8 C 91/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa zastoupených anonymizováno příjmenířešitele anonymizováno , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované za kterou jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa , IČO o zaplacení náhrady škody a odčinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v  anonymizováno řízení vedeném v prvním stupni u název soudu pod sp. zn. spisová značka , konkrétně za období od datum do datum ,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 42 236,73 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 42 236,73 Kč od [datum] do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 39 438 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 39 438 Kč od [datum] do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku

III. Žaloba žalobkyně a) se zamítá do výše 3 150 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 150 Kč od [datum] do zaplacení v rozsahu části žalobního nároku na náhradu za nemajetkovou újmu.

IV. Žaloba žalobce b) se zamítá do výše 3 150 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 3 150 Kč od [datum] do zaplacení v rozsahu části žalobního nároku na náhradu za nemajetkovou újmu.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 12 931 Kč a 10 233,75 Kč, celkem tedy 23 164,75 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a).

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 12 931 Kč a 9 769,11 Kč, celkem tedy 22 700,11 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce b).

1. Žalobci se po žalované domáhali zaplacení náhrady majetkové škody a odčinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v [anonymizováno] řízení vedeném v prvním stupni u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ [anonymizováno] řízení“), konkrétně za období od [datum] do [datum] (dále jen„ relevantní období“). [anonymizováno] řízení proti oběma žalobcům skončilo zprošťujícím rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Za tuto část [anonymizováno] řízení jim již byla poskytnuta náhrada majetkové škody i odčiněna nemajetková újmy, a to částečně dobrovolně ze strany žalované, částečně na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tímto bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že [anonymizována dvě slova] bylo nezákonné, že v něm byly průtahy a také určena výše roční náhrady nemajetkové újmy za průtahy v [anonymizováno] řízení, a to na [částka] (základ [částka] navýšený o 30 %). Pravomocným zproštěním obžaloby však průtahy v [anonymizováno] řízení neskončily. Krajský soud v Ústí nad Labem doručil žalobcům písemné vyhotovení rozsudku až dne [datum], tedy po 9 měsících a 20 dnech od rozhodnutí, a to teprve po stížnosti žalobců na průtahy, která byla shledána důvodnou. Až od toho doručení zprošťujícího rozsudku počala běžet lhůta k podání dovolání, které podal [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne [datum]. V návaznosti na to žalobci absolvovali dvě porady se svým obhájcem, který pro ně následně sepsal vyjádření k dovolání. Až do doručení konečného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tedy do [datum rozhodnutí], žili žalobci v obnovené nejistotě, jak bude o dovolání rozhodnuto a zda to pro ně nebude znamenat znovuotevření procesu. Po dobu dalšího 1 roku, 6 měsíců a 27 dní tak docházelo k dalšímu prohlubování jejich psychické újmy, spočívající v psychické zátěži, zásahu do jejich rodinného života a jejich cti a ztížení uplatnění na trhu práce. Každý z žalovaných tak požadoval odčinění nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení ve výši [částka] za relevantní období. Požadovali také náhradu majetkové škody, spočívající v nákladech na právní zastoupení a cestovních náhradách za cesty ke svému obhájci, a to žalobkyně a) ve výši [částka] a žalobce b) ve výši [částka] Tyto své nároky u žalované řádně uplatnili [datum], nicméně žalovaná se ve lhůtě šesti měsíců nijak nevyjádřila, resp. později jejich nároky odmítla uznat. Požadují tudíž i zákonný úrok z prodlení z uvedených částek, a to od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žádost žalobců vyřídila dne [datum], kdy konstatovala, že v [anonymizováno] řízení nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci tedy nemohli účelně vynaložit náklady na zrušení takového rozhodnutí a žalobcům proto žádná újma nevznikla. Co se týče délky řízení, trvalo dovolací řízení 7 měsíců, což žalovaná považuje za přiměřené. Závěrem vznesla námitku promlčení co do částky [částka] na odčinění nemajetkové újmy u každého z žalobců, jelikož u žalované uplatnili v zákonné lhůtě toliko částku ve výši [částka] Částku ve výši [částka] uplatnili žalobci až v doplnění žádosti ze dne [datum].

