalečné vyplaceno na sdělený účet znalce prostřednictvím účtárny tohoto soudu (částečně ze zbytku složené zálohy na znalecký posudek a dále ze státního rozpočtu).Náklady řízení státu dle bodu IV. a V. výroku:

35. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř.. Náklady státu (§ 141 odst. 2 o.s.ř.) v tomto řízení představují náklady na znalečné (ve výši srov. usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , a ve výši , částka, srov. bod III. výroku tohoto rozhodnutí) a náklady na svědečné (ve výši , částka, , srov. usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, ). Jelikož povinnost uhradit náklady státu se pojí až s faktickým vyplacením znalečného, které není možné bez právní moci rozhodnutí o znalečném, soud stanovil povinnost obecně s tím, že ji uhradí účastník procesně neúspěšné strany, až poté, kdy bude pravomocné rozhodnutí o znalečném, resp. svědečném (s rozsudkem jde o provázané rozhodnutí, proto příp. odvolání ve věci bude současně odvoláním proti tomuto samostatnému usnesení). Jelikož ve věci byla plně úspěšná strana žalovaná, byly náklady státu uloženy k zaplacení v plné výši žalobci. Žalobce je povinen uhradit náklady státu prostřednictvím zdejšího soudu do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (160 odst. 1 o.s.ř.), a to na č. účtu , č. účtu, pod var. symbolem , var. symbol, .