10 C 159/2012

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šafářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a původního účastníka zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) název žalované , IČO sídlem adresa žalované a žalované 2) územní celek , IČO sídlem adresa žalované a žalované o stanovení povinnosti uvést pozemky do původního stavu,

I. Návrh žalobce na zajištění důkazu, a to: -) souhlasu původního žalobce ke změně trasy cyklokomunikace -) souhlasu původního žalobce k vyústění vodního toku na pozemky žalobce se zamítá.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovaných 1) a 2) zabránit v přítoku povrchových vod na pozemek žalobce parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 6 100 Kč a žalovanému 2) náklady řízení ve výši 5 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

V. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 46 714,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce [celé jméno žalobce] st., [datum narození] (původní žalobce), domáhal po [anonymizováno] [obec] (dále jen [anonymizována dvě slova]) uvést své pozemky parc. [číslo] [rok], nacházející se v [katastrální uzemí] (pozemek parc. č. [rok] správně v [katastrální uzemí]), do stavu ze dne 14. 6. 2004, a to především odstranit vyústění vodního toku na pozemek [číslo], odstranit bahno a znehodnocenou zeminu na uvedených pozemcích, zamezit dalšímu znehodnocování pozemků přitékající vodou, navést novou ornici a pozemky zatravnit. Dále požadoval náhradu způsobené škody, která vznikla nedodržením podmínek směny pozemků, svévolnou změnou trasy cyklokomunikace, devastací pozemků přitékající vodou, znemožněním využívat soukromé pozemky, a to ve výši, která bude vyčíslena znalcem. Ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedl, že na základě rozhodnutí správního orgánu došlo ke změně odvodňovacího příkopu v [obec] na vodní tok, za který teprve od 16. 12. 2004 odpovídá Povodí Labe. V souhlasu se zřízením stavby cyklokomunikace ze dne 14. 6. 2004 se [anonymizována dvě slova] zavázalo, že investor stavby uvede po realizaci stavby pozemek do původního stavu a případnou škodu nahradí, neboť žalobce k vyústění odvodňovacího kanálu na své pozemky nikdy nedal souhlas. Poté žalobce uvedl, že v průběhu provádění stavby cyklokomunikace došlo v horní části toku k dalším neuváženým zásahům do melioračního systému, který napájí uvedený tok, se souhlasem [anonymizována dvě slova], odboru stavebního a životního prostředí. Popisoval neutěšený stav pozemků, okolnosti předcházející stavbě cyklokomunikace, zjištění svévolné změny trasy cyklokomunikace oproti původní stavební dokumentaci; že na březích toku se nachází stavební odpad a odpad ze zahrádkářské osady, jíž protéká vodní tok, který je vyústěn do pozemku žalobce, popisoval jednání s úřady. Došlo k nedodržení schválené trasy cyklokomunikace podle původní dokumentace změnou původního projektu tím, že cyklokomunikace jde po rovině v úrovni terénu, obchází sjezd z hlavní komunikace, půlí pozemek parc. [číslo] vyvádí zatrubněný vodní tok na pozemek parc. [číslo] ze kterého se voda rozlévá i do dalších pozemků žalobce a totálně je devastuje. Původní projekt počítal s tím, že cyklokomunikace bude vedena na pozemku parc. [číslo] v bezprostřední blízkosti hlavní komunikace na násypech bez zatrubnění dnešního vodního toku a bez jeho vyvedení na pozemek parc. [číslo]. Při respektování původní dokumentace by nedošlo k rozlivu vody ze zatrubnění na pozemky žalobce. V důsledku nerespektování Souhlasu vlastníka ke zřízení stavby ze dne 14. 6. 2004 došlo ke zmaření záměru žalobce využít pozemek parc. č. jako stavebního. Požadoval, aby [anonymizována dvě slova] platilo žalobci za znemožnění užívat pozemky vzhledem k jejich stavu.

2. Podepsaný soud žalobce vyzval usnesením ze dne 15. 3. 2013, č.j. 10 C 159/2012-13, k upřesnění žalobního návrhu tak, aby byl určitý a srozumitelný; na výzvu reagoval žalobce doplněním žalobního petitu v podání ze dne 3. 4. 2013 tak, že požadoval uložení povinnosti žalovanému uvést pozemky žalobce parc. [číslo] 2024, nacházející se na [katastrální uzemí], do stavu ze dne podpisu Souhlasu vlastníka pozemku ke zřízení stavby, tj. ke 14. 6. 2004, a to: a) odstranit vyústění vodního toku na pozemek [číslo], které v době podpisu Souhlasu neexistovalo, b) odvodnit pozemky parc. [číslo] [rok], a zamezit jejich dalšímu znehodnocení přívodem vody z výše položených pozemků, c) odstranit na uvedených pozemcích kontaminovanou zeminu včetně ornice, zavést předmětné pozemky novou zeminou a ornici do původní výše pozemků, d) zatravnit rekultivované plochy, to vše ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozsudku. Žalobu v části o náhradu škody v penězích vzal žalobce zpět.

3. Na návrh žalobce pak soud usnesením ze dne 12. 4. 2014, č.j. 10 C 159/2012-34, připustil záměnu účastníků - za žalobce [územní celek] nastoupil [název žalované], svazek obcí (dále také [příjmení]).

4. Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno podání obsahující návrh na přistoupení žalobce [celé jméno žalobce] ml., narozeného [rok], do řízení. V něm je tvrzeno, že předmětem řízení je podvod na [celé jméno žalobce] st. s úmyslem dosáhnout jeho souhlasu se stavbou cyklokomunikace, uvádí okolnosti k tomuto tvrzení, podávají se z něho úvahy, na jaké otázky má soud zodpovědět a vedle již učiněného žalobního petitu, se objevuje další požadavek na náhradu způsobené škody žalovaným [příjmení], která vznikla nedodržením podmínek směny pozemků, svévolnou změnou trasy cyklokomnikace, devastací pozemků a znemožnění pozemky jakkoli užívat a znemožnění realizovat podnikatelské záměry ve výši, která bude určena znalcem. Okresní soud přistoupení dalšího účastníka do řízení jako vlastníka (tehdy jednoho) označených pozemků do řízení připustil usnesením ze dne 5. 5. 2016, č.j. 10 C 159/2012-279. Soud dále usnesením z 31. 5. 2016 vyzval žalobce, zda podáním z 19. 4. 2016 mínil podat návrh na změnu a rozšíření žaloby, aby jej upřesnil a doplnil o jednoznačné, přesné a určité vymezení toho o čem má rozhodnout a uvedl také peněžitou částku výše škody, jíž se domáhá. Na uvedenou výzvu reagovali žalobci podáním z 15. 6. 2016 (soudu doručeno 16. 6. 2016). V něm je uvedeno, vedle popisu pochybení při výstavbě cyklokomunikace (hovoří se o podvodu), že soudkyně nebude v této fázi rozhodovat o žádných finančních náhradách, že zcela nesmyslně požaduje určit výši škod, když předmětem žaloby je uvedení pozemků do původního stavu a určení toho, že smluvní vztah ze 14. 6. 2004 Souhlas ke stavbě cyklokomunikace a jeho dva dodatky z roku 2006 jsou platné a pro investora-stavebníka [příjmení] a předkladatele Souhlasu ke zřízení stavby ze 14. 6. 2004 – tedy [územní celek] závazné. Důrazně žádali, že víc se nebude rozsudkem řešit. Ve věci bylo dále rozhodováno o návrhu na předběžné opatření, o návrhu na zajištění důkazů, o návrhu na provedení procesního úkonu.

5. Podáním z 15. 4. 2017 (doručeno soudu 18. 4. 2017) žalobci navrhli přistoupení [anonymizována dvě slova] jako dalšího účastníka do řízení na straně žalované s tím, že na straně žalované jde o nerozlučné společenství. Uvedli mj. také, že civilním soudem by mělo být provedeno důkazní řízení, zda cyklokomunikace byla realizována v souladu s projektovou dokumentací a podmínkami stavebního povolení. Žalované [příjmení] [jméno] mělo svévolně povolit provést žalovanému [příjmení] zásadní změny v projektové dokumentaci stavby, ačkoli k tomu nemělo žádný souhlas žalobce jako vlastníka pozemku, s domněnkou, že dodatečné souhlasy byly padělány. Žaloba zní:„ Žaloba na úmyslné nedodržení plnění podmínek smluvního vztahu a úmyslné nerespektování předložené projektové dokumentace stranou žalovanou, čímž došlo ke zmaření předem avizovaného podnikatelského záměru žalobce a naprosté devastaci jeho pozemků o rozloze 25.868 m2“ Podání obsahuje další návrh rozsudečného výroku o 5 částech (že předložené smlouvy a projektová dokumentace jsou platné a pro stranu žalovanou závazné včetně pasáže ze Souhlasu se zřízením stavby z 14. 6. 2004, že investor uvede po realizaci stavby uvedený pozemek do původního stavu a případnou škodu nahradí; uvedení pozemků do stavu, aby mohly být využity k žalobcem zamýšlenému podnikatelskému záměru, odstranění vyústění melioračního příkopu; pro případ, že tak neučiní, že žalovaná nahradí potřebné náklady na provedení nápravných opatření dle vyhotoveného znaleckého posudku s patřičným soudním úrokem z roku 2012 a nahradí náklady řízení).

