8 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 141 199,41 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 348,08 Kč spolu s úrokem 49 % ročně z částky 39 802,08 Kč od [datum] do [datum], a s úrokem 15 % ročně z částky 39 802,08 Kč od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 40 102,08 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadovaného dosud nesplatného kapitalizovaného úroku ve výši 70 595,30 Kč, a požadované smluvní pokuty ve výši 19 901,04 Kč spolu s úrokem 15 % ročně z částky 19 901,04 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 141 199,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč (poté co dne [datum] uzavřeli účastníci nejprve smlouvu [číslo] na poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč). Žalovaný úvěrový rámec zcela vyčerpal, když částka 11 136 K byla vyplacena na účet žalovaného, částka 20 864 Kč byla vyplacena žalobkyni na předchozí úvěr jako věřiteli žalovaného, a částku 8 000 Kč započetla žalobkyně na náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v 72 splátkách ve výši 1 730 Kč měsíčně inkasem z jeho běžného účtu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 % ročně. Žalovaný měl celkem zaplatit částku 124 560 Kč, vč. úroků 84 560 Kč. Dále si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou je žalovaný v prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, za které jí vyúčtovala celkem 800 Kč dle Smlouvy (300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, které ovšem v žalobě neuplatnila). Žalovaný celkově uhradil částku ve výši 3 460 Kč (2 splátky), které byly započteny dle splátkového kalendáře na jistinu ve výši 197,92 Kč a na úrok ve výši 3 262,71 Kč. I přes opětovné výzvy žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum]. V upomínce pak byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost řádně nesplnil, žalobkyně dopisem ze dne [datum] prohlásila celý dluh žalované za splatný. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady nedoplatku jistiny ve výši 39 802,08 Kč, nedoplatku úroků ve výši 81 297,29 Kč, nákladů na upomínky ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 901,04 Kč. Dále žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky 60 003,12 Kč od [datum] do zaplacení, a přiznání náhrady nákladů řízení. Dále se žalobkyně k výzvě soudu ohledně ověření úvěruschopnosti v části svého doplnění vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě žalovaným vyplněného dotazníku o posouzení bonity, a dále výpisy z účtu žalovaného, výplatní pásky od zaměstnavatele žalovaného, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, a to s negativním výsledkem, a dále posuzoval úvěruschopnost za pomoci parametrů doporučení [obec] národní banky (ČNB), přičemž žalobkyně uvádí mezi příjmy částku 31 620 Kč a výdaji částky 3 000 Kč náklady na bydlení, 172 Kč sázky, a bez dalších výdajů na splátky jiných závazků.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání, které se po několika odročeních na žádost žalobkyně konalo dne [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádá odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronické komunikace, ze které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a žalovaný se proti tomu zavázal zaplatit 4 000 Kč za sjednání úvěru a splatit tento úvěr 72 měsíčními splátkami ve výši 514 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 23 % ročně a dalších poplatků.

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vč. příloh a předsmluvních informací, souhlasu s inkasem, dokladu o platbě 1 Kč, potvrzení o vyplacení úvěru z [datum] a potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronické komunikace, ze které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, a žalovaný se proti tomu zavázal zaplatit 8 000 Kč jako náklady za sjednání úvěru a splatit tento úvěr 72 měsíčními splátkami ve výši 1 730 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 49 % ročně ke každému 15. dni v měsíci (až do dne [datum], kdy bude splatná celková dlužná částka ve výši 124 560 Kč, tj. jistina 40 000 Kč a smluvený úrok ve výši 84 560 Kč). Pro případ, že žalovaný nesplatí poskytnutý úvěr v souladu se Smlouvou nebo bude vůči žalovanému zahájeno exekuční nebo insolvenční řízení, se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení ve smyslu § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak také jen ZSÚ) a poplatky za upomínky ve výši 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku. Sjednána byla výplata částky úvěrového rámce na 3 různá platební místa, kdy 8 000 Kč mělo být započteno na úhradu nákladů žalobkyně na poskytnutí úvěru, částka 20 864 Kč na úhradu předchozího dluhu žalovaného u žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], a na sdělený účet žalovaného měla být vyplacena částka 11 136 Kč.

6. Z potvrzení o vyplacení úvěru, dvou potvrzení o platbě ze dne [datum], a potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovanému bylo vyplaceno 11 136 Kč na jeho běžný účet, a částka 20 864 Kč na splacení předchozího závazku u žalobkyně ze dne [datum] ze smlouvy [číslo].

7. Z upomínky ze dne [datum], vč. podacího archu, bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil splátku splatnou [datum] a žalobkyně mu současně vyúčtovala poplatek za 1. upomínku 300 Kč.

