10 C 134/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce a): celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce b): celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému 1): celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalované 2): celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o odstranění stavby sloupku, určení vlastnictví a vyklizení pozemku

I. Žaloba, kterou se žalobci a), b) domáhají a. určení, že žalobci a), b) jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu id. ½ parcely, která bude vyznačena v geometrickém plánu vypracovaném znalcem, dříve označené jako parcela [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], b. uložení povinnosti žalovaným [číslo] [číslo] vyklidit parcelu [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] se zamítá.

II. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni odstranit stavbu sloupku elektrické přípojky, která se nachází na parcele žalobce a) [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], jejímž je spoluvlastníkem ve výši id. ½ parcely, a to do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci a), b) jsou povinni nahradit žalovaným [číslo] [číslo] společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 68 002,71 Kč k rukám právního zástupce žalovaných [číslo] [číslo] to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 53 591,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 26 795,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2015 a doplněnou podáními doručenými soudu dne 17. 3. 2015 a dne 29. 4. 2015 se žalobci domáhali po žalovaných pozemkovou parcelu [číslo] na správné místo v pozemkové mapě, opravit cestu p. p. [číslo] předat vlastníkům, stanovit finanční odškodnění žalovaným a V. [celé jméno žalovaného] a L. [celé jméno žalovaného] dle kupní smlouvy [číslo] z 26. 10. 1950, odstranit pletivo starého plotu uložené na p. [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců, přeložit sloupek el. přípojky na vlastní pozemek žalovaných a vymazat věcné břemeno vložené na žádost žalovaných bez souhlasu majitelů pozemku a dále se domáhal odškodnění újmy a majetkového omezení v celkové výši 1 164 000 Kč. Podáním doručeným soudu dne 3. 7. 2015 pak žalobci žalobu opětovně doplnili s tím, že požadují zaplacení částky 200 000 Kč za způsobené škody na vlastní cestě a neoprávněné užívání osob z podnětu žalovaných, částky 112.328 Kč za nemajetkovou újmu v důsledku křivého obvinění (oba nároky byly usnesením ze dne 2. 6. 2016, č. j. [číslo jednací] vyloučeny k samostatnému řízení), určení vlastnictví k pozemku, který byl do roku 1988 veden v evidenci nemovitostí jako pozemek [parcelní číslo] pro k. ú. [anonymizováno], odstranění pletiva starého plotu uloženého na [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce a přeložení sloupku el. přípojky na vlastní pozemek. Podáním doručeným soudu dne 14. 3. 2016 byla provedena úprava žalobního petitu tak, že bylo zohledněno přistoupení žalobce b), kdy žalobci požadovali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely a žalovaní jsou povinni vyklidit a předat parcely žalobcům. K určení vlastnictví k pozemku žalobci uvedli, že rozhodnutím státního notářství byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle níž žalobci nabyli do spoluvlastnictví parcelu [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Přibližně v roce 2002 proběhlo na objednávku žalovaného 1) vytyčování hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] vyšlo najevo, že parcela [číslo] se v evidenci katastru nemovitostí nenachází. Žalobci učinili podnět k opravě chyby v katastru nemovitostí, ovšem bezvýsledně, dle stanoviska katastrálního úřadu byla parcela [číslo] sloučena do pozemků p. [číslo] [parcelní číslo]. Žalobci katastrálnímu úřadu oznámili, že se nejedná o chybu, katastrální úřad rozhodl tak, že nesouhlasu žalobců se nevyhovuje. Žalobci mají za to, že pozemek dříve označený jako [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobců a domáhá se určení spoluvlastnictví. [obec] původního pozemku [číslo] zjevně neodpovídají hranicím pozemků, do kterých měla být dle názoru katastrálního úřadu sloučena, původní pozemek byl situován nalevo od cesty p. [číslo] zatímco podle tvrzení katastrálního úřadu tvoří původní pozemek část současných parcel p. [číslo] která je cestou a jejíž poloha se nikdy nezměnila a [číslo], která je situována napravo od cesty. V doplnění žaloby pak žalobci uvedli, že parcela [číslo] se dříve nacházela v prostoru dnes vymezeném pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných, když z iniciativy žalovaných byly hranice pozemku [parcelní číslo] protaženy až ke stávajícímu pozemku [parcelní číslo]. Na základě podnětu žalovaných došlo k novému zaměření, jehož důsledkem mělo být sloučení [parcelní číslo] s jinými pozemky ve vlastnictví žalobců, čímž byl vytvořen pozemek p. [číslo] který se však zeměpisně nachází na zcela opačné straně pozemku p. [číslo] než jak byla vymezena pozemková parcela [číslo]. K odstranění pletiva žalobci uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno], pozemek sousedí s pozemkem žalovaných p. [číslo] od roku 1950 do roku 2010 odděloval tyto pozemky starý drátěný plot ve vlastnictví žalovaných, který žalovaní v roce 2010 demontovali a bez souhlasu žalobce a) jeho zbytky složili na pozemku p. [číslo] proto se domáhají vyklizení pozemku. K přeložce sloupku el. přípojky žalobci uvedli, že si žalovaní nechali přibližně v roce 2002 vybudovat na pozemku [parcelní číslo] sloupek elektrické přípojky, ze kterého je proveden kabelový svod na pozemek žalovaných. Stavbu provedli žalovaní bez souhlasu žalobců, nemají k užívání pozemku žádný právní titul, proto žalobci žádají její odstranění. Při ústním jednání dne 19. 11. 2018 žalobci uvedli, že sloupek se nachází na pozemkové parcele [číslo] v závěrečné řeči však upravili své vyjádření s tím, že sloupek se nachází na pozemku p. [číslo] jak je uvedeno v žalobě. V doplnění žaloby doručeném soudu dne 10. 12. 2018 žalobci uvedli, že již období budování sloupku se vyznačovalo velkými spory mezi účastníky řízení, souhlas matky žalobců rovněž nepřipadá v úvahu, neboť tato byla ve zdravotním stavu, který zcela vylučoval udělení souhlasu, neboť byla po dvou mozkových mrtvicích a sama nebyla schopna učinit cokoliv. