9 C 134/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení příslušenství z částky 455 434 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku úrok ve výši 20 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 215 922,20 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] vůči žalované domáhal zaplacení částky 455 434 Kč s úrokem ve výši 20 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel v písemné formě postupně několik smluv o zápůjčkách, na jejichž základě poskytl žalované peněžité zápůjčky, jež se žalovaná zavázala v dohodnuté době vrátit. Jednalo se o smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalované zápůjčku ve výši 100 000 Kč, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě byla poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] ohledně zápůjčky ve výši 90 434 Kč, smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 100 000 Kč a smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na jejímž základě půjčil žalované zápůjčku ve výši 150 000 Kč Celkem tedy žalované půjčil částku 455 434 Kč. Finanční prostředky byly ve třech případech (dvě zápůjčky ve výši 100 000 Kč a zápůjčka ve výši 150 000 Kč) poskytnuty na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], v jednom případě byly (zápůjčka ve výši 15 000 Kč) složeny v hotovosti a v jednom případě (zápůjčka ve výši 90 434 Kč) byly poukázány (v částkách 9 117 Kč, 15 087 Kč, 57 797 Kč a 8 433 Kč) na účty tehdejších zaměstnanců žalované, a to jako úhrady mzdy zaměstnanců za prosinec 2015. Splatnost všech zápůjček byla sjednána shodně tak, že je žalovaná byla povinna vrátit nejpozději do [datum]. Tuto povinnost však žalovaná nesplnila a poskytnuté zápůjčky ani zčásti žalobci nevrátila, pročež se počínaje dnem [datum] ocitla v prodlení. Ve všech smlouvách o zápůjčkách bylo sjednáno, že jsou poskytovány bezúročně s tím, že pokud nebudou vráceny do [datum], budou úročeny úrokem ve výši 20 % ročně. Poněvadž žalovaná zápůjčky včas nevrátila, požaduje žalobce sjednaný úrok ve výši 20 % ročně z dlužné částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná pak dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], jíž byla vyzvána k zaplacení dluhu nejpozději do [datum].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uváděla, že v lednu a únoru roku [rok] došlo ke změně [anonymizováno] žalované, když se jediným společníkem žalované stala společnost [právnická osoba] a jediným jednatelem se stal [jméno] [příjmení]. V září 2017 jí byla doručena výzva ke splnění dluhu ve výši 455 434 Kč ze dne [datum], v níž bylo odkazováno na smlouvy o zápůjčce, které však nebyly ve výzvě identifikovány. Jednateli nebylo ničeho o tvrzených dluzích vůči žalobci známo, pročež tvrzené dluhy odmítl. Poté, co jí byly poskytnuty kopie smluv o zápůjčkách, namítla, že smlouvy vykazují nápadné shodné znaky, ačkoliv měly být uzavřeny údajně v rozmezí let 2014 až 2016, jelikož mají jednotný styl formátování, v žádné ze smluv není uveden podepisující zástupce žalované a jeho podpis je vždy překryt razítkem, stejně jako zpravidla i podpis zapůjčitele nebo jeho zástupce. Všechny zápůjčky měly být poskytnuty stejným způsobem a úročeny stejnou sazbou a u všech je stejná doba splatnosti až ke dni [datum]. Žalovaná má za to, že smlouvy byly sepsány účelově dodatečně, přičemž současně namítla, že nebyl dodržen zákonný postup dle § 55 zákona č. 90/2019 Sb., o obchodních korporacích (dále jen„ ZOK“), když žalobce jako jednatel žalované porušil své povinnosti stanovené zákonem, a to s ohledem na nastalou situaci zcela zřejmě ke škodě společnosti. Žalobce se tak dopustil vůči žalované nepoctivého jednání a jednání v přímém rozporu s dobrými mravy, když vědomě porušil zákonné povinnosti a zcela vědomě a účelově vyhotovil dodatečně smlouvy. Z těchto důvodů namítla neplatnost žalobcem předložených smluv o zápůjčkách. Dále namítla, že nedošlo k řádnému poskytnutí zápůjček, když nebyly poskytnuty zápůjčky ve výši 15 000 Kč a 90 434 Kč.