8. Z upomínky ze dne [datum], vč. podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně k úhradě dlužné splátky a vyúčtovala mu poplatek za druhou upomínku ve výši 500 Kč.

9. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum], vč. podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného, aby celou dlužnou částku 141 199,41 Kč uhradil do [datum].

10. Z části smlouvy o úvěru (tabulka umoření) bylo zjištěno, že na jistinu bylo z první splátky poukázáno 97 Kč a z druhé 101 Kč a na úrok z první splátky 1 633 Kč a z druhé 1 629 Kč (a ze třetí a čtvrté splátky přes zesplatněním částky 1 625 Kč, resp. 1 621 Kč, a z páté až sedmé splátky po zesplatnění částky 1 616 Kč, 1 612 Kč a 1 607 Kč).

11. Z části smlouvy o úvěru (příloha 1) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný bez vyživovací povinností, že má příjem průměrné výše 31 620 Kč měsíčně, zaměstnavatele [právnická osoba], náklady na bydlení 3 000 Kč a dále další závazky mimo uvedeného předchozího závazku k žalobkyni nemá. Z výpisů z IS, CEE a nebankovního registru bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila nahlédnutím, že žalovaný není insolvenčním dlužníkem, povinným v exekučním řízení, či nemá záznam v registrech.

12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc prosinec 2021, leden a únor 2022 a z výplatní pásky za měsíc leden 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyžádala a obdržela ke kontrole úvěruschopnosti přehled o příjmech a výdajích na bankovním účtu žalovaného a výplatní pásku, ze kterých vyplývá, že žalovaný měl příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] v únoru 2022 v celkové výši 24 642 Kč měsíčně, od [právnická osoba] v lednu 2022 ve výši 13 616 Kč a v prosinci 2021 ve výši 20 352 Kč, a dále měl příjem každý měsíc z výplaty invalidního důchodu I. stupně ve výši 7 503 Kč. Výdaj za bydlení ani jiné než běžné výdaje nejsou patrné z výpisu bankovního účtu.

13. Soud neprovedl další předložené důkazy pro jejich nadbytečnost, příp. z dalších provedených důkazů nezjistil pro věc samu žádné relevantní skutečnosti.

14. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Obsahem smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen (byť na různá platební místa) a závazek žalovaného zaplatit 8 000 Kč za sjednání úvěru zápočtem, a splatit tento úvěr 72 měsíčními splátkami ve výši 1 730 Kč, a to včetně smluvního úroku ve výši 49 % ročně, a to ke každému 15. dni v měsíci (až do dne [datum], kdy bude splatná celková částka 124 560 Kč, vč. úroku ve výši 84 560 Kč). Pro případ, že žalovaný nesplatí poskytnutý úvěr v souladu se Smlouvou nebo bude vůči žalovanému zahájeno exekuční nebo insolvenční řízení, se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení ve smyslu § 122 zák. č. 257/2016 Sb. a poplatky za upomínky ve výši 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku. Sjednána byla výplata částky úvěrového rámce na 2 různá platební místa, kdy 20 864 Kč bylo vyplaceno na úvěrový účet na splacení předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], a 11 136 Kč bylo poskytnuto na sdělený účet žalovaného. Žalovaný uhradil pouze 2 splátky splatné ke dni [datum] a [datum] celkem ve výši 3 460 Kč, které byly započteny dle splátkového kalendáře na jistinu ve výši 197,92 Kč a na úrok ve výši 3 262,71 Kč. Se splátkou splatnou ke dni [datum] byl žalovaný v prodlení, opakovaně byl vyzván k její úhradě, a výzvou k zaplacení ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn a současně žalovaný vyzván, aby celou dlužnou částku uhradil do [datum]. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, [příjmení], a nebankovního registru s negativním výsledkem, a dále dotazy na žalovaného v žádosti o úvěr, resp. dotazníku k posouzení jeho bonity (příloha [číslo] smlouvy), které ověřila výpisem z účtu žalovaného a výplatní páskou, a ze kterých vyplynulo, že žalovaný měl příjem od zaměstnavatele a z invalidního důchodu I. stupně v celkové výši přes 30 000 Kč měsíčně. Výdaj za bydlení ani jiné než běžné výdaje nejsou patrné z výpisu bankovního účtu. Žalovaná tak sice neověřila tvrzené částky výdajů, ale z provedených důkazů vyplývá, že žalovaný měl příjmy přes 30 000 Kč měsíčně a výdaje vč. bydlení by i při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu pro rok 2022 dosahovaly přibližně 11 000 Kč (s odečtem zbytných nákladů na alkohol a tabák a rekreaci). Rozdíl příjmů a výdajů tak byl ověřen v částce výrazně přesahující smluvenou měsíční splátku (k tomu srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný do zesplatnění celého závazku měl po splatnosti splátku úroku ve výši 15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, a ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“) a dále pak zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ).