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že co se týká určení vlastnictví k neexistujícímu pozemku p. [číslo] považují ho za nedůvodný a neuznávají ho. Žalobci se domáhají určení k pozemku, který fakticky ani právně prokazatelně neexistuje, je otázkou, zdali může soud relevantně rozhodovat a nejedná se o nedůvodnou ingerenci soudu do správního rozhodování, kdy není namítáno sloučení pozemků ale pouze domnělý stav před desítkami let. Žalovaní odkazují na postup i argumentaci katastrálního úřadu. Pozemek [parcelní číslo] byl v roce 1988 sloučen do pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců, nikdy nebyl ani není součástí pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaných, z geodetického zaměření lze zjistit, že hranice, tvar ani výměra pozemků ve vlastnictví žalovaných se nijak nezměnily. K vyklizení dvou balíků pletiva uvedli, že nárok žalobce shledávají nedůvodný a neuznávají jej, zcela se distancují od toho, že by pletivo mělo být v jejich vlastnictví. Starý plot žalovaných v roce 2009 demontovala odborná firma, byl řádně odvezen a zlikvidován. Z krycího rozpočtu mj. vyplývá, že žalovaní skutečně hradili i za práce – likvidace odpadu, suti a materiálu, tj. i starého plotu, který byl řádně odvezen a zlikvidován firmou p. [celé jméno žalovaného]. Pletivo se na pozemku žalobců vyskytovalo již řadu let před demontáží jejich plotu. Žalovaní považují za krajně nevěrohodná případná svědectví sousedů, kteří se mají rozpomínat o nakládání s plotem, navíc mají žalovaní mj. vinou žalobce se sousedy poměrně špatné vztahy a jejich svědectví považují za nedůvěryhodné a tendenční. Co se týká právní problematiky pletiva, je nutno na něj hledět jako na věc opuštěnou, žádná osoba k daným věcem nevykonává vlastnické právo po dobu delší tří let, nastala tak derelikce, tudíž žalovaní nemohou být povinováni k odklizení těchto věcí, neboť vlastníkem se stala obec, v jejímž obvodu se opuštěná věc nachází. K odstranění sloupku elektrické přípojky žalovaní uvedli, že činí nesporným, že sloupek je v jejich vlastnictví a na pozemku jej v roce 2002 vybudovali, nicméně se nemohou ztotožnit s tvrzením žalobce ohledně údajného nesouhlasu s výstavbou. Žalobce dal svůj výslovný souhlas s výstavbou sloupku. V roce 2002 byli vztahy mezi účastníky diametrálně odlišné, účastníci měli dobré sousedské, až kamarádské, vztahy. Žalobce v té době připouštěl i věcné břemeno, které žalovaným k pozemku přináleží. Pokud by žalobce trval na odstranění stavby, k níž dal před lety souhlas, žalovaní upozorňují, že budou požadovat po žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů s přemístěním a novou výstavbou sloupku mimo pozemek žalobce. Sloupek se nachází na parcele [číslo] žalobce by měl jednoznačně prokázat, z jakého pozemku navrhuje sloupek odstranit. Stavbu sloupku prováděla v roce 1998 [právnická osoba] – [právnická osoba], tato již nemá jakékoliv podklady k dané realizaci, nicméně jednatel společnosti v čestném prohlášení výslovně potvrzuje, že nebylo možno stavět sloupek na pozemku třetích osob bez jejich písemných souhlasů. Žalovaní poukazují na účelovost tvrzení žalobců, kteří si rozpomněli na sloupek na svůj„ nesouhlas“ až v roce 2015. Žalovaní jsou přesvědčení, že stavba je oprávněna a založená na právních titulech – neomezených souhlasech, jejich odvolání či negování nemůže vyvolat za následek povinnost sloupek odstranit, neboť se jedná o nárok v rozporu s dobrými mravy, dle ustálené judikatury jsou v takových případech postavena na roveň práva vlastníka movité věci a práva vlastníka věci nemovité, na které je movitá věc umístěna. Dále žalovaní uvedli, že v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobce dle pravomocného rozsudku povinen se omluvit za několik velmi závažných a nepravdivých tvrzení, žalobce povinnost dobrovolně nesplnil, bylo přistoupeno k výkonu tohoto rozhodnutí, až po uložení sankcí došlo k omluvě. V mezidobí však byla podána žaloba, která neguje vlastnoručně podepsanou omluvu a její obsah. Žalobce a) (před vstupem žalobce b) do řízení) vzal žalobu co do částky 114.000 Kč za pokuty a právní zastoupení, částky 120 000 Kč za exekuční řízení z podnětu žalovaných, částky 300 000 Kč za maření soudního rozhodnutí a oklamání správních úřadu, částečně co do částky 17 672 Kč za náhradu za nemajetkovou újmu v důsledku křivého obvinění, částky 100 000 Kč za odebrání finančních částek z účtu ve prospěch soudního exekutora a proti žalovaným [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] zpět. Žaloba proto byla co do částky 851 672 Kč a vůči [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] usnesením ze dne 20.8.2015, č.j. [číslo jednací], zastavena. Při místním šetření konaném dne 5. 3. 2019 soud zjistil, že pletivo se na pozemku nachází, avšak není z cesty ani silnice vidět. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. 10. 2008 soud zjistil, že vlastníky st. [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] jsou žalovaní. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 22. 10. 2015 soud zjistil, že vlastníky (mimo jiné) parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno] jsou žalobci. Z kupní smlouvy ze dne 2. 6. 1960 bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] jako kupující nabyli pozemkovou parcelu [číslo]. Z rozhodnutí státního notářství v [obec] ze dne 30. 5. 1988 soud zjistil, že žalobci nabyli pozemkovou parcelu [číslo]. Z usnesení ze dne 23. 6. 2011, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, na základě které žalobci nabyli zbývající část pozemků výše uvedených. Z nedatovaného geometrického plánu a zvětšené pozemkové mapy ze dne 24. 7. 1974 soud zjistil, že parcela [číslo] byla situována mezi pozemky p. [číslo] pozemky p. [číslo]. Z kopie katastrální mapy ze dne 27. 4. 2007 soud zjistil stav evidence katastru nemovitostí ke dni 27. 4. 2007, před dalším členěním parcel. Z oznámení Katastrálního úřadu o opravě chyby v katastru nemovitostí ze dne 27. 4. 2007 bylo zjištěno, že byla provedena oprava údajů katastru nemovitostí tak, že v katastrální mapě byl vyznačen neměřický záznam [číslo] čímž vznikly nové parcely st. 1/1, st. 1/2, st. 1/3, a [číslo] které byly zapsány na [list vlastnictví] vlastníků žalobců a [jméno] [příjmení] a byly zrušeny parcely st. 1 a [parcelní číslo], vše v k. ú. [anonymizováno]. K některým nově vzniklým parcelám bylo zapsáno věcné břemeno – služebnost cesty k silnici oběma směry dle trhové smlouvy ze dne 23. 10. 1950, knihovně provedené pod č. d. [číslo], jak bylo zjištěno též z předložené smlouvy. Z odůvodnění pak bylo zjištěno, že mapováním v roce 1988 byly mimo jiné z parcely [číslo] vytvořeny části parcel st. 1, 45, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. Obnovou operátu byla v roce 2002 ze zbytku parcely [číslo] vytvořena parcela [číslo]. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 27. 5. 2010 soud zjistil, že žalobci se zaměřením nesouhlasili a uvedli, že podají návrh na prošetření a nové zaměření pozemkových parcel. Z odpovědi katastrálního úřadu pro Pardubický kraj na stížnost žalobce a) ze dne 16. 