4. Žalobce následně odmítl tvrzení žalované, že by nabyvatel 90 % podílu společnosti žalované nevěděl o předmětných dluzích, popřel účelovost sepsání sporných smluv o zápůjčkách a trval na tom, že zápůjčky byly poskytnuty, když uvedl, že to vyplývá i z bankovních transakcí, které jsou žalobcem označeny jako„ DC [anonymizováno] půjčka“ nebo„ [anonymizováno] půjčka“. Existence neuhrazených peněžitých závazků byla důvodem, proč nabyvatel obchodního podílu získal tento podíl za částku 1 000 000 Kč namísto původně požadovaných 2 000 000 Kč. Závěrem žalobce nesouhlasil s tím, že by žalovaná řádně namítla neplatnost smluv o zápůjčkách z důvodu porušení povinnosti podle § 55 ZOK, když v podání ze dne [datum] namítla neplatnost smluv toliko z důvodu jejich tvrzeného rozporu s dobrými mravy.

5. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], načež rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci rozsudku částku 455 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku), zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení úroku ve výši 20 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do [datum] (bod II. výroku) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43 580 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (bod III. výroku). Rozsudek nabyl v bodě I. výroku právní moci dne [datum]. Soud v rozsudku dospěl k závěru, že mezi žalobcem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byly ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neboť žalobce (zapůjčitel) byl povinen přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku v celkové výši 455 434 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby (nejpozději do [datum]) vrátit žalobci věci stejného druhu (peníze), a v případě, že nebudou včas (do [datum]) vráceny, rovněž smluvní úrok ve výši 20 % ročně z nevrácené části zápůjčky (v souladu s § 2392 o.z.). Soud pak současně shledal, že žalobce, jenž byl v době uzavírání smluv o zápůjčkách ve střetu zájmů, řádně nesplnil notifikační povinnost podle § 55 ZOK, když nejvyššímu orgánu žalované nepředložil konkrétní znění smluv o zápůjčkách a ani mu nesdělil podstatné podmínky smluv, konkrétně výši poskytovaných zápůjček. Následkem porušení oznamovací povinnosti podle § 55 ZOK je pak relativní neplatnost uzavřených právních jednání podle § 437 o.z., přičemž v projednávané věci žalovaná vznesla námitku neplatnosti smluv o zápůjčkách, pročež soud shledal smlouvy o zápůjčkách neplatnými. Žalobou uplatněný nárok tak posoudil jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z.

6. K odvolání žalobce do bodů II. a III. výroku rozsudku Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek KS“) rozsudek v napadených bodech II. a III. výroku potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem dospěl stejně jako soud I. stupně k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., když v případě předmětných právních jednání žalovaná neprokázala porušení právních povinností žalobce v tom smyslu, že písemné smlouvy o zápůjčkách žalobce podepsal za oba účastníky následně, účelově a výlučně ke škodě společnosti za jiných než dříve avizovaných podmínek, a ani soudem I. stupně zjištěné porušení povinností žalobce spočívající v poskytnutí neúplné informace o obsahu smluv o zápůjčkách valné hromadě, nevedlo k závěru, že by se jednalo o extrémní případy porušení povinnosti žalobce, které by vedlo k absolutní neplatnosti právního jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.). Podle odvolacího soudu se v daném případě žalovaná dovolala neplatnosti předmětných právních jednání, když výslovně namítla v podání – vyjádření k žalobě, které bylo žalobci soudem I. stupně doručeno dne [datum], neplatnost žalobcem předložených smluv o zápůjčce, a to z důvodů porušení zákonných povinností žalobce. Bez určení konkrétní výše peněžité zápůjčky, popř. alespoň určení maximální výše, nebyly valné hromady žalobce seznámeny s konkrétními podmínkami, za nichž měly být jednotlivé smlouvy uzavřeny, tj. žalobce nesplnil řádně svou notifikační povinnost, neboť jde o materiální podmínky, které jsou objektivně významné z hlediska informovaného posouzení, zda je uzavření dané smlouvy v zájmu společnosti.