6. Usnesením z 30. 6. 2017, č.j. 10 C 159/2012-781, soud zastavil řízení v části týkající se náhrady škody v penězích (požadované v žalobě z 30.10.2012), a to pro zpětvzetí žaloby v této části. Dále zamítl změnu žaloby v podání ze dne 19. 4. 2016 Okresní soud usnesením z 26. 7. 2017 nepřipustil změnu žaloby požadovanou podáním doručeným soudu 18. 4. 2017 a nepřipustil opětovný vstup [anonymizována dvě slova] do řízení na straně žalované. Změnou usnesení okresního soudu krajský soud připustil vstup Města Ústí nad Orlicí jako dalšího účastníka na straně žalované (usnesení z 26. 9. 2018, č.j. 23 Co 308/2017-834). Poslední změnu žaloby v závěrečném návrhu, jak ve skutkovém vylíčení, tak v žalobním petitu (uvedení pozemků žalobce do stavu, aby je mohl nejpozději ke dni 30. 6. 2018 konečně převzít a užívat k zamýšleným podnikatelským záměrům, a požadoval vyslovení povinnosti [anonymizována dvě slova] respektovat cenu ve výši 79,27 m2), okresní soud zamítl výrokem V. rozsudku vydaného dne 5. 12. 2017, č.j. 10 C 159/2012-878, kterým zamítl návrh, aby v té době žalovaní 1) a 2) byli povinni uvést pozemky žalobců a) a b), a to parcelu [číslo] [rok], nacházející se na [katastrální uzemí], do stavu ze dne podpisu Souhlasu vlastníka pozemku ke zřízení stavby, tj. ke 14. 6. 2004, a to: a) odstranit vyústění vodního toku na pozemek [číslo], které v době podpisu Souhlasu neexistovalo, b) odvodnit pozemky parc. [číslo] [rok], a zamezit jejich dalšímu znehodnocení přívodem vody z výše položených pozemků, c) odstranit na uvedených pozemcích kontaminovanou zeminu včetně ornice, zavést předmětné pozemky novou zeminou a ornici do původní výše pozemků, d) zatravnit rekultivované plochy, to vše ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení.

7. Žalobci se proti citovanému rozhodnutí podepsaného soudu odvolali; o odvolání žalobců rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 15. 1. 2019, č.j. 18 Co 59/2018-990, tak, že rozsudek okresního soudu ve výrocích I. – IV. zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok I.), odvolání proti výroku V. (nepřipuštění změny žaloby) odmítl (výrok II.) a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce. Odvolací soud vytkl okresnímu soudu, že nedůsledným procesním přístupem neodstranil vadu řízení spočívající v rozhodování o žalobě neobsahující zákonem předepsané náležitosti konkrétním poučením o náležitostech žaloby a uvedením toho, co konkrétně žaloba k naplnění zákonem stanovených náležitostí postrádá a jaké údaje je třeba doplnit nebo opravit, tedy především neúplné a ne zcela srozumitelné vylíčení rozhodujících skutečností, na něž by logicky navazoval s nimi souladný a vykonatelný žalobní petit; tím došlo k tomu, že okresní soud rozhodl o neúplné žalobě, jeho rozhodnutí bylo v důsledku této vady předčasné a tudíž nesprávné. Odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby v dalším řízení poskytl žalobci náležité procesní poučení a vyzval ho k doplnění žaloby jak v části vylíčení rozhodujících skutečností a k nim připojených listinných důkazů, tak v přesném vymezení vykonatelného žalobního petitu. Odvolací soud tak řízení vrátil do stadia hodnocení podmínky řízení – náležité žaloby. Protože v průběhu odvolacího řízení původní žalobce a) [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřel dne 5. 3. 2018, odvolací soud usnesením z 2. 10. 2018, č.j. 18 Co 59/2018-948, rozhodl o procesním nástupnictví tak, že na místo původního žalobce a) bude pokračovat v řízení jen s žalobcem [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], neboť ten se stal dle výsledku řízení o pozůstalosti ([spisová značka] Okresního soudu v Ústí nad Orlicí) vlastníkem všech tří v žalobě označených pozemků, které mají být dle žaloby uvedeny do původního stavu.

8. Podepsaný soud reagoval na pokyn odvolacího soudu a žalobci poskytl náležité poučení, a to do protokolu při přípravném jednání dne 12. 12. 2019, vyzval žalobce k opravě a doplnění žaloby dle poskytnutého poučení, opětovně poučil žalobce, že soud nemá pravomoc přezkoumávat správnost postupu správních orgánů a zároveň poučil účastníky o koncentraci řízení a jejích důsledcích. Žalobce (tj. [celé jméno žalobce] ml.) na základě tohoto poučení upřesnil, opravil a doplnil žalobu ze dne 30. 12. 2012 podáním ze dne 10. 1. 2020 včetně opravy písařské chyby z téhož dne a doplnění podáním ze dne 19. 3. 2020. Žalobce se domáhá uložení povinnosti žalovaným [příjmení] a [anonymizována dvě slova] zabránit přítoku odpadové vody z pozemků žalovaných parc. [číslo] v kat. území [obec] na pozemek žalobce parc. [číslo] v kat. území [obec], ze které se následně tato voda rozlévá na parcely parc. [číslo] v kat. území [obec] a parc. č. [rok] v kat. území [část obce], které jsou vlastnictvím žalobce, čímž jsou tyto parcely znehodnocovány a nelze je použít v souladu se zápisem v katastru nemovitostí, tj. trvalý travní porost. Žalobce popisuje, že v letech 1980 – 1985 umožnilo žalované [příjmení] [jméno] bez souhlasu vlastníka pozemku [číslo] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] na části tohoto pozemku postavit silnici a změnit trasu původního koryta odvodňovacího příkopu tak, že ho vyústil do pozemků žalobce. Aby si zajistil to, že žalobce p. [celé jméno žalobce a původního účastníka] st. (jako původní vlastník pozemků spolu s pí. [jméno] [příjmení], svou matkou) nevznese proti tomuto nezákonnému jednání žalovaného námitku, začal žalovaný výše uvedeným vyhrožovat a zastrašovat je: že p. [celé jméno žalobce a původního účastníka] st. bude nuceně nasazen do zemědělství, jejich pozemky vyvlastní a s celou rodinou je vystěhují do pohraničí jako nepřátele socializmu, neboť žalobce měl i dle tehdejších zákonů právo požadovat odstranit celou nepovolenou stavbu ze svého pozemku, čehož si byl žalovaný plně vědom. Pan [celé jméno žalobce a původního účastníka] st. a pí. [jméno] [příjmení] nedali nikdy souhlas k výše uvedeným stavbám. Že došlo ke změně původní trasy odvodňovacího příkopu, dokládá písemné prohlášení místní pamětnice pí. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 9. 2015 a dobové fotografie, které ukazují původní stav pozemků žalobce bez odvodňovacího příkopu. Žalobce se domáhá toho, aby žalovaný 2) respektoval § 126 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., podle kterého má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje. Do vlastnického práva žalobce zasáhl žalovaný tím, že bez souhlasu vlastníka pozemku vyústil odpadovou vodu kontaminovanou fekáliemi na parcelu [číslo] v kat. území [obec], kdy od roku 2004 došlo k postupnému zaplavení všech výše uvedených pozemků, čímž žalobci znemožnil tyto pozemky jakkoli užívat. Dle výpisu z Pozemkového katastru z 2. 6. 1994 se jedná výhradně o louky (zatravněná pole), bez stanovení věcného břemene strpět natékání vody do těchto pozemků. Dle Územního plánu [územní celek] z 9. 6. 2006 právě žalovaný 2) vyčlenil pozemek [číslo] jako vhodný pro stavbu průmyslové zóny. Žalovaný č. 2), ač neměl souhlas vlastníka pozemku, povolil vyvedení odpadové vody do pozemků žalobce. Že úsek vodoteče (ř.km 0,00 - 1,33) nebyl nikdy veden jako vodohospodářská stavba ani vodní tok, dokládá rozhodnutí Ministerstva Životního prostředí z 25. 6. 1999, z čehož žalobce dovozuje, že se na tento odvodňovací příkop na pozemcích žalobce nevztahuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, kdy by byl žalobce nucen strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání, ale výhradně zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, který právě svým nezákonným jednáním porušil žalovaný č. 2). Že není odvodňovací příkop veden ani jako stavba k vodohospodářským melioracím, dokládá Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 17. května 2002 č. 225/ 2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně, kdy by musel být respektován § 3 a § 4 této vyhlášky majitelem stavby, a zvláště to, že nebude kompletně zasypána retenční nádrž u odbočky k letišti, určená zejména k ochraně níže položeného území před účinky erozní činnosti vody, k zachycení odtoku vody z meliorací a následnému vsakování vody do podloží a jejímu odpařování v této retenční nádrži, aby splaveniny hlíny, stavebních odpadů atd. nenatékaly na pozemky žalobce. Žalovaný č. 2) v rozporu s vodním zákonem nechal dne 1. 12. 2004 tento odvodňovací příkop změnit na vodní tok a následně dalším potrubím umožnil v roce 2007 žalovanému č. 1) vyústit do pozemku žalobce [číslo], a to znovu bez souhlasu vlastníka pozemku. Takto jednal žalovaný 2) proto, aby se zbavil odpovědnosti za zaplavování garáží u bývalé cihelny a poškozování pozemků soukromých vlastníků zahrádkářské osady přívalovou vodou poté, co nechal zasypat retenční nádrž u odbočky k letišti, aby z ní mohly vzniknout stavební pozemky, když čtyři majitelé garáží podali v této věci stížnost již v roce 2004 Tyto skutečnosti zatajil žalobci proto, aby ten nevznesl námitku, že se nejedná o vodní tok. Na podávané ústní stížnosti na zaplavování pozemků žalobce od roku 2005, což potvrzuje žalovaný 1) ve svém písemném prohlášení z 3. 12. 2010 žalovaný 2) nereagoval, stejně jako na podané písemné stížnosti z prosince 2008 a doby pozdější, čímž je žalovaný 2) plně odpovědný za to, že žalobci znemožnil tyto pozemky užívat. Žalovaný 2) svým jednáním porušil vodní zákon § 50 (týká se vodního toku) a § 59a (týká se vodního díla), kdy bez souhlasu žalobce schválil další umělou úpravu vodního koryta s položením nového zatrubnění. Byť se žalovaný 1) nepodílí na vypouštění odpadních vod na pozemek žalobce přímo, žalovaný 2) pod pozemek žalovaného 1) (cyklistickou stezkou) umístil průchozí potrubí, pomocí něhož k vypouštění odpadních vod na pozemek žalobce dochází. Podle tvrzení žalobce se jedná o vodu, která přichází z retenční nádrže kolem garáží a z tohoto prostoru směrem na pozemek žalobce, je to voda dešťová či prosakující z podzemí. Tato voda po projití pod silnicí I/14 odbočovala doprava po okraji pozemku žalobce a odtékala k řece Tiché Orlici. V důsledku vybudování cyklostezky došlo ke změně tohoto toku, tok směrem doprava byl přerušen a nově směřoval pod cyklostezkou doprostřed pozemku žalobce. Po vybudování cyklostezky tak byla voda svedena přímo na pozemek žalobce. Do roku 2004 se voda po projití pod silnicí stáčela vpravo, po vybudování cyklostezky byl terén navýšen. V tomto okamžiku byla vybudována propust pod cyklostezkou, která tuto vodu usměrnila na pozemek žalobce. Podle původní projektové dokumentace cyklostezky měla být cyklostezka vybudována podél silnice I/14 bez vyústění příkopu, dodatečná změna byla uskutečněna bez souhlasu původního žalobce.