16. Podle § 2395 o.z., platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2399 o.z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Dle § 562 odst. 1 o.z. platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2048 o.z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 122 odst. 1 ZSÚ platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

24. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ platí, že uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

25. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

26. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

27. Podle § 124 ZSÚ platí, že stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

28. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o (spotřebitelském) úvěru ve smyslu § 86 ZSÚ, a § 2395 o.z., Soud má tuto smlouvu za platně sjednanou i dle § 86 ZSÚ (srov shora). Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou (§ 2399 o.z.), a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru (§ 1802 o.z.). Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Následkem toho byl úvěr zesplatněn (§ 1931 o.z.) v souladu se smlouvou, ovšem nikoli beze zbytku dle § 124 ZSÚ (srov. níže). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnuté plnění, a jejím nesplněním se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.). Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto vyhověl žalobnímu nároku co do požadovaného zaplacení zbývající jistiny (39 802,08 Kč), nákladů spojených s vymáháním pohledávky (300 Kč, které byly žalobkyní uplatněny), nesplaceným úrokům po splatnosti před zesplatněním celého závazku (3 246 Kč) a dále požadovaným úrokem z prodlení z přiznaných částek a úroku smluvního, který soud přiznal ve formě sazby, na kterou měla žalobkyně nárok (srov. níže).

29. Soud naopak nepřiznal žalobkyni dílčí nárok na smluvní pokutu, neboť žalobkyně toliko uvedla, že žádá 19 901,04 Kč a dále toliko uvedla, že splňuje § 122 ZSÚ, když nežádá více než 50 % jistiny. Z takto zcela absentujících tvrzení, jakým způsobem požadovanou smluvní pokutu žalobkyně vypočetla, soud nemůže vycházet, a má za to, že žalobkyně v tomto dílčím nároku nesplnila povinnost tvrzení. Soud byl připraven o tom žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. na prvním jednání ve věci, ke kterému se ovšem žalobkyně nedostavila, a tím se o možnost poučení sama připravila. Nad rámec uvedeného soud považuje za vhodné uvést, že již před nařízeným jednáním vyzval písemně žalobkyni, aby v tomto směru svou žalobu doplnila, ta ovšem nijak nereagovala.

30. Soud se dále neztotožnil s požadovaným„ kapitalizovaným úrokem“ ve výši 81 297,29 Kč. Z žaloby vyplývá, že žalobkyně požaduje uhradit celou částku úroků, které měly být v původním závazku splaceny 72 splátkami až do [datum] s tím, že přirostly k jistině okamžikem zesplatnění. Soud se neztotožnil s tímto dílčím nárokem hned ze dvou samostatných důvodů.

31. V první řadě se zesplatnění úvěru týká pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru (§ 124 ZSÚ). Žalobkyně má tak nárok (vedle přípustné výše sankcí) pouze na úhradu jistiny a úroků splatných ke dni rozhodnutí soudu (samozřejmě po odečtení již uhrazených úroků; srov. shora). Ohledně dosud nesplatných úroků je tak žaloba podána předčasně.

32. Současně ve druhé řadě z ust. § 122 odst. 4 vyplývá omezení, které se vztahuje na výpočet nároku na zbylý nesplacený úrok, když původní sjednanou úrokovou sazbu přiznává pouze v délce 90 dnů, a dále omezuje sazbu smluveného úroku na totožnou sazbu, která je platná pro zákonný úrok z prodlení.

33. Soud proto přiznal žalobkyni vedle již splatných, leč nesplacených splátek úroku do zesplatnění celého úvěru (srov. shora) a dále v sazbě dle uvedeného zákonného omezení, a naopak mu nezbylo než zamítnout požadované„ kapitalizované úroky“ splatné po dni vyhlášení rozsudku (ve výši 62 142 Kč dle smlouvy), dále část požadovaného„ kapitalizovaného úroku“ za období od [datum] do dne rozhodnutí [datum] v rozdílu mezi uplatněným úrokem 49 % z nesplacené jistiny (tj. 12 182,70 Kč) a úrokem 15 % z nesplacené jistiny (tj. 3 729,40 Kč), na který měla po uplynutí 90 dní (§ 122 odst. 4 ZSÚ) žalobkyně nárok. Celkem tak z požadovaného kapitalizovaného úroku soud zamítl částku ve výši 70 595,30 Kč.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější, ovšem z obsahu spisu vyplývá, že mu žádné náklady nevznikly.