7. K dovolání žalobce pak Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek NS“) zrušil rozsudek KS, jakož i rozsudek v bodech II. a III. výroku a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovodil, že jednání člena voleného orgánu obchodní korporace v konfliktu zájmů, tj. v situaci, kdy zásadně může (a obvykle bude) hájit především své vlastní zájmy či zájmy osob sobě blízkých (stojící v opozici k zájmům obchodní korporace), představuje značné riziko vzniku újmy obchodní korporace, a zákon proto takové jednání v určitých situacích zakazuje (srov. zejména rozsudek sp. zn. [spisová značka], nebo odstavce 35 a 36 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené však neznamená, že by sama skutečnost, že smlouva byla uzavřena ve střetu zájmů člena voleného orgánu a obchodní korporace, znamenala, že takové jednání vždy (automaticky) porušuje zájmy obchodní korporace. Nelze totiž vyloučit, že se člen voleného orgánu obchodní korporace při uzavírání smlouvy za obchodní korporaci zachová řádně, a přestože jedná ve střetu zájmů, dodrží svou povinnost jednat za obchodní korporaci s nezbytnou loajalitou a dá přednost zájmům obchodní korporace před zájmy svými či zájmy osob s ním spřízněných. V takových případech by důsledky stanovené obecnou úpravou střetu zájmů zástupce a zastoupeného upravené v § 437 o.z. k ochraně zájmů obchodní korporace nevedly. Zejména proto ustanovení § 54 a násl. ZOK upravují (pro obchodní korporace) výjimky z obecného zákazu jednání ve střetu zájmů. Výjimka z obecné právní úpravy zakazující jednat ve střetu zájmů (§ 437 o.z.) je ve vztahu k uzavírání smluv mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto korporací v § 55 a § 56 ZOK konstruována tak, že posouzení otázky, zda mohou být uzavřením smlouvy dotčeny zájmy obchodní korporace (zda je třeba zájmy obchodní korporace chránit), náleží orgánu obchodní korporace (kontrolnímu orgánu, popř. není-li zřízen, nejvyššímu orgánu obchodní korporace). Proto § 56 odst. 2 ZOK svěřuje nejvyššímu nebo kontrolnímu orgánu (byl-li zřízen) obchodní korporace působnost uzavření smlouvy členu voleného orgánu zakázat. [příjmení] mohl příslušný orgán obchodní korporace náležitě zvážit, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoli, musí získat dostatek informací ohledně podmínek, za nichž má být smlouva uzavřena. Z tohoto důvodu § 55 odst. 1 ZOK ukládá členu voleného orgánu obchodní korporace, aby o svém záměru uzavřít s obchodní korporací smlouvu informoval orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán (byl-li zřízen), jinak nejvyšší orgán obchodní korporace. Člen voleného orgánu obchodní korporace svou informační povinnost zásadně splní tím, že příslušnému orgánu předloží celé znění návrhu smlouvy nebo že sdělí celý její obsah. Informační povinnost bude zpravidla splněna také tehdy, pokud člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo pokud příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, je-li z předložené části návrhu smlouvy anebo z předložených informací patrné, zda uzavřením smlouvy mohou být zasaženy zájmy korporace. Je-li totiž příslušnému orgánu obchodní korporace svěřena působnost kontrolovat, zda je uzavření smlouvy ve střetu zájmů v souladu se zájmy obchodní korporace, a (případně) uzavření zakázat, bezpochyby může tento orgán sám zvážit, zda mu neúplný návrh smlouvy k posouzení postačuje. Nemá-li příslušný orgán – podle svého úsudku – dostatek informací, může po předkládajícím členu voleného orgánu požadovat jejich doplnění nebo uzavření smlouvy do doplnění informací zakázat anebo uzavření smlouvy podmínit (například tím, že určí, jaká ujednání smlouva nesmí či naopak může obsahovat). Možností splnit informační povinnost tím, že člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo že příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, není dotčeno právo členů nejvyššího orgánu obchodní korporace (společníků nebo akcionářů, popř. členů družstva) žádat, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby valnou hromadu informoval o celém obsahu zamýšlené transakce. Vyžaduje-li přitom kterýkoli ze členů nejvyššího orgánu, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby nejvyšší orgán informoval o celém obsahu zamýšlené transakce, předkládající člen voleného orgánu svou informační povinnost ve smyslu § 55 odst. 1 ZOK nesplní dříve, než žádosti člena nejvyššího orgánu vyhoví. Až tímto doplněním (uspokojením žádosti člena nejvyššího orgánu obchodní korporace) je totiž plně zajištěna ochrana zájmů korporace. Člen voleného orgánu však informační povinnost podle § 55 odst. 1 ZOK nesplní, nesdělí-li příslušnému orgánu smluvní podmínky, které tento orgán nemohl na základě obdržených informací ve smlouvě, kterou člen voleného orgánu s obchodní korporací (skutečně) uzavřel, očekávat. To se může týkat například excesivních smluvních ujednání, která neodpovídají členem voleného orgánu deklarovanému účelu smlouvy.