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že usnesení o zahájení [anonymizováno] stíhání bylo doručeno žalobkyni a) dne [datum] a žalobci b) dne [datum]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byli oba žalobci uznáni vinnými dle podané obžaloby. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl prvostupňový rozsudek zrušen a bylo znovu rozhodnuto tak, že se žalobci zprošťují obžaloby v plném rozsahu. Tento rozsudek byl žalobcům doručen až dne [datum] a nejvyšší státní zástupce proti němu podal dovolání. To bylo pro nepřípustnost odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které bylo žalobcům doručeno dne [datum]. Předmětem tohoto řízení je konkrétní období výše uvedeného [anonymizováno] řízení, a to od vyhlášení rozsudku [název soudu] dne [datum] do doručení usnesení [název soudu] o odmítnutí dovolání žalobcům dne [datum]. Co se týče předchozí části [anonymizováno] řízení, domáhali se žalobci náhrady majetkové škody a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a průtahy v trestním řízení u žalované, která dobrovolně uhradila žalobkyni a) částku [částka] (náklady právního zastoupení ve výši [částka], náhrada nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizováno] stíhání ve výši [částka] a náhrada nemajetkové újmy za průtahy v řízení ve výši [částka]) a žalobci b) částku [částka] (náklady právního zastoupení ve výši [částka], náhrada nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizováno] stíhání ve výši [částka] a náhrada nemajetkové újmy z průtahy v řízení ve výši [částka]). O zbytku jejich nároků bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dle kterého činila roční náhrada nemajetkové újmy za průtahy v [anonymizováno] řízení žalobců částku ve výši [částka] ročně. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] uplatnili žalobci u žalované nárok na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy, ovšem co se týče nemajetkové újmy, tak jen ve výši [částka], nikoliv [částka]. Ze strany žalované nedošlo k vyřízení žádosti žalobců ve lhůtě 6 měsíců, ale až dne [datum]. [příjmení] tak zůstalo toliko, zda po vyhlášení zprošťujícího rozsudku došlo k průtahům v [anonymizováno] řízení, zda žalobcům vznikla škoda či nemajetková újma v souvislosti s nimi a pokud ano, jaká je její výše.

4. Nad rámec shodných skutkových tvrzení vzal soud za prokázané, že žalobci absolvovali poradu přesahující 1 hodinu s advokáty Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [příjmenířešitele] [anonymizováno] dne [datum] v [obec] a [datum] v [obec] (potvrzení o další poradě s klienty přesahující jednu hodinu). Na základě toho podali prostřednictvím svého obhájce dne [datum] vyjádření k dovolání v rozsahu 9 stran (vyjádření k dovolání). Za tyto právní služby uhradili částku ve výši [částka] včetně DPH (příjmový pokladní doklad ze dne [datum]). Dne [datum] uplatnili žalobci u žalované nárok na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy, což urgovali dne [datum], jelikož dosud neměli ani potvrzeno přijetí své žádosti (e-mailové zprávy). Žalovaná na to reagovala přípisem ze dne [datum], ve kterém potvrdila přijetí žádosti žalobců ke dni [datum] a upozornila žalobce, že se může stát, že nedodrží zákonnou lhůtu k vyřízení jejich žádosti s ohledem na přetížení svých zaměstnanců (přípis žalované ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvali žalobci žalovanou k mimosoudnímu jednání, kdy ji upozornili na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a závěry z něj vyplývající a nabídli žalované zpětvzetí žaloby, pokud žalovaná uhradí uplatněné nároky bez příslušenství, které by pak nepožadovali. Na odčinění nemajetkové újmy již požadovali [částka] (návrh mimosoudního řešení). Z osvědčení o registraci vozidla (v přílohovém spise [spisová značka]) vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] vlastní [značka automobilu], jehož provozovatelem je společnost od [datum]. Průměrná délka [anonymizováno] řízení od roku 2008 klesala na 199 dnů v roce 2011, 185 dnů v roce 2012 a 179 dnů o rok později. Tento trend vydržel do roku 2018 (článek z [anonymizována dvě slova], v přílohovém spise [spisová značka]).