8. 2010 bylo zjištěno, že stížnost žalobce a) byla shledána nedůvodnou, když původní pozemková parcela [číslo] je ve vlastnictví žalobce, identifikace zcela odpovídá kupním smlouvám z roku 1950. Z oznámení katastrálního úřadu ze dne 11. 12. 2014, [číslo jednací] bylo zjištěno, že katastrální úřad neprovedl opravu údajů katastru nemovitostí týkající se nesouhlasu se zobrazením pozemku [parcelní číslo]. Z rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 1. 4. 2015, [číslo jednací], soud zjistil, že katastrální úřad rozhodl tak, že nebude nadále evidovat v souboru geodetických informací pro [katastrální uzemí] pozemek p. [parcelní číslo]. Z odůvodnění pak bylo zjištěno, že na základě provedené identifikace bylo zjištěno, že parcelám pozemkového katastru [číslo] v k. ú. [anonymizováno] odpovídají pozemky katastru nemovitostí označené jako st. p. [číslo] p. [číslo]. Parcela [číslo] byla evidovaná do roku 1988, kdy byla na základě výsledků mapování sloučena do pozemků p. p. [číslo] p. [parcelní číslo]. S výsledkem šetření a vyznačením průběhu hranic byl seznámen vlastník pozemku. V případě pozemku [parcelní číslo] je zřejmé, že je zobrazen jako část pozemku p. p. [číslo] část pozemku p. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 4. 11. 2016 a ze dne 5. 12. 2016 soud zjistil, že bylo vedeno řízení o opravě chyby, s neprovedením opravy chyby byl vysloven nesouhlas. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] ze dne 2. 1. 2017, [číslo jednací] soud zjistil, že nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby nebylo vyhověno, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu. Žalobci se domáhali opravy chybného údaje týkajícího se nemovitosti p. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], katastrální úřad dospěl k závěru, že parcela [číslo] byla sloučena do pozemků p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] byl následně rozdělen na pozemky p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] byl rozdělen na pozemky p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno]. Ze sdělení Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne 8. 2. 2017 soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 8. 2. 2017, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo odvolání účastníků zamítnuto a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci správní žalobu, z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 7. 2018, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že řízení o žalobě proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu ze dne 8. 2. 2017, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobci. Z účastnické výpovědi žalovaného 1) soud zjistil, že na plot měli územní souhlas, tvrzené staré pletivo objevil náhodou před 15 lety, není vidět, všimnul si ho, když psovi házel balónek, je nesmysl, že by bylo jejich. Sloupek postavili v roce 1998, v roce 2001 se tam zřídily hodiny. Pokud stavěli nový plot, řekl panu [celé jméno žalovaného], ať jde klidně do jejich pozemku, než do pozemku žalobce, potřebovali otevírat krabičku na sloupku. Zásah sloupkem do pozemku žalobce je tak 10, 15 cm. Žalobce i jeho matka se stavbou sloupku souhlasili, žalobce uvedl, že jim u plotu nebude překážet. Pokud žalobce tvrdí, že jeho matka v roce 2001 nebyla schopna o ničem rozhodovat, předkládá odvolání z roku 2007, kde je matka žalobce podepsána. U zdejšího soudu byl veden spor v roce 1998, kdy mezi nimi byly dobré vztahy, kdy žalobce tvrdí, že jim dovolil jezdit po jeho pozemku, když se stavěl sloupek, volal mu dělník, že se může začít stavět, je to vše odsouhlasené. Před podanou žalobou mu žalobce nikdy neřekl, že mu sloupek vadí. Nechal novou stavbu zaměřit geodetem, k čemuž předložil fotografii, kde je vytyčena hranice pozemku, sloupek zasahuje do pozemku žalobce asi 10 – 15 cm. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], sousedky žalobců i žalovaných, bylo zjištěno, že bydlí 100 – 200 m od nich, o vztahu účastníků ví jen z doslechu, prostor je jí znám. K pletivu svědkyně uvedla, že má za to, že se jedná o pozemek žalobce pod jeho domem, neví, jestli tam to rezaté pletivo bylo, neví, čí je, nepamatuje si, jak bylo naloženo s pletivem v roce 2010, zda žalovaní měli dřevěný plot. Ke sloupku uvedla, že ví, že na pozemku sloupek je, má za to, že se nachází na pozemku p. [číslo] stojí na trávníku vedle plotu směrem k cestě, neví, zda žalobci se stavbou sloupku souhlasili. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bratrancem manželky žalovaného, k oběma stranám sporu má přátelský vztah, pozemky zná, má tam kousek zahradu. K pletivu svědek uvedl, že si myslí, že se jedná o pletivo sundané z plotu žalovaných, jinak by se tam nemohlo objevit, objevilo se tam asi před deseti lety, je tam dodnes, místo je zarostlé, z náletu, pletivo je vidět z cesty, nikdo se tam o to nestará. Předtím se tam pletivo neválelo, utekly mu tam slepice, žádné pletivo tam nebylo. Ví, že plot stavěla společnost, nevšiml si, že by s pletivem nějakým způsobem nakládala. Plot byl dřevěný, asi 40 metrů, pak od vrchu drátěný, drátěný byl podél cesty. Ke sloupku uvedl, že neví, na čím pozemku sloupek stojí, má za to, že je před plotem žalovaného 1), na cestě, je to asi 10 let co sloupek stavěl. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tuší, o jaký sloupek se jedná, jedná se o sloupek žalovaného 1), je to ve stráni. Pamatuje si, že tento sloupek dělali, je to asi 15 let. Pokud se týká stavby sloupku, vždycky jim přijde papír od [anonymizováno], z které parcely je napojení a na které parcele bude ukončení, a to je ta vlastní stavba sloupku. Pokud je sloupek na cizí parcele, vyžadují stavební povolení nebo projekt. Žije v domnění, že sloupek stojí na pozemku pana [celé jméno žalovaného]. Pokud by byl sloupek na cizím pozemku, vyžadují souhlas vlastníků k umístění, bez toho by tam sloupek neumístili. Byl jednatelem společnosti i před 15 lety, na realizaci si již nepamatuje, žádné doklady již nemají. Nikdy nebylo namítáno, že by sloupek byl černá stavba, až žalovaný jej kontaktoval, aby vydal prohlášení. [anonymizováno] by nenamontoval stavbu na cizím pozemku, pokud by neměl souhlas. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že s účastníky přicházel do styku pouze pracovně, žalovaní byli jeho zákazníci, dělal jim něco na chatce a plot. Nepamatuje si, kdy to bylo, s podnikáním skončil v roce 2017. Žalovaní měli okolo pozemku starý plot z planěk a nějakého pletiva, tento se zrušil a postavili nový plot. Materiál ze starého plotu, pletiva, odvezli, nic tam nenechávali, vždy to tak dělali, pletivo odvezl do [anonymizováno], se kterou měl smlouvu. Když stavěli plot, na sousedním pozemku bylo staré pletivo, do toho nezasahovali, o to se nezajímal. Za odvoz starého plotu žalovaní zaplatili. Nepamatuje si, zda byl pozemek celý oplocený a jak vypadalo pletivo, které sundávali. Z prohlášení [jméno] [příjmení], jednatele firmy [anonymizováno] – [právnická osoba] ze dne 23. 