8. Soud následně věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, jež se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka [číslo], ke dni [datum], soud zjistil, že žalobce byl zapsán jako jednatel žalované v období od [datum] do [datum] (vznik funkce [datum] a zánik funkce [datum]), přičemž jako společník žalované s obchodním podílem o velikosti 90 % byla zapsána společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ PS“), a to v období od [datum] do [datum], a jako společník s obchodním podílem o velikosti 10 % byla zapsána MUDr. [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum], když v období od [datum] do [datum] činil její obchodní podíl velikosti 100 %.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka [číslo], ke dni [datum], soud zjistil, že žalobce byl zapsán jako jednatel [příjmení] v období od [datum] (vznik funkce [datum]) a současně jako společník PS s obchodním podílem o velikosti 100 % v období od [datum] do [datum] a dále v období od [datum] jako společník s obchodním podílem o velikosti 90 %, přičemž jako společník s obchodním podílem o velikosti 10 % byl zapsán [celé jméno žalobce], [datum narození].

11. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byl v ní označen žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 100 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele č. [bankovní účet] s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

12. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byl v ní označen žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele č. [bankovní účet] s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

13. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byl v ní označen žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 90 434 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele č. [bankovní účet] s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

14. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byl v ní označen žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 100 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele č. [bankovní účet] s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

15. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byl v ní označen žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 150 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele č. [bankovní účet] s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

16. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byla v ní označena PS jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 150 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

17. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byla v ní označena PS jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 150 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

18. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byla v ní označena PS jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 100 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

19. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byla v ní označena PS jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 40 100 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

20. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce soud zjistil, že byla datována dne [datum] a byla v ní označena PS jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel, přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 200 000 Kč, jež bude poskytnuta na účet vydlužitele s tím, že zápůjčka nebude úročena a bude splacena nejpozději do [datum], přičemž pokud nebude vrácena do [datum], bude její nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejího zaplacení.

21. Z listin označených jako účetní deník za období se zůstatky – účty [číslo] a [číslo] soud zjistil, že se vztahují k žalované za období [datum] – [datum], přičemž je z nich patrné, že na tento účet bylo na stranu„ dal“ účtováno přijetí krátkodobých půjček v celkové výši 455 434 Kč.

22. Z výpisů z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobcem zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“, dne [datum] byla zaslána na účet [bankovní účet] částka 9 117 Kč s poznámkou transakce„ Platba za [anonymizováno] N. [příjmení] 12/ 2015“, dne [datum] byla zaslána na účet [bankovní účet] částka 15 087 Kč s poznámkou transakce„ Platba za [anonymizováno] M. [příjmení] 12/ 2015“, dne [datum] byla zaslána na účet [bankovní účet] částka 57 797 Kč s poznámkou transakce„ Platba za [anonymizováno] Dr. [příjmení] 12/ 2015“, dne [datum] byla zaslána na účet [bankovní účet] částka 8 433 Kč s poznámkou transakce„ Platba za [anonymizováno] N. [příjmení] 12/ 2015“, dne [datum] byla zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ Artdent půjčka“ a dne [datum] byla zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 150 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“.

23. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na něj byla dne [datum] dvakrát vložena částka 15 000 Kč.

24. Z listiny označené jako zápis z jednání valné hromady ze dne [datum] soud zjistil, že (bod 5.2) valná hromada byla informována jednatelem společnosti – žalobcem – o neuspokojivé finanční situaci, zejména o nedostatku peněžních prostředků ke krytí krátkodobých závazků společnosti. Žalobce informoval valnou hromadu, že hodlá do společnosti vložit další peněžní prostředky za účelem konsolidace společnosti, a to formou peněžních zápůjček ze strany [celé jméno žalobce] nebo [právnická osoba], které budou poskytovány podle potřeb a aktuální situace ve společnosti: výše zápůjčky – dle aktuální potřeby společnosti, splatnost: [datum], úroky – bezúročné, v případě prodlení sankční úrok 20 % p.a.

25. Z listiny označené jako zápis z jednání valné hromady ze dne [datum] soud zjistil, že (bod 5.2) valná hromada byla informována jednatelem společnosti – žalobcem – o stále trvající neuspokojivé finanční situaci společnosti, zejména o nedostatku peněžních prostředků ke krytí krátkodobých závazků společnosti. Žalobce informoval valnou hromadu, že hodlá do společnosti vložit další peněžní prostředky za účelem konsolidace společnosti, a to formou peněžních zápůjček ze strany [celé jméno žalobce] nebo [právnická osoba], které budou poskytovány podle potřeb a aktuální situace ve společnosti a za stejných podmínek jako zápůjčky, které doposud: výše zápůjčky – dle aktuální potřeby společnosti, splatnost: [datum], úroky – bezúročné, v případě prodlení sankční úrok 20 % p.a.