9. Při jednání dne 6. 5. 2021 soud seznámil účastníky s tím, že z doplněné žaloby vyplývá, že se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva spočívající v zamezení přítoku„ odpadové“ vody na jeho pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], a to proti přímému zásahu do tohoto práva, které spatřuje ve změně trasy původního odvodňovacího příkopu a jeho vyústění na pozemek žalobce; vzhledem k době zahájení řízení bude ochrana vlastnického práva žalobce posuzována podle § 126 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zákoník. Soud doplněnou žalobu považoval již za dostatečně určitou tak, aby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá. Tento požadavek vyjádření v § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. neznamená, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh ve znění výroku jeho rozsudku. Pouze soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí a případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí přitom není vázán. Při formulaci výroku rozhodnutí však soud musí dbát na to, aby vyjadřoval (z obsahového hlediska) to, čeho se žalobce žalobou skutečně domáhá. Soud poučil účastníky, že bude rozhodovat o povinnosti žalovaných zabránit přítoku povrchové vody na pozemek žalobce parc. [číslo] v kat. území [obec], když z kontextu celé žaloby vyplývá, že se nejedná o vody odpadní, jak jsou definovány v § 38 vodního zákona Dále soud poučil účastníky, že bude posuzovat spor pouze z hlediska občanskoprávních vztahů, konkrétně z hlediska ochrany vlastnického práva, tedy zda žalovaní zasahují do vlastnického práva žalobce a zda tak činí neoprávněně. Podmínkou úspěchu negatorní žaloby je trvající stav porušení vlastnického práva neoprávněným zásahem žalovaného. V daném případě tedy pasivně legitimovanou osobou nemusí být vlastník sousední nemovitosti, neboť zásah do vlastnického práva nemusí nutně souviset s vlastnickým právem k sousednímu pozemku.

10. Zároveň bylo při tomto jednání žalobci dáno poučení dle § 118a o.s.ř., aby prokázal, že ke změně koryta došlo v souvislosti s výstavbou cyklostezky. Žalobce poté označil důkazy ke svým tvrzením, že při výstavbě cyklostezky muselo být prohloubeno a napřímeno koryto vodního toku do té doby hlubokého přibližně 20 cm z důvodu výstavby mostku pod cyklostezkou. Aby mohlo být pod mostek položeno zatrubnění, muselo být dno vodního toku prohloubeno minimálně o 90cm proti původnímu stavu. Spád pozemků žalobce mezi cyklostezkou a břehem [obec] [část obce] dříve dostačoval k odtoku přitékající vody, a protože voda neumí téct do kopce, muselo být koryto prohloubeno i za mostkem pod cyklostezkou do vzdálenosti asi 45 m, aby se zachoval alespoň minimální spád vodního toku. Touto úpravou došlo k přerušení původního koryta vodního toku, což bylo důvodem toho, že vodní tok začal natékat na pozemek [rok] novým korytem, kde se začal rozlévat. Pomalé vsakování přitékající vody na pozemku [číslo] vedlo ke změnám, kterých není možné si nevšimnout, jak uvádí [příjmení] ve svém písemném prohlášení ze dne 3.12.2010. Dále je zde uvedeno, že tato voda pochází ze zatrubněného potoka, který svádí dešťové vody z prostoru po pravé straně silnice z [obec] na [obec] před odbočením k letišti a ne z [obec] [část obce], jak se nyní snaží žalovaný tvrdit. Tímto prohlášením tedy dle tvrzení žalobce žalovaný potvrzuje, že na pozemku [číslo] došlo k pomalému vsakování této vody, přiváděné vyústěním pod mostkem cyklokomunikace. To je důsledek prohloubení původního koryta, kdy touto změnou stavby došlo ke zhoršení odtokových poměrů na tomto pozemku, což vedlo k jeho trvalému podmáčení. Z pozemků žalobce je močál, což je důsledkem nerespektování původní projektové dokumentace žalovanými. Souhlas se zřízením stavby cyklokomunikace z roku 2004 a jeho příloha (projektová dokumentace) totiž s žádným dodatečným zatrubněním, s prohlubováním koryta, se změnami trasy cyklokomunikace ani vyvedením odvodňovacího příkopu (nynějšího vodního toku) do pozemku [číslo] nepočítala a žalovaný je provedl bez souhlasu vlastníka pozemku.

11. Žalovaný 1) poukázal na to, že na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], který je v jeho vlastnictví, nevzniká žádná odpadní voda tak, jak má na mysli § 38 a násl. zákona č. 254/2001, vodní zákon. Pouze v případě sněhových nebo dešťových srážek, na které nemá žalovaný 1) vliv, se na předmětném pozemku objeví voda, která ale díky svému přírodně malému množství a postupnému výskytu zpravidla vsákne tak, že se nedostane na sousední pozemek žalobce, na kterém by měla tato voda činit devastující škody, jak tvrdí žalobce. Cyklostezka byla vybudována v souladu se všemi předpisy. V době jejího budování v roce 2006 existoval potok, existovala silnice vč. estakády a existoval sjezd na pozemek žalobce. Existoval rovněž propustek pro dnešní vodní tok, který byl pouze technicky zhodnocen. Trasa tohoto toku nemohla a nebyla nikterak ovlivňována výstavbou cyklostezky. Žalovaný povrchové vody v jakosti a množství jím neovlivněném pouze převedl pod cyklostezkou, nebylo ovlivňováno koryto. Stavba propustku byla provedena podle schválené projektové dokumentace zpracované Ing. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] s.r.o. a v souladu se stavebním povolením, což osvědčuje kolaudační rozhodnutí č.j. [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 16. 9. 2008. Z výkresu [číslo] pro [anonymizováno] 102 Víceúčelová komunikace, km 1,550 – [číslo]: [anonymizováno] 2x [anonymizována dvě slova] – km 1, [PSČ] je zřejmé, že k napojení na stávající příkop došlo ve vzdálenosti 7,4 m od mostku, dále nebylo do toku zasahováno. Stavba propustku, stejně jako cyklostezky, byla realizována v roce 2007. Předmětem stavby nebyla úprava koryta vodního toku ve větším rozsahu, než udává projektová dokumentace. Samotná stavba propustku pak byla provedena v souladu se schválenou projektovou dokumentací, kterou správce vodního toku, který byl účastníkem řízení, nerozporoval. Změnu toku neshledal ani soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], který dospěl k závěru, že propustek pod cyklostezkou, ať už je tato cyklostezka vedena po náspu nebo není, musel výškově a spádově navazovat na už dříve vybudované propustky pod komunikacemi. Změna koryta vodního toku pak může být i přirozenou změnou, na kterou pamatuje i vodní zákon. Močál na pozemku žalobce tak může být spíše důsledkem zanedbání povinností správce toku, případně majitele pozemku. Žalovaný 1) dále ve svém vyjádření uvedl, že souhlas s umístěním stavby byl dán k pozemku parc. [číslo] s tím, že v rámci stavebního řízení byla provedena úprava trasování, která byla projednána se stavebním úřadem. O této změně žalobce vědět mohl nebo měl; akceptaci stavu lze vyvozovat mimo jiné z jednání žalobce, který v roce 2011 přistoupil na odprodej stavbou cyklostezky (v upravené trase) dotčených pozemků, tomu předcházel nájem pozemků žalobcem za účelem zřízení a provozování cyklostezky z let 2008, 2009 a 2011.