11. 2018 soud zjistil, že dokumentace ke stavbě sloupku elektrického vedení již není k dispozici, je skartována. S ohledem na postupy společnosti, kdy provedení díla na cizím pozemku bez doložených písemných souhlasů vlastníků vždy jednoznačně odmítali, prohlašuje v rovině jistoty, že společnost musela mít ve faktickém držení písemné souhlasy všech tehdejších spoluvlastníků p. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 11. 2018 soud zjistil, že odchozí vedení včetně kombinovaného pilíře je hlavním domovním vedením ve vlastnictví odběratele. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že provoz odběrného místa v kombinovaném přípojkovém a elektroměrovém pilíři je evidován od 27. 10. 2004, na pojistkových spodcích je hranice vlastnictví, kombinovaný pilíř je ve vlastnictví odběratele. Z faktury – daňového dokladu ze dne 26. 7. 2010 bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] vyúčtoval žalovanému 1) za stavební práce na RD v [část obce] dle přiloženého krycího listu celkem 28.386 Kč, z krycího listu rozpočtu ze dne 13. 7. 2010 pak bylo zjištěno, že žalovanému byl vyúčtován mimo jiné přesun hmot a suti. Ze stavebního rozpočtu ze dne 30. 7. 2010 bylo zjištěno, že byla prováděna stavba plotu, brány, branky, dle potvrzení ze dne 28. 8. 2012 byla částka součástí výše uvedené faktury. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 26. 7. 2010 pak bylo zjištěno, že částka 28.386 Kč byla žalovaným 1) uhrazena. Z daňového dokladu ze dne 27. 4. 2010 a daňového dokladu ze dne 20. 7. 2010 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] fakturoval žalovanému mimo jiné sloupky a pletivo. Z dokumentu nazvaného náklady spojené se stavbou plotu a následným poškozením soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] vyúčtovala náklady zbudování plotu a náklady odklizení poškozeného plotu. Z nedatovaných fotografií žalovaných soud zjistil, že v místě elektrického sloupku byl dřevěný laťkový plot, posléze plot drátěný, vytyčená vlastnická hranice probíhala zhruba v polovině sloupku. Z připomínek žalovaného 1) k vypracovanému zápisu protokolu o jednání konaného dne 2. 8. [číslo] – cesta v [část obce] ze dne 10. 8. 2011, bylo zjištěno, že při stavbě nové chaty při průjezdu kolem plotu pana [příjmení] došlo k jeho poškození, k opravě plotu byly použity plaňky z plotu žalovaných. Z nedatovaných fotografií žalobce a) bylo zjištěno, že plot kolem chaty a žalovaných vedoucí ke sloupku elektrického vedení byl laťkový. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 9. 2005 byla žaloba žalovaných, kterou se domáhali, aby bylo žalobci a) uloženo zdržet se bránění žalovaným ve výkonu práva průchodu a průjezdu přes pozemkovou parcelu [číslo] v k. ú. [anonymizováno], zamítnuta. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 5. 2006, sp. zn. [spisová značka], byl rozsudek okresního soudu, potvrzen, a to z důvodu, že žalobce a) žalovaným ve vjezdu nebrání a oprávnění žalovaných dle věcného břemene neexistuje. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 3. 2014, č. j. [číslo jednací] bylo žalobci a) uloženo zaplatit žalovaným částku 19 935 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části byla žaloba zamítnula. Z odůvodnění pak bylo zjištěno, že pozemek žalovaných byl oplocen dřevěným plotem, který byl demontován, bylo tam nataženo pletivo. Žalovaní v řízení tvrdili, že firma pana [celé jméno žalovaného] zhotovila původní plot, plot nový stavěl po geodetickém zaměření [celé jméno žalovaného]. Ve svědecké výpovědi v tomto řízení [celé jméno žalovaného] vypověděl, že na novém plotu se podílel, na předchozím plotu se nepodílel, to stavěla firma asi pana [celé jméno žalovaného]. V odůvodnění je pak dále uvedeno, že [celé jméno žalovaného] mimo jiné oznámil, že dokončili s kolegou dne 30. 4. 2010 stavbu – zabetonování kovových kůlů plotu, brány a branky. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 31. 1. 2011, č. j. [číslo jednací], usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 21. 4. 2011, č. j. [číslo jednací], písemné omluvy žalobce a) žalovaným ze dne [datum] a ze spisu [stát. instituce], odboru dopravy, silničního hospodářství a správních agend sp. zn. [anonymizováno] – [anonymizováno] – [číslo] 2011 bylo zjištěno, že žalobce a) a žalovaní mají rozsáhlé osobní spory. Žalobce dále soudu předložil odpověď správy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2015, Oznámení o zahájení řízení, seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 12. 1. 2015, exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy manželky povinného ze dne 29. 1. 2015, Odvolání žalovaných proti rozhodnutí vydaného dne 1. 11. 2011, informace o průběhu řízení ze dne 3. 10. 2012, žádost žalovaných o opravu chyby – zapsání služebnosti, žádost žalovaných o deklaratorní rozhodnutí o cestě [číslo] v k. ú. [část obce] ze dne 8. 7. 2009, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 12. 2. 2015, fotografie stavu betonových základů a vytrhaného plotu, z těchto listin však nebyly učiněny žádné skutkové závěry významné pro toto řízení. Soud v dané věci rozhodl rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 20.3.2019, který byl Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 30.7.2019 zrušen a soudu bylo uloženo postupovat dle pokynů krajského soudu v usnesení jím uvedených. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru geodezie a kartografie, soud zjistil, že určil hranice původní pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno] grafickou identifikací, ze které vyplývá, že tato parcela se v současnosti nachází v té části zemského povrchu, které tvoří části pozemkových parcel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], které jsou ve vlastnictví žalobce a) a dalších osob odlišných od žalovaných. K námitce žalobců do znaleckého posudku shora uvedeného ohledně pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno] znalec uvedl, že původní pozemková parcela [číslo] byla rovněž zakreslena do mapy platného operátu katastru nemovitostí. Byla zakreslena na základě grafické identifikace z původní mapy, kde přímo sousedila s původními pozemkovými parcelami [číslo] [číslo] původní pozemková parcela [číslo] s touto parcelou sousedila z druhé strany. Vše je patrno ze znaleckého posudku, číslo listu 6, kde je podtiskem rastrová mapa původního katastru a parcely jsou v ní zakresleny tak, jak uvádí žalobce. Mapa platného operátu katastru nemovitostí je vyznačena ve znaleckém posudku na listu [číslo] černou barvou. [příjmení] parcela [číslo] je zakreslena jinde než původní pozemková parcela [číslo]. Z doplňku znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru geodezie a kartografie, soud zjistil, že elektrická přípojka, která je nyní evidovaná na pozemkové parcele [číslo] se v roce 1998 nacházela na pozemkové parcele [číslo] tehdy platného operátu Základní mapy velkého měřítka. [příjmení] parcela [číslo] vznikla v roce 2007 neměřickým záznamem [číslo]. Elektrická přípojka se v roce 1998, před platností Digitální katastrální mapy (DKM), nenacházela na pozemkové parcele [číslo]. Ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru geodezie a kartografie soud zjistil, že nelze určit, jestli sloupek NN (elektrická přípojka) leží na parcele [číslo] nebo na parcele [číslo]. Je patrné, že oplocení i přilehlý sloupek elektrické přípojky NN stojí v pásmu nejistoty. Soud vyslechl znalce [celé jméno znalce] a [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] k obsahu jejich znaleckých posudků při jednání konaném dne 26.1.2022 a vzhledem k tomu, že se nepodařilo odstranit rozpory v jejich znaleckých posudcích, pokud se týká umístění elektrické přípojky, tak nařídil revizní znalecký posudek. Z revizního znaleckého posudku [obec] učení technického v [obec], Fakulty stavební soud zjistil, že znalecký ústav při svém dokazovaní provedl rekonstrukci výsledku zeměměřičké činnosti z roku 1950, který je jakýmsi„ rodným listem“ vzniku předmětné části přibližně jižní hranice mezi pozemky parcela [číslo]. Na základě měření Znaleckého ústavu vyplývá, že předmětná elektrická přípojka je na pozemku parcela číslo dnes [číslo] v odlehlosti 0,28 m, tedy pokud by se aplikovala rekonstrukce výsledků zeměměřičské činnosti z roku 1950 provedené Znaleckým ústavem. Pokud by aplikovali platnou mapu DKM, pak by šlo o odlehlost 0,55 m, tedy elektrická přípojka by byla na pozemku parcela [číslo]. Pro Nález není vhodné použití„ pásu nejistoty“ s aplikací základní střední souřadnicové chyby, respektive mezní polohové chyby, a to ze dvou důvodů. Prvním je, že měření v roce 1989 je s KK 4, což vede k druhému důvodu, kterým je skutečnost, že měření v roce 1950 bylo v bezprostřední blízkosti stavby na pozemku parcela číslo dnes st. 1/1 kvalitnější. Pragmatická odchylka jednoho natažení délkového měřidla - pásma je očekávána do cca 0,05 m. Soud vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] k obsahu jejich znaleckého posudku při jednání soudu dne 11.1.2023 a zejména z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] bylo zjištěno, že elektrická přípojka se jednoznačně nachází na pozemku žalobce a), tedy na pozemku parc. [číslo]. Absence kamenných mezníků z roku 1950 neměla vliv na závěry znaleckého. posudku. Výsledek zeměměřičské činnosti, geometrický plán obsahuje zaměření, které je připojeno ke stavbám, které se v prostoru nachází i k roku 2023. Kontrolním měřením znaleckého ústavu bylo prokázáno, že se jedná o stejné stavby v roce 1950 a v roce 2022, kdy měření znaleckého ústavu bylo provedeno. Vzhledem k tomu bylo možno rekonstruovat tzv. měřičskou přímku, ke které byly v roce 1950 zaměřeny lomové body pozemku parc. [číslo]. Vzhledem k tomu, že při místním šetření, v rámci něhož znalecký ústav provedl zaměření předmětné lokality, nebyly účastníky řízení přímo v terénu označeny místa, kde se mezníky z roku 1950 nacházely, tak tato skutečnost nemá vliv na nález znaleckého ústavu v případě, že by tyto původní kamenné mezníky byly v roce 2022 nalezeny, byly by samozřejmě i znaleckým ústavem zaměřeny a v podstatě by se jednalo o tzv. nadbytečné hodnoty, které by potvrdily či vyvrátily měření z roku 1950. Ve zkoumání v rámci znaleckého posudku 9/ 2022 byly k dispozici i znalecké posudky [anonymizováno] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [příjmení]. Co se týče znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], tam je velký problém, který spočívá v tom, že je nepřezkoumatelný. Nepřezkoumatelnost souvisí s tím, že v tomto znaleckém posudku není žádná hodnota jeho měření. To je samozřejmě v rozporu s technickými předpisy charakteru katastrální vyhlášky, které přímo nařizují, aby každý výsledek zeměměřičské činnosti byl také přezkoumatelný, tzn. musí být k dispozici záznam měření a zpracování tohoto měření. Každý další výsledek zeměměřičské činnosti, který navazuje na ten předchozí, musí minimálně provést byť namátkovou, ale přesto měřičskou kontrolu. Tento princip je součástí katastrální vyhlášky, tzn. vyhlášky 357/2013 Sb. §80 odst.

2. Problém tak samozřejmě je obdobný k znaleckému posudku Ing. [příjmení], kde z jeho posudku, byť je mnohem obsáhlejší než u [anonymizováno] [celé jméno znalce], nevyplývá, že by bylo provedeno měření v terénu. Není tam žádný protokol tohoto charakteru, protokol je zdá se pouze kancelářským. V každém případě je trošku neštěstím, že se operuje s povolenými odchylkami, protože toto může být a je zavádějící. Orientovat se na povolené odchylky, které jsou specifikovány ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení], je samozřejmě pro žalované výhodné, ale není to šťastné z toho důvodu, který je důvodem čistě pragmatickým – technicky. U jednoho kladu pásma, tzn. délkového měřidla, které bylo použito i v roce 1950, se čeká základní střední souřadnicovou chyba, 2 cm. To odpovídá nepřesnosti nastavení a odečtení pásma na jeho začátku a odečtení pásma na konci měření. Ve skutečnosti vždycky se musí počítat s tím, že neví, na jaké místo staveb byl nastaven počátek v roce 1950 s tím, že bylo možno nastavovat rozmezí průnik zdiva s terénem až 1,2 m nad terén. Obdobně by to bylo i u konce měření, takže pragmatická odchylka do 5 cm mezi měřením v roce 1950 a v roce 2022 by signalizovala, že se jedná o stejný stav. Cokoliv, co bude nad 5 cm, by naopak mohlo signalizovat, že došlo např. ke změně fasády domu. Pokud se tedy ví, že jihovýchodní roh pozemku parc. [číslo] měl v roce 1950 hodnoty měření 10 m a 40 cm a 20 m a 80 cm, pak u těchto obou hodnot by se očekávala odchylka právě do oněch 5 cm, tzn. že ten pás nejistoty by byl 5 cm nikoliv 26 cm, ne-li 74 cm, jak je mezní polohová odchylka. Co se týče dotazu hodnot 22 70 a 22 98, toto bylo součástí odpovědi znaleckého ústavu, který je datován 9.8.2022 (založeno na čl. 596). Co se týče druhého dotazu, tam znalecký ústav nezkoumal, resp. nevyčísloval, vzdálenost hranice mezi podrobnými body dnes přibližně v místech podrobných bodů [číslo] a [číslo]. Na druhou stranu, protože mezi těmito dvěma body byl ještě podrobný bod označený [číslo], bylo zkoumáno, zda tento bod [číslo] je na přímce mezi podrobnými body [číslo] a [číslo]. V tomto směru znalecký ústav konstatoval v rámci svého znaleckého zkoumání, že se jedná o odlehlost 0,04 m. K dotazu žalovaného lze uvést, že za prvé úkolem znaleckého ústavu nebylo vytyčit hranici pozemku. Znalecký ústav má nicméně k dispozici veškeré údaje, které jsou rekonstrukcí měření z roku 1950. Co se týče dotazu ve směru, kde v případě posunu oplocení se nachází místa z roku 1950, pak to nemá opět žádný vliv na polohu prysky v tom směru, že i kdyby se posunulo oplocení do stavu k roku 1950, stále tato pryska bude na pozemku žalobce. Co se týče specifikace předmětné hranice k roku 1950, tak tato specifikace je na straně 246 posudku dole. Tzn. přibližně v místě podrobného bodu [číslo] byly souřadnice z nálezu znaleckého ústavu tak, jak je v řádku, kde jsou hodnoty YaXa analogicky v místě podrobného bodu [číslo] opět nález znaleckého ústavu je tam, kde jsou sloupečky Y a X. Pokud by byla vytyčena vlastnická hranice, tak by to neměnilo nic na tom, že sloupek elektriky stojí na pozemkové parcele [číslo] viz. grafická příloha na straně 250 znaleckého posudku. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. území [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] se na základě darovací smlouvy ze dne 14.4.2022 (právní účinky zápisu k okamžiku 20.4.2022) uzavřené se žalobcem b) staly podílovými spoluvlastnicemi každá jednou čtvrtinou mimo jiné pozemkových parcel, které jsou předmětem tohoto sporu ([číslo], [číslo], [číslo], [číslo]). Druhou polovinu uvedených parcel vlastní žalobce a). K dotazu soudu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně uvedly, že nemíní vstoupit do řízení na straně žalobců. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec Ústí nad Orlicí, kat. území [anonymizováno] soud zjistil, že pozemkovou parcelu [číslo] vlastní žalobce a) jednou čtvrtinou, Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každá jednou osminou, Město Ústí nad Orlicí jednou polovinou. Z informace o pozemku z [list vlastnictví] soud zjistil, že pozemkovou parcelu [číslo] v obci [obec], kat. území [anonymizováno] vlastní [jméno] [příjmení]. Z informace o pozemku z [list vlastnictví] soud zjistil, že pozemkovou parcelu [číslo] v obci [obec], kat. území [anonymizováno] vlastní v [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]. K určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] Žalobci se domáhali určení, že jsou vlastníky pozemku, který byl dříve evidován jako [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], když tvrdí, že hranice původního pozemku [číslo] zjevně neodpovídají hranicím pozemků, do kterých měla být dle názoru katastrálního úřadu sloučena. Parcela [číslo] se dříve nacházela v prostoru dnes vymezeném pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pak platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pak platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010) je naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník. Žalobci tak mají naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k tvrzenému pozemku. Soud se proto zabýval otázkou, zda je pozemek, dříve evidovaný jako parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno], v současné době dle evidence katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobců či žalovaných. Z provedeného dokazování, zejména z rozhodnutí katastrálního úřadu (rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 1. 4. 2015, [číslo jednací], rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí ze dne 2. 1. 2017, [číslo jednací] a sdělení rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne 8. 2. 2017, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok]) však bylo zjištěno, že pozemek vedený dříve jako parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno] je evidován v rámci pozemků žalobců. V roce 1988 byla parcela [číslo] sloučena do parcely [číslo] parcely [číslo] následně byl v katastrální mapě vyznačen neměřický záznam, dle kterého byla parcela [číslo] rozdělena na parcely [číslo] parcela [číslo] rozdělena na parcely [číslo]. Tedy bývalá parcela [číslo] je dnes evidována v rámci nově číslovaných parcel, které jsou všechny ve vlastnictví žalobců. Žalobci dále namítali, že dříve byla parcela [číslo] situována nalevo od cesty, dnes má být dle katastrálního úřadu cestou, případně situována napravo. Z porovnání současného stavu katastrální mapy a historického geometrického plánu, kde je parcela [číslo] vyznačena, však vyplývá, že katastrální zakreslení cesty (pozemku [parcelní číslo]) je změněné, vede v hranicích původní části pozemku dříve evidovaného jako parcela [číslo]. Jestliže se pak místní poloha cesty neměnila, lze usuzovat na nepřesný historický katastrální zápis, kdy v současné době došlo k opravě a reálná poloha cesty byla v katastrální mapě správně vyznačena, a to v hranicích původního pozemku [číslo]. Soud proto ani této námitce žalobců nepřisvědčil. Z porovnání map pozemků dle vyměření z let 1950 a 2002 předložených žalovanými je pak zřejmé, že tvar i velikost pozemků žalovaných zůstaly zachovány, tedy do nich nebyla přisloučena část pozemku žalobců. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. území [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] se na základě darovací smlouvy ze dne 14.4.2022 (právní účinky zápisu k okamžiku 20.4.2022) uzavřené se žalobcem b) staly podílovými spoluvlastnicemi každá jednou čtvrtinou mimo jiné pozemkových parcel, které jsou předmětem tohoto sporu ([číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]). Tyto pozemky získaly darem od žalobce b) a jejich spoluvlastníkem ve výši jedné poloviny je nadále žalobce a). Soud dle pokynů krajského soudu zadal vypracovat znalecký posudek znalcem z oboru geodezie a kartografie [celé jméno znalce], který se zabýval otázkou, kde se nacházela původní pozemková parcela [číslo] znalec určil hranice původní pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno] grafickou identifikací, ze které vyplývá, že tato parcela se v současnosti nachází v té části zemského povrchu, které tvoří části pozemkových parcel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], které jsou ve vlastnictví žalobce a) a dalších osob odlišných od žalovaných (pozemková parcela [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pozemková parcela [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pozemková parcela [číslo] je ve vlastnictví [jméno] [příjmení], pozemková parcela [číslo] je ve vlastnictví (SJM) [jméno] a [jméno] [příjmení], pozemková parcela [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a) a Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a Města Ústí nad Orlicí, pozemková parcela [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a Města Ústí nad Orlicí, pozemková parcela [číslo] je ve spoluvlastnictví žalobce a) a Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Znalec [celé jméno znalce] se spolehlivě vyjádřil k námitkám žalobce a), jak je uvedeno shora, soud proto pokládal znalecký posudek v části, který se týkal pozemku dříve evidovaného jako parcela [číslo] za přesvědčivý, neboť jeho závěry odpovídaly zjištěním učiněným soudem shora uvedeným, a proto návrh žalobce a) na vypracování dalšího znaleckého posudku zamítl. Soud žalobu v této části zamítl, neboť bylo prokázáno, že žádnou část pozemku dříve evidovaného jako parcela [číslo] žalovaní nevlastní, vlastníky jsou jiné osoby včetně žalobce a). Pokud se týká žalobce b), tak žaloba ohledně byla zamítnuta z důvodu, že v době rozhodování soudu již nebyl v této části žaloby aktivně legitimován, neboť pozemky, které jsou předmětem sporu převedl, jak shora uvedeno, darovací smlouvou ze dne 14.4.2022 na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. K vyklizení pozemku žalobců a odstranění pletiva Žalobci se žalobou dále domáhali odstranění pletiva z parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno], když tvrdí, že žalovaní demontovali starý drátěný plot v jejich vlastnictví a bez souhlasu žalobců jeho zbytky složili na pozemku žalobců. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě nemovitých věcí je terminologicky uvažováno o vyklizení daného pozemku. V řízení bylo zjištěno, zejména při místním šetření, že na pozemku [číslo] v k. ú. [anonymizováno], který je ve vlastnictví žalobců, se zbytky starého rezatého plotu skutečně nachází. Soud opětovně poučil při jednání konaném dne 26.1.2021 zástupce žalobců dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, že o tom, že pokud se týká jeho návrhu na vyklizení pp [číslo] – travní porost, k.ú. [anonymizováno], tak je nutno prokázat, že pletivo starého plotu umístili na tento pozemek žalovaní, pokud i přes toto poučení nesdělí soudu právně významné skutečnosti, tj. nenabídne soudu důkazy týkající se uvedeného tvrzení, může soud vůči žalobcům vyvodit závěr v podobě neunesení břemene tvrzení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní v roce 2010 skutečně postavili nový plot. Žalovaní tvrdili, že plot demontovala a odvezla odborná firma, že plot byl řádně odvezen a zlikvidován firmou p. [celé jméno žalovaného]. Soud však těmto tvrzením žalovaných nepřisvědčil. Faktury [celé jméno žalovaného] jsou z období 7/ 2010, přičemž původní stavba plotu byla dle provedeného dokazování (dokladů [jméno] [příjmení] a zejména rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]) prováděna v období 4/ 2010 a nebyla prováděna [právnická osoba] [celé jméno žalovaného]. Tedy původní plot demontovala společnost odlišná od [právnická osoba] [celé jméno žalovaného]. Nad to je třeba dodat, že v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] sami žalovaní tvrdili, že původní plot zhotovila firma pana [celé jméno žalovaného]. Soud proto nepřisvědčil tvrzení žalovaných, že krycí rozpočet [celé jméno žalovaného] se v části přesun hmot a suti vztahuje i na odvoz původního plotu. Soud pak také neuvěřil svědecké výpovědi [celé jméno žalovaného], když bylo v řízení prokázáno, že stavbu původního plotu prováděla jiná společnost, jeho výpověď je proto v části, ve které popisuje demontáž starého plotu a montáž nového plotu zcela nedůvěryhodná, když je třeba odkázat též na jeho výpověď v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ze které vyplývá, že se na původní stavbě plotu nepodílel. Soud má však za to, že v řízení nebylo spolehlivě prokázáno, že plot je ve vlastnictví žalovaných, respektive, že plot na pozemku žalobců zanechali žalovaní. Tvrzení žalobců, že se jedná o plot ve vlastnictví žalovaných, je podpořeno toliko domněnkami, že se musí jednat o plot žalovaných, když tito stavěli nový plot a s pozemkem sousedí. Tyto domněnky žalobců však nebyly v řízení náležitě prokázány. Výpověď svědka [příjmení] pak nelze vzít za věrohodnou, když tento tvrdí, že si pamatuje, že se tam pletivo dříve neválelo, nevšiml si, že by společnost s pletivem nějak nakládala a časově to vše řadí do období před deseti lety. Opakem k tomu však uvádí, že je to také deset let, co se stavěl sloupek, avšak v řízení bylo prokázáno, že sloupek byl postaven již přibližně deset let předtím. Není proto věrohodné, že si svědek bezpečně pamatuje na okolnosti stavby plotu před deseti lety. Důvěryhodnost svědka je pak snížena i tím, že svědek vypověděl, že podél cesty byl plot drátěný, z fotografií předložených žalobci i žalovanými však vyplývá, že podél cesty byl plot plaňkový. Nad to soud podotýká, že také svědek [příjmení] toliko uvedl, že„ si myslí, že se jedná o pletivo z plotu žalovaných“. Nelze tedy z jeho výpovědi vzít za prokázané, že by o pletivo žalovaných nepochybně šlo. Svědkyně [příjmení] si pak na okolnosti stavby a nakládání s plotem nepamatovala, ani z její výpovědi tak nebylo možno vzít tvrzení žalobců za prokázané. Pouze okrajem soud podotýká, že ani z důvodu, že soud neuvěřil tvrzení žalovaných o stavbě a odvozu starého plotu, nelze bez dalšího dovozovat, že se jedná o plot žalovaných. Žalobci navrhli opakované místní šetření, při které by došlo k rozmotání rolí pletiva, které se nacházejí na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a jejich přiložení ke stávajícímu oplocení pozemku žalovaných parcele [číslo] v k.ú. [anonymizováno]. Soud tento důkaz z důvodu nemožnosti jeho provedení zamítl, neboť již provedl ohledání plativa na místě samém (dne 5.3.2019) a lze konstatovat, jak ostatně je patrno z fotogarifií ve spise na č.l. 231-239, pletivo je zarostlé do země, zrezivělé, a velmi poškozené, a proto je ho nemožné z důvodu koroze bez poškození rozmotat. Lze v daném případě uvažovat ve smyslu § 1045 odst. 1, 2 a § 1050 odst 1 o.z. i o tom, že se jedná o věc opuštěnou Vzhledem k tomu, že žalobci svá tvrzení o tom, že se jedná o pletivo žalovaných, náležitě neprokázali, byla žaloba v této části zamítnuta. K odstranění stavby sloupku elektrické přípojky z pozemku [parcelní číslo] Žalobci se dále domáhali odstranění sloupku elektrické přípojky, když tvrdí, že žalovaní provedli stavbu bez souhlasu žalobců, nemají k užívání pozemku žádný právní titul a žádají její odstranění. I požadavek na odstranění sloupku soud posoudil dle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V případě sloupku elektrické přípojky žalovaných se jedná o věc nemovitou (Nález ústavního soudu ze dne 6.5.2003, sp.zn. I.