26. Obsah zápisů z jednání valné hromady před soudem potvrdil svědek [celé jméno žalobce], [datum narození], syn žalobce, který se těchto jednání účastnil jako zapisovatel, resp. jako host. Konkrétně potvrdil, že se jedná o zápisy z valných hromad, které proběhly. V zápisu je skutečně uvedeno to, jak to proběhlo, tedy že do společnosti budou vloženy peněžní prostředky dle potřeb, neboť v tu dobu nebylo zřejmé, jaká částka bude potřeba. Na valných hromadách byly předkládány čistopisy smluv bez uvedených částek, které se následně dopisovaly podle toho, kolik bylo potřeba do společnosti vložit. [příjmení] [příjmení] byla o tom všem srozuměna.

27. Z listiny označené jako zpráva/poznatky není zřejmé, kým byla vyhotovena, za jakým účelem a jakých listin by se měla týkat, přičemž na této listině je uvedeno, že sporné písemnosti byly pravděpodobně vytištěny na stejné tiskárně, přičemž se na nich nacházejí protlačené tahy, takže bylo zjištěno, že některé novější sporné písemnosti byly pravděpodobně podepisovány na dříve vyhotovených písemnostech.

28. Z listiny označené jako výzva ke splnění dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 455 434 Kč nejpozději do [datum].

29. Z listiny označené jako výzva ke splnění dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla jménem PS vyzvána k úhradě částky 640 100 Kč nejpozději do [datum].

30. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 150 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ DC [anonymizováno] půjčka“.

31. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 100 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ Artdent půjčka“.

32. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] zaúčtována platba ve výši 100 000 Kč z účtu žalobce č. [bankovní účet] s poznámkou„ DC Artdent půjčka“.

33. Soud neprováděl důkazy, a to účastnickou výpověď žalobce, neboť tímto důkazním návrhem měl být osvětlen proces podepisování smluv o zápůjčkách a dále objasněna hospodářská situace žalované v době jejího prodeje, což však nejsou skutečnosti, jež by byly pro rozhodnutí soudu podstatné, a dále výsledovky, rozvahy a účetní závěrky žalované za roky [rok] až [rok], smlouvu o převodu obchodního podílu, vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] a dopis exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jimiž rovněž neměla být prokázána žádná pro rozhodnutí relevantní skutečnost. Dále soud neprováděl důkaz svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], když od tohoto důkazního návrhu žalobce dobrovolně upustil. Konečně soud nepřistoupil k vyžádání výpisu z bankovního účtu žalované za měsíc leden 2016, jímž měla být objasněna skutečnost, že žalobce žalované poskytl sjednanou zápůjčku nejdříve v den uzavření sporné smlouvy o zápůjčce, když v tomto období nebyla na účet žalované dle žalobních tvrzení bezhotovostně poukazována žádná platba. Soud proto tyto důkazní návrhy pro jejich bezpředmětnost nebo nadbytečnost zamítl.

34. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobce byl v období od [datum] do [datum] zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel žalované, přičemž v téže době byla jako společník žalované s obchodním podílem o velikosti 90 % zapsána PS, jejímž jediným společníkem byl do [datum] žalobce a od [datum] je žalobce jejím společníkem s obchodním podílem o velikosti 90 %. Žalobce podepsal jako zapůjčitel a současně za žalovanou jako vydlužitele listiny označené jako smlouvy o zápůjčkách ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], v nichž se zavázal poskytnout žalované zápůjčky v celkové výši 455 434 Kč (100 000 Kč + 15 000 Kč + 90 434 Kč + 100 000 Kč + 150 000 Kč) na bankovní účet žalované s tím, že zápůjčky byly poskytnuty bezúročně a měly být uhrazeny nejpozději do [datum], přičemž pokud by nebyly vráceny do [datum], měla být nesplacená část úročena úrokem ve výši 20 % ročně do jejich zaplacení. Žalobce současně podepsal za PS a žalovanou další listiny označené jako smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě měla PS poskytnout žalované zápůjčky v celkové výši 640 100 Kč za totožných podmínek, jaké byly sjednány ve smlouvách o zápůjčkách uzavíraných mezi žalobcem a žalovanou. V účetním deníku žalované bylo za období [datum] – [datum] účtováno s částkou v celkové výši 455 434 Kč jako krátkodobými půjčkami. Žalobce zaslal dne [datum] na účet žalované částku 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“, která byla zaúčtována na účet žalované dne [datum], dne [datum] odeslal s poznámkami transakce„ Platba za [anonymizováno] (jméno osoby) 12/ 2015“ na účty osob, jež měly být zaměstnanci žalované částky v celkové výši 90 434 Kč, dne [datum] na účet žalované odeslal částku 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ Artdent půjčka“, která byla zaúčtována na účet žalované dne [datum], a dne [datum] na účet žalované odeslal částku 150 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“, která byla zaúčtována na účet žalované dne [datum]. Dne [datum] byla na účet žalované v hotovosti vložena dvakrát částka 15 000 Kč. Žalobce o úmyslu zapůjčit finanční prostředky žalované obecně informoval valnou hromadu jako nejvyšší orgán společnosti, když valné hromadě bylo sděleno toliko: výše zápůjčky – dle aktuální potřeby společnosti, splatnost: [datum], úroky – bezúročné, v případě prodlení sankční úrok 20 % p.a. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 455 434 Kč nejpozději do [datum].

35. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

36. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

37. Podle § 55 ZOK hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými (odst. 1). Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost (odst. 2).

38. Podle § 437 o.z. zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět (odst. 1). Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti (odst. 2).

39. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

40. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

42. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byly ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť žalobce (zapůjčitel) byl povinen přenechat žalované (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku v celkové výši 455 434 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby (nejpozději do [datum]) vrátit žalobci věci stejného druhu (peníze), a v případě, že nebudou včas (do [datum]) vráceny, rovněž smluvní úrok ve výši 20 % ročně z nevrácené části zápůjčky (v souladu s § 2392 o.z.). Žalobce pak v souladu s uzavřenými smlouvami žalované peněžní prostředky poskytl (dne [datum] byla na účet žalované zaúčtována částka 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“, dne [datum] žalobce odeslal s poznámkami transakce„ Platba za [anonymizováno] (jméno osoby) 12/ 2015“ na účty osob, jež měly být zaměstnanci žalované, částky v celkové výši 90 434 Kč, dne [datum] byla na účet žalované zaúčtována částka 100 000 Kč s poznámkou k transakci„ Artdent půjčka“, dne [datum] byla na účet žalované zaúčtována částka 150 000 Kč s poznámkou k transakci„ DC [anonymizováno] půjčka“ a dne [datum] byla vložena v hotovosti na účet žalované částka 15 000 Kč). Žalobce tedy žalované na základě smluv o zápůjčkách poskytl celkem částku 455 434 Kč, které žalované přímo poskytl nebo je za žalovanou uhradil. Skutečnost, že finanční prostředky nebyly žalované poskytnuty zcela v souladu se smlouvami o zápůjčkách na účet žalované, nemá žádný vliv na platnost smluv o zápůjčkách, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce na základě uzavřených smluv o zápůjčkách žalované sjednané finanční prostředky skutečně poskytl. Zatímco žalobce své povinnosti splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši 455 434 Kč, tak žalovaná porušila smluvní ujednání tím, že takto poskytnuté prostředky ve sjednaném termínu nevrátila, čímž se ocitla dnem následujícím po splatnosti zápůjček, jež byla stanovena ke dni [datum], v prodlení. Žalovaná je tak povinna v souladu se smluvním ujednáním a § 2392 o.z. zaplatit žalobci rovněž sjednaný úrok ve výši 20 % ročně. Žalobci pak vzniklo rovněž právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