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. [anonymizováno] stíhání bylo zahájeno dne [datum] proti žalobkyni a) a dne [datum] proti žalobci b). Dne [datum] byli žalobci soudem prvního stupně uznáni vinnými skutky dle obžaloby, dne [datum] pak byli odvolacím soudem obžaloby pravomocně zproštěni. Zprošťující rozsudek jim byl doručen až dne [datum], načež proti němu nejvyšší státní zástupce podal dovolání. V reakci na to žalobci absolvovali dvě porady se svými obhájci přesahující jednu hodinu, a to dne [datum] v [obec] a dne [datum] v [obec]. Následně jejich obhájci podali dne [datum] vyjádření k dovolání v rozsahu devíti stran. Za tyto právní služby a další náklady uhradili žalobci svým obhájcům [částka] včetně DPH. Dne [datum] bylo žalobcům doručeno usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo dovolání odmítnuto pro nepřípustnost. O nárocích žalobců na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy za část [anonymizováno] řízení do [datum] bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla shledána nezákonnost [anonymizováno] stíhání, zjištěny průtahy v řízení a jeho nepřiměřená délka a nároky žalobců byly shledány důvodnými. Nároky za zbytek [anonymizováno] řízení od [datum] do [datum] uplatnili žalobci u žalované dne [datum] a svou žádost dne [datum] doplnili a rozšířili o dalších [částka] na odčinění nemajetkové újmy, na což žalovaná reagovala až dne [datum] tak, že nároky žalobců neuznává ani z části. <i>6. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ OdškZ“ nebo„ odškodňovací zákon“) ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.</i> <i>7. Dle ust. § 6 odst. 2 písm. a) OdškZ je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.</i> <i>8. Dle ust. § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.</i> <i>9. Dle ust. § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.</i> <i>10. Dle ust. § 14 odst. 3 OdškZ je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>11. Dle ust. § 15 odst. 1 OdškZ se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.</i> <i>12. Dle ust. § 31 odst. 1 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.</i> <i>13. Dle ust. § 31 odst. 3 OdškZ náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.</i> <i>14. Dle ust. § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.</i> <i>15. Dle ust. § 31a odst. 3 OdškZ v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.</i> <i>16. Dle ust. § 32 odst. 3 OdškZ se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.</i> <i>17. Dle ust. § 35 odst. 1 OdškZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.</i> <i>18. Dle ust. § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení, v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů.</i> <i>19. Dle ust. § 13 občanského zákoníku každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.</i> 20. V rozsudku ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009 Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že„ při odškodnění nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě se do celkové doby trvání řízení započítává i řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti či řízení o stížnosti ústavní. Počátek trestního řízení je pro posouzení celkové doby řízení v zásadě nutno klást k okamžiku sdělení obvinění, resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému.“ 21. Ve stanovisku ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že„ při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. Postup orgánu veřejné moci během řízení může být kvalifikován buď jako snaha rozhodnout ve věci v co nejkratším možném čase, a to při zachování zákonem předepsaných procesních postupů, nebo na druhé straně jako bezdůvodná nečinnost, svévole či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu (tzv. průtahy v řízení). Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.