12. Žalovaný 2) opakovaně poukázal na nesrozumitelnost a neurčitost doplněné žaloby. Domnívá se, že se žalobce pokusil vytvořit vlastnickou žalobu, a to žalobu negatorní, když po žalovaných požaduje zabránit přítoku odpadové vody na pozemek žalobce. Poukazuje na definici odpadních vod v § 38 zákona o vodách s tím, že na v žalobě označených pozemcích ve vlastnictví žalovaného 2) žádná odpadní voda nevzniká. Podle žalovaného je jediným důkazem o„ kvalitě“ vody ve vodním toku, který protéká přes v žalobě označené pozemky, znalecký posudek [celé jméno znalce], z něho vyplývá, že podle výsledků rozborů odebraných vzorků vody z toku na přítoku na pozemek žalobce (parc. [číslo]) a vzorku vody na vyústění ze sousedního pozemku rovněž žalobce (parc. [číslo]) odpovídala jakost vody ve všech sledovaných parametrech nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, v platném znění. Žádné znečištění vody nebylo rozbory vody zjištěno. Hlavním problémem dotčených pozemků žalobce je pouze to, že se nachází v zátopě řeky [obec] [část obce]. Územní rozhodnutí k výstavbě cyklostezky bylo vydáno v roce 2004, stavba probíhala v letech 2005 2006 a kolaudována byla 7. 9. 2007; těchto správních řízení se žalobce účastnil. Vodní tok, který zde byl již 1. 12. 2004 a je ve správě Povodí Labe, zde tehdy existoval a výstavba cyklostezky na tom nic nezměnila. Žalovaný 2) v průběhu doby od roku 2004 dosud nesvedl vody na pozemek žalobce, neučinil nic ke svedení vod na tento pozemek a má za to, že takovou činnost nemohl vyvinout ani žalovaný 1). Voda přes tyto pozemky teče přirozeně a neustále. Drobné odchýlení toku způsobené přírodními vlivy není možné nějak ovlivnit. Jediná činnost v tomto úseku je pokryta kolaudačním rozhodnutím, jehož účastníky byly dotčené orgány státní správy Povodí Labe a Odbor životního prostředí městského úřadu, které by v případě, že by v rámci výstavby cyklostezky bylo činěno něco neoprávněného, reagovaly.

13. Žalobce závěrem uvedl, že jednáním protistrany došlo ke změně toku vody, která tak teče na pozemek žalobce a znehodnocuje ho, proto se žalobce domáhá, aby tomuto toku na jeho pozemek bylo zabráněno. To je to jediné, čeho se domáhá v tomto řízení. Existuje stavební projekt na cyklostezku, který byl změněn. Ke změně nebylo vydáno žádné rozhodnutí a při kolaudačním řízení bylo řečeno, že se jedná o změnu nepodstatnou. Přitom cyklostezka vybočila z rovného směru, zasáhla do pozemků žalobce a bylo vybudováno koryto pro vodu, kterým byla voda vyvedena na pozemek žalobce, který zaplavuje a podstatnou měrou ho činí nepoužitelným. Je pravdou, že řízení se táhne zbytečně dlouho, formulace žaloby byla nalézáním práva, kterého se žalobce snažil domáhat a žalobou dosáhnout. Je skutečností, že v této fázi známe to, čeho chce žalobce dosáhnout, a to je zabránění poškozování jeho majetku. Z důkazů, které byly provedeny a soud je označil za podstatné pro toto rozhodnutí, vyplývá, že k takovému zásahu došlo a je zde důvod pro vyhovění žaloby.

14. Žalovaný 1) závěrem navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že vodní tok na pozemku žalobce již byl a na tom se provedením stavby nic nezměnilo. Pokud došlo v rámci realizace k výstavbě cyklostezky k úpravě toku, tato úprava je na pozemku, který je nyní ve vlastnictví žalovaného. I ve znaleckém posudku je konstatováno, že se jedná o přirozený neupravený tok. Pokud má vlastník pozemku problémy s meandrujícím vodním tokem, řešení se nachází ve vodním zákoně a není třeba s tímto obtěžovat soud.

15. Rovněž žalovaný 2) navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a odkázal na svá předchozí vyjádření. Dle žalovaného bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že faktické poměry v daném místě jsou neměnné. Vodoprávní úřad v této lokalitě nepovoloval žádné úpravy toku, změny toku, ani zatrubnění (viz. vyjádření správního úřadu z července 2021). Ani Povodí Labe zde neupravovalo vodní tok, nebudovalo žádná vodní díla a je tedy jednoznačné, že charakter vodního toku se od počátku nezměnil (viz. vyjádření Povodí Labe z června 2021). Z toho vyplývá, že žalobce jednoznačně pouze namítá vady rozhodnutí správního orgánu – stavebního úřadu, které měl a mohl namítat v příslušných správních řízeních, případně u správních soudů v rámci správního soudního sporu. Okresní soud v Ústí nad Orlicí se v tomto řízení nemůže věcnou správností těchto správních rozhodnutí zabývat. [územní celek] v daném území nevykonává žádnou činnost a neprovádí žádné neoprávněné zásahy, kterými by zasahoval do právní sféry žalobce. Žalobce pouze tvrdí jakási blíže neidentifikovatelné a ničím neprokázané neoprávněné zásahy, které mají spočívat v tom, že přirozeně tekoucí vody – levostranný přítok [obec] [část obce] přirozeně protékají přes pozemky žalovaného 1) a žalovaného 2) na jeho pozemkové parcely (p. p. [číslo] a násl.). I s odkazem na to žalovaný stále považuje žalobcem formulovaný petit za nevykonatelný, protože [územní celek] a ani [název žalované] nemohou zabránit přítoku povrchové vody levostranného přítoku [obec] [část obce] na pozemkové parcely žalobce. K veškerým takovým zásahům toku bych museli mít příslušná vyjádření a povolení správních úřadu (vodoprávní úřad, Povodí Labe). Vše směřuje k tomu, že po celou dobu řízení jsou ze strany žalobce předkládána soudu nesrozumitelná, nejasná a vnitřně rozporná tvrzení, která nejsou podpořena žádnými relevantními důkazy. Účelem tohoto soudního řízení rozhodně není zjišťovat postupy správního orgánu – stavebního úřadu v pravomocně ukončeném stavebním a kolaudačním řízením. Z listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že ať již původní žalobce či dnešní žalobce byl mnohokrát ze strany příslušných správních orgánů kompletně a komplexně informován o stavu věcí, o možnosti jeho procesní obrany ve správním řízení, o účelu těchto správních řízení a o stavu věcí v dané lokalitě. I kdyby žalovaný hypoteticky přijal tvrzení žalobce, že mu byla upřena jakási práva, je podání této žaloby v rozporu s dobrými mravy, jelikož z majetkových změn, které byly provedeny v katastru nemovitostí v období od začátku budování cyklostezky [obec] – [obec] v daném území, jednoznačně vyplývá, že město se stalo vlastníkem pozemkové p. [číslo] až v únoru 2011 na základě směnné smlouvy uzavřené s původním žalobcem. Jestliže nyní žalobce tvrdí, že již v roce 2008 na této pozemkové parcele existovala„ černá stavba“, která mu údajně dnes neoprávněně zasahuje do jeho vlastnického práva, je jeho jednání, kdy žalovanému tuto dle jeho tvrzení„ černou stavbu“ dnes neoprávněně zasahující do jeho vlastnického práva, zcela bezskrupolózně převedl do vlastnictví, v rozporu s dobrými mravy.

16. Soud vzal za svá skutková zjištění tato shodná tvrzení účastníků:

17. Koryto současného vodního toku protéká přes pozemky par. [číslo] ve vlastnictví žalovaného 2 (vlastnictví zjištěno rovněž z [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]) a pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného 1 (vlastnictví zjištěno rovněž z [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]), odkud vtéká na pozemek žalobce parc. [číslo] vše v kat. území [obec] (vlastnictví žalobce zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]). Dne 14. 6. 2004 udělil [celé jméno žalobce], [datum narození] (původní žalobce), souhlas se zřízením stavby cyklistické a víceúčelové komunikace na svých nemovitostech označených jako pozemková parcela [číslo] [číslo] v kat. území [obec], podle projektové dokumentace„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“. Dne 23. 6. 2004 a znovu dne 23. 6. 2005 byla mezi původním žalobcem a žalovaným 1) [příjmení] uzavřena smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy na nově vytvořené pozemkové parcely vzniklé oddělením od parcel parc. [číslo] [číslo] po zaměření dokončené stavby cyklostezky. Dne 19. 7. 2006 nabylo právní moci stavební povolení k výstavbě cyklostezky. Dne 19. 9. 2008 nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí. Dne 26. 11. 2008 byla uzavřena nájemní smlouva mezi původním žalobcem a žalovaným 1) [příjmení] na část pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] za období přípravy, realizace a provozu stavby cyklostezky od 14. 6. 2004 do 30. 11. 2008 za jednorázové nájemné ve výši 390 000 Kč, dne 2. 1. 2009 byla uzavřena nájemní smlouva mezi původním žalobcem a žalovaným 1) [příjmení] na část pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] za účelem provozování cyklostezky na období 1. 1. 2009 až 15. 1. 2009 za nájemné 20 800 Kč. Dne 16. 2. 2011 byla mezi žalovaným 2) [anonymizována dvě slova] a původním žalobcem uzavřena smlouva směnná a smlouva o zřízení věcného břemene, na jejímž základě žalovaný 2) nabyl pozemkovou parcelu parc. [číslo] kat. území [obec] (pozemek pod cyklostezkou). Dne 16. 3. 2011 byla mezi žalovaným 1) [příjmení] a původním žalobcem uzavřena smlouva kupní, na jejímž základě žalovaný 1) nabyl pozemkové parcely parc. [číslo] v kat. území [obec]. Dne 16. 3. 2011 byla mezi žalovaným 1) [příjmení] a původním žalobcem uzavřena smlouva nájemní, na jejímž základě žalovaný 1) pronajal pozemkové parcely parc. [číslo] v kat. území [obec] za účelem provozování cyklostezky na období od 16. 1. 2009 do 31. 3. 2011 za nájemné ve výši 200 470 Kč. Ke dni 3. 11. 2014 se žalobce stal vlastníkem pozemkové parcely parc. [číslo] to na základě darovací smlouvy uzavřené mezi ním a původním žalobcem. Pozemek parc. č. [rok] kat. území [část obce] a pozemek parc. [číslo] kat. území [obec] nabyl žalobce na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. 6. 2018, č.j. [číslo jednací]. Žalovaný 2) doplnil, že pozemková parcela [číslo], tedy ten sjezd od hlavní silnice, je ve vlastnictví města historicky od 90. let, takže k tomuto pozemku se nevztahovala žádná vyjednávání ani smlouvy.

18. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

19. Z vyjádření Ministerstva životního prostředí, Územního odboru pro [anonymizováno] oblast ze dne 25. 6. 1999 bylo zjištěno, že uvedený odbor ministerstva sdělil [právnická osoba] k jeho žádosti o určení správy drobného vodního toku – levostranného přítoku [obec] [část obce] v hydrologickém pořadí [číslo] nacházející se v kat. území [obec], že se nejedná o drobní vodní tok. Z emailu ze dne 15. 4. 2016 bylo zjištěno, že pracovnice Povodí Labe sdělila žalobci s odkazem na toto vyjádření, že ke dni 14. 6. 2004 se jednalo o odvodňovací příkop, a to až do rozhodnutí krajského úřadu. Z rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 1. 12. 2004, č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že krajský úřad jako příslušný vodoprávní úřad podle § 107 písm. p) vodního zákona rozhodl, že levostranný přítok [obec] [část obce] v hydrologickém pořadí [číslo] nacházející se v kat. území [obec], je vodní tok, a to z důvodů pochybností o tom, zda se jedná o vodní tok (§ 43 odst. 2 vodního zákona). Při místním šetření provedeném dne 24. 8. 2004 bylo zjištěno, že tento přítok je od soutoku s [příjmení] [jméno] tvořen neupraveným otevřeným korytem, dále je tok účelově zatrubněn pro převod pod komunikací, následuje úsek v uzavřené zahrádkářské kolonii. Nad touto kolonií má koryto charakter neupraveného otevřeného koryta s četnými nádržemi. Takto popsané úseky končí na výtoku silničního propustku silnice [obec] – [obec]. Dále pak je v délce 980 m klasifikován jako HMZ v majetku Pozemkového fondu ČR. Tomuto rozhodnutí předcházelo jednání svolané [stát. instituce] ze dne 3. 8. 2004 (zjištěno ze zápisu z tohoto jednání) a místní šetření provedené Krajským úřadem Pardubického kraje dne 24. 8. 2004 (zjištěno ze zápisu z místního šetření). Jednání vyvolal podnět vlastníků garáží situovaných v blízkosti toku týkající se správy tohoto toku, kdy bylo zjištěno, že existují pochybnosti o tom, zda se jedná o vodní tok a je třeba, aby rozhodl ve věci kompetentní Krajský úřad Pardubického kraje jako příslušný vodoprávní úřad.

20. Ze zprávy Povodí Labe, státní podnik, jako správce vodního toku, bylo zjištěno, že shora popsané místní šetření konané dne 24. 8. 2004 se konalo na základě podnětu vlastníků garáží u toku v úseku mezi ulicí [ulice] a zahrádkářskou osadou v [obec], kdy si vlastníci stěžovali na erozi levého břehu drobného vodního toku, přiléhajícího k zadnímu traktu garáží. Povodí Labe, státní podnik, zde tehdy vystupoval jako správce povodí. Ze strany Povodí Labe nebyl tento drobný vodní tok jakkoliv upravován ani zde nebyla vybudována jakákoliv vodní díla. Správcem vodního toku je Povodí Labe, státní podnik od roku 2011, kdy došlo k delimitaci Zemědělské vodohospodářské správy (pozn.: [ulice] vodohospodářská správa byla opatřením Ministerstva zemědělství ČR zrušena ke dni 30. 6. 2012, správu drobných vodních toků přebraly místně příslušné státní podniky Povodí nebo Lesy ČR). Dle mínění Povodí Labe, státní podnik, se charakter toku od počátku nezměnil, jedná se o přirozený neupravený vodní tok a na této skutečnosti nic nemění ani místní úpravy, provedené vlastníky pozemků za účelem jejich pozemků či chat, stojících na břehu.

21. Ze sdělení [stát. instituce], odboru životního prostředí, bylo zjištěno, že uvedený úřad jako příslušný vodoprávní úřad vydal ve věci stavby„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“ dne 30. 7. 2004 rozhodnutí – souhlas dle ust. § 17 odst. 1 písm. a) a c) zákona o vodách pod č.j.: ŽP [číslo] [rok] [číslo] [spisová značka], rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 8. 2004. Samostatné vodoprávní řízení nebylo v této věci vedeno a od roku 2004 nebyla vodoprávním úřadem v této lokalitě povolena změna nebo úprava toku ani jeho zatrubnění. Z citovaného rozhodnutí bylo zjištěno, že souhlas byl vydán [právnická osoba] s.r.o. a týkal se úseku cyklostezky v kat. územích [obec] - [obec].

22. Ze stavebního povolení bylo zjištěno, že dne 3. 4. 2006 podal žalovaný 1) [příjmení] zastoupený [právnická osoba] s.r.o. žádost o vydání stavebního povolení na stavbu„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“, příslušný Stavební úřad [stát. instituce] ve stavebním řízení přezkoumal žádost o stavebním povolení, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány státní zprávy a rozhodl o povolení této stavby dne 29. 6. 2006; rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 7. 2006.

23. Ze sdělení Stavebního úřadu [stát. instituce] a kolaudačního rozhodnutí bylo zjištěno, že kolaudační rozhodnutí na stavbu„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“ bylo vydáno dne [datum] pod č.j.: [číslo] [rok] [spisová značka] a nabylo právní moci dne 19. 9. 2008. Součástí kolaudačního rozhodnutí je i část cyklokomunikace na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec]. Citované rozhodnutí bylo vydáno na návrh žalovaného 1) [příjmení] a bylo jím povoleno užívání uvedené stavby. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že při provádění stavby došlo ke změnám oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení. Tyto změny byly zakresleny v projektové dokumentaci, která byla předložena při kolaudačním řízení. Jedná se o nepodstatné změny a stavební úřad tyto změny vzal na vědomí. Dokumentace skutečného provedení stavby jsou založeny na stavebním úřadu.

24. Z části stavební dokumentace„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“ týkající se úseku stavby na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] bylo zjištěno, že tato dokumentace obsahuje kromě kolaudačního rozhodnutí souhlas původního žalobce ze dne 14. 6. 2004 a ze dne 20. 3. 2006, vyjádření žalobce ze dne 27. 1. 2011, Sdělení Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 27. 11. 2013, geometrický plán, jímž došlo v roce 2007 k oddělní pozemků parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] vše v kat. území [obec], a výkres Koordinační situace stavby č.v. [anonymizováno] a výřez situace předmětného pozemku. Ze sdělení Stavebního úřadu [stát. instituce] bylo zjištěno, že stavební spis neobsahuje jiné souhlasy původního žalobce. Při výstavbě cyklostezky v délce přes 13,35 km došlo k několika nepodstatným odchylkám od ověřené projektové dokumentace a jedna z nich se týkala i pozemku p. p. [číslo] v kat. území [obec]. Z uvedených souhlasů bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2004 udělil původní žalobce [celé jméno žalobce] st. souhlas se zřízením stavby„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“ na svých nemovitostech v kat. území [obec] (pozemek parc. [číslo] pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela [číslo]) a to v rozsahu dle projektové dokumentace„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“ vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], a to za podmínky provedení výměny pozemku za pozemek města (část pozemkové parcely parc. [číslo] kat. území [obec]), který má pronajatý. Dne 20. 3. 2006 původní žalobce adresoval [anonymizováno] [obec] podání označené jako souhlas vlastníka pozemku ke zřízení stavby, v níž vyslovuje jako vlastník pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] souhlas se zřízením stavby„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“, opět za podmínek řešení jeho situace spojené s vlastnictvím zahrady. Dne 27. 1. 2011 zaslal žalobce [stát. instituce], stavebnímu úřadu, vyjádření ve věci cyklostezky, v němž vyslovoval spokojenost s tím, že je připravena směnná smlouva na pozemek nacházející se pod tělesem cyklostezky, kdy dojde k výkupu alespoň části stavbou cyklostezky znehodnoceného pozemku a zaplacení nájmu za dlouhodobé užívání části pozemku [anonymizována dvě slova]. Poukazoval na to, že by se změnou trasy cyklostezky odchýlením od původní trasy nikdy nesouhlasil, nyní však je záležitost vypořádána k úplné spokojenosti stran, takže stahuje svou žádost na odstranění cyklostezky z pozemku parc. [číslo].

25. Z výřezu stavební dokumentace při vydání stavebního povolení a dokumentace předložené při kolaudačním řízení bylo zjištěno, že v dotčeném území na pozemku tehdy původního žalobce došlo ke změnám v projektové dokumentaci, kdy cyklostezka nebyla vybudována rovně podél silnice I/14, ale v oblouku na pozemku původního žalobce v úrovni terénu. V obou dokumentacích je pak území od stavby dále směrem k [obec] [anonymizováno] označeno jako mokřad.