43. Soud nepřisvědčil námitkám žalované, že sporné smlouvy o zápůjčkách byly vyhotoveny až najednou a dodatečně poté, co došlo k převodu společnosti žalované, neboť z pouhé skutečnosti, že všechny smlouvy mají jednotný styl i obsah (pokud jde o způsob poskytnutí zápůjček, datum splatnosti a úročení zápůjček) nelze podle soudu uvedený závěr dovozovat. Je totiž přijatelné vysvětlení žalobce, že užíval pro smlouvy jednotný vzor, což ostatně potvrdil i při své výpovědi svědek [celé jméno žalobce], přičemž skutečnost, že ve všech smlouvách bylo sjednáno totožné datum splatnosti a způsob úročení zápůjček, není rovněž nijak neobvyklá. Žalovaná pak v této souvislosti nenabídla soudu žádné relevantní skutečnosti, jež by byly způsobilé uvedený závěr zpochybnit. Pouhý úryvek – patrně z odborného vyjádření, případně znaleckého posudku – z něhož není patrné, kdo jej vyhotovil a jakých listin se týkal, nemohl způsob sjednání zápůjček nijak zpochybnit. Soud nepřisvědčil ani námitce žalované o neplatnosti smluv o zápůjčkách z důvodu jejich rozporu s dobrými mravy, když v řízení nebylo prokázáno ničeho, co by rozporu smluv s dobrými mravy nasvědčovalo. Doba splatnosti zápůjček byla přiměřená, rovněž sjednanou výši úroku ze zápůjček lze považovat za přiměřenou. Přitom zápůjčky jsou úročeny z nesplacené části v případě, že nebudou vráceny ve sjednaném termínu, a to ode dne splatnosti do doby skutečného splacení zápůjček.

44. Pro posouzení platnosti smluv o zápůjčkách bylo dále podstatné, že žalobce při jejich uzavírání vystupoval nejen na místě zapůjčitele, nýbrž také v pozici jednatele žalované jako vydlužitele. Poněvadž žalobce sice byl jediným jednatelem žalované, jež neměla zřízenou dozorčí radu, ale nebyl současně jediným společníkem žalované, byl tak za dané situace povinen splnit notifikační povinnost podle § 55 ZOK a oznámit nejvyššímu orgánu žalované, a tedy valné hromadě, úmysl s žalovanou uzavřít smlouvy o zápůjčkách a zároveň uvést, za jakých podmínek mají být smlouvy uzavřeny.

45. Žalobce tvrdil, že notifikační povinnost podle § 55 ZOK splnil, což dokládal nepodepsanými zápisy z valných hromad žalované, jež se konaly ve dnech [datum] a [datum]. Autenticitu soudu předložených zápisů z valných hromad pak potvrdil svědek [celé jméno žalobce], který je sám sepisoval. Ze zápisů se pak podává, že žalobce valné hromadě oznámil, že hodlá do společnosti vložit další peněžní prostředky za účelem konsolidace společnosti, a to formou peněžních zápůjček ze své strany nebo ze strany PS, které budou poskytovány podle potřeb a aktuální situace ve společnosti s tím, že výše zápůjčky bude dle aktuální potřeby společnosti, splatnost bude [datum], a ohledně úroků budou smlouvy bezúročné, avšak v případě prodlení bude sjednán sankční úrok 20 % p.a. Svědek [celé jméno žalobce] ve své výpovědi uvedl, že valná hromada nebyla seznámena s konkrétní výši zápůjček, jež měly být žalované poskytnuty. Nejprve sice uváděl, že valné hromadě byly předkládány návrhy smluv, které se zcela shodovaly s posléze podepsanými smlouvami, v nichž se pak již nic neměnilo, posléze po nahlédnutí do zápisu z valných hromad upřesnil, že informování valné hromady ze strany žalobce proběhlo přesně tak, jak je uvedeno v zápisech z valných hromad, a tedy že peněžní prostředky budou do žalované vloženy dle potřeb, neboť v tu dobu nebylo zřejmé, jaká částka bude potřeba. Na valných hromadách tak byly předkládány čistopisy smluv bez uvedení částek, které se následně dopisovaly.

46. Jak Nejvyšší soud v rozsudku NS, jehož závěry je soud vázán, uzavřel, člen voleného orgánu obchodní korporace svou informační povinnost zásadně splní tím, že příslušnému orgánu předloží celé znění návrhu smlouvy nebo že sdělí celý její obsah. Informační povinnost bude zpravidla splněna také tehdy, pokud člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo pokud příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, je-li z předložené části návrhu smlouvy anebo z předložených informací patrné, zda uzavřením smlouvy mohou být zasaženy zájmy korporace. Vyžaduje-li přitom kterýkoli ze členů nejvyššího orgánu, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby nejvyšší orgán informoval o celém obsahu zamýšlené transakce, předkládající člen voleného orgánu svou informační povinnost ve smyslu § 55 odst. 1 ZOK nesplní dříve, než žádosti člena nejvyššího orgánu vyhoví.