22. Soud se nejprve zabýval klíčovou otázkou, zda bylo [anonymizováno] řízení vedené proti žalobcům zatíženo průtahy. V souladu s § 135 odst. 2 o.s.ř. soud vycházel z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém bylo dovozeno, že [anonymizováno] řízení proti žalobcům bylo jako celek vedeno nepřiměřeně dlouho a bylo zatíženo řadou průtahů. S tímto se soud ztotožňuje a doplňuje, že pro období od [datum] do [datum], které je předmětem tohoto řízení, to platí také. Relevantní období je jednak součástí [anonymizováno] řízení, které trvalo jako celek 8,5 roku, jednak je samo zatíženo nesprávným úředním postupem jak v podobě průtahů ad concreto, tak postupem, který by šel slovy Nejvyššího soudu nazvat neschopností vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu. Konkrétním průtahem je doba, po kterou [název soudu] zpracovával písemné vyhotovení zprošťujícího rozsudku. Jeho vyhotovení mu zabralo 293 dnů, tedy cca. 209 pracovních dní (5/7 celkové doby). To je více než desetinásobek zákonné lhůty dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, což je neomluvitelné i u té nejtěžší kauzy. Pořád totiž platí závěr vyslovený ve shora uvedeném stanovisku Nejvyššího soudu, že orgán státu„ by měl mít k dispozici takové procesní nástroje a takové schopnosti, aby se v co nejkratším čase vypořádal i s náročnějším případem.“ Zpracovávat písemné vyhotovení rozsudku skoro rok tomuto naprosto neodpovídá a jedná se jednoznačně o závažný průtah v řízení. Na tento průtah navazuje neméně závažné pochybení nejvyššího státního zástupce, který podal dovolání, ačkoliv bylo zjevně nepřípustné. To soud hodnotí jako již zmíněnou neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu. Nepřípustné dovolání lze ještě pochopit u účastníka řízení, ne však u nejvyššího státního zástupce, který by měl být tím nejznalejším odborníkem v soustavě státního zastupitelství. Pokud podal dovolání pro nesouhlas s tím, jak odvolací soud hodnotil důkazy, muselo mu být i s ohledem na ustálenou praxi Nejvyššího soudu zřejmé, že bude jeho dovolání odmítnuto. Soud tedy dospěl k závěru, že trestní řízení jako celek, včetně relevantního období, bylo nepřiměřeně dlouhé a že bylo zatíženo nedůvodnými průtahy. To pak soud hodnotí jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdškZ.

23. Nárok na náhradu majetkové škody i nemajetkové újmy žalobci v souladu s § 14 odst. 1 OdškZ ve spojení s § 6 OdškZ uplatnili řádně a včas u žalované, a to dne [datum], tedy zhruba po měsíci a půl od doručení usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání. Soud se nejprve zabýval nároky žalobců na odčinění nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení. Jak již soud uvedl výše, trestní řízení je nutné chápat jako jeden celek a pokud je nepřiměřeně dlouhé a vyskytují se v něm průtahy, je třeba žalobce odškodnit za celou dobu takového řízení. Žalobci již obdrželi náhradu za část [anonymizováno] řízení do vyhlášení zprošťujícího rozsudku [název soudu] dne [datum] O jejich nárocích bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dle kterého činila sazba roční náhrady nemajetkové újmy za průtahy v [anonymizováno] řízení žalobců částku ve výši [částka]. I v tomto případě soud postupoval v souladu s § 135 o.s.ř., kdy neměl důvod se od této částky, kterou považuje za přiměřenou, odchýlit. Jiný postup by byl v rozporu s § 13 občanského zákoníku, jelikož soud nedospěl k závěru, že by se pro relevantní období vyskytly jakékoliv skutečnosti odůvodňující odchylku od tohoto již vysloveného závěru ať již směrem k navýšení, či k ponížení sazby roční náhrady. Relevantní období trvalo přesně 1 rok, 6 měsíců a 27 dní, tedy pro potřeby výpočtu náhrady 1 rok a 7 měsíců. Výše náhrady by tak vycházela na [částka]. Soud ovšem na základě § 153 odst. 2 o.s.ř. nemůže žalobcům přiznat více, než čehož se domáhají; žalobci se domáhají odčinění nemajetkové újmy toliko ve výši [částka]. Soud navíc žalobcům nemohl přiznat ani tuto částku v plné výši, jelikož žalovaná řádně vznesla námitku promlčení co do částky [částka] u každého z žalobců. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobci po žalované požadovali v žádosti ze dne [datum] toliko [částka] a výši [částka] zmínili až v doplnění žádosti, resp. návrhu na mimosoudní vyrovnání z [datum] (ve vztahu k žalované), již [datum] pak ve vztahu k soudu. Dle § 32 odst. 3 OdškZ se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Žalobci se o svém nároku dozvěděli dne [datum], kdy jim bylo doručeno usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání. Nárok ve výši [částka] uplatnili až žalobou podanou dne [datum], tedy po více než šesti měsících od chvíle, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděli, přičemž promlčecí lhůta marně uplynula dne [datum]. Soud proto každému z žalobců přiznal v souladu s § 31a odst. 1 OdškZ částku ve výši [částka] na odčinění nemajetkové újmy; co do částky [částka] s příslušenstvím soud žalobu zamítl s ohledem na promlčení tohoto nároku.