26. Z prohlášení žalovaného 1) [příjmení] ze dne 3. 12. 2010 zaslaného původnímu žalobci bylo zjištěno, že žalovaný, jako investor cyklistické a víceúčelové komunikace [obec] – [obec], konstatoval, že výstavba cyklostezky byla realizována na části pozemku žalobce p. [číslo] v souladu se smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy jsou vyjednávány podmínky vykoupení p. p. [číslo] která se v celém rozsahu nachází pod tělesem cyklostezky s tím, že žalovaný je připraven vykoupit i přilehlé sousední pozemky p.p. [číslo]. Žalovaný dále prohlásil, že výstavba cyklostezky byla realizována plně v souladu s projektovou dokumentací a v souladu s podmínkami stavebního povolení. Žalovaný jako investor zajistil prostřednictvím dodavatele stavby splnění podmínky uvedení pozemku do původního stavu (p.p. [číslo]). Na zbytku p.p. [číslo] nebyl projekt stavby realizován a v průběhu stavby nebyl žádný zábor nebo jiné dočasné využití tohoto pozemku. Od roku 2005 nastaly změny, kterých nebylo možné si nevšimnout, na části p.p. [číslo] částečně p.p. [číslo] nastalé pravidelným naplavováním nečistot (bláto, kamení apod.) po vydatnějších deštích a dále i velmi pomalé vsakování naplavené vody. Voda pochází ze zatrubněného potoka, který svádí dešťové vody z prostoru po pravé straně silnice z [obec] na [obec] před odbočením na letiště. Na základě pozorování a informací odborných pracovníků zastává žalovaný v uvedeném prohlášení stanovisko, že výstavbou cyklokomunikace nebyly zapříčiněny změny na stávajících pozemcích p.p. [číslo] resp. ke změnám by došlo stejně, i kdyby se v uvedeném prostoru cyklokomunikace nevybudovala.

27. Ze sdělení o odložení podnětu Krajského úřadu Pardubického kraje, odbor majetkový, stavebního řádu a investic, ze dne 27. 11. 2013 [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], bylo jištěno, že krajský úřad obdržel dne 7. 10. 2013 podnět učiněný původním žalobcem k zahájení přezkumného řízení – žádost o zrušení kolaudačního rozhodnutí na stavbu„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“, kdy se domáhal zrušení kolaudačního rozhodnutí z důvodu nerespektování podmínek obsažených v souhlasu se zřízením stavby, z důvodu provedení stavby v rozporu s projektovou dokumentací, z důvodu neuvedení dotčených pozemků do původního stavu a nesplnění náhrady způsobené škody. Krajský úřad shledal, že dne 2. 2. 2004 podal [příjmení] (tedy žalovaný č. 1) u [stát. instituce], stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění předmětné stavby. Po provedeném územním řízení, ke kterému byly doloženy souhlasy všech vlastníků stavbou dotčených pozemků (včetně původního žalobce), vydal dne 26. 5. 2005 stavební úřad rozhodnutí o umístění předmětné stavby. Územní rozhodnutí nabylo dne 29. 6. 2005 právní moci. Dne 3. 4. 2006 podal [příjmení] žádost o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu. Stavební úřad na základě provedeného stavebního řízení vydal dne 29. 6. 2006 rozhodnutí, jímž předmětnou stavbu povolil. Stavební povolení nabylo dne 30. 7. 2006 právní moci. Dne 17. 3. 2008 podal [příjmení] u stavebního úřadu návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí. Stavební úřad v průběhu kolaudačního řízení zjistil malou změnu v trase stavby, kterou odsouhlasil jako nepodstatnou a dne 16. 9. 2008 vydal kolaudační rozhodnutí, jímž povolil užívání předmětné stavby. Vzhledem k tomu, že se žádný z účastníků proti kolaudačnímu rozhodnutí neodvolal, nabylo rozhodnutí dne 19. 9. 2008 právní moci. Původní žalobce se proti kolaudačnímu rozhodnutí odvolal až podáním ze dne 13. 9. 2010, své podání vzal však podáním ze dne 27. 1. 2011 v celém rozsahu zpět. Krajský úřad neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení, dospěl k závěru, že správní řízení bylo před stavebním úřadem vedenou v souladu se zákonem, v postupu stavebního úřadu neshledal krajský úřad pochybení takového charakteru, které by odůvodňovalo změnu či zrušení vydaného rozhodnutí. Kolaudačního řízení se zúčastnily příslušné dotčené orgány, které vyslovily souhlas s uvedením předmětné stavby do trvalého užívání. Rozhodné bylo rovněž zjištění, že zákonná roční lhůta pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení uplynula již dne 20. 9. 2009 Krajský úřad tedy uvedený podnět odložil bez dalších opatření a kolaudační rozhodnutí ponechal beze změny.

28. Z dopisu Krajského úřadu Pardubického kraje, oboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 3. 2. 2014, adresovanému [celé jméno žalobce] (původnímu žalobci), kterým uvedený úřad reagoval na stížnosti zaslané dne 30. 12. 2013 krajskému úřadu na prověření postupu [stát. instituce], byl zjištěno, že žalobci bylo dáno vysvětlení, že pokud byla stavba cyklostezky územně projednána dne 26. 5. 2005, povolena byla obecným stavebním úřadem dne 29. 6. 2006 a uvedena do trvalého užívání dne 16. 9. 2008, ke dni sepsání dopisu tak již marně uplynuly veškeré opravné prostředky, na základě kterých bylo možné zahojit ať už domnělé či skutečné vady správních řízení. Pokud pak má žalobce dojem, že nebyly ze strany investora stavby zcela naplněny všechny podmínky smlouvy a na základě této skutečnosti vzniká škoda, je třeba se domáhat práv cestou občanskoprávní. Krajský úřad rozhodnutím z roku 2004 prohlásil povrchové vody, tekoucí po většinu roku přirozeně neupraveným korytem od výtoku silničního propustku komunikace [obec] – [obec] až po [příjmení] [jméno] za vodní tok, toto rozhodnutí je rozhodnutím deklaratorním, které konstatuje skutečnost a nezakládá vlastníkům pozemků žádné povinnosti. Z mapových historických podkladů předložených na ústním jednání (konané 29. 1. 2014 na Městském úřadě v [obec]) bylo více než zřejmé, že vodní tok, resp. povrchové vody, se na předmětných pozemcích vyskytovaly již v minulosti a protékaly v téměř shodné trase (minimálně od roku 1980, kdy byla vybudována komunikace I/14, pod kterou jsou povrchové vody svedeny propustkem o prům. DN 1000 mm). Určením povrchové vody za vodní tok je dán předpoklad k jeho správcovství (v daném případe je správcem Povodí Labe, státní podnik). Krajský úřad dále opětovně zdůraznil, že nebylo zjištěno ani potvrzeno, že by byly v nedávné minulosti stavebnětechnickými zásahy v horní části povodí vodního toku způsobeny výrazné změny odtokových poměrů. Vlastní velikost toku je úměrná velikosti povodí toku a konfiguraci terénu. Uvedené sdělení byl zasláno na vědomí i [stát. instituce] – odboru životního prostředí, stavebnímu úřadu a odboru rozvoje města a dále Krajskému úřadu – odboru majetkovému, stavebního řádu a investic.

29. Žalovaný 1) předložil technickou dokumentaci propustku přes předmětný vodní tok, ze které bylo zjištěno, že z důvodu výstavby cyklostezky došlo k úpravě koryta stávajícího příkopu a výstavbě propustku, k napojení na stávající příkop pak mělo dojít ve vzdálenosti 7,4 metrů od hrany komunikace (resp. zábradlí propustku) směrem k [obec] [anonymizováno]. Žalobce předložil technický náčrt a popis prací souvisejících s výstavbou cyklostezky v daném místě a popis výškových poměrů v daném území, který byl vypracován švagrem žalobce, jež má vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechnika. Dále soud provedl žalobcem předložené fotografie daného území, pořízené dle žalobce v letech 2008, 2012 a v současnosti a zachycující dle žalobce vyschlé původní koryto a koryto nové, směřující při pohledu po proudu vodního toku více doprava na pozemek p.p.č. 2024 v kat. území [část obce]. Z katastrální mapy zobrazené na leteckém snímku a leteckých snímků z období 2001 -2003, 2004 2006 2011, 11. 5. 2015, 2. 10. 2017 a 20. 9. 2020 bylo zjištěno, že jsou pořízeny na portálu mapy.cz, jedná se o předmětné území od trasy cyklostezky směrem k [obec] [anonymizováno]. Z těchto snímků jsou zřejmé změny přírodních poměrů v daném území. Dále byly provedeny fotografie pozemku p.p.č. [rok] v kat. území [část obce], zachycující stav tohoto pozemku, a snímky území z roku 1954, z nichž však soud neučinil žádná pro projednávanou věc podstatná skutková zjištění.

30. Soud rovněž z důvodu přidělení věci jinému samosoudci opětovně provedl důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce], znalce z oboru vodní hospodářství, zemědělství, [číslo] vypracovaným v červenci 2015. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že přes sousedící pozemky p.p. [číslo] protéká bezejmenný neupravený vodní tok, který se dále na sousedící p.p. [číslo] v majetku žalobce vlévá do [obec] [část obce]. Na pozemcích žalobce, na které tok vyúsťuje propustky pod silnicemi a cyklostezkou, se tok evidentně nachází v původním historickém stavu s neupraveným, velmi mělkým, místy zcela zaneseným a hodně meandrujícím korytem o minimálním spádu, kde se voda za nízkých průtoků zcela ztrácí (vsakuje) v terénu. Za vysokých průtoků se voda nutně rozlévá po okolí. Na tom nic propustky pod silnicemi a cyklostezkou nemění. Přitom nezáleží na tom, jak byla cyklostezka vedena, zda na náspu podél silnice (podle původního projektu) nebo obloukem v úrovni terénu, jak byla skutečně postavena. Pokud jde o provedení toku pod cyklostezkou a jeho vyústění na parcelu [číslo] není principiálně v hydrotechnickém řešení obou variant rozdíl. Propustek pod cyklostezkou musel výškově a spádově navazovat na už dříve vybudované propustky pod komunikacemi. Hlavním problémem dotčených pozemků žalobce je pouze to, že se nachází v zátopě řeky [ulice] [část obce]. Podle výsledků rozborů odebraných vzorků vody odpovídala jakost vody ve všech sledovaných parametrech nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod. Součástí znaleckého posudku je i letecký snímek území se zákresem toku [obec] [anonymizováno], předmětného levostranného přítoku a linie zátopové čáry. Z tohoto snímku je zřejmé, že předmětný vodní tok se vlévá do řeky [obec] [část obce] na pozemku [číslo] v kat. území [obec].