47. Poněvadž žalovaná ani netvrdila, že by valná hromada žádala po žalobci předložení úplného znění smluv o zápůjčce, nebo doplnění dalších informací, přičemž doplněné skutečnosti nepředstavují žádné excesivní ujednání, nezbývá než uzavřít, že v projednávané věci žalobce, jenž byl v době uzavírání smluv o zápůjčkách ve střetu zájmů, řádně splnil notifikační povinnost podle § 55 ZOK, když žalovaná ani netvrdila, natož pak aby prokázala, že si nejvyšší orgán žalované (valná hromada) vyžádala sdělení dalších skutečností než těch, které byly ze strany žalobce valné hromadě poskytnuty. V projednávané věci sice žalovaná vznesla námitku neplatnosti smluv o zápůjčkách, a to z důvodu porušení notifikační povinnosti podle § 55 ZOK, jež však s ohledem na shora uvedené nebyla důvodná.

48. Soud konstatuje, že byl připraven poskytnout žalované patřičné výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. Žalovaná se však svojí neúčastí na jednáních soudu sama dobrovolně vzdala možnosti být vyzvána a řádně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění nedostatečných tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

49. Na základě shora uvedeného tedy soud konstatuje, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 455 434 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 20 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení.

50. Poněvadž soud již rozsudkem přiznal žalobci vůči žalované právo na zaplacení částky 455 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení, nezbývá než uzavřít, že oprávněným je rovněž požadavek žalobce na zaplacení úroku ve výši 20 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do zaplacení a taktéž úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 455 434 Kč od [datum] do [datum]. Soud proto žalobě v tomto zbývajícím rozsahu jako důvodné vyhověl (bod I. výroku).

51. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

52. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 215 922,20 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 18 218 Kč, ze zaplaceného soudního za odvolání ve výši 23 171 Kč a ze zaplaceného soudního poplatku za dovolání ve výši 14 000 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 101 400 Kč za deset úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], vyjádření k věcné příslušnosti soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění žaloby ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] a závěrečný návrh ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 10 140 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu) z tarifní hodnoty 455 434 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 40 720 Kč za čtyři úkony právní služby (odvolání žalobce ze dne [datum], účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], dovolání ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 10 180 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu) z tarifní hodnoty 463 420 Kč, a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 4 200 Kč (14 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalobce na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobce náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 800 Kč (100 Kč za každou 8 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 434 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km, ceně pohonných hmot 29,80 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 458 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4 Kč/km při uražené vzdálenosti 244 km, tedy ve výši 976 Kč. V souvislosti s účastí advokáta žalobce na jednáních konaných ve dnech [datum], [datum] a [datum] pak k nákladům řízení žalobce náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 2 400 Kč (100 Kč za každou z 24 (8 půlhodin v případě jedné cesty tam a zpět) půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 4 540,80 Kč (3x 1 513,60 Kč), neboť za cestu k jednomu jednání náleží cestovné ve výši 1 513,60 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 31,80 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 488,80 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km při uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 1 024,80 Kč. V souvislosti s účastí advokáta žalobce na jednání u odvolacího soudu konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobce náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 800 Kč (100 Kč za každou z 8 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 491,70 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 418,10 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč/km při uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 1 073,60 Kč. V souvislosti s účastí advokáta žalobce na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobce náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 800 Kč (100 Kč za každou z 8 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 946,70 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km, ceně pohonných hmot 44,10 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 677,90 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč/km při uražené vzdálenosti 244 km, tedy v částce 1 268,80 Kč O plnění k rukám advokáta žalobce a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

53. Soud konstatuje, že žalobci nepřiznal odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za úkony spočívající v podáních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], jež žalobce učinil bez výzvy soudu a jež nepřinesla pro věc žádné podstatné skutečnosti, pročež soud neshledal náklady spojené s těmito úkony jako účelně vynaložené. Soud rovněž konstatuje, že nepřiznal žalobci odměnu za úkon právní služby spočívající v podání ze dne [datum], neboť v tomto podání byla v prodloužené lhůtě doplňována tvrzení, která nebyla uvedena již v podání ze dne [datum], za nějž byla žalobci odměna přiznána. Soud konečně poznamenává, že za úkon právní služby spočívající v podání dovolání přiznal žalobci odměnu toliko za jeden úkon právní služby, když ohledně mimořádné časové náročnosti daného úkonu žalobce neuvedl nic bližšího, přičemž se jedná o zásadě běžný úkon právní služby.