24. Majetková škoda žalobcům vznikla na nákladech řízení, které jimi byly účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu ve smyslu § 31 odst. 1 OdškZ. Jako účelně vynaložené je soud považuje z důvodu, že se jednalo o procesní obranu proti dovolání podaného v neprospěch žalobců nejvyšším státním zástupcem, proti kterému měli logický zájem se vymezit a bránit svou nevinu i před Nejvyšším soudem.

25. Žalobkyně a) vynaložila částku 12 236,73 Kč. Ta sestává z odměny za poskytnuté právní služby za 3 úkony právní služby (2 porady s klientem přesahující 1 hodinu, 1 písemné vyjádření k dovolání) dle § 11 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“). Tarifní hodnotu činila dle § 10 odst. 3 písm. b) AT částka 10 000 Kč, mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby tak v souladu s § 7 bodem 4 AT činí 1 500 Kč Celkem se jedná o 4 500 Kč, navýšené o 3 x 300 Kč na náhradě paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 AT. Vynaložila také částku na jízdné ve výši 2 332 Kč za 2 cesty na jednání s obhájcem. První cesta z [obec a číslo] do sídla advokátní kanceláře v [anonymizována tři slova] v [obec] vozem [anonymizováno] měří obousměrně 272 km. Sazba základní náhrady činí dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ stará náhradová vyhláška“) 4 Kč za 1 km jízdy. Dle § 4 písm. c) staré náhradové vyhlášky činí průměrná výše ceny motorové nafty 29,8 Kč za litr. Vozidlo [anonymizováno] má spotřebu 6,73 litru na 100 km, na dané trase tedy 18, [číslo] litru, čemuž odpovídá cena nafty ve výši 547 Kč a základní náhrada ve výši 1 088 Kč, celkem tedy 1635 Kč. Druhá cesta z [obec a číslo] do sídla advokátní kanceláře na [anonymizována tři slova] v [obec] měří obousměrně 116 km, za což při zachování shora uvedených výchozích částek náleží náhrada 697 Kč. Jízdou do [obec] a zpět zástupce žalobců strávil cca. 4 hodiny, tedy 8 půlhodin ve smyslu § 14 AT, což bylo honorováno náhradou promeškaného času ve výši 800 Kč. Cestovní náhrada za tuto cestu z [obec] do [obec] měřící 260 km vychází ze stejných výchozích hodnot (s výjimkou spotřeby, ta činí 5,7 litru na 100 kilometrů u vozidla [jméno]) a náleží za ni náhrada ve výši 1 581 Kč. Jelikož jsou obhájci plátci DPH, které za žalobkyni a) jako poplatníka vybrali, náleží žalobkyni a) také náhrada za zaplacené DPH ve výši 2 213,73 Kč (21 % z výše uvedených částek). Všechny výše vyčíslené náklady v souhrnu činí 12 236,73 Kč, a jelikož je žalobkyně a) vynaložila účelně na nápravu nesprávného úředního postupu, soud jí jejich náhradu přiznal jako náhradu majetkové škody.