31. Soud zamítl některé z důkazních návrhů žalobce, neboť je považoval za nadbytečné vzhledem k předmětu tohoto řízení, jímž je ochrana vlastnického práva žalobce, nebo daná zjištění soud učinil již z jiných provedených důkazů. Jednalo se o srovnávací sestavení parcel, fotografie různých úseků předmětného vodního toku, vč. retenční nádrže nad silnicí [obec] – [obec], vyjádření paní [jméno] [příjmení] a fotografie ke korytu toku kolem roku 1980, před výstavbou silnice I. třídy [obec] – [obec], dobové fotografie, důkazy týjající se ekonomického využití pozemku žalobce, žalobcem provedených odběrů vody, doplnění žalobce ke stížnostem občanů v zahrádkářské osadě související se zásahem do horního koryta toku, dopisy žalobce z roku 2007 adresované [anonymizováno] [obec] s žádostí a stížnostmi na jednání při výměně pozemků, plán stavby cyklostezky ve změněné podobě, výklad § 59a vodního zákona a vklad do katastru nemovitostí na základě výsledků dědického řízení. Soud rovněž zamítl návrh žalobce na provedení místního šetření vznesený při jednání dne 25. 11. 2021, neboť jej vzhledem k výsledkům již provedeného dokazování považoval za nadbytečný a rovněž navržený po koncentraci řízení. Soud doplňuje, že se zabýval důkazy, které žalobce označil k prokázání svých tvrzení uvedených v doplněné žalobě ze dne 10. 1. 2020 a dále na základě poučení soudu dle § 118a o.s.ř. v rámci své důkazní povinnosti a provedl ty, které mohly přinést zjištění s ohledem na žalobou vymezený skutek.

32. Návrhem na zajištění důkazu ze dne 28. 10. 2021, doručeným soudu dne 30. 10. 2021, se žalobce opakovaně domáhal zajištění souhlasu původního žalobce ke změně trasy cyklokomunikace a souhlasu původního žalobce k vyústění vodního toku na pozemky žalobce, aby mohl žalobcům prokázat, že postavili na pozemku p.p. [číslo] v kat. území [obec] změnou původního projektu podvodně zlegalizovanou černou stavbu. Dle žalobce majitel pozemku nikdy nedal souhlas k tomu, že do jeho pozemků bude vyústěn vodní tok a jeho pozemek bude rozpůlen cyklokomunikací. To prokazují žalovanými nepředložené souhlasy se stavbou cyklokomunikace ve změněné podobě. Žalobce tedy žádal předložení těchto důkazů k jednání nařízenému na den 25. 11. 2021. Podle § 102 odst. 2 o.s.ř. může soud po zahájení řízení i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jen nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. V daném případě dle názoru soudu nebyly uvedeny žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že je třeba zajistit důkaz, který později nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, nejsou tedy splněny podmínky pro užití uvedeného institutu zajištění důkazu. Soud však uvedené hodnotil jako návrh žalobce na provedení konkrétního důkazu a činil kroky k jeho vyžádání. Ze získaných zjištění je pak zřejmé, že žalobcem navrhované listiny neexistují. Soud tedy návrh žalobce na zajištění důkazu zamítl, neboť neměl předpoklady pro zajištění důkazu za splněné (výrok I). Pro doplnění lze uvést, že obdobný návrh na zajištění důkazů byl žalobce podán dne 3. 8. 2021, kdy tento návrh byl usnesením podepsaného soudu ze dne 6. 8. 2021, č.j. 10 C 159/2012-1182, ve spojení s unesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 16. 9. 2021, čj. 22 Co 220/2021-1191, zamítnut.

33. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu:

34. Původní žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] udělil dne 14. 6. 2004 souhlas se zřízením stavby„ Cyklistická a víceúčelová komunikace [obec] – [obec]“. Územní i stavební řízení probíhalo u příslušného Stavebního úřadu [stát. instituce] (dále stavební úřad). Proběhlo územní řízení, ke kterému byly doloženy souhlasy všech vlastníků stavbou dotčených pozemků (včetně původního žalobce) i souhlas příslušného vodoprávního úřadu. Územní rozhodnutí bylo vydáno dne 26. 5. 2005, stavební povolení pak dne 29. 6. 2006, kolaudační rozhodnutí dne 16. 9. 2008. V kolaudačním řízení byly zjištěny odchylky od ověřené projektové dokumentace a jedna z nich se týkala i pozemku původního žalobce, kde byla trasa cyklostezky vybudována namísto na náspu souběžně se silnicí I/14 v oblouku přes pozemek žalobce v úrovni terénu. Stavební úřad vyhodnotil tyto odchylky jako nepodstatné, žádné řízení o změně stavby nebylo vedeno, a kolaudační rozhodnutí vydal. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 9. 2008. V roce 2007 byly z pozemku parc. [číslo] odděleny pozemky parc. [číslo] které v roce 2011 nabyli žalobci – žalobce 2) [anonymizována dvě slova] pozemek parc. [číslo] který je pod tělesem cyklostezky, žalovaný 1) pak zbývající tři pozemky. Za období realizace stavby cyklostezky a jejího provozování do doby převodu pozemků původní žalobce obdržel od žalovaného 1) nájemné v celkové výši 611 270 Kč.

35. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení:

36. Podle § 3082 dost. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

37. S ohledem na citované ustanovení posoudil soud nárok žalobce dle § 126 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť žaloba byla podána dne 30. 10. 2012.

38. Podle § 126 obč. zák. vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Tzv. negatorní žalobou se lze domáhat ochrany proti zásahům do práva vlastníka spočívajícím v jiném rušení než v neoprávněném zadržování jeho věci. Negatorní žalobou se tak lze domáhat ochrany proti zásahům, které se přímo projevují na pozemku vlastníka a zasahují tím do jeho vlastnického práva. Pasivně legitimovanou osobou nemusí nutně být vlastník sousední nemovitosti, neboť zásah do vlastnického práva nesouvisí s vlastnickým právem k sousedícímu pozemku či stavbě na něm stojící (na rozdíl od negatorních žalob v rámci tzv. sporů sousedských), ale každá osoba, o níž je tvrzeno, že neoprávněně zasahuje do vlastnického práva.

39. Odvolací soud uložil podepsanému soudu zabývat se poté, co bude doplněna projednatelná žaloba, rovněž věcnou legitimací žalujícího. Vzhledem k tomu, že žalobce se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] v roce 2014 nabytím od původního žalobce a projednávána je ochrana vlastnického práva, kdy se věcná legitimace odvozuje od hmotněprávního oprávnění vlastníka, jež žalobci jako nástupci původního žalobce náleží, dospěl soud k závěru, že věcná legitimace žalobce je v projednávané věci dána. Vzhledem k tomu, že, jak bylo uvedeno výše, pasivně legitimovanou osobou v případě vlastnické žaloby dle § 126 obč. zák. nemusí být nutně vlastník sousední nemovitosti, shledal soud pasivní věcnou legitimaci na straně obou žalovaných.

40. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen„ vodní zákon“) jsou povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Podle § 3 odst. 1 vodního zákona nejsou povrchové a podzemní vody předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují.

41. Podle § 44 odst. 2 vodního zákona přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností nebo odstraněním vodního díla za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.

42. Podle § 46 vodního zákona je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. Ustanovení se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

43. Podle § 50 vodního zákona má vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, mimo jiné povinnost strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

44. V projednávané věci se soud zabýval ochranou vlastnického práva žalobce, jako vlastníka pozemkové parcely [číslo] v kat. území [obec], před tvrzenými neoprávněnými zásahy žalovaných, kdy žalobce požaduje, aby žalovaným byla uložena povinnost zamezit přítoku povrchové vody (znečištěné povrchové vody, nikoli vody odpadní, jak je definována ve vodním zákoně) na jeho pozemek. Žalobce poukazuje na výstavbu cyklostezky [obec] – [obec] s tím, že jeho právní předchůdce neudělil souhlas ke změně trasy cyklostezky„ z rovně na oblouk“, čímž došlo k tomu, že byl vybudován propustek pod trasou cyklostezky a zasaženo do koryta drobného vodního toku, který nyní zaplavuje pozemky žalobce.

45. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Není sporu o tom, že na pozemku původního žalobce proběhla stavba cyklostezky, jejíž trasa nyní vede po pozemku ve vlastnictví žalovaného 2) (od roku 2011, viz. výše). Výstavba cyklostezky podléhala stavebnímu řízení podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., které je řízením správním. Příslušným stavebním úřadem pak byl Stavební úřad [stát. instituce]. Příslušný stavební úřad vydal v roce 2005 územní rozhodnutí, v roce 2006 stavební povolení, stavba byla kolaudována v roce 2008. Těmto rozhodnutím předcházel souhlas příslušného vodoprávního úřadu, kterým byl [stát. instituce], odbor životního prostředí, z roku 2004, udělený [právnická osoba] ve věci plánované stavby cyklostezky v úseku [obec] – [obec], a to podle § 17 odst. 1 písm. a) a c) vodního zákona.