ÚS 483/01, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.1.2010, sp.zn. 22 Cdo 4420/2009). Povaha nemovité věci byla u sloupku zachována i po 1.1.2014, a to dle přechodného ustanovení § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení bylo prokázáno, že stavba sloupku byla realizována kolem roku 2000, žalovaný 1) uvedl, že stavba byla provedena v roce 1998, v roce 2001 se zřídily hodiny (to je však pro posouzení nároku žalobců nerozhodné). Žalovaní v řízení původně nepopírali, že sloupek stojí (alespoň částečně) na pozemku žalobců. Žalovaní v době stavby věděli, že sloupek je vystavěn na cizím pozemku. Žalobci toliko namítali, že žalovaní v době stavby neměli souhlas žalobců, a k umístění sloupku na jejich pozemku nemají žádný právní titul. Žalobci se odstranění sloupku domáhali až touto žalobou, tedy až v roce 2015, přestože, jak bylo v řízení prokázáno četnými rozhodnutími (například rozsudkem ze dne 15. 9. 2005, usneseními státního zastupitelství z let 2011 nebo rozsudkem ze dne 5. 3. 2014), jsou spory účastníků již vleklé, a to minimálně 15 let. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] sice bylo v řízení zjištěno, že žije v domnění, že sloupek stojí na pozemku žalovaných, obecně pak však uvedl, že v případě stavby sloupku jim přijde papír od [anonymizováno], ve kterém je uvedeno, z které parcely je napojení a na které parcele bude ukončení, dokumenty ovšem již nejsou uchovány. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 11. 2018 je pak zřejmé, že sloupek je touto společností evidován na pozemku žalobců, tedy již v době jeho zřízení muselo být zřejmé, že bude vystavěn na cizím pozemku (pročež bude dle obvyklé praxe potřeba souhlas vlastníků tohoto cizího pozemku). Žalovaní posléze tvrdili, že sloupek elektrické přípojky stojí na jejich pozemku, jak vyplývá z posudku znalce [celé jméno znalce], tedy, že elektrická přípojka, která je nyní evidovana na pozemkové parcele [číslo] se v roce 1998 nacházela na pozemkové parcele [číslo] tehdy platného operátu Základní mapy velkého měřítka. Pozemková parcela [číslo] vznikla v roce 2007 neměřickým záznamem [číslo]. Elektrická přípojka se v roce 1998, před platností Digitální katastrální mapy (DKM), nenacházela na pozemkové parcele [číslo]. Žalovaní předložili znalecký posudek [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze kterého vyplývá, že nelze určit, jestli sloupek NN (elektrická přípojka) leží na parcele [číslo] nebo na parcele [číslo]. Je patrné, že oplocení i přilehlý sloupek elektrické přípojky NN stojí v pásmu nejistoty. Soud vyslechl znalce [celé jméno znalce] a [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] k obsahu jejich znaleckých posudků a vzhledem k tomu, že se nepodařilo odstranit rozpory v jejich znaleckých posudcích, pokud se týká umístění elektrické přípojky, tak nařídil revizní znalecký posudek. Z revizního znaleckého posudku bylo nad vší pochybnost, zejména i s ohledem na shora uvedený výslech znalců u jednání, prokázáno, že elektrická přípojka leží na parcele [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalovaní neprokázali, že by měli souhlas ke stavbě elektrické přípojky od právního předchůdce žalobců a elektrická přípojka prokazatelně je postavena na pozemkové parcele [číslo] soud v této části podané žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost odstranit stavbu sloupku elektrické přípojky, která se nachází na parcele žalobce a) [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], jejímž je spoluvlastníkem ve výši id. ½ parcely, neboť žalobce b), jak již opakovaně uvedeno v době rozhodování soudu již nebyl v této části žaloby aktivně legitimován, neboť pozemky, které jsou předmětem sporu, převedl, jak shora uvedeno, darovací smlouvou ze dne [datum] na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nicméně dle ustálené judikatury se může domáhat vyklizení i jen jeden ze spoluvlastníků (srov. § 1115 o.z. a násl., rozsudek NS z 15.3.2011, sp.zn. 28 Cdo 3939/2009). Závěrem dlužno konstatovat, že v případě odstranění sloupku elektrické přípojky z pozemku žalobce a) se nejedná o časově a finančně velmi náročnou záležitost, když k věci se na dotaz soudu vyjádřil odborník [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že posunutí elektroměrového pilíře spočívá v 10 hodinách práce a celkové náklady představují částku 12 300 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaní měli ve věci částečný úspěch, soud jim proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jedné třetiny z částky 204 008,13 Kč. Náhrada nákladů se skládá z částky 137 280 Kč za dvakrát 22 úkonů právní služby po 3 120 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Dle ust. § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, součet tarifních hodnot činí celkem 70 000 Kč – 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky za určení vlastnictví k nemovité věci a dvakrát 10 000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky za odstranění sloupku a odstranění pletiva, dle ust. § 12 odst. 4 vyhlášky pak za společné úkony při zastupování dvou žalovaných, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Za dva úkony (závěrečné řeči) žalovaným nebyla přiznána odměna, viz Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 59/99, dle kterého Závěrečnou řeč obhájce vypracovanou písemně nelze pokládat za„ písemné podání soudu týkající se věci samé“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna, z částky 13 200 Kč jako dvakrát 22 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., z částky 8 800 Kč jako náhrady za promeškaný čas 88 půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 6 932 Kč jako náhrady cestovného (šestkrát ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v [obec] a zpět), tedy šestkrát 232 km při průměrné spotřebě vozidla 3,76 l NM na 100 km), dále z částky z částky 9 321,76 Kč jako náhrady cestovného (sedmkrát ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v [obec] a zpět), tedy sedmkrát 232 km při průměrné spotřebě vozidla - náhrada PHM činí 5,74 Kč/1km dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 35 406,37 Kč. Celková náhrada nákladů ve výši jedné třetiny tedy činí 68 002,71 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. jsou žalobci povinni ji zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil dle výsledku řízení zaplatit žalobcům vzniklé náklady za znalecké posudky a slyšení znalců u jednání v poměru dvou třetin, tedy částku 53 591,13 Kč, žalovaným pak uložil zaplatit tyto náklady ve výši jedné třetiny, tedy částku 26 795,56 Kč.