26. Žalobce b) vynaložil částku 9 438 Kč. Ta sestává z odměny za poskytnuté právní služby za 3 úkony právní služby (2 porady s klientem přesahující 1 hodinu, 1 písemné vyjádření k dovolání) dle § 11 odst. 1 písm. c) a d) AT. Tarifní hodnotu činila dle § 10 odst. 3 písm. c) AT částka 30 000 Kč, mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby tak v souladu s § 7 bodem 5 AT činí 2 300 Kč Celkem tedy jde o 6 900 Kč, navýšené o 3 x 300 Kč na náhradě paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 AT. Jelikož jsou obhájci plátci DPH, které za žalobce b) jako poplatníka vybrali, náleží žalobci b) také náhrada za zaplacené DPH ve výši 1 638 Kč (21 % z výše uvedených částek). Všechny výše vyčíslené náklady v souhrnu činí 9 438 Kč, a jelikož je žalobce b) vynaložil účelně na nápravu nesprávného úředního postupu, soud mu jejich náhradu přiznal jako náhradu majetkové škody.

27. Jelikož jsou nároky žalobců ve shora uvedené výši oprávněné, měly být žalobcům uhrazeny žalovanou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy je u ní uplatnili. Nejvyšší soud ve shora citovaném stanovisku vyslovil, že„ poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona“ To ostatně vyplývá i z § 1970 občanského zákoníku, který se užije s ohledem na § 26 OdškZ. Úrok z prodlení soud určil v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence údajů o skutečných majitelích), tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž repo sazba ke dni [datum] činila 2 procentní body. Žalovaná se do prodlení dostala dne [datum], den poté, kdy jí uplynula lhůta k projednání nároku žalobců.

28. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z žalobců byl v řízení úspěšný z 90,5 %, žalovaná pak z 9,5%. Žalobci byli úspěšnější o 81 % než žalovaná, a proto jim soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Celkem soud přiznal každému z žalobců náhradu nákladů řízení ve vztahu k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení ve výši 12 931 Kč, přičemž tato částka představuje jednu polovinu z cca 81 % z jejich celkové výše 31 928,62 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (jedna polovina celého poplatku) a odměna a hotové výdaje zástupce žalobců z řad advokátů za 4 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, písemné podání ze dne [datum] a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT). Tarifní hodnota je dána ve výši 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) a.t. (k tomu přiměřeně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 30 Cdo 3378/2013), ze které je tak určena odměna za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč. Mimosmluvní odměna zástupce žalobců činí 8 x 2 480 Kč (výše uvedená částka ponížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT), a dále 8 x 300 Kč na náhradě paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 AT, jakož i 1/2 náhrady promeškaného času za cestu soudnímu jednání dne [datum] (6 promeškaných půlhodin) ve výši 300 Kč a 1/2 cestovních náhrad za cestu ze sídla advokátní kanceláře k [název soudu] a zpět. Tato cesta měří obousměrně 182 km, spotřeba vozidla [jméno] je 5,7 litru na 100 kilometrů a sazba základní náhrady činí 4,4 Kč za 1 km cesty dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ aktuální náhradová vyhláška“). Dle § 4 písm. c) aktuální náhradové vyhlášky činí průměrná cena motorové nafty 27,20 Kč na litr. Polovina celkové výše cestovní náhrady činí 541,50 Kč. Celková částka vztahující se k nemajetkové újmě za nepřiměřenou délku řízení ve výši 23 081,50 Kč byla navýšena o částku 4 847,12 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř.).

29. Pro úplnost soud doplňuje, že se neuplatní § 142 odst. 3 o.s.ř. ani některé ze závěrů vyslovených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 554/2018, protože poměrný neúspěch žalobců ve věci nijak nezávisel na úvaze soudu, ale bezvýhradně na pochybení žalobců, kdy jejich nárok byl dokonce vyšší, než kolik učinili předmětem žaloby, ale soud žalobě nemohl v plném rozsahu vyhovět z důvodu promlčení části nároku, který u žalované nesprávně uplatnili. Nejedná se tedy o situaci, na kterou ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. primárně cílí, resp. bylo by v rozporu se smyslem a účelem tohoto ustanovení užít jej na tuto situaci.

30. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k náhradě účelně vynaložených nákladům na odvrácení nesprávného úředního postupu soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II ÚS 554/2018, dle kterého je-li rozhodováno o dvou relativně samostatných žalobních nárocích, a sice o nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a) a o samostatně uplatněném nároku na náhradu nákladů řízení, které měly být poškozenými účelně vynaloženy (§ 31), má každý z těchto nároků co do kritérií náhrady jinou povahu. Rozhodnutí ve věci samé v celé náhradové věci podle zákona o odpovědnosti za škodu tedy má obsahovat dva nákladové akcesorické výroky, soud proto rozhodl dvakrát samostatně o náhradě nákladů řízení, což však ve vztahu ke každému z žalobců vtělil vždy do jednoho výroku.

31. Ve vztahu k žalobkyni a) činí tarifní hodnota 12 236,73 Kč, v souladu s § 7 AT tak činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku 1 620 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve vztahu k účelně vynaloženým nákladům na odvrácení nesprávného úředního postupu ve výši 10 233,75 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (jedna čtvrtina celého poplatku), a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobkyně a) z řad advokátů za 4 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, písemné podání ze dne [datum] a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT) ve výši 4 x 1 296 Kč (výše uvedená částka ponížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT), a dále 4 x 300 Kč na náhradě paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 AT, jakož i 1/4 náhrady promeškaného času za cestu k soudnímu jednání dne [datum] (6 promeškaných půlhodin) ve výši 150 Kč a 1/4 cestovních náhrad za cestu ze sídla advokátní kanceláře k [název soudu] a zpět. Tato cesta měří obousměrně 182 km, spotřeba vozidla [jméno] je 5,7 litru na 100 kilometrů a sazba základní náhrady činí 4,4 Kč za 1 km cesty dle § 1 písm. b) aktuální náhradové vyhlášky. Dle § 4 písm. c) aktuální náhradové vyhlášky činí průměrná cena motorové nafty 27,2 Kč na litr. Čtvrtina celkové výše cestovní náhrady činí 270,75 Kč. Celková částka vztahující se k účelně vynaloženým nákladům na odvrácení nesprávného úředního postupu ve výši 6 804,75 Kč byla navýšena o částku 1 429 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř.).

32. Ve vztahu k žalobci b) činí tarifní hodnota 9 438 Kč, v souladu s § 7 AT tak činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku 1 500 Kč Celkem soud proto přiznal žalobci b) náhradu nákladů řízení ve vztahu k účelně vynaloženým nákladům na odvrácení nesprávného úředního postupu ve výši 9 769,11 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (jedna čtvrtina celého poplatku), a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce b) z řad advokátů za 4 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, písemné podání ze dne [datum] a účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT) ve výši 4 x 1 200 Kč (výše uvedená částka ponížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT), a dále 4 x 300 Kč na náhradě paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 AT, jakož i 1/4 náhrady promeškaného času za cestu k soudnímu jednání dne [datum] (6 promeškaných půlhodin) ve výši 150 Kč a 1/4 cestovních náhrad za cestu ze sídla advokátní kanceláře k [název soudu] a zpět. Tato cesta měří obousměrně 182 km, spotřeba vozidla [jméno] je 5,7 litru na 100 kilometrů a sazba základní náhrady činí 4,4 Kč za 1 km cesty dle § 1 písm. b) aktuální náhradové vyhlášky. Dle § 4 písm. c) aktuální náhradové vyhlášky činí průměrná cena motorové nafty 27,2 Kč na litr. Čtvrtina celkové výše cestovní náhrady činí 270,75 Kč. Celková částka vztahující se k účelně vynaloženým nákladům na odvrácení nesprávného úředního postupu ve výši 6 420,75 Kč byla navýšena o částku 1 348,36 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř.).

33. Soud nepřiznal žalobcům náhradu nákladů řízení za sepis a podání vyjádření ze dne [datum] k soudu, jelikož jehož obsahem jsou tvrzení obsažená již v žalobě a věcně v tomto vyjádření nezazněly žádné nové, relevantní informace.

34. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 o.s.ř. v trvání 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy přihlédl zejména k tomu, že je žalovaná veřejnoprávní korporací a bylo by pro ni administrativně obtížné zpracovat výplatu určené částky ve lhůtě standardních tří dnů, a zároveň žalobcům nehrozí vážná újma vyplývající z této prodloužené lhůty k plnění.