46. Je to příslušný stavební úřad, kdo v kolaudačním řízení zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení (srov. § 81 stavebního zákona). V projednávané věci z odůvodnění kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že při provádění stavby došlo ke změnám oproti projektové dokumentaci, kterou stavební úřad odsouhlasil jako nepodstatnou a kolaudační rozhodnutí vydal; žádné řízení o změně stavby neproběhlo. Z předložené projektové dokumentace je pak zřejmé, že ke změně došlo v místě stavby na pozemku původního žalobce, kde byla trasa cyklostezky vybudována namísto na náspu souběžně se silnicí I/14 v oblouku přes pozemek žalobce v úrovni terénu s vybudováním propustku pod cyklostezkou. Tímto propustkem je pak pod cyklostezkou proveden levostranný přítok [obec] [část obce] v hydrologickém pořadí [číslo] nacházející se v kat. území [obec]. Současně bylo prokázáno, že stavební úřad nedisponuje jinými souhlasy původního žalobce než z let 2004 a 2006, tedy že původní žalobce neudělil souhlas se změnou trasy cyklostezky. Obecnému soudu však nepřísluší šetřit průběh správního řízení a jeho soulad se zákonem či případné pochybení správních orgánů, nemůže zasahovat do jejich postupu, jinak řečeno, zkoumat, zda a v jakém rozsahu stavba odporuje rozhodnutí o stavebním povolení a schválené projektové dokumentaci, musí stavební úřad. Námitka žalobce, že stavba cyklostezky v daném úseku neproběhla dle schválené projektové dokumentace v době vydání stavebního povolení, resp. že došlo při provádění stavby ke změně oproti projektové dokumentaci, je námitkou veřejnoprávní a měla být uplatněna v rámci příslušných postupů ve správním řízení, případně při vyčerpání řádných opravných prostředků a za stanovených podmínek podáním žaloby ve správním soudnictví. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že původní žalobce své námitky i požadavky vznášel i ve správních řízeních, ovšem bezdůvodně či opožděně.

47. Pokud se týká levostranného přítoku [obec] [část obce], o tom, že se jedná o drobný vodní tok, rozhodl krajský úřad jako příslušný vodoprávní úřad, neboť existovaly pochybnosti o povaze tohoto toku a jeho správci; jedná se o rozhodnutí deklaratorní, které toliko nastolilo právní jistotu v daných vztazích, a to zejména s ohledem na správu toku. Již v době rozhodování krajského úřadu v roce 2004 bylo zjištěno, že od soutoku s [příjmení] [jméno] je tento tok tvořen neupraveným otevřeným korytem, dále je účelově zatrubněn pro převod pod komunikací, následuje úsek v uzavřené zahrádkářské kolonii. Rovněž správce vodního toku se vyslovil tak, že se jedná o přirozený neupravený vodní tok, stejně tak Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje na základě mapových historických podkladů uzavřel, že vodní tok, resp. povrchové vody se na předmětných pozemcích vyskytovali již v minulosti a protékaly v téměř shodné trase (min. od roku 1980, kdy proběhla výstavba komunikace I/14). Předloženými důkazy žalobce neprokázal, že v souvislosti s výstavbou cyklostezky došlo ke změně koryta vodního toku. Žalobce tvrdí, že došlo k přerušení původního koryta a vodní tok začal natékat na pozemek parc. č. 2024 v kat. území [část obce]. Ze znaleckého posudku, který byl vypracován v roce 2015 (tedy sedm let od kolaudace), však vyplývá, že vodní tok teče přes pozemek parc. [číslo] až ke svému vyústění do [obec] [část obce]. Z hlediska přírodních zákonitostí je pochopitelné, že zejména při větších srážkových úhrnech může s ohledem terén, kterým vodní tok prochází (od výrazně výše položené silnice na [obec] kolem garáží a přes zahrádkářskou kolonii), dojít ke zhoršení odtokových poměrů přirozeným působením tekoucích povrchových vod, které s sebou mohou přinášet i sedimenty a naplaveniny z horních partií ohrožující plynulost průtoku a způsobující rozlévání vody, neboť na pozemcích žalobce má koryto minimální spád. Žalobce, jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, je povinen strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku a má i další povinnosti dle § 50 vodního zákona. Péče o koryto vodního toku je však zejména předmětem povinností příslušného správce toku (povinnosti při správě vodních toků jsou stanoveny v § 47 vodního zákona). Přehlédnout pak nelze ani skutečnost, že pozemky žalobce se nacházejí v zátopě [obec] [část obce] a stav pozemku je tak ovlivňován i stavem spodní vody.

48. Soud tedy uzavírá, že na straně žádného z žalovaných nezjistil neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce. Žalovaný 1) [příjmení], který byl stavebníkem cyklokomunikace, nezasáhl do vlastnického práva žalobce v souvislosti s výstavbou cyklostezky, neboť stavba probíhala v řádném stavebním řízení a byla řádně zkolaudována a uvedena do provozu a námitka žalobce, že stavba cyklostezky v daném úseku neproběhla dle schválené projektové dokumentace, je námitkou veřejnoprávní a měla být uplatněna v rámci příslušných postupů ve správním řízení. Vlastnická žaloba nemůže být úspěšná proti tomu, kdo do práva vlastníka zasahuje na základě úředního rozhodnutí. Tím spíše pak soud neshledal neoprávněný zásah ani na straně žalovaného 2) [anonymizována dvě slova], které je v současné době vlastníkem pozemku pod cyklostezkou. [územní celek] je veřejnoprávní korporací a může vystupovat jako subjekt soukromoprávních vztahů. Je však také základní jednotkou veřejné správy, kterou obce vykonávají v přenesené působnosti prostřednictvím svých úřadů. Veškerá správní rozhodnutí jsou tak vydávána příslušnými správními úřady v rámci výkonu veřejné státní správy, realizována jsou tak práva a povinnosti veřejnoprávní, jež nespadají do poměrů soukromého práva, které řeší soudy v občanském soudním řízení (§ 7 o.s.ř.). Zásah žalovaných do vlastnického práva žalobce pak nelze dovozovat ani z toho, že předmětný vodní tok před vyústěním na pozemek žalobce přechází přes pozemky žalovaných, neboť žalovaní nejsou vlastníky povrchových vod tekoucích na pozemek žalobce, když povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují (§ 3 odst. 1 vodního zákona).

49. Pokud žalobce odkazoval na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1244/2007, k tomu soud uvádí, že jeho použití na projednávanou věc není přiléhavé, neboť v uvedené věci se jednalo o svedení vodního toku na pozemek v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, podle kterého měl být tok vrácen do původního koryta, a koryto potoka v době projednávání věci tak bylo stavbou nepovolenou. Pokud pak žalobce poukazoval na § 59a vodního zákona, k tomu lze doplnit, že se jedná o speciální nárok na jednorázovou náhradu poskytovanou vlastníku pozemku pro jeho zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002 a není tudíž aplikovatelný v projednávané věci, kdy ke stavbě cyklostezky došlo až po uvedeném datu.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud učinil podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a uložil žalobci povinnost nahradit ve věci úspěšným žalovaným náklady vzniklé v souvislosti s tímto řízením. Na straně žalovaného 1) jsou náklady řízení představovány zaplacenou zálohou na náklady znaleckého posudku ve výši 1 000 Kč a dále paušální náhradou hotových výdajů za úkony dle § 151 odst. 3 o.s.ř., které odpovídají 17 úkonům dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné vyjádření k žalobě ze dne 25. 4. 2014, účast na místním šetření dne 10. 7. 2014, písemné vyjádření ze dne 27. 8. 2015, písemné vyjádření k doplnění žaloby ze dne 25. 7. 2019 a ze dne 28. 4. 2020, písemné vyjádření ze dne 17. 6. 2021, příprava a účast na jednání ve dnech 5. 12. 2017, 12. 12. 2019, 6. 5. 2021, 17. 6. 2021 a dne 25. 11. 2021, kdy jednání trvalo přes dvě hodiny), celkem tedy činí 6 100 Kč. Na straně žalovaného 2) jsou náklady řízení představovány paušální náhradou hotových výdajů za úkony dle § 151 odst. 3 o.s.ř., které odpovídají 17 úkonům dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné vyjádření k žalobě ze dne 12. 6. 2013, písemné vyjádření k návrhu žalobce na záměnu účastníků ze dne 21. 1. 2014, písemné vyjádření k doplnění žaloby ze dne 1. 8. 2019 a ze dne 7. 5. 2020, příprava a účast na jednání ve dnech 11. 9. 2013, 5. 12. 2017, 12. 12. 2019, 6. 5. 2021, 17. 6. 2021 a dne 25. 11. 2021, kdy jednání trvalo přes dvě hodiny), celkem tedy činí 5 100 Kč. Žalobci tak byla uložena povinnost nahradit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 6 100 Kč a žalovanému 2) náklady řízení ve výši 5 100 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

51. Soud dále rozhodl (výrok IV). o vrácení části zaplaceného soudního poplatku zpět žalobci, a to podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce v souzené věci zaplatil soudní poplatek ve výši 8 000 Kč dne 2. 5. 2013. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za podání negatorní žaloby činí podle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, náleží žalobci právo na vrácení části přeplatku soudního poplatku, tedy částky 6 000 Kč. Přeplatek bude žalobci vrácen z rozpočtových prostředků České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí po právní moci tohoto rozsudku.

52. Dále soud rozhodl (výrok V.) o náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny náklady na znalecký posudek. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu jsou v projednávané věci tvořeny náklady, jež stát zaplatil za zpracovaný znalecký posudek na základě usnesení podepsaného soudu ze dne 16. 9. 2015, č.j. 10 C 159/2012-144, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 12. 2015, č.j. 18Co 678/2015-192, kterým byla znalci [celé jméno znalce], přiznána odměna, náhrada hotových výdajů a DPH v celkové výši 47 714,78 Kč. Na základě povinnosti uložené usnesením ze dne 19. 9. 2014, č.j. 10 C 159/2012-60, uhradil žalovaný [příjmení] zálohu na náklady důkazu ve výši 1 000 Kč, a to dne 8. 10. 2014 na účet podepsaného soudu. Soud tak uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení, které stát zaplatil za zpracovaný znalecký posudek a jež nebyly kryty poskytnutými zálohami ze strany účastníků řízení, ve výši 46 714,78 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).